|
|
Obraz ženy v prozaickém díle Milana Begoviće
Honcová, Kateřina ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Vlašić, Marija (oponent)
Tato práce se převážně soustřeďuje na analýzu prozaické tvorby Milana Begoviée, která je téměř výhradně věnována postavě ženy. Snaží se zdůraznit neprávem opomíjený, avšak vyjímečný způsob autorova ojedinělého formálního i tématického zpracování ústředního motivu, jehož prostřednictvím ztělesňuje všestranně nahlížený pro fil ženské duše. V mnoha tvůrčích aspektech Begoviéův opus zcela splňuje kritéria nejvyšší úrovně světové literatury. O to více překvapuje, navzdory nepodloženému mýtu o autorově ustašovské orientaci v období druhé světové války, trvale nízký zájem, který domácí literární sféra projevuje o Begoviéovu osobitou tvorbu. Je velmi obtížné najít v chorvatské literatuře dílo, které by podobně jako Begoviéův společenský román "Giga Bariéeva" mělo schopnost aktuální výpovědi a zároveň nadčasové, aby i po uplynutí mnoha desetiletí od svého vzniku neztratilo pro současného čtenáře přitažlivost. Cílem této práce je u příležitosti sto třicátého výročí narození původem dalmatského literáta Milana Begoviée upozornit případné české zájemce o chorvatského autora na kompozičně vyjímečné zpracování dané tematiky, které nesmírně citlivě zobrazuje psychologii chorvatské ženy na počátku dvacátého století. Milan Begovié do prozaického zobrazení svých ženských hrdinek obratně promítá konzervativní pohled příznačný...
|
|
|
Pojem magického realizmu v ruské a v latinskoamerické literatuře
Honcová, Kateřina ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Chlaňová, Tereza (oponent)
Práce se věnuje koncepci směru magickému realizmu v ruské literatuře druhé poloviny dvacátého století. Úvodem z chronologického hlediska charakterizuje magický realizmus, modelovou podobu jeho vyjádření v latinskoamerické literatuře v polovině minulého století. Tuto část poté konfrontuje s nástinem dobové literární scény v SSSR a jejích předpokládaných projevů magické fikce. V analytické části prostřednictvím klíčových syžetových motivů románu Čingize Ajtmatova Stanice Bouřná práce charakterizuje spojitost mezi uměleckými postupy kyrgyzského autora a literaturou latinskoamerického magického realizmu. Soustřeďuje se především na polemickou otázku, zda je z formálního hlediska možné uvedený Ajtmatovův román považovat za osobitý projev kyrgyzské varianty magické fikce, paralelní k paradigmatu latinskoamerického magického realizmu.
|
|
|
Obraz ženy v prozaickém díle Milana Begoviće
Honcová, Kateřina ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Vlašić, Marija (oponent)
Tato práce se převážně soustřeďuje na analýzu prozaické tvorby Milana Begoviée, která je téměř výhradně věnována postavě ženy. Snaží se zdůraznit neprávem opomíjený, avšak vyjímečný způsob autorova ojedinělého formálního i tématického zpracování ústředního motivu, jehož prostřednictvím ztělesňuje všestranně nahlížený pro fil ženské duše. V mnoha tvůrčích aspektech Begoviéův opus zcela splňuje kritéria nejvyšší úrovně světové literatury. O to více překvapuje, navzdory nepodloženému mýtu o autorově ustašovské orientaci v období druhé světové války, trvale nízký zájem, který domácí literární sféra projevuje o Begoviéovu osobitou tvorbu. Je velmi obtížné najít v chorvatské literatuře dílo, které by podobně jako Begoviéův společenský román "Giga Bariéeva" mělo schopnost aktuální výpovědi a zároveň nadčasové, aby i po uplynutí mnoha desetiletí od svého vzniku neztratilo pro současného čtenáře přitažlivost. Cílem této práce je u příležitosti sto třicátého výročí narození původem dalmatského literáta Milana Begoviée upozornit případné české zájemce o chorvatského autora na kompozičně vyjímečné zpracování dané tematiky, které nesmírně citlivě zobrazuje psychologii chorvatské ženy na počátku dvacátého století. Milan Begovié do prozaického zobrazení svých ženských hrdinek obratně promítá konzervativní pohled příznačný...
|
|
|
Transformace Českého muzea výtvarných umění na Galerii Středočeského kraje. Kulturní a ekonomické aspekty.
Hončová, Kateřina ; Janištinová, Anna (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Cílem této práce je zdokumentovat a zhodnotit po kulturní i ekonomické stránce výjimečnou transformaci Českého muzea výtvarných umění v Praze na Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. Součástí práce je popis kompletního vývoje této instituce a jejích sbírek, včetně etap rekonstrukce Jezuitské koleje v Kutné Hoře, která se stala nový sídlem muzea. Zahrnut je i celkový proces stěhování uměleckých sbírek a neméně důležité politické souvislosti, které celou událost významně ovlivnily. V rámci souhrnného zhodnocení jsou detailně popsány veškeré kulturní a ekonomické důsledky proběhlé transformace, dále je uvedena analýza návštěvnosti a hospodářské úspešnosti a v neposlední řadě charakteristika mediálního obrazu nově transformované instituce.
|
host ::
RSS.