|
| |
|
|
Interdisciplinární vědecké týmy při Československé akademii věd a Univerzitě Karlově v 60. letech
Hoppe, Jiří
Konferenční příspěvek přináší stručný přehled o genezi a činnosti čtyř mezioborových vědeckých týmů (Šikova týmu, Richtova týmu, Machoninova týmu a Mlynářova týmu), které výrazně spoluutvářely společenskou i politickou dynamiku v ČSSR v 60. letech 20. století. Ukazuje, jak tyto týmy podporovaly změny a inovace ve způsobu uplatňování vedoucí úlohy KSČ, jak nově analyzovaly parametry a limity stávajícího státního zřízení a jak promýšlely a inspirativně modelovaly alternativy jeho budoucnosti.
|
|
|
Pokusy o obnovu české občanské společnosti v roce 1968. Sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231 - Sdružení bývalých politických vězňů
Hoppe, Jiří ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertace tkví ve sledování těch aktivit obnovující se české občanské společnosti v období Pražského jara 1968, které směřovaly k vybudování pluralitního politického systému, k rozbití systému vlády jedné strany a ke změně uzavřeného systému Národní fronty, tak jak se utvořil, respektive byl násilně utvořen po únoru 1948. Fenomén obnovující se občanské společnosti je tu představen na třech konkrétních modelech - občansko-politické aktivizace při snaze obnovit tradiční politickou stranu (sociálně demokratickou), předpolitické a v podstatě klubové činnosti nestranické veřejnosti při vytváření ne zcela zřetelně vyhraněného Klubu angažovaných nestraníků a na příkladu formálně jasně vymezeného K 231, usilujícího o soudní, občanskou a sociální rehabilitaci svých členů. V kontextu dění Pražského jara 1968 jde o nejvýraznější doklady sebeformace občanů, bez přispění politické moci a v konečném důsledku vůči ní. Pokus o obnovu sociální demokracie v období Pražského jara 1968 lze hodnotit jako intuitivní snahu o narušení dogmatu o tzv. vedoucí úloze KSČ ve státu a ve společnosti a o nepřímé podrytí mocenského monopolu komunistů, což v konečném důsledku mohlo vyvolat jeho zánik. Tím, že se sociální demokraté hlásili o své místo na slunci a pokoušeli se proti vůli vládnoucí strany vstoupit do politického...
|
|
| |
|
|
Jazzová sekce - občanská společnost a totalitní moc v Československu 70. a 80.let 20.století
Mejzr, Martin ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Hoppe, Jiří (oponent)
Jazzová sekce byla amatérskou organizací, která vznikla z popudu několika nadšenců se záměrem rozvíjet jejich společného koníčka - jazzovou hudbu. Vše začalo běžným pořádáním koncertů a festivalů, vydáváním "sekčních" časopisů a bulletinů, později se to celé rozrostlo o vydávání knih, knižních edic, organizování přednášek; a kultury obecně. Díky tomu se tato zájmová organizace dostala do hledáčku tehdejšího režimu. Socialistický systém se prostřednictvím svých mocenských prostředků a strategií snažil udělat všechno možné, aby Jazzové sekci co nejvíce znemožnil její aktivity. Pomocí všudypřítomné perzekuce, úředních restrikcí, špiclování, snahy o veřejnou i soukromou diskreditaci se režim pokoušel Jazzovou sekci nejdřív potlačit, a následně úplně zlikvidovat. Předkládaná práce aspiruje na vysledování proměny Jazzové sekce v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století se snahou odkrýt a popsat podstatu hodnot, vzorců jednání a myšlení občanské společnosti narážející na totalitní mašinérii ČSSR. Klíčová slova: občanská společnost, alternativní kultura, totalitní moc, Komunistická strana Československa
|
|
|
Pokusy o obnovu české občanské společnosti v roce 1968. Sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231 - Sdružení bývalých politických vězňů
Hoppe, Jiří ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertace tkví ve sledování těch aktivit obnovující se české občanské společnosti v období Pražského jara 1968, které směřovaly k vybudování pluralitního politického systému, k rozbití systému vlády jedné strany a ke změně uzavřeného systému Národní fronty, tak jak se utvořil, respektive byl násilně utvořen po únoru 1948. Fenomén obnovující se občanské společnosti je tu představen na třech konkrétních modelech - občansko-politické aktivizace při snaze obnovit tradiční politickou stranu (sociálně demokratickou), předpolitické a v podstatě klubové činnosti nestranické veřejnosti při vytváření ne zcela zřetelně vyhraněného Klubu angažovaných nestraníků a na příkladu formálně jasně vymezeného K 231, usilujícího o soudní, občanskou a sociální rehabilitaci svých členů. V kontextu dění Pražského jara 1968 jde o nejvýraznější doklady sebeformace občanů, bez přispění politické moci a v konečném důsledku vůči ní. Pokus o obnovu sociální demokracie v období Pražského jara 1968 lze hodnotit jako intuitivní snahu o narušení dogmatu o tzv. vedoucí úloze KSČ ve státu a ve společnosti a o nepřímé podrytí mocenského monopolu komunistů, což v konečném důsledku mohlo vyvolat jeho zánik. Tím, že se sociální demokraté hlásili o své místo na slunci a pokoušeli se proti vůli vládnoucí strany vstoupit do politického...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pokusy o obnovu české občanské společnosti v roce 1968. Sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231 - Sdružení bývalých politických vězňů
Hoppe, Jiří ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertace tkví ve sledování těch aktivit obnovující se české občanské společnosti v období Pražského jara 1968, které směřovaly k vybudování pluralitního politického systému, k rozbití systému vlády jedné strany a ke změně uzavřeného systému Národní fronty, tak jak se utvořil, respektive byl násilně utvořen po únoru 1948. Fenomén obnovující se občanské společnosti je tu představen na třech konkrétních modelech - občansko-politické aktivizace při snaze obnovit tradiční politickou stranu (sociálně demokratickou), předpolitické a v podstatě klubové činnosti nestranické veřejnosti při vytváření ne zcela zřetelně vyhraněného Klubu angažovaných nestraníků a na příkladu formálně jasně vymezeného K 231, usilujícího o soudní, občanskou a sociální rehabilitaci svých členů. V kontextu dění Pražského jara 1968 jde o nejvýraznější doklady sebeformace občanů, bez přispění politické moci a v konečném důsledku vůči ní. Pokus o obnovu sociální demokracie v období Pražského jara 1968 lze hodnotit jako intuitivní snahu o narušení dogmatu o tzv. vedoucí úloze KSČ ve státu a ve společnosti a o nepřímé podrytí mocenského monopolu komunistů, což v konečném důsledku mohlo vyvolat jeho zánik. Tím, že se sociální demokraté hlásili o své místo na slunci a pokoušeli se proti vůli vládnoucí strany vstoupit do politického...
|
|
| |
host ::
RSS.