|
|
Anomální výskyty arsenu v půdách České republiky
Svoboda, Ondřej ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení anomálních koncentrací arsenu v půdách (>30 mg/kg) České republiky. Anomální koncentrace arsenu v půdách v České republice jsou způsobeny zejména spalováním fosilních paliv, důlní činností a zvětráváním hornin bohatých arsenem. Spalováním fosilních paliv, především hnědého uhlí s vysokým obsahem arsenu, je postižena nejrozsáhlejší oblast s anomálními koncentracemi arsenu v ČR, například oblast Krušných hor. Koncentrace arsenu v nejvíce kontaminovaných půdách dosahují až tisíců mg/kg. Příkladem je okolí Kutné Hory s koncentrací arsenu v půdě až 6 890 mg/kg. Tato anomální koncentrace je způsobena důlní činností. Zvětrávání hornin bohatých arsenem má za následek anomální koncentrace arsenu v půdách na ložisku Mokrsko s hodnotou dosahující až 2 890 mg/kg.
|
|
|
Emise Hg z antropogenních zdrojů
Podolský, Filip ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje toky rtuti v životním prostředí s důrazem na antropogenní průmyslové znečištění. V návaznosti na obecné informace o vlastnostech rtuti a jejích sloučenin, výskytu rtuti v atmosféře, hydrosféře a pedosféře jsou popsány toky a chování rtuti v jejím globálním biogeochemickém cyklu. Hlavním tématem této práce je přehled odvětví, která se nejvýznamněji podílí na zněčištění životního prostředí rtutí. Největší podíl na průmyslových emisích rtuti má spalování uhlí v tepelných elektrárnách, domorodá těžba zlata a těžba/produkce polymetalických kovů. V závěru práce je provedeno srovnání podílu antropogenních a přírodních emisí rtuti v dnešní a předindustriální době.
|
|
|
Dendrochemie letokruhů v blízkosti Cu huti
Jarošíková, Alice ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Huť Nkana náležela k hlavním zdrojům kontaminace stopovými prvky (zejména Cu a Co) v oblasti afrického města Kitwe (Copperbelt, Zambie). Předmětem této práce bylo srovnat prvkové a izotopické složení zambijských půd a letokruhů a pochopit biogeochemické procesy probíhající mezi rostlinou a půdou v kontaminovaném a nekontaminovaném prostředí. Prvkové složení (Cu, Co, Cr, Mn, Fe, Zn, Pb, Cd, Tl a Hg) a izotopové složení Cu (63 Cu/65 Cu) bylo stanoveno v půdách a letokruzích borovic (Pinus latteri, Pinus kesiya) pomocí ICP-MS, AMA a MC ICP-MS. Z výsledků vyplývá, že důlní a hutnická činnost ovlivnila složení půd i letokruhů. Rostoucí obsah prvků s hloubkou je výsledek mobility prvků v nekontaminovaném půdním profilu. Půda z kontaminované lokality vykazovala největší obsah kovů zejména ve svrchní části půdního profilu jako důsledek soustavného přínosu sloučenin sledovaných prvků během dlouhodobého hutního provozu. Frakcionace izotopů Cu v půdách je způsobená především interakcí s rostlinami. V jednotlivých letokruzích se u některých prvků projevily změny koncentrací, které by mohly být považovány za důsledek proměnlivé intenzity znečištění v dané lokalitě. V případě Cu však výrazné rozdíly naměřených hodnot v jednotlivých letokruzích pozorovány nebyly, pouze kontinuální nárůst koncentrací směrem od středu kmene...
|
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
|
Rtuť v půdách z důlních a hutních oblastí Zambie a Namibie
Podolský, Filip ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Diplomová práce, která je součástí projektu IGCP No. 594: "Assessment of impact of mining and mineral processing on the environment and human health in Africa.", měla za cíl stanovit a porovnat koncentrace Hg v 91 půdních vzorcích z hutních a důlních oblastí severní Namibie a 68 půdních vzorcích z důlní province Copperbelt v Zambii. Nejvyšší koncentrace Hg v půdách byly zjištěny v okolí namibijské huti Tsumeb (maximum 4,39 mg Hg kg-1 ). V Zambii byly koncentrace výrazně nižší (maximum 0,39 mg Hg kg-1 ). Na obou lokalitách byla potvrzena klesající kontaminace půd se vzdáleností od zdroje znečištění. Pro zjištění možného zdroje kontaminace bylo odebráno 23 vzorků z hutních procesů a odpadů. Nejvyšší koncentrace Hg byly zjištěny v Tsumebu a to 219 mg Hg kg-1 v prachu z rukávových filtrů a 3,5 mg Hg kg-1 v úpravárenských odpadech na odkalištích. Při studiu mobility Hg v půdách s využitím lineární korelace, byla zjištěna závislost obsahu Hg na obsahu organického uhlíku (Corg) a síry (Stot), tedy obsahu organické hmoty. Z kovů a metaloidů byla nejvýznamnější korelace Hg zjištěna pro Cu, As, Sb, Pb a Zn. Protože je Hg v současnosti studována hlavně v souvislosti s domorodou těžbou zlata, nebývá při studiu kontaminace způsobené těžbou a metalurgií barevných kovů často vůbec měřena a interpretována. Z...
|
|
|
Dendrochemie letokruhů v blízkosti Cu huti
Jarošíková, Alice ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Huť Nkana náležela k hlavním zdrojům kontaminace stopovými prvky (zejména Cu a Co) v oblasti afrického města Kitwe (Copperbelt, Zambie). Předmětem této práce bylo srovnat prvkové a izotopické složení zambijských půd a letokruhů a pochopit biogeochemické procesy probíhající mezi rostlinou a půdou v kontaminovaném a nekontaminovaném prostředí. Prvkové složení (Cu, Co, Cr, Mn, Fe, Zn, Pb, Cd, Tl a Hg) a izotopové složení Cu (63 Cu/65 Cu) bylo stanoveno v půdách a letokruzích borovic (Pinus latteri, Pinus kesiya) pomocí ICP-MS, AMA a MC ICP-MS. Z výsledků vyplývá, že důlní a hutnická činnost ovlivnila složení půd i letokruhů. Rostoucí obsah prvků s hloubkou je výsledek mobility prvků v nekontaminovaném půdním profilu. Půda z kontaminované lokality vykazovala největší obsah kovů zejména ve svrchní části půdního profilu jako důsledek soustavného přínosu sloučenin sledovaných prvků během dlouhodobého hutního provozu. Frakcionace izotopů Cu v půdách je způsobená především interakcí s rostlinami. V jednotlivých letokruzích se u některých prvků projevily změny koncentrací, které by mohly být považovány za důsledek proměnlivé intenzity znečištění v dané lokalitě. V případě Cu však výrazné rozdíly naměřených hodnot v jednotlivých letokruzích pozorovány nebyly, pouze kontinuální nárůst koncentrací směrem od středu kmene...
|
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
|
Emise Hg z antropogenních zdrojů
Podolský, Filip ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje toky rtuti v životním prostředí s důrazem na antropogenní průmyslové znečištění. V návaznosti na obecné informace o vlastnostech rtuti a jejích sloučenin, výskytu rtuti v atmosféře, hydrosféře a pedosféře jsou popsány toky a chování rtuti v jejím globálním biogeochemickém cyklu. Hlavním tématem této práce je přehled odvětví, která se nejvýznamněji podílí na zněčištění životního prostředí rtutí. Největší podíl na průmyslových emisích rtuti má spalování uhlí v tepelných elektrárnách, domorodá těžba zlata a těžba/produkce polymetalických kovů. V závěru práce je provedeno srovnání podílu antropogenních a přírodních emisí rtuti v dnešní a předindustriální době.
|
|
|
Anomální výskyty arsenu v půdách České republiky
Svoboda, Ondřej ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení anomálních koncentrací arsenu v půdách (>30 mg/kg) České republiky. Anomální koncentrace arsenu v půdách v České republice jsou způsobeny zejména spalováním fosilních paliv, důlní činností a zvětráváním hornin bohatých arsenem. Spalováním fosilních paliv, především hnědého uhlí s vysokým obsahem arsenu, je postižena nejrozsáhlejší oblast s anomálními koncentracemi arsenu v ČR, například oblast Krušných hor. Koncentrace arsenu v nejvíce kontaminovaných půdách dosahují až tisíců mg/kg. Příkladem je okolí Kutné Hory s koncentrací arsenu v půdě až 6 890 mg/kg. Tato anomální koncentrace je způsobena důlní činností. Zvětrávání hornin bohatých arsenem má za následek anomální koncentrace arsenu v půdách na ložisku Mokrsko s hodnotou dosahující až 2 890 mg/kg.
|
host ::
RSS.