|
|
Associations of morphometric and metabolic biomarkers with cognitive impairment in Alzheimer's disease and Lewy body dementias
Nedelská, Zuzana ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Nevrlý, Martin (oponent) ; Dušek, Petr (oponent)
Asociace morfometrických a metabolických biomarkerů s kognitivním postižením u Lewy body a Alzheimerovy demence Abstrakt Syndrom demence představuje významnou zdravotnickou a socioekonomickou výzvu. Alzheimerova choroba (AD) je nejčastější příčinou demence. Demence s Lewyho tělísky (DLB) představuje druhou nejčastější neurodegenerativní demenci. Obě demence jsou však heterogenní množiny vyvíjející se v klinicko-patologickém kontinuu, přičemž tato kontinua se mohou vzájemně překrývat. Metody, které by umožnily vytipování či přímou identifikaci osob s rizikem rozvoje AD demence či DLB v časných klinických nebo dokonce preklinických stadiích jsou v centru zájmu. Včasné nefarmakologické a symptomatické farmakologické intervence či nově vyvíjené biologické formy terapie AD jsou účinnější v časnějších stadiích než u klinicky plně rozvinutého syndromu demence. Předpokladem pro efektivní intervenci je její zacílení na nejvíce vnímavou populaci, včasný záchyt, diferenciální diagnostika, pochopení průběhu nemoci a léčba komorbidit. První, obecná, část disertace je formou přehledného referátu o AD a DLB. Druhá, výzkumná, část práce shrnuje výsledky výzkumu autorky disertace. Hlavní cíle výzkumné práce byly tyto tři: za prvé, aplikace testů experimentální neuropsychologie jako potenciálních markerů časných stadií AD a...
|
|
|
Využití pokročilých zobrazovacích metodk hodnocení strukturálních změn a jejich kognitivních korelátů v časné diagnostice neurodegenerativních onemocnění mozku
Lerch, Ondřej ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent) ; Dušek, Petr (oponent)
Využití pokročilých zobrazovacích metod k hodnocení strukturálních změn a jejich kognitivních korelátů v časné diagnostice neurodegenerativních onemocnění mozku Abstrakt Neurodegenerativní onemocnění tvoří nesourodou skupinu chorob, charakterizovanou zánikem specifických neuronálních populací na podkladě ukládání depozit patologicky změněného proteinu do mozkové tkáně. Strukturálním korelátem těchto patologických změn je mozková atrofie. Nejčastějším neurodegenerativním onemocněním je Alzheimerova nemoc (AN). Mezi charakteristické znaky AN patří cholinergní deficit, podmíněný atrofií bazálního telencefala (BF), a atrofie mediálního temporálního laloku (MTL). Recentní pokroky v zobrazovacích metodách a technikách zpracování obrazu umožňují měření atrofie jednotlivých struktur na úrovni podjader. Cílem této disertační práce bylo zkoumat možnosti využití zobrazovacích metod k hodnocení strukturálních změn a jejich kognitivních korelátů v časné diagnostice neurodegenerací, zejména zhodnocení přínosu segmentace podstruktur BF a MTL v časné a diferenciální diagnostice AN, jejich vzájemných vztahů a kognitivních korelátů. Potvrdili jsme, že rozdíly v atrofii jednotlivých podstruktur BF a MTL a mohou přispět k diagnostice časných stadií AN, a že hodnocení atrofie zadního hipokampu a posteromediálního entorhinálního...
|
|
|
Včasná diagnostika mnestických poruch u neurodegenerativních onemocnění
Kadlecová, Alexandra ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Vymazal, Josef (oponent)
Vzhledem ke stámutf populace vzrůstá incidence demence, zejména Alzheimerovy choroby, která se typicky vyskytuje ve vyšším věku, a Um vzrůstá i socioekonomické zatíženi společnosti. Současná diagnostická kritéria a výzkum tohoto onemocnění se proto snaží posunout detekci prvních pfiznaků do co nejčasnějších stádií, kdy je onemocnění ještě terapeuticky ovlivnitelné, a tím co nejdéle prodloužit období s dobrou kvalitou života pacienta. Alzheimerova choroba začíná poškozením v oblasti mesiotemporálnich struktur -amygdaly a hipokampu. Atrofie v této oblasti je detekovatelná již před rozvojem demence a lze tedy předpokládat i brzký výskyt poškozeni funkcí, pro které jsou tyto struktury klíčové. Disertační práce se zabývá právě detekci těchto klinických pfiznaků - poruchou orientace v prostoru, emoční agnózií a behaviorálními poruchami u pacientů s mírnou kognitivní poruchou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Neurosonologické markery progrese kognitivního deficitu u pacientů s demencí
Soukupová Urbanová, Barbora ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Školoudík, David (oponent) ; Horáček, Jiří (oponent)
Alzheimerova nemoc představuje celosvětově významný socioekonomický problém. Komplexní a ne zcela objasněné patofyziologické mechanismy jejího vzniku jsou předmětem intenzivního výzkumu s cílem identifikovat nemocné velmi brzy v průběhu onemocnění a objevit účinnou prevenci či léčbu. V rozvoji onemocnění hraje podle výsledků výzkumu posledních let významnou roli mozková mikroangiopatie, jejíž etiologie je multifaktoriální. Podílejí se na ní pravděpodobně nejen klasická cévní rizika způsobující aterosklerózu, ale i procesy spojené s neurodegenerací a ukládáním amyloidu v mozku. Tato práce předkládá přehled dosavadních poznatků o cévních rizikových faktorech a cévních projevech Alzheimerovy nemoci na zobrazovacích metodách mozku a možných mechanismech interakce cévních a neurodegenerativních změn. Zaměřuje se na projevy poškození mozkových cév zjistitelné pomocí neurosonologického vyšetření a předkládá výsledky vlastního výzkumu v této oblasti. Pomocí průřezové a longitudinální analýzy prokazuje funkční poruchu mozkové mikrocirkulace u pacientů s různou tíží cévních rizik a s různou tíží kognitivního poklesu a identifikuje nejvhodnější neurosonologický parametr pro predikci rizika progrese kognitivních změn. Na stejném vzorku pacientů zároveň zkoumá souvislost ostatních cévních faktorů a projevů s...
|
|
|
Poruchy paměti a kognitivní koordinace u potkaních modelů neuropsychiatrických onemocnění
Vojtěchová, Iveta ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Hort, Jakub (oponent)
Paměť a prostorová navigace jsou pro člověka nesmírně důležité mozkové funkce a pro zvířata jsou často otázkou života a smrti. U lidí bývají poškozeny při různých neuropsychiatrických onemocněních. Pacienti trpící Alzheimerovou demencí (AD) mají narušenou pracovní i dlouhodobou paměť, navigaci v prostoru i vyšší kognitivní funkce či sociální paměť. Mezi symptomy schizofrenie patří deficit kognitivní koordinace (schopnosti rozlišit relevantnost přicházejících informací) a dezorientace. Intelektuální nedostatečnost zase postihuje některé pacienty s poruchou autistického spektra. Tato onemocnění však neumíme léčit, protože ve většině případů neznáme jejich příčiny. K pochopení jejich etiologie nám mohou pomoci kvalitní animální modely. Tato dizertační práce se věnuje charakterizaci rozsahu poškození zejména kognitivních funkcí - ale dotýká se i ostatních změn chování - u vybraných potkaních modelů AD (transgenní potkan McGill, netransgenní potkan Samaritan) a schizofrenie (časně postnatální a prenatální aplikace lipopolysacharidu simulující bakteriální infekci). Práce diskutuje také validitu uvedených modelů a jejich limity. Výsledky potvrdily u obou modelů AD závažný deficit prostorové navigace, učení a kognitivní koordinace. U potkanů McGill jsme navíc pozorovali poškozenou motorickou koordinaci a...
|
|
|
Klinická variabilita vzácných demencí a její možné příčiny
Tesař, Adam ; Rusina, Robert (vedoucí práce) ; Baláž, Marek (oponent) ; Hort, Jakub (oponent)
Klinické varianty demencí vnáší do jejich diagnostiky omezení a mohou vést k poddiagnostikování, nebo záměně dvou rozdílných onemocnění při stejné symptomatologií. Tato práce, proto zkoumá faktory podílející se na klinické variabilitě vzácných demencí. Jako modelová onemocnění jsou užita Progresivní supranukleární obrna a Gerstmannův- Sträusslerův-Scheinkerův syndrom způsobený mismatch mutací P102L v Prionovém proteinu. V rámci této práce nejprve prokazujeme vliv distribuace neuropatologie a jejího šíření na klinický fenotyp nemoci. Přestože postižení jedním neurodegenerativním onemocněním zvyšuje riziko neurodegenerativní komorbidity, tato neuropatologie neovlivňuje fenotypickou prezentaci primárního onemocnění. Monogenně vázané proteinopatie mohou mít rozličnou klinickou prezentaci, která není podmíněna pouze polymorfismy kauzálního proteinu, ale naopak může být ovlivněna wild type allelou kauzálního proteinu Přesnější pochopení symptomatické variability demencí jednak umožní lepší zaměření lékových studiích a výhledově i léčbu, ale také umožní lepší pochopení patogeneze neurodegenerativních nemocí. Klíčová slova: demence, Progresivní supranukleární obrna, Gerstmannův-Sträusslerův- Scheinkerův syndrom, variabilita, phenotyp, neuropatologie
|
|
|
Věkově závislý pokles cerebro-vaskulární rezervy a jeho dopad na integritu mozkového parenchymu
Peisker, Tomáš ; Kalvach, Pavel (vedoucí práce) ; Zvěřina, Eduard (oponent) ; Hort, Jakub (oponent)
disertační práce Dostatečná vazodilatační a vazokonstrikční reaktivita mozkových arteriol je důležitým předpokladem náležité kapilární perfuze. Pro určení této kapacity během stárnutí a objasnění jejího vlivu na integritu mozkového parenchymu jsme provedli porovnání ultrasonografického nálezu a MR mozku. U 60 osob bez neurologického postižení, bez stenóz karotických a vertebrálních tepen byla pomocí transkraniální dopplerovské ultrasonografie (TCD) vyšetřena střední průtoková rychlost v klidu, po 30-ti vteřinové apnoi a po 90-ti vteřinové hyperventilaci. Mladí jedinci N=20, průměrný věk 24,8 let (20- 32) byli porovnáni se střední věkovou skupinou N=20, průměrný věk 54,8 let (40-63) a seniory N=20, 76,2 let (68-84). V druhé části sledování byla skupina 40 starších osob, průměrný věk 68,4 let (57-85) navíc vyšetřena pomocí MRI s použitím sekvencí FLAIR a T2. Rozsah leukoaraiózy, měřený Fazakašovou škálou, byl porovnán s jejich vazoregulační kapacitou. Ve třetí studii jsme měřili vazoregulační schopnost mozkového řečiště a stupeň dystrofických změn na MR u 13 osob s kognitivním deficitem vaskulárního původu a porovnali jsme je se spárovanými jedinci z druhé fáze sledování. Výsledky: Klidová střední průtoková rychlost (MFV - mean flow velocity), která u mladých osob dosahuje 71 cm/s, se ve skupině osob...
|
|
|
Význam brain-derived neurotrophic factor (BDNF) genetického polymorfismu a hladin BDNF pro predikci, diagnostiku a monitoraci kognitivního deficitu u neurodegenerativních onemocnění
Čechová, Kateřina ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Rektorová, Irena (oponent)
Alzheimerova nemoc (AN) je pomalu progredující neurodegenerativní onemocnění mozku charakterizované extracelulární akumulací senilních plak a intracelulárními neurofibrilárními tangles. Vedle těchto typických změn je AN velmi heterogenní onemocnění, a to zejména věkem nástupu, prvních klinických obtíží a rychlostí progrese. Klíčovými modulátory této variability jsou genetické polymorfismy. Jedním z nich je polymorfismus v genu pro Brain-derived neurotrofic factor (BDNF), neurotrofin podílející se na formování synaptické plasticity v oblasti hipokampu a mediálního temporálního laloku, tedy oblastí primárně postižených u AN. Cílem disertační práce bylo prozkoumat vliv polymorfismu BDNF Val66Met, společně s hlavním genetickým rizikovým faktorem sporadické AN, Apoliproteinem E (APOE), na kognitivní funkce a strukturální změny mozku. Prokázali jsme, že kombinace rizikových alel BDNF Met a APOE ɛ4 je spojena s výraznějším narušením epizodické paměti, egocentrické orientace v prostoru a menšími objemy struktur mediálního temporálního laloku u jedinců ve stádiu amnestické mírné kognitivní poruchy (aMCI), a allocentrické orientace u jedinců bez kognitivního deficitu. Tato zjištění naznačují, že nositelé kombinace BDNF Met a APOE ɛ4 mají vyšší riziko progrese do těžších stádií AN, a současně podporují význam...
|
|
|
Kognitivní porucha u Parkinsonovy nemoci
Bezdíček, Ondřej ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Hort, Jakub (oponent)
Poruchy kognitivních funkcí se považují za součást tzv. non-motorických projevů Parkinsonovy nemoci (PN). Dochází k nim v důsledku rozvoje patologických změn v mozku a jejich postižení významně zhoršuje kvalitu života pacientů s PN. Tato práce popisuje strukturu a profil kognitivního deficitu u PN. Zaměřuje se detailním způsobem na dvě základní oblasti deficitu: exekutivní funkce a paměť. Na příkladu diagnostických jednotek vyvinutých pro popis postižení kognice u PN, jako je mírná kognitivní porucha (PN-MKP) a syndrom demence (PN-D), práce dokládá, že kognitivní poruchy u Parkinsonovy nemoci mají heterogenní strukturu a variabilní tíži. Neuropsychologické metody k vyšetření PN-D a PN- MKP však nebyly dosud plně k dispozici v české verzi. Mezi cíli této práce proto byly validační a normativní studie vybraných nástrojů k diagnostice PN-MKP a PN-D. V experimentální části pak byla testována hypotéza, zda motorické funkce jsou u PN úzce provázány s kognitivními a zda pacienti s PN a poruchou chůze s pády mají horší kognitivní výkon než pacienti bez pádů. Pomocí celkem devíti validačních nebo normativních studií dokladujeme psychometrické vlastnosti a klinickou užitečnost jednotlivých nástrojů pro vyšetření paměti (paměťový test učení, kalifornský test verbálního učení, test prospektivní paměti,...
|
|
|
Význam brain-derived neurotrophic factor (BDNF) genetického polymorfismu a hladin BDNF pro predikci, diagnostiku a monitoraci kognitivního deficitu u neurodegenerativních onemocnění
Čechová, Kateřina ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Rektorová, Irena (oponent)
Alzheimerova nemoc (AN) je pomalu progredující neurodegenerativní onemocnění mozku charakterizované extracelulární akumulací senilních plak a intracelulárními neurofibrilárními tangles. Vedle těchto typických změn je AN velmi heterogenní onemocnění, a to zejména věkem nástupu, prvních klinických obtíží a rychlostí progrese. Klíčovými modulátory této variability jsou genetické polymorfismy. Jedním z nich je polymorfismus v genu pro Brain-derived neurotrofic factor (BDNF), neurotrofin podílející se na formování synaptické plasticity v oblasti hipokampu a mediálního temporálního laloku, tedy oblastí primárně postižených u AN. Cílem disertační práce bylo prozkoumat vliv polymorfismu BDNF Val66Met, společně s hlavním genetickým rizikovým faktorem sporadické AN, Apoliproteinem E (APOE), na kognitivní funkce a strukturální změny mozku. Prokázali jsme, že kombinace rizikových alel BDNF Met a APOE ɛ4 je spojena s výraznějším narušením epizodické paměti, egocentrické orientace v prostoru a menšími objemy struktur mediálního temporálního laloku u jedinců ve stádiu amnestické mírné kognitivní poruchy (aMCI), a allocentrické orientace u jedinců bez kognitivního deficitu. Tato zjištění naznačují, že nositelé kombinace BDNF Met a APOE ɛ4 mají vyšší riziko progrese do těžších stádií AN, a současně podporují význam...
|
host ::
RSS.