|
|
Prožité i viděné. Hraběnka Marie Terezie Collaltová, její rod a doba v egodokumentech
Jánská, Barbora ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce nastiňuje několik kapitol ze života hraběnky Marie Terezie Collalto e San Salvatore (1866-1940), příslušnice jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů, příležitostné spisovatelky, fejetonistky a autorky tří doposud nevydaných memoárových textů, jež tvoří osu této studie. Jejich prostřednictvím hraběnka poodkrývá řadu aspektů šlechtické každodennosti na sklonku "dlouhého 19. století" i důležitých mezníků v dějinách vlastního rodu. V neposlední řadě přibližuje čtenářům rovněž fungování řádové nemocnice Maltézských rytířů v bulharské Sofii, kde v letech první světové války působila jako vrchní sestra, či život evropské aristokracie v meziválečném období, zvláště pak v nástupnických státech habsburské monarchie. Analýza těchto pramenů - egodokumentů - tak může nabídnout poutavý a autentický vhled do nejednoho tématu z oblasti sociálních dějin, gender history či dějin elit, jimž tuzemská historiografie zůstává doposud mnoho dlužna. Tato práce je prvním skromným pokusem představit na pozadí dobových souvislostí osobnost a dílo hraběnky Collaltové dnešnímu čtenáři. Klíčová slova: Collalto, egodokument, aristokracie, první světová válka, dějiny žen, dějiny elit
|
|
|
Edmund Schwarzenberg a krize šlechtické společnosti v meziválečném období, 1918-1939
Míka, Pavel ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Bakalářská práce analyzuje životopis Edmunda Schwarzenberga, příslušníka jednoho z nejbohatších šlechtických rodů Evropy. Úkolem práce je především rozšířit na základě pramenů informace o jeho osobnosti a vytvořit tak komplexnější pohled na člověka, jenž se naprosto vymykal své době. Žil téměř celý život v dluzích a stýkal se s lidmi jiného postavení, než bylo vzhledem k jeho původu běžné. Na úvod tato práce seznamuje čtenáře s kontextem doby, kdy se doslova rozbily staré pořádky monarchie a vznikly nové státy s jinými politickými systémy, kterým právě členové vyšších rodů museli čelit. Princ Edmund Schwarzenberg této nové době čelil poněkud zvláštním způsobem, proto je tato práce věnována právě jemu. Klíčová slova: Edmund Schwarzenberg, Šlechta, Rod Schwarzenbergů, Edmund Černov.
|
|
|
Jaderné zbraně ve studené válce
Vlk, Václav ; Horčička, Václav (oponent)
Tématem práce je popis významu jaderných zbraní pro vojenskou bezpečnost jejich držitelů a aliancí v Evropě v období tzv. studené války. Dalšími tématy jsou proliferace jaderných zbraní v rámci aliancí a snaha některých států aliancí získat spoluúčast při rozhodování o jejich použit. Pozornost je věnována kontrole jaderného zbrojení a odzbrojovacímu procesu. Práce se dále zabývá dokumenty a přípravě československé lidové armády na případnou válku v Evropě.
|
|
|
První desetiletí existence Spolkové republiky Německo pohledem Československé vojenské mise u Spojenecké kontrolní rady v Německu - vývoj problému od doby druhé světové války do roku 1958
Fousek, Pavel ; Pešta, Mikuláš (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Období více než deseti let po skončení druhé světové války je charakterizováno převratnými změnami, které vedly ke vzniku nových mocenských formací. Studená válka rozdělila po druhé světové válce Evropu a svět na dva antagonistické tábory - Západ reprezentovaný Spojenými státy americkými a Východ vedený Sovětským svazem. Nové silové rozvrstvení mělo zásadní vliv i na československo-západoněmecké vztahy. Složitost této relace byla dána nejen samotným historickým kontextem s bolestnými válečnými zkušenostmi, ale i faktem, že Spolková republika Německo od počátku usilovala o integraci do západních struktur, zatímco Československá republika byla po únoru 1948 proměněna v součást tzv. východního bloku. Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na to, jakým způsobem reflektovala Československá vojenská mise, která působila v Západním Berlíně od druhé poloviny čtyřicátých let v roli československého diplomatického a konzulárního zastoupení, československo-západoněmecké vztahy. Cílem této práce bylo zjistit, jak tato vojenská mise interpretovala dění ve Spolkové republice Německo v období let 1949 až 1958 z hlediska tří stěžejních bodů - problematiky nuceně přesídlených, zejména tzv. sudetských Němců, začleňování SRN do západních struktur včetně řešení sárské otázky a remilitarizace Spolkové republiky....
|
|
|
Ukrajinský pohled na zahraničně politický postoj Ukrajinského státu hejtmana Pavla Skoropadského (duben-prosinec 1918)
Blynnykov, Sergii ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Příloha č. 1 Český abstrakt bakalářské práce ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Název práce: Ukrajinský pohled na zahraničněpolitický postoj Ukrajinského státu hejtmana Pavla Skoropadského (duben-prosinec 1918) Autor práce: Sergii Blynnykov Vedoucí práce: prof. PhDr. Václav Horčička, Ph.D. Počet stran a znaků: 56/86801 Počet příloh: 2 Počet titulů použité literatury: 56 Abstrakt: 511 Bakalářská práce Ukrajinský pohled na zahraničněpolitický postoj Ukrajinského státu hejtmana Pavla Skoropadského (duben-prosinec 1918) se bude zabývat ukrajinským pohledem na mezinárodní politiku ukrajinského státu v r.1918, kde ovšem místo krále vládl hejtman -Pavlo Skoropadskyi, ukrajinským pohledem na rozvoj a změnu jeho mezinárodní politiky a roli Ukrajiny v mezinárodním kontextu. Autor vychází z odborné ukrajinské literatury, i když má prostudovanou i ruskou, i německou, ale klade hlavně důraz na ukrajinský pohled na tento problém. Kromě posouzení vztahů ukrajinského státu v r. 1918 z ukrajinského pohledů, jedná se o pokus prozkoumat změny v těchto vztazích v průběhu r. 1918, vymezit hlavní etapy zahraniční politiky za vlády hejtmana Pavla Skoropadského. Pokusí se načrtnout koncepci hejtmanovy zahraniční politiky a ověřit hypotézu, že přes blízkost k politice Centrálních mocností, nešlo zcela jednostrannou orientaci. Pokusí se...
|
|
|
Fenomén Závodu míru v kontextu doby
Procházková, Lucie ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Pešta, Mikuláš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá cyklistickým etapovým Závodem míru. Cílem je doložit propojení mezi politikou a sportem. Konkrétně zneužívání sportu k prosazování politických názorů. Proto budou analyzovány dobové materiály, jako jsou například dopisy diváků, články v novinách nebo zprávy mezi organizátory závodu, z nichž budou vyvozeny důsledky. Práce se zabývá konkrétními ročníky, které přímo ovlivnily průběh a organizaci Závodu míru. Hlavní důraz je kladen na první ročníky závodu a poté na 80. léta 20. století, kdy došlo k havárii v Černobylské jaderné elektrárně, což mělo na závod velký vliv. Klíčová slova: cyklistika, Československo, Závod míru
|
|
|
Politika vlád Margaret Thatcherové vůči střední Evropě
Šmigol, Ondřej ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent) ; Váška, Jan (oponent)
Práce analyzuje britskou zahraniční politiku za vlády konzervativní premiérky Margaret Thatcherové vůči střední Evropě a její osobní postoj vůči středoevropským zemím. Činí tak na základě tří případových studií, kde každá zkoumá jiný aspekt britské zahraniční politiky vůči zemím sovětského bloku. První studie analyzuje britskou politiku vůči nominálně socialistickým zemím v poslední dekádě komunismu. Činí tak na základě zkoumání vztahu Margaret Thatcherové vůči prvním nezávislým odborům v sovětské sféře, tj. ve vztahu k polské Solidaritě. Druhá studie se zaměřuje na britskou politiku v průběhu hroutících se komunistických režimů. Analyzuje britský postoje během jednání o znovusjednocení Německa. Poslední studie se zaměřuje na thatcherovské reformy jako inspiraci pro postkomunistické země. Zkoumá českou ekonomickou transformaci a její inspiraci v thatcherismu. Cílem je ukázat, že politika Thatcherové byla mnohem složitější, než se obecně soudí. V případě Polska byla klíčová v tom, aby Solidarita zahájila vyjednávání s vládou; zároveň se ale bála vládu oslabit, neboť ji považovala za slabý článek v sovětské moci. V případě Německa šla proti vlastnímu ministerstvu zahraničí, když byla proti silnému Německu a nechtěla příliš oslabit Gorbačova. V Česku sloužila jako "zářný příklad", přenesení myšlenek...
|
|
|
Fenomén konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a její ideové základy
Petřík, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Je tomu již přibližně čtvrt století, co se dva velcí státníci 20. století, Margaret Thatcherová a Ronald Reagan, chopili vlády ve Velké Británii, respektive ve Spojených státech amerických, a započali tím konzervativní revoluci, která znamenala razantní a ofenzivní nástup pravice v domácí i zahraniční politice a která ovlivnila politiku jejich nástupců, zahraničních pravicových stran a dokonce i oponentů. Co této revoluci předcházelo a jaké měla místo v anglosaském konzervativním myšlení a politice? Co ji charakterizovalo? Jaká měla ideová východiska? Proč byla tak (alespoň dočasně) úspěšná? V čem se lišily přístupy a politiky v Británii a Americe? Na to se pokusí alespoň zčásti a ve stručnosti odpovědět tato práce.
|
|
|
Příspěvek ke studiu fungování British Broadcasting Corporation za druhé světové války (1939-1945)
Radovanovič, Dušan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Kdyby BBC omylem odvysílala zprávu o smrti premiéra Jižního Vietnamu, druhý den by ho v ulicích Saigonu nikdo nepoznal... 1 Takto vzpomínal bývalý ředitel zahraničního vysílání BBC Oliver Whitley na rčení, které se s oblibou tradovalo v Saigonu v době vietnamské války. Ať už je tato historka pravdivá, nebo není, výstižným způsobem ilustruje respekt, jakému se Britská rozhlasová společnost (British Broadcasting Corporation - BBC) ve druhé polovině 20. století těšila. BBC je ostatně dodnes považována za nejdůvěryhodnější světové médium a jako takové zůstává symbolem mediální profesionality. Tuto elitní pozici si BBC z velké části vybudovala právě v průběhu druhé světové války. V dramatickém období největšího světového konfliktu v dějinách se stal rozhlas primárním zdrojem aktuálních informací; vládě umožňoval rychlé a účinné zveřejňování bezpečnostních pokynů a prostřednictvím cílených kampaní ovlivňoval chování obyvatelstva. V nálety sužované Británii hrál rozhlas neobyčejně významnou roli i při povzbuzování morálky. V době, kdy se nedostávalo běžných způsobů odreagování, umožňoval lidem alespoň na chvíli uniknout krušné realitě. Rozhlasový přijímač proto zdomácněl téměř ve všech britských rodinách, napříč sociálním spektrem. Nikoli náhodou získala BBC právě ve válečných letech přezdívku "tetička" (Auntie)? ...
|
|
|
Reflexe politických a společenských událostí na Slovensku v letech 1939-1945 na stránkách románové a povídkové literatury
Šindler, Robert ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato práce je věnována odrazu dějů na Slovensku v letech 1939-1945 na stránkách domácí slovenské prozaické literatury vzniklé v době trvání komunistického režimu. Tato beletristická literatura zastává roli primárních pramenů. Sekundární literatura byla použita především při práci na historickém a literárním úvodu. Snažil jsem se používat především práce z doby po pádu komunistické totality, které se vypořádávají s předchozími dezinterpretacemi anebo přinášejí aktuální poznatky historického bádání. Práce je rozdělena na tři části. V první jsou stručně nastíněny historické události, které se odehrály na Slovensku v době trvání tzv. slovenského štátu - jeho vznik a vývoj, jeho účast na vojenských akcích Hitlerovského Německa, Slovenské národní povstání či postupné osvobozování země a pád Tisova režimu. Druhá kapitola přibližuje jednotlivé etapy vývoje tzv. povstalecké literatury. Obsahem třetí kapitoly jsou rozbory vybraných děl s přihlédnutím k jejich reflexi historické skutečnosti. Z množství děl povstalecké prózy byl vybrán pokud možno reprezentativní vzorek. V rozborech děl je sledován vztah k historické realitě tak, jak se odráží v ději a v charakterech a chování jednotlivých postav.
|
host ::
RSS.