Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Invazní škodlivé organismy ovocných plodin v podmínkách ČR
Holý, Kamil ; Stará, Jitka ; Kocourek, František ; Ouředníčková, Jana ; Skalský, Michal ; Pultar, Oldřich
Metodika shrnuje základní informace o invazních škůdcích ovoce, kteří se k nám rozšířili po roce 2000. U každého druhu jsou uvedeny údaje o morfologii, podobných druzích, původním areálu výskytu, rozšíření v Evropě a u nás, možnostech šíření, životním cyklu, hostitelských rostlinách, metodách monitoringu a ochrany.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti
Vitáček, Jakub ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti s důrazem na některé zajímavé fenomény v jejich životním cyklu. Žlabatky indukují hálky výhradně na růžích (Rosa spp.) a jsou široce rozšířeny v celé holarktické oblasti. Mnoho autorů se věnovalo výzkumu parazitoidů, kteří využívají larvy žlabatek jako potravní zdroj. Byli odhaleni také inkvilíni, kteří schopnost indukce hálky ztratili. Jejich vývoj je však na hálkách stále závislý, protože se živí rostlinným pletivem uvnitř hálek. Žlabatky rodu Diplolepis spp. se rozmnožují převážně nepohlavně. Samice klade neoplozená vajíčka a samci jsou velmi vzácní. V poslední době s rozvojem moderních technik bylo také autorům umožněno studovat infekci bakterií rodu Wolbachia a její spojitost právě s jejich partenogenetickým vývojem žlabatek. Z této práce je patrný velký rozdíl mezi našimi znalostmi o jednotlivých druzích. O evropských žlabatkách máme poměrně rozsáhlé znalosti, naproti tomu biologie některých druhů asijských žlabatek zůstává stále dosti nepoznaná.
Adaptace kladélka parazitoidů sloužící při napadání hostitele v nadčeledi Chalcidoidea (Hymenoptera)
Ročková, Lenka ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
Nadčeleď Chalcidoidea patří mezi nejvíce diverzifikované skupiny parazitického hmyzu. Životní strategie převažující u většiny druhů z této nadčeledi je parazitoidismus, který může být člověkem využit jako účinný nástroj v biologickém boji. Parazitoidi se při své reprodukci potýkají se skutečností, že jejich hostitelé jsou často ukryti na těžko dostupných místech. Tato skutečnost je pravděpodobně zodpovědná za některé morfologické znaky kladélek, které není možno vysvětlit čistě fylogeneticky. Tyto znaky jsou tedy adaptací právě na jejich životní strategii - parazitoidismus. Adaptace kladélka odrážejí charakteristiku substrátu, v němž se nachází hostitel a do kterého je tak kladeno potomstvo. Druhy sdílející stejnou niku mívají různě adaptovaná kladélka, což je zdůvodňováno lepším využitím dostupných zdrojů a zároveň je zvažováno jako speciační faktor sympatrických druhů. Detailnější studie zaměřená na odlišnosti v adaptivních znacích kladélek by mohla usnadnit rozpoznávání životních strategií u parazitických blanokřídlých (Hymenoptera: Parasitica) právě na základě morfologie kladélka. Klíčová slova: parazitičtí blanokřídlí, Chalcidoidea, struktura kladélka, vyhledávání hostitele, adaptace na vyhledávání hostitele, diskriminace hostitele
Minimalizace rizik pesticidů v integrované produkci jádrovin: certifikovaná metodika
Kocourek, František ; Falta, Vladan ; Stará, Jitka ; Holý, Kamil ; Horská, Tereza ; Vávra, Radek
Metodika je určena pěstitelům ovoce, zejména těm, kteří ovoce pěstují v systému integrované produkce ovoce. Zpracovány jsou informace a doporučení umožňující minimalizovat rizika pesticidů na necílové organismy, zejména na přirozené nepřátele škůdců a minimalizovat rizika pesticidů pro zdraví člověka. Metodika je využitelná pro uplatňování zásad integrované ochrany v souladu s požadavky legislativy platné od roku 2014 i při konvenční ochraně ovoce. Výběr prostředků ochrany proti škodlivým organismům je založen na zhodnocení ochranné lhůty účinné látky a na zohlednění vedlejších účinků této látky na necílové organismy. Pro každou účinnou látku přípravků na ochranu povolených v ČR do jádrovin jsou uvedeny údaje o degradaci reziduí v závislosti na čase od termínu aplikace do sklizně. Podle těchto údajů lze stanovovat akční ochranné lhůty pro nízkoreziduální nebo bezreziduální produkci jádrovin. K účinným látkám jsou k dispozici údaje o vedlejších účincích na přirozené nepřátele škůdců a na další necílové organismy. Podle těchto poznatků bude možné zařadit účinnou látku přípravku do zeleného, žlutého a červeného seznamu pesticidů pro systém integrované produkce ovoce. V závěru jsou nastíněny možnosti ochrany prostřednictvím biologických a biotechnických metod, které mohou pomoci řešit situace, kde běžné chemické prostředky v daných režimech pěstování není možné požít a nebo je jejich výběr velmi omezený.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Podpora výskytu užitečných organismů v sadech: certifikovaná metodika
Holý, Kamil ; Falta, Vladan ; Kovaříková, Kateřina ; Šenk, Jan
Metodika je určena pěstitelům ovoce. Zahrnuje poznatky získané v průběhu řešení projektu NAZV QJ1210209 a RO0416. Publikace obsahuje informace o významných užitečných organismech a možnostech jejich podpory v sadech.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Hostitelská specializace blanokřídlých parazitoidů a možné obranné mechanizmy jejich hostitelů
Bubeníková, Kristýna ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
Parazitoidi z řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: "Parasitica") jsou velmi početnou skupinou hmyzu. Jejich diverzita je také obrovská na úrovni úrovni morfologických adaptací a typu specializací vzhledem k jejich hostitelům. Bakalářská práce shrnuje jednotlivé typy hostitelských specializací se zaměřením na porovnání rozdílů mezi generalisty a specialisty z pohledu taxonomie, ekologie, evoluce, geografie. Práce obsahuje rovněž souhrn možných teorií týkajících se adaptací hostitelů vůči parazitoidům (tj. morfologické adaptace hostitelů, časoprostorová obrana apod.). Klíčová slova: Apocrita, specialisti, generalisti, obranné mechanismy, evoluce
Biologie a taxonomie Anaphes flavipes (Hymenoptera: Mymaridae) a možnost jeho využití pro biologickou kontrolu
Samková, Alena ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
V diplomové práci byla studována biologie a morfologie druhu Anaphes flavipes (Chalcidoidea: Mymaridae) za účelem jeho využití k regulaci mandelinkovitých brouků. Konkrétně bylo studováno fitness vosičky, kde byl zjištěn statisticky významný rozdíl v počtu parazitovaných hostitelských vajíček od spářených a nespářeným samiček. Vliv krmení rodičovské populace na počet parazitovaných hostitelských vajíček, počet potomků F1 generace nebo poměr jejich pohlaví nebyl prokázán. Studium hostitelské specifity A. flavipes naznačuje preference k hostitelským vajíčkům druhu Oulema melanopus. Preference k těžším hostitelským vajíčkům nebyla potvrzena. Nebyl průkazný ani vliv hmotnosti hostitelského vajíčka na počet v něm se vyvíjejících potomků A. flavipes. Byla měřena délka parazitace hostitelských vajíček, která byla shodná s dřívějšími studiemi. U hostitelského druhu Oulema gallaecina byla pozorována pasivní obrana hostitele vůči parazitoidům. Pomocí morfologických měření byla stanovená variabilita druhu v závislosti na lokalitě, hostiteli, výživě atd. Třetí část diplomové práce se zabývala populační hustotou A. flavipes a jeho hostitelů na lokalitách ekologického versus konvenčního zemědělství za účelem využití parazitoida pro biologickou kontrolu. Zde nebyl prokázán rozdíl ve velikosti populace škůdce i parazitoida...
Biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti
Vitáček, Jakub ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti s důrazem na některé zajímavé fenomény v jejich životním cyklu. Žlabatky indukují hálky výhradně na růžích (Rosa spp.) a jsou široce rozšířeny v celé holarktické oblasti. Mnoho autorů se věnovalo výzkumu parazitoidů, kteří využívají larvy žlabatek jako potravní zdroj. Byli odhaleni také inkvilíni, kteří schopnost indukce hálky ztratili. Jejich vývoj je však na hálkách stále závislý, protože se živí rostlinným pletivem uvnitř hálek. Žlabatky rodu Diplolepis spp. se rozmnožují převážně nepohlavně. Samice klade neoplozená vajíčka a samci jsou velmi vzácní. V poslední době s rozvojem moderních technik bylo také autorům umožněno studovat infekci bakterií rodu Wolbachia a její spojitost právě s jejich partenogenetickým vývojem žlabatek. Z této práce je patrný velký rozdíl mezi našimi znalostmi o jednotlivých druzích. O evropských žlabatkách máme poměrně rozsáhlé znalosti, naproti tomu biologie některých druhů asijských žlabatek zůstává stále dosti nepoznaná.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.