Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení nádorové mRNA u kolorektálního karcinomu jako screeningové a prognostické metody
Rupert, Karel ; Holubec, Luboš (vedoucí práce) ; Hoch, Jiří (oponent) ; Pešková, Marie (oponent) ; Dostalík, Jan (oponent)
Souhrn Hladina exprese mRNA MMP-7, TIMP-1 a MMP-2 byla signifikantně vyšší v nádorové maligním tkáni kolorektálního karcinomu než v normální kolorektální tkáni. Pomocí vhodných protilátek by mohlo být možné aktivitu matrixových metaloproteináz inhibovat, což by mohlo mít na nádorovou tkáň a její okolí léčebý efekt. Klinicky se již některé preparáty testují (Bay 12-9566 /fa Bayer/, BB94 /fa British Biotechnologi/). Neprokázali jsme korelaci mezi expresí těchto genů a stádiem onemocnění a diagnózou. Podařilo se nám prokázat, že při dodržování chirurgických pravidel při resekci střeva pro kolorektální karcinom, nemá resekční linie známky přítomnosti nádorových buněk - chybí přítomnost mRNA pro CEA. Hladina mRNA pro TIMP-1 je v resekční linii přítomna v nižší hladině než v nádorové tkáni, což však souvisí s úlohou, kterou TIMP-1 ve střevě hraje. Její hladina je zvýšená při všech nádorových, ale i zánětlivých onemocněních tlustého střeva. Zda je zvýšená exprese mRNA pro TIMP-1 i mimo resekční linii, jedná-li se tedy o reakci tlustého střeva jako orgánu bude předmětem dalšího výzkumu, stejně tak i možné srovnání se vzorky nádorem a zánětem nepostiženého tlustého střeva. Úloha TIMP-1 jako prognostického markeru je předmětem dalšího zkoumání, ze všech studií však vyplývá, že použití TIMP-1 při screeningu...
Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii
Sláma, Karel ; Slouka, David (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Holubec, Luboš (oponent)
Disertační práce: Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii Cílem této dizertační práce je přiblížit odborné veřejnosti využití robotické chirurgie v ORL oboru. V teoretické části práce je popsán robot a jeho použití. Tato část je rozdělena na historii vývoje robota, jeho vznik a použití v medicínském prostředí. Dále se tato část zabývá charakteristikami, bezpečností a principy práce s robotem, včetně popisu nejvíce používaného robotického typu v lékařství - systému da Vinci. Je vysvětleno využití robota v otorinolaryngologii a ostatních chirurgických oborech, včetně přípravy a pracovního postupu robotického operačního zákroku v ORL. Součástí je i definice indikačních kriterií pro transorální robotický přístup (TORS) a další rozšířené indikace použití robotické chirurgie v otorinolaryngologii, včetně transaxilární thyroidectomie. Ve speciální části je provedeno vyhodnocení dat ze souboru pacientů operovaných pro T1-T2 karcinomy kořene jazyka a supraglotis pomocí transorálního roboticky asistovaného zákroku TORS nebo klasického zevního přístupu a jejich srovnání v pooperačním období podle vybraných kriterií. Klíčová slova Robot, medicínské využití, systém da Vinci, využití v otorinolaryngologii
Prognostický význam molekulárních markerů akutní myeliodní leukémie na výsledek alogenní transplantace krvetvorných buněk
Karas, Michal ; Holubec, Luboš (vedoucí práce) ; Faber, Edgar (oponent) ; Žák, Pavel (oponent)
V dizertační práci " Prognostický význam molekulárních markerů akutní myeloidní leukémie na výsledek alogenní transplantace krvetvorných buněk " autor řeší následující problematiku: 1. V literárním přehledu charakterizuje: epidemiologii, patogenezu, diagnostiku, prognózu a léčbu akutní myeloidní leukémie se zaměřením na zhodnocení různých prognostických markerů ve vztahu ke léčbě akutní myeloidní leukémie především pomocí alogenní transplantace krvetvorných buněk. 2. V metodické části jsou charakterizovány: a) Soubor nemocných a použité klinické hodnocení :  Detailní charakteristika 60 pacientů s akutní myeloidní leukémií s normálním karyotypem a mutací NPM1 genu v kompletní remisi, kteří podstoupili alogenní transplantaci krvetvorných buněk na Hematologicko-onkologickém oddělení FN Plzeň v letech 2005-2014. Součástí charakteristiky je i zhodnocení dalších parametrů základního onemocnění a detailní popis transplantačních postupů (výběr dárce, typ předtransplantační přípravy atd.). b) Období a způsob odběru materiálu ke stanovení hladiny minimální reziduální nemoci před transplantací. Popis metody způsobu detekce hladiny minimální reziduální nemoci na základě detekce relativní exprese mutovaného NPM1 genu pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce. c) Použité statistické metody zpracování....
Prognostic and predictive biomarkers of glial tumors of the central nervous system in the context of personalized medicine
Polívka, Jiří ; Tonar, Zbyněk (vedoucí práce) ; Holubec, Luboš (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Gliální nádory, také nazývané gliomy, představují největší skupinu primárních malignit centrálního nervového systému. Gliomy stále zůstávají ve většině případů nevyléčitelným onemocněním, které v průběhu času progreduje postupně z nižších stupňů malignity k více agresivním nádorům. To vede k významnému zhoršení klinického stavu pacienta a nakonec k jeho úmrtí. V poslední době došlo v neuroonkologii k významnému rozšíření znalostí o vzniku a vývoji nádorového onemocnění na úrovni genetické i epigenetické. Nové prognostické a prediktivní molekulárně genetické biomarkery mohou být využity pro lepší diagnostiku, pro přesnější posouzení pacientovy prognózy, nebo pro lepší výběr léčby a predikce terapeutické odpovědi. Pohled na klasifikaci nádorů centrálního nervového systému založené na pouhém histopatologickém určení diagnózy se v současné době významně mění. Implementace molekulárně genetických biomarkerů přináší zpřesnění diagnózy mnoha typů nádorů. V této práci jsou diskutovány nové poznatky z molekulární genetiky gliomů společně s výsledky klinických studií zahrnujících důležité biomarkery těchto nádorů. V první studii byla zkoumána mutace genu izocitrát dehydrogenázy 1 (IDH1) R132H v nádorové tkáni získané od nemocných s multiformním glioblastomem a výsledky byly korelovány s klinickými...
Genetický polymorfizmus biotransformačních enzymů a riziko vzniku karcinomu pankreatu v České republice
Vrána, David ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Holubec, Luboš (oponent) ; Kološtová, Věra (oponent)
Genetický polymorfizmus biotransformačních enzymů a riziko vzniku karcinomu pankreatu v České republice Úvod: Karcinom pankreatu patří díky své prognóze k jednomu z největších problémů současné onkologie. Postihuje nejčastěji pacienty v šesté a vyšší dekádě a díky minimálním příznakům v časných stádiích je diagnostikován většinou ve fázi lokálně pokročilého či metastatického onemocnění. Jedinou modalitou představující pro pacienta šanci na dlouhodobé přežívání je radikální chirurgická resekce. Chemoterapie i možná cílená léčba má pouze paliativní charakter. Vzhledem k tomuto by bylo nanejvýš užitečné identifikovat takové genetické faktory, predisponující ke vzniku karcinomu pankreatu a vytvořit jakýsi skríningový program s cílem záchytu časných stádií. V naší práci jsme se zaměřili na polymorfizmy v biotransformačních enzymech, které ovlivňují metabolismus karcinogenů a prokarcinogenů a mohly představovat riziko karcinomu pankreatu. Metodika: Do naší studie bylo zařazeno 278 pacientů s karcinomem pankreatu. Jako kontrolní skupinu jsme použili skupinu zdravých dobrovolníků z ambulancí praktických lékařů a transfuzních stanic. Zaměřili jsme se na studium polymorfizmů biotransformačních enzymů CYP1B1, EPHX, NQO1 GSTP1, GSTT1, GSTM1. DNA byla amplifikována PCR, následně štepena restrikčními enzymy a...
Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii
Sláma, Karel ; Slouka, David (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Holubec, Luboš (oponent)
Disertační práce: Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii Cílem této dizertační práce je přiblížit odborné veřejnosti využití robotické chirurgie v ORL oboru. V teoretické části práce je popsán robot a jeho použití. Tato část je rozdělena na historii vývoje robota, jeho vznik a použití v medicínském prostředí. Dále se tato část zabývá charakteristikami, bezpečností a principy práce s robotem, včetně popisu nejvíce používaného robotického typu v lékařství - systému da Vinci. Je vysvětleno využití robota v otorinolaryngologii a ostatních chirurgických oborech, včetně přípravy a pracovního postupu robotického operačního zákroku v ORL. Součástí je i definice indikačních kriterií pro transorální robotický přístup (TORS) a další rozšířené indikace použití robotické chirurgie v otorinolaryngologii, včetně transaxilární thyroidectomie. Ve speciální části je provedeno vyhodnocení dat ze souboru pacientů operovaných pro T1-T2 karcinomy kořene jazyka a supraglotis pomocí transorálního roboticky asistovaného zákroku TORS nebo klasického zevního přístupu a jejich srovnání v pooperačním období podle vybraných kriterií. Klíčová slova Robot, medicínské využití, systém da Vinci, využití v otorinolaryngologii
Prognostic and predictive biomarkers of glial tumors of the central nervous system in the context of personalized medicine
Polívka, Jiří ; Tonar, Zbyněk (vedoucí práce) ; Holubec, Luboš (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Gliální nádory, také nazývané gliomy, představují největší skupinu primárních malignit centrálního nervového systému. Gliomy stále zůstávají ve většině případů nevyléčitelným onemocněním, které v průběhu času progreduje postupně z nižších stupňů malignity k více agresivním nádorům. To vede k významnému zhoršení klinického stavu pacienta a nakonec k jeho úmrtí. V poslední době došlo v neuroonkologii k významnému rozšíření znalostí o vzniku a vývoji nádorového onemocnění na úrovni genetické i epigenetické. Nové prognostické a prediktivní molekulárně genetické biomarkery mohou být využity pro lepší diagnostiku, pro přesnější posouzení pacientovy prognózy, nebo pro lepší výběr léčby a predikce terapeutické odpovědi. Pohled na klasifikaci nádorů centrálního nervového systému založené na pouhém histopatologickém určení diagnózy se v současné době významně mění. Implementace molekulárně genetických biomarkerů přináší zpřesnění diagnózy mnoha typů nádorů. V této práci jsou diskutovány nové poznatky z molekulární genetiky gliomů společně s výsledky klinických studií zahrnujících důležité biomarkery těchto nádorů. V první studii byla zkoumána mutace genu izocitrát dehydrogenázy 1 (IDH1) R132H v nádorové tkáni získané od nemocných s multiformním glioblastomem a výsledky byly korelovány s klinickými...
Genetický polymorfizmus biotransformačních enzymů a riziko vzniku karcinomu pankreatu v České republice
Vrána, David ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Holubec, Luboš (oponent) ; Kološtová, Věra (oponent)
Genetický polymorfizmus biotransformačních enzymů a riziko vzniku karcinomu pankreatu v České republice Úvod: Karcinom pankreatu patří díky své prognóze k jednomu z největších problémů současné onkologie. Postihuje nejčastěji pacienty v šesté a vyšší dekádě a díky minimálním příznakům v časných stádiích je diagnostikován většinou ve fázi lokálně pokročilého či metastatického onemocnění. Jedinou modalitou představující pro pacienta šanci na dlouhodobé přežívání je radikální chirurgická resekce. Chemoterapie i možná cílená léčba má pouze paliativní charakter. Vzhledem k tomuto by bylo nanejvýš užitečné identifikovat takové genetické faktory, predisponující ke vzniku karcinomu pankreatu a vytvořit jakýsi skríningový program s cílem záchytu časných stádií. V naší práci jsme se zaměřili na polymorfizmy v biotransformačních enzymech, které ovlivňují metabolismus karcinogenů a prokarcinogenů a mohly představovat riziko karcinomu pankreatu. Metodika: Do naší studie bylo zařazeno 278 pacientů s karcinomem pankreatu. Jako kontrolní skupinu jsme použili skupinu zdravých dobrovolníků z ambulancí praktických lékařů a transfuzních stanic. Zaměřili jsme se na studium polymorfizmů biotransformačních enzymů CYP1B1, EPHX, NQO1 GSTP1, GSTT1, GSTM1. DNA byla amplifikována PCR, následně štepena restrikčními enzymy a...
Prognostický význam molekulárních markerů akutní myeliodní leukémie na výsledek alogenní transplantace krvetvorných buněk
Karas, Michal ; Holubec, Luboš (vedoucí práce) ; Faber, Edgar (oponent) ; Žák, Pavel (oponent)
V dizertační práci " Prognostický význam molekulárních markerů akutní myeloidní leukémie na výsledek alogenní transplantace krvetvorných buněk " autor řeší následující problematiku: 1. V literárním přehledu charakterizuje: epidemiologii, patogenezu, diagnostiku, prognózu a léčbu akutní myeloidní leukémie se zaměřením na zhodnocení různých prognostických markerů ve vztahu ke léčbě akutní myeloidní leukémie především pomocí alogenní transplantace krvetvorných buněk. 2. V metodické části jsou charakterizovány: a) Soubor nemocných a použité klinické hodnocení :  Detailní charakteristika 60 pacientů s akutní myeloidní leukémií s normálním karyotypem a mutací NPM1 genu v kompletní remisi, kteří podstoupili alogenní transplantaci krvetvorných buněk na Hematologicko-onkologickém oddělení FN Plzeň v letech 2005-2014. Součástí charakteristiky je i zhodnocení dalších parametrů základního onemocnění a detailní popis transplantačních postupů (výběr dárce, typ předtransplantační přípravy atd.). b) Období a způsob odběru materiálu ke stanovení hladiny minimální reziduální nemoci před transplantací. Popis metody způsobu detekce hladiny minimální reziduální nemoci na základě detekce relativní exprese mutovaného NPM1 genu pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce. c) Použité statistické metody zpracování....
Stanovení nádorové mRNA u kolorektálního karcinomu jako screeningové a prognostické metody
Rupert, Karel ; Holubec, Luboš (vedoucí práce) ; Hoch, Jiří (oponent) ; Pešková, Marie (oponent) ; Dostalík, Jan (oponent)
Souhrn Hladina exprese mRNA MMP-7, TIMP-1 a MMP-2 byla signifikantně vyšší v nádorové maligním tkáni kolorektálního karcinomu než v normální kolorektální tkáni. Pomocí vhodných protilátek by mohlo být možné aktivitu matrixových metaloproteináz inhibovat, což by mohlo mít na nádorovou tkáň a její okolí léčebý efekt. Klinicky se již některé preparáty testují (Bay 12-9566 /fa Bayer/, BB94 /fa British Biotechnologi/). Neprokázali jsme korelaci mezi expresí těchto genů a stádiem onemocnění a diagnózou. Podařilo se nám prokázat, že při dodržování chirurgických pravidel při resekci střeva pro kolorektální karcinom, nemá resekční linie známky přítomnosti nádorových buněk - chybí přítomnost mRNA pro CEA. Hladina mRNA pro TIMP-1 je v resekční linii přítomna v nižší hladině než v nádorové tkáni, což však souvisí s úlohou, kterou TIMP-1 ve střevě hraje. Její hladina je zvýšená při všech nádorových, ale i zánětlivých onemocněních tlustého střeva. Zda je zvýšená exprese mRNA pro TIMP-1 i mimo resekční linii, jedná-li se tedy o reakci tlustého střeva jako orgánu bude předmětem dalšího výzkumu, stejně tak i možné srovnání se vzorky nádorem a zánětem nepostiženého tlustého střeva. Úloha TIMP-1 jako prognostického markeru je předmětem dalšího zkoumání, ze všech studií však vyplývá, že použití TIMP-1 při screeningu...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.