Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Evolution, ecology and systematics of symbiotic shrimps (Crustacea: Decapoda: Caridea)
Horká, Ivona
Disertační práce je zaměřena na symbiotické vztahy krevet z infrařádu Caridea se zástupci z různých kmenů bezobratlých. V současné době je v rámci Caridea známo pět čeledí se symbiotickými druhy. Ekologický významná a druhově nejpočetnější je čeleď Palaemonidae, která podle tradičního pojetí zahrnuje i podčeleď Pontoniinae s většinou symbiotických druhů. Její zástupce můžeme nalézt ve slaných a brakických vodách, od mírného pásu po pás tropický, s nejvyšší druhovou diverzitou v Indo-západotichomořské geografické oblasti a západním Atlantiku. Disertační práce je rozdělena na dvě části, ekologicko-evoluční a systematickou. Ekologická část přináší nové poznatky o evoluci symbiotických vazeb u krevet z čeledi Palaemonidae. V Kapitole 1 jsme potvrdili, že kolonizace nového hostitele, mnohdy z jiného kmene, se u symbiotických krevet této skupiny v průběhu evoluce vyskytuje opakovaně a sehrává významnou roli při její diverzifikaci. Stejně tak přechod z ektosymbiotického způsobu života na endosymbiotický, spojený se vznikem adaptací souvisejících s celkovým tvarem těla, se v evoluci Palaemonidae objevuje opakovaně. Návrat k volnému způsobu života je vzácný a vyskytuje se výjimečně u fylogenetických linií s ektosymbiotickými zástupci. Výsledky fylogenetické analýzy mimo jiné ukázaly na polyfylii u několika...
Evolution, ecology and systematics of symbiotic shrimps (Crustacea: Decapoda: Caridea)
Horká, Ivona
Disertační práce je zaměřena na symbiotické vztahy krevet z infrařádu Caridea se zástupci z různých kmenů bezobratlých. V současné době je v rámci Caridea známo pět čeledí se symbiotickými druhy. Ekologický významná a druhově nejpočetnější je čeleď Palaemonidae, která podle tradičního pojetí zahrnuje i podčeleď Pontoniinae s většinou symbiotických druhů. Její zástupce můžeme nalézt ve slaných a brakických vodách, od mírného pásu po pás tropický, s nejvyšší druhovou diverzitou v Indo-západotichomořské geografické oblasti a západním Atlantiku. Disertační práce je rozdělena na dvě části, ekologicko-evoluční a systematickou. Ekologická část přináší nové poznatky o evoluci symbiotických vazeb u krevet z čeledi Palaemonidae. V Kapitole 1 jsme potvrdili, že kolonizace nového hostitele, mnohdy z jiného kmene, se u symbiotických krevet této skupiny v průběhu evoluce vyskytuje opakovaně a sehrává významnou roli při její diverzifikaci. Stejně tak přechod z ektosymbiotického způsobu života na endosymbiotický, spojený se vznikem adaptací souvisejících s celkovým tvarem těla, se v evoluci Palaemonidae objevuje opakovaně. Návrat k volnému způsobu života je vzácný a vyskytuje se výjimečně u fylogenetických linií s ektosymbiotickými zástupci. Výsledky fylogenetické analýzy mimo jiné ukázaly na polyfylii u několika...
Evolution, ecology and systematics of symbiotic shrimps (Crustacea: Decapoda: Caridea)
Horká, Ivona ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Fikáček, Martin (oponent) ; Chan, Tin-Yam (oponent)
Disertační práce je zaměřena na symbiotické vztahy krevet z infrařádu Caridea se zástupci z různých kmenů bezobratlých. V současné době je v rámci Caridea známo pět čeledí se symbiotickými druhy. Ekologický významná a druhově nejpočetnější je čeleď Palaemonidae, která podle tradičního pojetí zahrnuje i podčeleď Pontoniinae s většinou symbiotických druhů. Její zástupce můžeme nalézt ve slaných a brakických vodách, od mírného pásu po pás tropický, s nejvyšší druhovou diverzitou v Indo-západotichomořské geografické oblasti a západním Atlantiku. Disertační práce je rozdělena na dvě části, ekologicko-evoluční a systematickou. Ekologická část přináší nové poznatky o evoluci symbiotických vazeb u krevet z čeledi Palaemonidae. V Kapitole 1 jsme potvrdili, že kolonizace nového hostitele, mnohdy z jiného kmene, se u symbiotických krevet této skupiny v průběhu evoluce vyskytuje opakovaně a sehrává významnou roli při její diverzifikaci. Stejně tak přechod z ektosymbiotického způsobu života na endosymbiotický, spojený se vznikem adaptací souvisejících s celkovým tvarem těla, se v evoluci Palaemonidae objevuje opakovaně. Návrat k volnému způsobu života je vzácný a vyskytuje se výjimečně u fylogenetických linií s ektosymbiotickými zástupci. Výsledky fylogenetické analýzy mimo jiné ukázaly na polyfylii u několika...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.