Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 119 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
České podoby Franze Kafky před druhou světovou válkou
Soukup, Jiří ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Přítomná práce je věnována analýze proměn recepce Franze Kafky v českém prostředí před druhou světovou válkou, konkrétně zkoumání českých překladů a českojazyčných kritických reflexí jeho prací. Práce je rozdělena do dvou časově symetrických částí: první je věnována Kafkově recepci za života (1909-1922), druhá recepci po jeho smrti (1924-1939). V první části jsou tematizovány překlady Kafkových úředních publikací v kontextu jejich vzniku, problematiky Kafkova autorského podílu na vzniku původních textů jako zdroje pro jejich překlad a zasazení těchto textů do celku Kafkova díla a do kontextu jeho beletristických prací; pozornost je dále věnována prosopograficky orientovanému zkoumání recepce Kafkových beletristických textů za jeho života a analýze odlišných překladatelských strategií autorů, kteří za Kafkova života převedli jeho texty do češtiny (Milena Jesenská, Milena Illová, Jaroslav Dohnal), Kafkových reakcí na ně a toho, jak se zpětně odrážejí v jeho tvorbě. Zkoumání ve druhé části práce je členěno především podle jednotlivých linií recepce, jejichž těžiště se postupně přesouvá od expresionisticky k surrealisticky zaměřeným interpretacím; analýza postupných proměn Kafkova obrazu v českém tisku odrážející proměňující se vnímání jeho postavy a díla zřetelně ukazuje, že Kafka nebyl ve třicátých...
Žánrové podoby v historické próze Oldřicha Daňka
Fürstová, Alena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá čtyřmi prózami Oldřicha Daňka s historickými náměty (Král utíká z boje, Král bez přilby, Vražda v Olomouci, Nedávno...); vedle snahy o postižení některých konstantních rysů, které jsou pro tvorbu tohoto autora typické, se práce soustředí zejména na to, jak Daněk využívá prvky různých literárních žánrů (konkrétně historické prózy, apokryfu a detektivky). Klíčová slova: Oldřich Daněk, historická próza, apokryfy, detektivky
Apel a absurdita v textech Václava Havla
Vinš, Ondřej ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
S východiskem ve studiích Davida Danahera, které interpretují dílo Václava Havla v perspektivě kognitivní lingvistiky (a s důrazem na tzv. klíčové pojmy), se tato bakalářská práce zaměří na dva pojmy Václava Havla - APEL a ABSURDITA. V tomto ohledu se zabývá vybranými Havlovými eseji, veřejnými projevy a dopisy, zohledňuje ovšem i některé relevantní divadelní hry a zejména jejich autorské komentáře (Asanace, Audience). Cílem práce je ukázat, jakým způsobem jsou tyto pojmy v Havlových mimouměleckých textech konstruovány, jaké konceptuální metafory a narativní struktury jsou s nimi spojeny, jakých pojmově-jazykových prostředků je v příslušných konceptualizacích (a rekonceptualizacích) využito a jak se specifická konceptualizace apelovosti a absurdity vpojuje do celku Havlova díla.
Dětský vypravěč a jeho reflexe druhé světové války
Gatialová, Karolína ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce se zabývá dětským vypravěčem v souvislosti s kategorií nespolehlivosti. Hlavním cílem práce je poukázat na to, že dětského vypravěče nelze vnímat jako nespolehlivého, k čemuž je využito poznatků z kapitol, zabývajícími se konkrétními dětskými vypravěči v dílech Ladislava Fukse a Oty Pavla. Práce zdůrazňuje fakt, že je zde nespolehlivost pojímána jako záměrně klamavá vyprávěcí strategie. Dále práce sleduje, jak oba vypravěči reflektují události předválečné a válečné doby a jakým způsobem se s nimi vyrovnávají.
Vývoj románové poetiky Milana Kundery
Eder, Kryštof ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce porovnává Žert a Nesmrtelnost, první a poslední česky psaný román Milana Kundery, přičemž je přihlíženo i k ostatním česky psaným a v České republice vydaným Kunderovým románům a k jeho esejům. Nejprve je rozboru podrobena vypravěčská strategie obou románů, a to nejen vypravěčská strategie samotná, ale rovněž aspekty, které zvolené vypravěčské stra- tegie obou románů zapříčiňují. Dále jsou v práci interpretována dvě Kunderova ústřední téma- ta - téma smrti a poezie - tak, aby bylo zřejmé, že jejich podoba v Žertu a v Nesmrtelnosti je v podstatě kontradiktorní. Při interpretaci těchto témat je rovněž naznačeno, jak jejich podoba ovlivňuje fikční svět a narativní postupy v obou románech. Cílem těchto rozborů je poukázat na to, že Nesmrtelnost se od předchozích Kunderových románů liší natolik (jak v narativní, tak v tematické rovině), že není správné mluvit o septetu Kunderových česky psaných románů jako o jednom textu.
Pohádková tvorba Jana Drdy
Blahnová, Barbora ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje literárně onomastickému rozboru toponym v souboru České pohádky a v divadelních hrách Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert a Hrátky s čertem, jejichž autorem je Jan Drda. Středem zájmu práce je vztah zeměpisných jmen k reálným místům a charakteristika funkcí, jež na základě kontextu vystupují do popředí. Podle vztahu jmen k realitě rozlišujeme autentická, realistická a autorská toponyma. V rámci autentických jmen je výrazná skupina zeměpisných jmen, která odkazují ke kraji, kde autor prožil dětství. Toponymie v pohádkách Jana Drdy je dále uvedena do kontextu dalších vybraných autorů pohádek. Práce se zabývá též otázkou, zda stojí výskyt toponym ve vztahu k tradiční klasifikaci pohádek na kouzelné, novelistické a selské.
Venkov v oficiální próze 70. a 80. let
Soukupová, Veronika ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Venkovská tematika v literatuře nabyla v době normalizace opět na oblibě. Mnohé prózy zachycovaly odchod hrdiny z města na venkov a jeho nový začátek v neznámém prostředí. Diplomová práce se právě na takováto díla ze sedmdesátých a osmdesátých let zaměřuje. Čtyři podoby oficiálně vydávané venkovské prózy s rysy úniku (Jan Otčenášek, Bohumil Říha, Jiří Medek, Jan Kostrhun) porovnává s příklady prózy samizdatové či exilové (Mojmír Klánský, Milan Kundera) a na základě intertextové a tematicko-kompoziční analýzy hledá rysy utvářející podobu této "únikové" literatury. Využívá přitom poetiku prostoru a koncept venkova jako idyly.
Světové názory a interpretační komunity v literárním poli Československa 30. let 20. století
Borovička, Lukáš ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce si klade dva hlavní cíle: 1) vrátit do literárněvědného uvažování pojem "světový názor", značně zdiskreditovaný v kontextu oficiálního marxismu období státního socialismu, a 2) prokázat užitečnost pojmu v literárněhistorické praxi. Těmto cílům vychází vstříc uspořádání práce. Úvodní kapitola přináší několik sond do užívání sousloví světový názor a pojmových diskuzí na něj navázaných. V tomto rámci je "vědecký světový názor" z období státního socialismu konfrontován s řadou jiných výkladů pojmu, například s pojetím "vidění života a světa" u F. X. Šaldy. V kapitole druhé navrhuji své pojetí termínu světový názor pro účely současného literárněvědného výzkumu. Nejprve rozlišuji světový názor od mentality a ideologie, následně v návaznosti na výzkumy bruselského týmu The Worldviews Group přibližuji vlastní definici světonázoru. Vzhledem k tomu, že se zmíněný tým nezabývá interpretacemi literárních textů, pro přístup k tomuto svébytnému materiálu z nastíněné perspektivy využívám aktualizovanou a mírně upravenou koncepci Terryho Eagletona, jejíž původní podoba byla publikována jako součást monografie Criticism and Ideology (1976). Podstatná je především diferenciace a) světového názoru jako hodnotové konstrukce určitého jedince, b) ideologie jako kolektivně sdíleného souboru idejí s ambicemi...
Obrazy jiných a cizinců v díle Františka Sokola Tůmy
Borůvková, Marianna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Tomášek, Martin (oponent)
Tématem práce je zobrazování postav různých národností (Češi, Němci, Židé a Poláci) a jejich konfrontace v románech Františka Sokola Tůmy V záři milionů a Na kresách. Práce se zabývá problematikou nacionalismu na Ostravsku a Těšínsku a jeho promítáním do zobrazování postav "jiných" a "cizinců". Pozornost bude také věnována specifickému prostředí románů - prostředí jazykové hranice - a jeho vlivu na zobrazování postav různých národností. Klíčová slova: František Sokol Tůma, Slezsko, nacionalismus, jazyková hranice, obrazy jiných, obrazy cizinců
Motiv trestu a viny v povídkové a dramatické tvorbě Františka Langra
Krsková, Kateřina ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce popisuje vývoj a variantnost motivu zločinu a trestu v prozaickém a dramatickém díle Františka Langera. Po úvodní úvaze o zločinu a trestu se zabývá rozborem Dostojevského románu "Zločin a trest", který měl na Langerovo pojetí těchto pojmů značný vliv. Nastiňuje také podobu zločinu a trestu v české literatuře na přelomu 19. a 20. století, která na Langera mohla zapůsobit. Snaží se v první části ozřejmit, jak se tyto motivy v počínající zprvu povídkové tvorbě autora rozvíjely. Pracuje se zde s prozaickými sbírkami "Zlatá Venuše" a "Snílci a vrahové". V druhé části se pak zaměřuje na jejich vytříbenou a mnohdy velmi problematickou podobu v Langerových dramatech "Svatý Václav", "Periférie", "Velbloud uchem jehly", "Obrácení Ferdyše Pištory", "Andělé mezi námi" a "Dvaasedmdesátka" a snaží se ji vystihnout a charakterizovat.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 119 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
9 HOLÝ, Jan
7 Holý, Jakub
9 Holý, Jan
1 Holý, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.