|
|
Jednorázová asociační úloha jako základní biologický model epizodické paměti
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
Jednorázová asociační úloha jako základní biologický model epizodické paměti Abstrakt Velmi důležitou strukturou v mozku zvířete i člověka je hipokampus. Při studiu jedné z jeho mnoha funkcí, epizodické paměti u člověka, se výzkum střetává s omezeními neinvazivních metod. V tomto ohledu jsou velmi nápomocné animální modely. Za účelem detailního studia různých součástí této schopnosti, byla v této práci vyvinuta nová behaviorální asociační úloha pro testování asociace časově blízkých ale oddělených stimulů. Testovaná zvířata byla vystavena sekvenci zvukového podmíněného stimulu a nepodmíněného elektrické šoku, mezi kterými byla prodleva 2 vteřiny. 59 % testovaných zvířat si úspěšně osvojilo testovanou asociaci i správnou útěkovou reakci pro řešení úlohy. Na základě výsledků by mohla být tzv. Jednorázová úloha párovacího učení s prodlevou cenným nástrojem pro detailnější pochopení incidentálního jednorázového učení zvířat důležitého pro epizodickou paměť. Dalším důležitým jevem zkoumaným v této práci je vznik nových neuronů v hipokampu během dospělosti a jeho vliv na učení a flexibilní přeučování. Po zablokování neurogeneze zvířat temozolomidem byla testována schopnost zvířat naučit se vyhýbat neviditelnému sektoru v úloze aktivního vyhýbání se místu. Flexibilita naučeného chování byla následně sledována...
|
|
|
Predikce antidepresivního účinku ketaminu na základě klinických parametrů a fenomenologie intoxikace
Andrashko, Veronika ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Juřica, Jan (oponent)
Úvod: ketamin je rychlou možností léčby deprese, avšak dosavadní výzkum neidentifikoval faktory, umožňující efektivní selekci pacientů s větší pravděpodobností profitu z jeho aplikace. Cílem dané práce byla identifikace možných přístupných prediktorů, vyplývajících z klinických charakteristik pacientů a z průběhu intoxikace ketaminem. Materiály a metody: data pocházela od 86 depresivních pacientů ze souborů A (2010-2015) a B (2018-2022). Všem byl intravenózně aplikován racemický ketamin v subanestetické dávce. Kromě demografických parametrů se před a po aplikaci hodnotila závažnost depresivních příznaků, subjektivní a objektivní míra úzkosti a míra anhedonie. Pacientům ze souboru A byl navíc snímán elektrokardiogram k hodnocení variability srdeční frekvence a pacientům ze souboru B byl v průběhu intoxikace zaznamenávat tlak, tepová frekvence a míra změněného stavu vědomí. Výsledky: analýza souboru A odhalila, že užívání vyšších dávek benzodiazepinů souviselo s horší odpovědí na ketamin 3. (p = 0,04) a 7.den (p = 0,02) po aplikaci. Respondéři na ketamin vykazovali vyšší srdeční frekvenci (p = 0,001) a lišili se od nonrespondérů ve variabilitě srdeční frekvence (p = 0,011). V souboru B se respondéři lišili od nonrespondérů v dosažených vyšších hodnotách systolického (p = 0,003) i diastolického (p =...
|
|
|
Altered morphology of white and grey matter in patients with Alzheimer disease and Schizophrenia on MRI
Lahutsina, Anastasiya ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Němcová, Veronika (oponent)
Velikost a tvar závitů (gyri) a žlábků (sulci) v oblasti přední cingulární kůry (ACC), zejména sulcus cinguli (CS) a sulcus paracingularis (PCS), představuje anatomický marker vývoje nervového systému. Odchylky ve vývoji in utero u schizofrenie lze sledovat pomocí morfometrie CS a PCS. V této studii jsme měřili délku CS, PCS a jejich segmentů na snímcích T1 MRI u 93 pacientů s první epizodou schizofrenie a u 42 zdravých kontrol. Kromě délky sulci byla u pacientů a kontrol porovnávána také frekvence výskytu a levopravá asymetrie CS/PCS. Distribuce morfotypů CS a PCS u pacientů se lišila od kontrol. Parcelovaný typ CS3a v levé hemisféře byl u pacientů delší (53,8 ± 25,7 mm oproti 32,7 ± 19,4 mm u kontrol, p < 0,05), zatímco u CS3c byl u kontrol naopak dlouhý (52,5 ± 22,5 mm oproti 36,2 ± 12,9 mm, n.s. u pacientů). Neparcelovaný PCS v pravé hemisféře byl delší u pacientů ve srovnání s kontrolami (19,4 ± 10,2 mm oproti 12,1 ± 12,4 mm, p < 0,001). Současná přítomnost PCS1 a CS1 v levé hemisféře a do jisté míry i v pravé hemisféře tedy může svědčit o vyšší pravděpodobnosti schizofrenie. Měření plochy nebo objemu hipokampu je v klinické praxi užitečné jako podpůrná pomůcka pro diagnostiku Alzheimerovy choroby. Vzhledem k tomu, že je časově náročné a není jednoduché, využívá se nepříliš často. Předkládáme...
|
|
| |
|
|
Vliv morfometrických změn šedé a bílé hmoty na funkční konektivitu mozku u schizofrenie
Görnerová, Natálie ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Zach, Petr (oponent) ; Filip, Pavel (oponent)
Více než století po vymezení konceptu schizofrenie (SZ) zůstává její etiologie, neuropatologie a patofyziologie do značné míry neobjasněná. Teoretická část práce přináší přehled současných znalostí o klasifikaci a patofyziologii SZ se zvláštním zřetelem věnovaným strukturálním a funkčně zobrazovácím metodám. Zobrazovací nálezy se shodují na tom, že u SZ dochází k redukci šedé hmoty, poruše integrity bílé hmoty a snížení inter-regionální funkční konektivity (FC). Otevřenou otázkou zůstává, zda jsou změny FC od počátku spojené se strukturálními změnami mozku (které jsou jednoznačně potvrzené již před propuknutím nemoci), nebo zda se vyvíjí až s chronifikací SZ. Současně není jasná souvislost mezi narušením FC a prožitkem "jáství", jako možnou jádrovou symptomatikou SZ. Rovněž je nebytné vyvíjet efektivní metody prevence relapsu s cílem zabránit progresi neurobiologických změn mozku. V návaznosti na uvedené otázky zahrnovala praktická část práce celkem tři cíle, v rámci kterých jsme studovali tři odlišné skupiny nemocných. V první skupině pacientů po první epizodě schizofrenie (FES) jsme hodnotili souvislost mezi morfologickými změnami šedé a bílé hmoty mozku a funkční konektivitou. V téže populaci jsme pak studovali změny regionální mozkové konektivity v kontextu narušeného prožitkem "jáství". Druhá...
|
|
|
Structure and dynamics of electronic defects in liquid water
Maršálek, Ondřej ; Jungwirth, Pavel (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Pittner, Jiří (oponent)
Název práce: Struktura a dynamika elektronických defektů v kapalné vodě Autor: Ondřej Maršálek Ústav: Ústav orgaincké chemie a biochemie, Akademie věd České republiky Vedoucí doktorské práce: prof. Mgr. Pavel Jungwirth, DSc. e-mail vedoucího: pavel.jungwirth@uochb.cas.cz Abstrakt: V této práci předkládáme ab initio molekulárně dynamické simulace elektron- ických defektů v kapalné vodě. Fotoionizací kapalné vody vzniká kationtová díra, která ultrarychlým procesem reaguje na hydratovaný proton a hydroxylový radikál. Studujeme dynamiku i spektroskopii tohoto procesu. Hydratovaný elektron je klíčovým meziproduk- tem v radiační chemii vodných roztoků. Simulujeme jeho rovnovážné vlastnosti v záporně nabitých vodních klastrech i dynamiku vertikálního záchytu elektronu teplými a studenými klastry. Reakcí hydratovaného elektronu a hydratovaného protonu vzniká vodíkový atom. Tuto reakci zkoumáme za konečné teploty ve větším klastru a detailněji v klastru menším. Protože oba zde studované elektronické defekty jsou náročné systémy s otevřenou slup- kou, klademe důraz na ověření nastavení výpočtů. K práci je přiloženo šest publikovaných článků. Klíčová slova: teorie funkcionálu hustoty, selfinterakční korekce, ab...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pomocné markery při sledování pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy
Hynčicová, Eva ; Laczó, Jan (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Předkládaná dizertační práce se zabývá stanovením pomocných markerů pro zhodnocení vývoje onemocnění u pacientů s klinicky izolovaným syndromem (CIS) a analýzou laboratorních markerů účinnosti léčby u pacientů léčených interferonem beta (IFNβ). Tato práce je výsledkem 4 studií. První studie se zabývala hodnocením kognitivního postižení a jeho strukturálních korelátů u pacientů s CIS. Pomocí rozsáhlého neuropsychologického vyšetření a magnetické rezonance (MR) s volumetrickou analýzou jsme prokázali přítomnost kognitivního postižení u 18-37 % pacientů s CIS v téměř všech kognitivních doménách a mozkovou atrofii především ve fronto- temporálním kortexu a thalamu. Dále jsme u těchto pacientů prokázali souvislost mezi zrakově prostorovými funkcemi a objemem bílé hmoty mozku. Další dvě studie se zabývaly neuropsychiatrickými příznaky, životní spokojeností, kvalitou života a jejich vzájemnými vztahy. Jedna z těchto studií hodnotila i MR strukturální koreláty neuropsychiatrických příznaků. Pomocí baterie cílených dotazníků jsme u pacientů s CIS prokázali přítomnost depresivních příznaků a úzkosti, menší životní spokojenost, nižší kvalitu života a vzájemný úzký vztah mezi nimi. Kvalita života více souvisela s udávanými kognitivními obtížemi než tíží klinického postižení. Ve studii s MR byl dále prokázán...
|
|
| |
host ::
RSS.