|
|
Analýza konfliktu v Náhorním Karabachu 2020
Sedláček, Ondřej ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze konfliktu v Náhorním Karabachu, který se odehrál v roce 2020. Vzájemné soužití Arménů a Ázerbájdžánců v oblasti se stalo po konfliktu z 90. let téměř nemožným. Obsazení ázerbájdžánského mezinárodně uznaného území a následná patová situace v řešení otázky budoucnosti Náhorního Karabachu vedlo k opětovné vojenské eskalaci. Práce je zaměřena zejména na roli dvou hlavních spojenců jednotlivých aktérů konfliktu a vlivu na výslednou geopolitickou pozici v oblasti. Na straně Arménie role Ruska a u Ázerbájdžánu podpora Turecka. Cílem práce bylo identifikovat jakým způsobem se změnila pozice Ruska a Turecka v oblasti po výše uvedeném vojenském střetu. Výchozí metodou pro tuto analýzu byla využita metoda sektorů a inspirací se stala kodaňská škola z bezpečnostních studií. V práci byl v jednotlivých sektorech sledován vliv zkoumaných států. Dále s přihlédnutím k výsledku války bylo dosaženo poznání, že turecký vliv v oblasti významně posílil a bude v oblasti zastávat i do budoucna klíčovou roli.
|
|
|
The Road to Democracy in Communist Countries: Exploring the Influences in Transformation including nationalism
Xu, Jingjing ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Hanley, Seán (oponent) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tento výzkum se zabývá transformačními politickými cestami zemí východního bloku po rozpadu Sovětského svazu a zdůrazňuje odlišné cesty, kterými se vydaly - od demokracie k autokracii. Ústředním bodem tohoto zkoumání je silná role nacionalismu, zejména dynamika inkluzivního a exkluzivního nacionalismu, při řízení těchto přechodů. Prostřednictvím srovnávacích analýz studie odhaluje složitou souhru faktorů, které ovlivnily trajektorie těchto národů. Zjištění nejen mapují cestu k demokracii v komunistických zemích, ale také osvětlují hluboký vliv nacionalismu na tyto metamorfózy. Tím, že výzkum osvětluje tuto složitou dynamiku, nabízí pevný rámec pro pochopení a řízení demokratických přechodů v jiných regionech a zdůrazňuje nuance nacionalismu, které mohou buď podpořit, nebo ztížit prosazování demokratických ideálů. Klíčová slova: Východní blok, politická transformace, demokracie, autoritářské režimy, nacionalismus, postkomunistický režim
|
|
|
Seeking Reconciliation between Georgia and Abkhazia: The Bottom-Up Approach since 2008
Salát, Patrik ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce se zabývá usmiřováním mezi Gruzií a Abcházií po roce 2008. Soustředí se přitom na bottom-up strategii k usmíření a její dosavadní přínos a potenciál k transformaci vleklého a nevyřešeného konfliktu. Vzhledem k tomu, že bilaterální jednání na politické úrovni mezi Gruzií a Abcházií neprobíhají od roku 2006, může být tato strategie jedním z mála nástrojů, jak současný status quo narušit. Výsledky výzkumu ale ukazují, že tento potenciál je v Gruzii značně omezený. Současný státní diskurz o konfliktu, který status quo podporuje, je navázaný na etnickou identitu a také podporovaný na mezinárodní úrovni. Vlivní lídři občanské společnosti, kteří jsou zainteresování v civilním mírovém procesu mezi Gruzií a Abcházií, mají sice snahu tento diskurz narušit, nicméně i jejich ochota ke kompromisům je značně svázaná mýticko-symbolickým komplexem. Účastníci mírových projektů navíc nejsou jednolitá homogenní skupina, která by se snažila současný diskurz narušit. Výsledky výzkumu ukazují, že proces usmiřování mimo státní úroveň přispívá alespoň k zachování negativního míru, protože jeho účastníci se většinou vyhýbají stereotypům, necítí negativní emoce vůči druhé straně a odmítají násilí jako nástroj k řešení konfliktu.
|
|
|
Zhodnocení fyzické základny de facto státu na případu Jižní Osetie za využití definice státnosti Bjørna Møllera.
Dumpík, Marek ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá de facto státy, konkrétně případem Jižní Osetie, kterou posuzuje z hlediska její státnosti. K posouzení jihoosetského případu bylo využito definice státnosti Bjørna Møllera, který rozlišuje mezi třemi dimenzemi státu - institucionální, ideovou a fyzickou základnou. Tato práce se konkrétně zabývá dimenzí fyzické základny, která sestává z ekonomiky, teritoria a populace. Práce také využívá přístupu silných, slabých a selhávajících států, který je využit k přesnějšímu nadefinování zkoumaných indikátorů, pro jednotlivé složky fyzické základny. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první, teoretické části, jsou představeny jednotlivé teoretické přístupy, které jsou v práci využity a s jejich pomocí jsou navrženy zkoumané indikátory. Ve druhé části je potom představen přehled klíčových historických událostí, který poskytuje nezbytný kontext pro třetí část, která se zabývá samotnou fyzickou základnou Jižní Osetie. Cílem práce je potom zodpovědět otázku, zda je Jižní Osetie schopna naplnit požadavky, které jsou na stát kladeny v dimenzi fyzické základny.
|
|
|
Koncept hybridní války v kontextu působení Státu Izrael
Wildová, Tereza ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem izraelského působení v Syrské arabské republice, a to v kontextu konceptu hybridní války. Text práce je rozdělen do tří částí. První část je věnována teoretickému uchopení konceptu hybridní války, a to, jakým způsobem je s konceptem nakládáno, jaká je odborná diskuse o konceptu a které nástroje a aktéři jsou považovány za relevantní. Druhá část sleduje samotné izraelské působení v Sýrii a to z hlediska jednotlivých využitých metod, ale i motivů a vzájemných vztahů. V neposlední řadě je analyzováno legislativní ukotvení izraelských aktivit. Třetí část se pokouší zodpovědět výzkumnou otázku: "Proč se Izrael uchyluje k využití hybridní války vůči Syrské arabské republice a jaké nástroje k tomu využívá" a podotázky "Do jaké míry je toto využití ofenzivní či defenzivní?", "Čím Izrael obhajuje své působení v Sýrii v kontextu mezinárodního práva?". S využitím teoretické analýzy a jednopřípadové studie, jakožto metod ke zpracování práce, bylo zjištěno, že Izrael se ke svému jednání uchyluje z několika důvodů, přičemž tím hlavním je otázka jeho bezpečnosti. Obává se hlubšího zapojení Íránu a jeho spojenců a snaží se udržet svou regionální hegemonii. Izraelské aktivity v Sýrii lze vnímat jako ofenzivní i defenzivní, a to zejména perspektivy, jak je na jeho konání nahlíženo....
|
|
|
Seeking Reconciliation between Georgia and Abkhazia: The Bottom-Up Approach since 2008
Salát, Patrik ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce se zabývá usmiřováním mezi Gruzií a Abcházií po roce 2008. Soustředí se přitom na bottom-up strategii k usmíření a její dosavadní přínos a potenciál k transformaci vleklého a nevyřešeného konfliktu. Vzhledem k tomu, že bilaterální jednání na politické úrovni mezi Gruzií a Abcházií neprobíhají od roku 2006, může být tato strategie jedním z mála nástrojů, jak současný status quo narušit. Výsledky výzkumu ale ukazují, že tento potenciál je v Gruzii značně omezený. Současný státní diskurz o konfliktu, který status quo podporuje, je navázaný na etnickou identitu a také podporovaný na mezinárodní úrovni. Vlivní lídři občanské společnosti, kteří jsou zainteresování v civilním mírovém procesu mezi Gruzií a Abcházií, mají sice snahu tento diskurz narušit, nicméně i jejich ochota ke kompromisům je značně svázaná mýticko-symbolickým komplexem. Účastníci mírových projektů navíc nejsou jednolitá homogenní skupina, která by se snažila současný diskurz narušit. Výsledky výzkumu ukazují, že proces usmiřování mimo státní úroveň přispívá alespoň k zachování negativního míru, protože jeho účastníci se většinou vyhýbají stereotypům, necítí negativní emoce vůči druhé straně a odmítají násilí jako nástroj k řešení konfliktu.
|
|
| |
|
|
Kolektivizace v Kazachstánu: průběh, problémy a dopady na kazašské obyvatelstvo
Michal, Vojtěch ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Jordanová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kolektivizací v Kazachstánu jejím dopadům v této autonomní sovětské socialistické republice. V práci je nejprve představena kolektivizace obecně v celém Sovětském svazu, její průběh a problémy. Poté je v případové studii popsán a analyzován průběh kolektivizace v samotném Kazachstánu a s kolektivizací spojené usazování nomádského obyvatelstva. Práce objevuje hlavní problémy kolektivizace v Kazašské ASSR, popisuje dopady kolektivizace a analyzuje příčiny jejího katastrofálního vyústění v podobě hladomoru, smrti milionu a půl obyvatel a emigrace dalšího milionu. V práci je též popsán a zhodnocen přístup vedení SSSR k hladomoru a řešení celkového vyústění kolektivizace. Na konci pak práce odpovídá na otázku, jestli toto vyústění kolektivizace bylo záměrné či ne.
|
|
|
Dynamic of Turkish-Azerbaijan relations in the 1990s
Jafarli, Faig ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Vznikem multipolarity a formováním nových entit v eurasijském prostoru po rozpadu SSSR v 90. letech 20. století, hledalo Turecko nové cesty pro ekonomické, kulturní a politické spojenectví. Turecko kvůli tomu odmítlo roli v napjaté situaci mezi Západem a Východem a bylo nuceno se obrátit na Východ. Z tohoto důvodu bylo optimálním východiskem sblížení se s Ázerbájdžánem, ať už z národního či etnického hlediska. Diplomová práce si tedy klade za cíl analyzovat turecko-ázerbájdžánské vztahy v 90. letech 20. století. Za tímto účelem byly stanoveny následující úkoly. Analyzovat trendy sbližování vztahů mezi Ázerbájdžánem a Tureckem po získání nezávislosti, udělat rozbor rolí vnitřních a vnějších faktorů v této oblasti a rovněž provést rozbor role právního rámce při budování těchto vztahů.
|
|
|
Neformální mocennské struktury v Gruzii za vlády Eduarda Ševardnadzeho (1992-2003)
Mirgatia, Edisher ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je zkoumání a popis příčin a mechanismů posílení neformálních mocenských struktur v Gruzii mezi lety 1992 a 2003. Případem zkoumaným v této studii jsou dvě struktury neformální moci - "Národní garda" a "Mchedrioni". Výzkum poukazuje na závislost Ševardnadzeho vlády na těchto mocenských strukturách, a také tehdejším poměrům, kdy Ševardnadze vládl za pomoci příbuzenských klanů, svých přátel a známých. Práce analyzuje mocenské postavení těchto struktur v jeho vládě. Z pohledu vzniku neformality je pro výzkum klíčový popis Ševardnadzeho vlády v Gruzii v období komunismu v letech 1972-1985. Výzkum se zde zaměřuje na to, jak pomocí neformálního jednání získával moc. V rámci výzkumu je zvláštní pozornost věnována i organizovaném zločinu a jeho angažovanosti v politice.
|
host ::
RSS.