|
|
Analýza problematiky české hudební deklamace v koncepcích Hostinského a Krásnohorské v rámci "boje o Smetanu" v 70. a 80. letech 19. století
Janková, Markéta ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Hons, Miloš (oponent)
Předmětem diplomové práce je výzkum utváření teorie české hudební deklamace v druhé polovině 19. století. Cílem je prezentovat tuto teorii jako součást dobového sporu ke koncepci české národní hudby. Práce se opírá o metodologii výzkumu dějin idejí, kterou kombinuje s metodologií výzkumu dějin institucí, protože teorie české hudební deklamace se vyvíjela na pozadí rozvoje českého operního divadla, české hudební kritiky a hudebních časopisů. Hlavními prameny pro výzkum předmětu práce jsou zejména příspěvky Hostinského a Krásnohorské, kteří se jako jediní formulováním zásad správné české hudební deklamace zabývali. Dalšími prameny jsou dobové texty, které souvisejí s kontextem dobových sporů, na jejichž pozadí se teorie české hudební deklamace utvářela. Úvodní kapitola charakterizuje vliv změny politické situace od počátku 60. let 19. století a s tím související proměnou českého kulturního života, ve kterém se dostala do popředí idea vytvoření české národní hudby zejména prostřednictvím českých operních děl. V druhé kapitole prezentuje spor o Wagnera jako základní podnět k vytvoření zájmu o problematiku české hudební deklamace a představuje Otakara Hostinského jako základního iniciátora této aktivity. Po analýze úvodních dvou Hostinského příspěvků k tomuto tématu se následující třetí kapitola již...
|
|
|
Didaktická interpretace klavírních sonát Ludwiga van Beethovena
Kljunič, Bojana ; Herden, Jaroslav (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Hons, Miloš (oponent)
Předložená disertační práce je projevem snahy dospět určité ucelenější představě 0 problematice a možnostech interpretace Beethovenových klavírních sonát v pedagogickém kontextu. Impozantní řada dvaatřiceti klavírních sonát Ludwiga van Beethovena je dodnes výzvou předním světovým pianistům a v této souvislosti i hudebním pedagogům. Uvedený koncept tzv. didaktické interpretace Beethovenových klavírních sonát, založený na didaktické analýze tohoto díla, by se mohl stát modelem použitelným i v jiných případech, kdy půjde o dosažení optimální stylové realizace nejen tohoto souboru děl klavírní literatury - a to jak při vlastní výchově pianistů, tak i v receptivních formách hudební výchovy. Bylo zde třeba od počátku čelit nebezpečí bezbřehého shromažďování různých názorů, návodů a doporučení vygenerovaných z pohledů na jednotlivé případy nej vyšších dosažených standardů interpretačního mistrovství, obsažených v rozsáhlé zahraniční literatury. Bylo také niožné pokusit se o rámcové vymezení nej efektivnějších didaktických postupů při výchově Pianisty, které by slibovaly možnost dosažení těchto standardů. Namísto toho jsem se rozhodla opřít se o spolehlivý základ vycházející z pohledu sPíše hudebně teoretického, kdy šlo o to hledat východiska řešení interpretační problematiky 1 související problematiky didaxe v...
|
|
|
Didaktická interpretace klavírních sonát Ludwiga van Beethovena
Kljunič, Bojana ; Herden, Jaroslav (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Hons, Miloš (oponent)
Předložená disertační práce je projevem snahy dospět určité ucelenější představě 0 problematice a možnostech interpretace Beethovenových klavírních sonát v pedagogickém kontextu. Impozantní řada dvaatřiceti klavírních sonát Ludwiga van Beethovena je dodnes výzvou předním světovým pianistům a v této souvislosti i hudebním pedagogům. Uvedený koncept tzv. didaktické interpretace Beethovenových klavírních sonát, založený na didaktické analýze tohoto díla, by se mohl stát modelem použitelným i v jiných případech, kdy půjde o dosažení optimální stylové realizace nejen tohoto souboru děl klavírní literatury - a to jak při vlastní výchově pianistů, tak i v receptivních formách hudební výchovy. Bylo zde třeba od počátku čelit nebezpečí bezbřehého shromažďování různých názorů, návodů a doporučení vygenerovaných z pohledů na jednotlivé případy nej vyšších dosažených standardů interpretačního mistrovství, obsažených v rozsáhlé zahraniční literatury. Bylo také niožné pokusit se o rámcové vymezení nej efektivnějších didaktických postupů při výchově Pianisty, které by slibovaly možnost dosažení těchto standardů. Namísto toho jsem se rozhodla opřít se o spolehlivý základ vycházející z pohledu sPíše hudebně teoretického, kdy šlo o to hledat východiska řešení interpretační problematiky 1 související problematiky didaxe v...
|
|
| |
|
|
K melodickému aspektu soudobé hudby
Bakla, Petr ; Hons, Miloš (vedoucí práce) ; Šťastný, Jaroslav (oponent)
Předmětem práce je hudebně teoretické zkoumání melodického aspektu soudobé hudby, tj. především hudby vzniklé v posledních 30-50 letech s důrazem na progresivní, netradicionalistické tendence. Melodický aspekt je definován jako suma těch vlastností hudebních struktur, které jsou důsledkem utváření (strukturace) dotyčných struktur v melodické horizontále.
První část práce se zabývá kritikou a přehodnocením tradičního pojetí melodiky jako hudebně teoretické disciplíny. Aktuálně navrhovaná rozšířená koncepce melodiky umožňuje efektivní zkoumání hudby soudobé i tradiční. Hlavním předmětem zájmu melodiky v rozšířeném pojetí není objektivní melodie jako v daném kontextu privilegovaná struktura, ale melodický aspekt coby vlastnost celku hudebních (super)struktur. Melodická strukturace přitom k tomu, aby byla platným předmětem zkoumání a úvah, nemusí být percepčně zjevná. Tato část práce obsahuje mj. univerzální definici melodie a zabývá se možnými hledisky, z jakých lze analyticky přistupovat k hudebním strukturám.
Druhá část práce přináší typologii melodií, jejíž jednotlivé kategorie představují melodické typy s vyhraněnou morfologií. Melodické typy, které hrají důležitou kvantitativní i kvalitativní roli v soudobé hudbě, se vymezují jednak svými objektivními vlastnostmi, jednak tím, jak se jejich tvarovost odchyluje od norem tradiční melodiky. Poslední kapitola přináší též nástin možného třídění vícehlasých struktur s využitím typologie melodií.
|
|
|
Možnosti operací s hudebně-strukturními objekty
Svoboda, Tomáš ; Hons, Miloš (vedoucí práce) ; Tichý, Vladimír (oponent)
Tato studie se zabývá nejprve různým dělením hudebního prostoru (kapitola I-III). Můžeme si jej rozdělit na dvě dimenze ? na zvukovou a časovou. Každou dimenzi si ještě izolovaně rozčleníme podle jejich struktury. V každé dimenzi se tak utvoří různé (zvukové a časové) objekty, určené buď konkrétní strukturou, nebo ? není-li možné strukturu stanovit ? konturou, popisující pouze tvar objektu. Teprve kombinacemi objektů z obou dimenzí vzniknou typy hudebních objektů. Takové, které jsou uvnitř neuspořádány, nazveme jako skupina. Permutací prvků skupiny vzniknou různé podoby s přesným uspořádáním, a takové objekty nazveme segmenty (kapitola IV.).
V. kapitola je věnována operováním s hudebními objekty. Všechny operace se dělí na parciální, které probíhají jen v jedné dimenzi, a totální, které jsou aplikovány současně ve obou dimenzích. Např. jde o operace: transpozice, multiplikace, inverze, otáčení aj.
Poznatky se využijí pro univerzální metodu analýzy soudobé hudby. Dovedeme tak určit typ hudebního objektu i jejich ?proměny? po operacích. Výsledně rozpoznáme celkové složení hudební skladby. Tyto poznatky se však mohou využít i opačně ? jako kompoziční postup, spočívající v tvoření objektů a operování s nimi.
|
host ::
RSS.