Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 204 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Krátké prózy Ladislava Grosmana
Hradecká, Andrea ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou próz Ladislava Grosmana, situovaných do období slovenského holokaustu. Analyzovány jsou především židovské postavy, užité vyprávěcí postupy, jazyk a styl ve vybraných Grosmanových prózách. Doplňující kapitoly představují autorovu literární tvorbu, příslušnost k židovské menšině a její vliv na celek díla. Další možností je srovnání Grosmanových obrazů Židů s povídkou Sedliak nežidovského spisovatele Františka Švantnera. Závěr shrnuje dosavadní poznatky a nabízí další možné zkoumání. Klíčová slova Ladislav Grosman, Nevěsta, povídky, postavy Židů, holokaust, Spisy Ladislava Grosmana, , vyprávěcí postupy, jazyk, styl
Seifertova publicistika v letech 1929-1938
Polívková, Barbora ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Smějsíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zaměří na kulturněpolitické články a polemiky, které Jaroslav Seifert vedl v letech 1929-1938. Na jaře 1929 byl Seifert s dalšími signatáři letáku Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům vyloučen z komunistické strany. Od té doby nepublikoval v komunistickém tisku a své příspěvky uveřejňoval v periodikách sociálnědemokratických a v tisku liberálním (Právo lidu, Večerník Práva lidu, Ranní noviny, Pestré květy, Literární noviny a další). Až do doby druhé republiky po Mnichovu se Seifert jako publicista svobodně vyjadřoval k různým tématům, poezii, divadlu nebo výtvarnému umění. Součástí jeho tehdejší žurnalistiky, která je dnes soustředěna ve 12. (druhá část) a 13. svazku Díla Jaroslava Seiferta, byly i kulturněpolitické polemiky. Zprvu je vedl hlavně proti dogmatickým komunistům, domácím i sovětským. Později také proti kulturní a politické pravici a praktikám hitlerovského Německa, výjimečně i proti liberálům (Peroutka). Úkolem práce bude zhodnotit tuto část Seifertova díla, která dosud zůstávala stranou pozornosti, v kontextu české literatury a kultury třicátých let a Seifertovy tvorby (satirické básně ve sbírce Zpíváno do rotačky, 1936, a další verše).
Varianty Jarišových povídek Oni přijdou a Burianových Osm odtamtud
Vlková, Kateřina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Práce se soustředí na dva dosud málo analyzované soubory povídek, které se zabývají obdobím nacistické okupace a perzekuce. Oba vznikly na základě vlastní zkušenosti autorů. Jde o Oni přijdou (poprvé vyšlo 1948) Milana Jariše a Osm odtamtud (poprvé 1954) E. F. Buriana. Hlavní pozornost bude zaměřena na textové srovnání různých verzí těchto titulů (u Jariše nové verze v letech 1949, 1953, 1956 a 1985; u Buriana nová verze v roce 1956). Teoretickým východiskem budou studie Oldřicha Králíka a Miroslava Červenky zkoumající různé varianty a verze literárních děl.
Vznik Grosmanova románu Z pekla štěstí a jeho interpretace
Janošík, Milan ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Kosák, Michal (oponent)
Práce se zabývá pěti postupně vznikajícími verzemi románu Ladislava Grosmana Z pekla štěstí, které vznikaly v letech 1979 až 1980: Hranice, Jak jsem byl propašován do Maďarska, třetí verze bez názvu, Nejmenší uprchlík světa a Z pekla štěstí. Na základě odborné literatury Oldřicha Králíka, Miroslava Červenky a Milana Jankoviče věnované studiu verzí a variant bude tato práce konfrontovat jednotlivé texty po stránce jazyka a stylu, tématu, postupných proměn vybraných postav, kompozice a rozsahu jednotlivých verzí a narace. Cílem bude interpretace tohoto dosud málo známého románu v kontextu naivního dětského vypravěče a literatury s tematikou šoa odehrávající se na Slovensku. Předmětem této práce bude i sledování proměn vypravěče a jeho předčasné dospění na základě násilně ukončeného dětství. Zaměříme se také na výrazné motivy, které toto dílo prostupují (např. strach, smrt, láska, vina) a zmíníme se i o prvcích humoru, které jsou v románu přítomné.
Židovské motivy v detektivních prózách Petra Eidlera
Svítilová, Lucie ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Jareš, Michal (oponent)
Práce se soustředí na vybrané detektivní prózy Petra Eidlera s židovskou tematikou: Na šábes se nevraždí (2015), Nahá s Davidovou hvězdou (2016) a Smrt konvertity (2018). Jedná se o autorovy první tři detektivní romány s židovskými motivy. Diplomová práce sleduje postavu vypravěče, nepříliš úspěšného soukromého detektiva s rodinnými problémy, který je přítomen ve všech uvedených textech, zápletku a její řešení na pozadí tradice detektivní prózy a jejích konvencí. Zvláště se soustředí na motivy židovství a holokaustu, které hrají ve všech vybraných textech výraznou roli a jsou specifikou Eidlerových próz. Všechny zápletky jsou nejprve popsány, aby se předešlo nejasnostem v následujících analýzách. Klíčová slova detektivní romány, Petr Eidler, Petr Balajka, Na šábes se nevraždí, Nahá s Davidovou hvězdou, Smrt konvertity
Rýmy v básnických knihách pozdního Mikuláška
Dokoupil, Kryštof ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent)
Rýmy v básnických knihách pozdního Mikuláška Abstrakt Diplomová práce sestává ze čtyř základních částí. V té první − Úvodu − se píše zejména o účincích příznakového opakování hlásek v poezii a dále se hlavně objasňuje výjimečnost rýmu. Poté je naznačeno, jak Mikulášek rozvíjel rým, a sice např. odlehlými rýmy. Omezuje se zkoumaný materiál na šest jeho posledních sbírek, které vznikaly od roku 1971. Metoda pro popis celého materiálu klade důraz na množství rýmů v básni a na závěrečný rým. Ve druhé kapitole je na základě výzkumu konstatováno, že odlehlé rýmy jsou promyšlenou součástí Mikuláškových básní. Pro ty je v tomto období příznačný krátký rozsah a velké množství rýmujících se veršů. Třetí kapitola, jež je jádrem práce, obsahuje interpretace 15 vybraných, typických a atypických básní − tj. reprezentativního vzorku Mikuláškovy pozdní poezie. Závěrečná část shrnuje přístupy ostatních badatelů k Mikuláškovu dílu, zvláště pozdním knihám poezie, a konfrontuje je s výsledky této práce. Na rozdíl od velké části literárních vědců, kteří se zabývali Mikuláškem, práce konstatuje − na základě předložených interpretací básní − význam prožitků zalíbení a smíření.
Prózy Josefa Škvoreckého v překladech Paula Wilsona
Junek, Václav ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
(česky): Tato práce si klade za cíl komparaci tří románů Josefa Škvoreckého - Příběh inženýra lidských duší, Scherzo capriccioso a Tankový prapor - s jejich anglickými překlady od Paula Wilsona a popis rozdílů v jejich kompozicích. V případě překládání Scherza capricciosa si Paul Wilson všiml, že román obsahuje dva základní čtenářské horizonty - jeden zaměřený na čtenáře z českého kulturního kontextu, druhý na čtenáře z anglo-amerického kulturního kontextu - a při překládání zasáhl do výstavby románu tak, aby výsledné vyznění přizpůsobil angloamerickému publiku. S tímto Wilsonovým přístupem na zřeteli zkoumáme i další překlady. Výsledkem práce má být přispění ke zkoumání díla Josefa Škvoreckého coby autora tvořícího pro dva kulturní kontexty.
Deníky z terezínského, varšavského a lodžského ghetta
Zikmundová, Karolína ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Předmětem této práce je analýza třech deníků, jejichž pisatelé byli vězněni během druhé světové války v ghettech na území dnešních států Česka a Polska. Jedná se o Evu Roubíčkovou a její Terezínský deník (nejprve v anglickém překladu 1998, německy 2007, česky 2009 a 2017), Egona Redlicha a jeho deník s názvem Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem (česky 1995) a Adama Czerniakowova a jeho svědectví s názvem Deník varšavského ghetta (česky 2018). Práce se zaměřuje na porovnání deníků z hlediska otevřenosti informací, které poskytují, a postavení pisatele/pisatelky v ghettu. V úvodu nastiňuje historické pozadí terezínského a varšavského ghetta a deníků, v hlavní částí se pak práce zaměřuje na interpretaci výše zmíněných textů, přičemž klade důraz na motivy, které jednotlivá díla prostupují. Klíčová slova: deník, holokaustový deník, terezínské ghetto, varšavské ghetto, holokaust, kultura
Manipulace postav i čtenáře ve vybraných dílech české literatury
Balcárková, Tereza ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměří na čtyři díla české literatury, ve kterých se objevuje specifická narativní strategie vypravěče (resp. autora), jenž se projevuje jako nespolehlivý. Jde o povídku Karla Čapka Šlépěj (poprvé knižně vyšla 1917 v Božích mukách), povídku Richarda Weinera Prázdná židle (poprvé v roce 1919 v knize Škleb), román Ladislava Fukse Myši Natálie Mooshabrové (poprvé 1971) a román Milana Kundery Nesmrtelnost (poprvé francouzsky 1990, česky 1993). Rozdílnost historického kontextu vzniku těchto děl umožní hlubší vzájemnou komparaci různých modů "spolehlivého" a "nespolehlivého" vypravěče.
Detektivní prózy Hany Proškové
Hrnčárková, Anna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se soustředí na vybrané detektivní povídky Hany Proškové (Měsíc s dýmkou, 1966; Černé jako smola, 1969) a novelu Stínová hra 1989, v nichž se vyskytuje dvojice detektivů, profesionální nadporučík (později kapitán) Vašátko a bohémský malíř Horác. Tato nesourodá dvojice (rozvážný, nevrlý, induktivně postupující Vašátko na jedné straně a výstřední, intuitivně postupující Horác na straně druhé), sugestivní vylíčení prostředí a vtipné dialogy umožňují autorce rozehrát netradiční zápletky, ve kterých zdaleka nejde jen o vyřešení případu. Práce se zaměří na psychologickou motivaci zločinu a jednání jednotlivých postav a na nastolené otázky po vině, spravedlnosti a etice, které přesahují konvence žánru detektivky a kriminalistické prózy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 204 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
10 HOLÝ, Jan
8 Holý, Jakub
10 Holý, Jan
1 Holý, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.