|
| |
|
|
Hřebenule rodu Gilpinia žijící na smrku v České republice
Penzešová, Markéta ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskytem hřebenulí rodu Gilpinia vázaných na smrk v České republice. V roce 2015 probíhal výzkum pro zmapování početnosti a frekventovanosti těchto hřebenulí. Na 12 lokalitách ve smrkových lesích byly počátkem května instalovány Malaiseho lapače modelu Townes (1972). Odběry byly vyzvedávány v nepravidelném intervalu 14 dnů až do poloviny července. Po nashromáždění všech odběrů v laboratoři ČZU v Praze byly hřebenule vytříděny od ostatního hmyzu a určen jejich druh a pohlaví. Celkem byly odchyceny 4 jedinci Gilpinia polytoma, z toho 2 samci a 2 samice. Žádná jiná hřebenule rodu Gilpinia nebyla nalezena. Výsledky byly statisticky analyzovány a porovnány s odchyty z let 1997-2003 na některých identických lokalitách. Dále se práce zabývá problematikou listožravého hmyzu a bionomií druhů vyskytujících se v České republice. Z výsledků naší studie i ostatních studií z jiných zemí nepředpokládáme v nejbližších letech na území České republiky gradace či významné poškození lesů těmito škůdci. Naopak bionomie některých hřebenulí na smrku je nedostatečně prostudována a jejich nálezy se dají považovat spíše za vzácné.
|
|
| |
|
|
Patogeny lýkohuba smrkového Dendroctonus micans (Curculionidae: Scolytinae)
Fabiánová, Barbora ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolina (oponent)
Tato práce se zabývá druhovému spektru patogenů, které napadají kůrovce Dendroctonus micans. Cílem této práce bylo zjistit druhové spektrum patogenů v traktu D. micans. Vzorky byly získány z lokality Liptovký Hrádok na Slovenku. Sběr vzorků probíhal na čtyřech lokalitách a to v dubnu roku 2015. Získané vzorky pocházeli z Picea orientalis a uchovávaly se v mrazáku o teplotě -17°C. Celkem se vypitvalo 154 kůrovců. Samice výrazně převažovali nad samci. Samic bylo 123 a samců 8 u 23 jedinců nebylo možné určit pohlaví. Po provedení pitev všech vzorků, se nalezly mimo střevní červi a to v 88 případech. Jiný patogen nalezen nebyl. Dalším možným přínosem této práce bylo prozkoumání domněnky, zda patogeny mohou nebo nemohou být bezpečně a efektivně použity v biologickém boji proti D. micans.
|
|
|
Možnosti využití feromonových odparníků v rámci obranných opatření uplatňovaných proti lýkožroutu smrkovému Ips typographus (Linnaeus, 1758) (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae)
Zahradníková, Marie ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Emanuel, Emanuel (oponent)
Disertační práce se zabývá účinností obraných metod proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus L.), které využívají feromonové odparníky. Zaměřuje se zejména na feromonové lapače a vybrané faktory mající vliv na jejich efektivitu, jelikož ne všechny byly dostatečně experimentálně ověřeny. Testovanými faktory jsou systém uspořádání feromonových lapačů a typ navnadění feromonovými odparníky, vliv na účinnost feromonových lapačů zvýšením odpařované látky feromonu, porovnání biologické účinnosti různých typů feromonových odparníků a sledování jejich vlivu na křivku rojení. Současně byla pozornost věnována také netradičním metodám ochrany lesa proti l. smrkovému (skrápění skládek vodou, účinnost inskticidních postřiků celých skládek, použití insekticidních sítí). Zkoumána byla i možnost určení pohlaví l. smrkového.
Při porovnání systému instalace lapačů standardním způsobem podél porostní stěny a soustředěním do linie uprostřed paseky těsně vedle sebe s různým navnaděním feromonovými odparníky byla zjištěna srovnatelná účinnost uspořádání lapačů standardním způsobem a lapačů instalovaných v linii s feromonovým odparníkem v každém lapači. S nižším počtem feromonových odparníků se účinnost snížila. Při zvýšení množství odpařovaného feromonu byly porovnávány lapače s jedním, dvěma a třemi odparníky, přičemž bylo zjištěno, že při větším množství uvolňovaného feromonu se účinnost lapače nezvyšuje. Neměnící se účinnost po celou letovou aktivitu l. smrkového prokázaly odparníky Pheagr IT a IT Ecolure Tubus, další je nutné měnit dle etikety, jelikož jejich účinnost klesá a ovlivňuje také křivku rojení.
Z pokusu o určení pohlaví l. smrkového na základě zvolených morfologických parametrů vyplývá, že jeho pohlaví lze určit spolehlivě pouze pitvou genitálií.
|
|
|
Porovnání účinnosti otrávených lapáků a feromonových lapačů použitých proti lýkožroutům na smrku v pahorkatinách
Petrák, Karel ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Předmětem této práce je porovnání dvou metod odchytu lýkožrouta smrkového (Ips Typographus) v pahorkatinách. Na šesti lokalitách na Neveklovsku byly instalovány dvojice zařízení, štěrbinový lapač typu Theysohn a otrávený lapák typu trojnožka, navnaděné feromonovým odparníkem. Během letové aktivity kůrovce, od dubna do konce září, v roce 2015 byly prováděny kontroly a odběr odchycených brouků. Vyhodnocení metod bylo provedeno na základě laboratorní determinace, zjištění počtu odchycených brouků i určení poměru pohlaví. Dále bylo provedeno ekonomické srovnání obou metod. Během této studie bylo celkem zachyceno ve dvou generacích 34795 jedinců l. smrkového. Statisticky nebyl zaznamenán rozdíl mezi množstvím zachycených brouků na lapačích a trojnožkách.
|
|
|
Hodnocení efektivity feromonového odparníku na odchyt pestrokrovečníků rodu Thanasimus
Zachová, Zuzana ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Tato práce byla zaměřena na srovnání velikosti odchytu pestrokrovečníků rodu Thanasimus v lapačích s feromonovou návnadou a na otráveném lapáku a na srovnání letové aktivity lýkožrouta smrkového (I. typographus) s jeho predátory Thanasimus při jarním rojení. Při tomto odchytu byly použity dvě metody. První metodou byla trojnožka (otrávený lapák) navnazený odparníkem Pheroprax, a jako druhou jsme zvolili deskový (štěrbinový) lapač navnazený odparníkem Thanasiwit. Obě tyto pasti byly umístěny na stejné lokalitě. Jednotlivé druhy byly sledovány po celou dobu jarního rojení pomocí pravidelných odběrů.
Z výzkumu vyplynulo, že na trojnožku reagovali pestrokrovečníci podstatně více (67 jedinců), než na deskový lapač (4 jedinci). Letová aktivita pestrokrovečníků probíhala během celé doby sledování a kulminovala dne 9.6.2015. V odchytech pestrokrovečníků dominoval druh T. femoralis, jehož letová aktivita však nekorelovala s letovou aktivitou I. typographus. Naopak u druhu T. formicarius letová aktivita během jarního rojení s lýkožroutem smrkovým pozitivně korelovala.
|
|
|
Problematika kloše jeleního z pohledu jeho sledování
Bjelková, Karolína ; Horák, Jakub (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu kloše jeleního (Lipoptena cervi) na vybraných částech těla ulovené zvěře a na dvou na sobě nezávislých lokalitách - Malá Morava a VLS Libavá. Kloš jelení je hematofágní ektoparazit jelenovitých, který v posledních letech rozšiřuje svoji oblast výskytu od Evropy po Ameriku. Cílem studie bylo určit prevalenci a intenzitu napadení a vyhodnotit vliv vlastností stanovišť, faktory počasí či pohlaví u hostitele. Pro identifikaci bylo vyšetřeno 95 zvířat v oblasti krku a pohlavních orgánů. Celková intenzita napadení byla analyzována ve vztahu k věku, pohlaví, meteorologickým a krajinným charakteristikám místa ulovení. Výsledky výskytu kloše jeleního jsou popsány a statisticky vyhodnoceny současně s grafickým znázorněním za pomoci statistického programu. Výsledky prokázaly prevalenci napadení téměř 100 %, ale míra zátěže zvířat se pohybovala v rozsahu 0 až 10 klošů. 100 cm-2. Nejvyšší výskyt byl zjištěn u samců, a zároveň byl spojen s oblastí na těle hostitele, kde nejvíce parazitů bylo nalezeno na pohlavních orgánech 7 - 10 kusů. Významný vliv měla teplota prostředí. Vliv srážek byl nevýznamný. Bylo zjištěno, že nejvyšší výskyt je u zvířat využívající habitant polí a luk, pravděpodobně vlivem tepelného účinku slunečního záření a tím zvýšení povrchové teploty kůže. Lokalizace míst může sloužit k nastavení efektivnosti prostředků proti těmto parazitům.
|
|
|
Srovnání druhového spektra smrkových pilatek rodu Pachynematus a Pikonema v horských oblastech po 10 letech
Horáková, Eliška ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje důležitým škůdcům smrku. V teoretické části shrnuje znalosti a informace o pilatkách rodu Pikonema a Pachynematus, dále se věnuje samotné metodě odchytu pilatek. V praktické části je sledován výskyt a druhové složení pilatek na třech horských lokalitách v ČR. Jedná se o lokality Albrechtice, Trojmezná a Medvědín. V období od začátku května do začátku července byly k odchytu hmyzu na vybraných lokalitách instalovány Malaiseho lapače Townesova typu. Lapače byly kontrolovány každých čtrnáct dní. Při kontrole byl vždy doplněn čistý líh. Po roztřídění a determinaci pilatek byla data zpracována statistickým programem, který potvrdil početní převahu samců nad samicemi a celkovou početní vyrovnanost výskytu pilatek v letech 2003-2005 a 2015. Počty Pikonema pallescens a Pachynematus scutellatum jsou nižší, ale statisticky nejsou výsledky signifikantně odlišné.
|
|
|
Srovnání druhového spektra pilatek rodu Pristiphora v horských oblastech po 10 letech
Englártová, Šárka ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Roku 2015 byl sledován výskyt pilatek rodu Pristiphora škodící na smrku v horských oblastech, konkrétně v Beskydech (Bařiny), na Šumavě (Královský Hvozd) a v Krušných horách (Klínovec). Šetření se provádělo ve třech zmíněných oblastech v mladých smrkových porostech. Odchyt pilatek byl prováděn pomocí Malaiseho lapače. Kontrola lokalit byla prováděna každých 14 dnů od dubna do konce července 2015. Odebrané láhve se poté hromadně roztřídily do rodů a následně podle pohlaví. Později se získané výsledky zpracovaly ve statistickém programu, kde potvrdily těsnou závislost letové aktivity pilatek škodící na smrku a rašení smrku.
|
host ::
RSS.