Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pražská a florentská neorenesanční architektura
Boháčová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Návrat k architektonickým slohům minulosti byl způsoben rozporuplností doby, která vnímala minulost jako něco dokonalého a nedostižného, ale zároveň se od toho distancovala. Architektura napomohla tomu, aby lidé překonali jakousi propast mezi dobou před průmyslovou revolucí a po ní. Dobou, kdy se člověku změnil způsob jeho dosavadního života. To, že měl kolem sebe z technického hlediska moderní stavby, které odkazovaly na minulost, mu mohlo dávat pocit, že žije zároveň v minulosti i přítomnosti. Tato práce má za cíl uchopit neorenesanční architekturu v kulturně-historickém kontextu 19. století, a tak alespoň částečně odhalit její propojení s tehdejší společností, jejími myšlenkami, hodnotami, schopnostmi vyrovnávat se se změnami, ale také najít momenty vedoucí k návratu k renesančnímu období. Snaží se ukázat jak kritické tak obdivné pohledy na historizující, tedy i neorenesanční architekturu, které se až v posledních letech dostalo jisté revalvace. Její první část nastiňuje historickou a kulturní situaci 19. století v obou zemích proto, aby bylo snazší pochopit ideové zdroje neorenesance. Představuje názory odborné veřejnosti na problematiku historismu, který byl a je vyzdvihován i zatracován. Přitom se zaměřuje na Prahu a Florencii. Snaží se odkrýt důvody, proč byla právě renesance v těchto zemích tolik...
Ženy skupiny UB 12 v kontextu dobové české kultury
Štroblová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Doba let 1948 - 1968 byla v Československu plná historických zvratů a událostí. I spo1ečensko - kultumí scéna procházela v tomto období důležitými proměnami. Od represí let padesátých přes "zlatá šedesátá" k normalizačním letům sedmdesátým; to vše ve stínu komunistické totality. Vedle oficiálního umění pod diktátem socialistického realismu se zde projevovaly i tendence protikladné, zprvu navazující na předválečnou modemu a avantgardu. Po prosazení zrušení zákazu uměleckých skupin se umělci začali sdružovat do nejrůznějších uskupení, ať na základě přátelských vztahů či společných uměleckých názorů. Jednou z takových skupin byla i UB 12, založená roku 1959. Uskupení nebylo generačně jednotné, pojítkem kromě vzájemných vztahů byl vedle obdivu k francouzské kultuře a umění také příklon některých členů k tzv. poetice všedního dne. UB 12 ukončila svou činnost po roce 1968. Přestože skupina nebyla umělecky příliš jednotná a neměla ani společný manifest (což často vedlo k jejímu hodnocení jako průměmé či nevýrazné), zaujala v českém umění významné místo. Mnozí členové UB 12 (Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová) jsou dnes považováni za jedny z nejvýraznějších uměleckých osobností českého umění druhé poloviny dvacátého století. Hlavní částí práce jsou portréty ženských členek skupiny UB 12- Věry...
Neorenesanční architektura v Praze a Florencii v kulturně-historickém kontextu 19. století
Boháčová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Návrat k architektonickým slohům minulosti byl způsoben rozporuplností doby, která vnímala minulost jako něco dokonalého a nedostižného, ale zároveň se od toho distancovala. Architektura napomohla tomu, aby lidé překonali jakousi propast mezi dobou před průmyslovou revolucí a po ní. Dobou, kdy se člověku změnil způsob jeho dosavadního života. To, že měl kolem sebe z technického hlediska moderní stavby, které odkazovaly na minulost, mu mohlo dávat pocit, že žije zároveň v minulosti i přítomnosti. Tato práce má za cíl uchopit neorenesanční architekturu v kulturně-historickém kontextu 19. století, a tak alespoň částečně odhalit její propojení s tehdejší společností, jejími myšlenkami, hodnotami, schopnostmi vyrovnávat se se změnami, ale také najít momenty vedoucí k návratu k renesančnímu období. Snaží se ukázat jak kritické tak obdivné pohledy na historizující, tedy i neorenesanční architekturu, které se až v posledních letech dostalo jisté revalvace. Její první část nastiňuje historickou a kulturní situaci 19. století v obou zemích proto, aby bylo snazší pochopit ideové zdroje neorenesance. Představuje názory odborné veřejnosti na problematiku historismu, který byl a je vyzdvihován i zatracován. Přitom se zaměřuje na Prahu a Florencii. Snaží se odkrýt důvody, proč byla právě renesance v těchto zemích tolik...
Kulturologické aspekty veřejné plastiky v prostoru města se zaměřením na hlavní město Prahu
Müllerová, Kristina ; Hoftichová, Petra (vedoucí práce) ; Indrová, Martina (oponent)
Práce se snaží zhodnotit oblast veřejné plastiky v širším kontextu. Geograficky se práce věnuje českému sociokulturnímu prostředí s důrazem na hl. m. Prahu. Cílem je ozřejmit zapojení kultury jako jednoho základního atributu lidské existence a interdisciplinární přístup kulturologie pro vytváření reflexe sociální reality spolu s dějinným faktorem. Město je specifický organismus, který je tvořen určitými sociálními, kulturními a historickými vazbami, jež ovlivňují výrazně fyzickou a duchovní kvalitu veřejného života a prostoru města. Veřejná plastika jako specifický sociální a kulturní fenomén vstupuje do hmotného / fyzického prostředí města a v koexistenci se společností vytváří nové smyslové hodnoty veřejného prostoru města. Práce připomíná významné plastiky a v neposlední řadě se zabývá metodickou a praktickou částí této problematiky, a to kulturní politikou hlavního města Prahy ve vztahu k financování a instalaci veřejné plastiky v současném městě. Klíčová slova město, společnost, prostor, veřejná plastika, kulturní politika
Role kurátora v podmínkách současného českého umění
Pechová, Gabriela ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Bakalářská práce se snaží objasnit úlohu kurátora současného umění v kontextu české umělecké scény. Za účelem dosažení tohoto záměru je postava kurátora zasazena do širšího rámce. Práce začíná popisem historických událostí, které vedli ke vzniku této profese a jež ovlivnily její vývoj do současné podoby. Klíčové je rozdělení kurátora na dva typy, kurátora jako zaměstnance výstavní, potažmo sbírkotvorné instituce a kurátora pracujícího nezávisle, které se odehrálo ve druhé polovině 20. století. Tento fakt je rozhodující pro určení přesné pracovní náplně kurátora. Této problematice a také popisu prostředí, ve kterém se kurátor v současnosti pohybuje, je věnována jedna z kapitol. Prostor je poskytnut také rozboru některých faktorů, lidských a technických, které práci kurátora přímo i nepřímo ovlivňují. Text je uzavřen kapitolou o možnostech vzdělávání se v oboru kurátorství, a to nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. Klíčová slova: kurátor, současné české umění, zprostředkovatel, organizátor, manažer
Genius loci a kulturní potenciál: Zámecký areál Lysá nad Labem
Odcházel, Vojtěch ; Hoftichová, Petra (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený obraz jedinečného zámeckého areálu Lysá nad Labem. První část textu je věnována stavebně-historickému vývoji na zámeckém vrchu od raného středověku až do současnosti, jeho vlivu na současnou podobu zámku a dále ještě zámeckým interiérům, které jsou zde interpretovány zejména z hlediska výtvarného umění, pocházejícího z dob, kdy vlastnili panství Šporkové. Další část práce líčí bohatou historii a současnost zámeckých parků, včetně sochařských alegorii z dílen Matyáše Bernarda Brauna a Ignáce Františka Platzera, jenž jsou zde důsledně rozebrány z hlediska jejich ikonografie. V závěru celé práce dochází, na základě získaných vědomostí o zámeckém areálu, k určení kulturního potenciálu místa a k zamyšlení se nad budoucností celého areálu. Klíčová slova genius loci, kulturní potenciál, Zámek Lysá n. L., alegorické sochy, Lysá nad Labem, František Antonín Špork, Matyáš Bernard Braun, Ignác František Platzer, barokní kultura
Závěsný obraz v současné vizuální kultuře
Vranková, Ivana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Předmětem bakalářské práce je závěsný obraz v současném obytném interiéru se speciálním zaměřením na problematiku prefabrikovaných reprodukcí prodávaných v hypermarketech typu Ikea či Hornbach. Závěsný obraz je zasazen do širšího kontextu jeho historického vývoje a diskutovány jsou rovněž proměny jeho funkcí. Jedna z kapitol se zabývá specificky tématem reprodukcí, další kapitola zasazuje zkoumaný fenomén do kontextu diskusí o masové kultuře, potažmo kýči. Jsou představeny dosavadní výzkumy obrazů v domácnostech a následně popsána vlastní empirická studie. Jejím cílem je jednak odhalit individuální rozdíly v motivacích, preferencích a důležitosti kritérií ovlivňujících rozhodování při výběru obrazů do domácnosti, jednak stanovit obecnější zákonitosti v hodnocení konkrétních obrazů skutečně nabízených v Ikei a Hornbachu jejich potenciálními zákazníky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Život a dílo jihočeského malíře Jana Kojana
Kalátová, Marie ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem a dílem jihočeského malíře Jana Kojana, který žil a tvořil v letech 1886 - 1951. Práce se člení celkem do sedmi kapitol, z nichž prvních šest je věnováno osobnímu životu tohoto umělce - jeho dětství, vzdělání, vstupu do manželství, vlivům, které na něho působily, včetně války a studijního pobytu v Paříži a samozřejmě také podrobnému popisu jeho tvůrčí umělecké činnosti. Závěrečná sedmá kapitola pojednává o tom, jak se Kojanovo dílo řadí do širšího kontextu české krajinomalby. Základním podkladem pro napsání této práce byly archivní dokumenty z Kojanova osobního fondu, který je uložen ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Cílem práce je shrnout stav dosavadního bádání a poskytnout tak čtenáři co nejvíce informací týkajících se Kojanovy osobnosti a jeho výtvarného díla. Klíčová slova: Jan Kojan, malíř, život, dílo, krajinomalba, jižní Čechy
Kulturologické aspekty veřejné plastiky v prostoru města se zaměřením na hlavní město Prahu
Müllerová, Kristina ; Hoftichová, Petra (vedoucí práce) ; Indrová, Martina (oponent)
Práce se snaží zhodnotit oblast veřejné plastiky v širším kontextu. Geograficky se práce věnuje českému sociokulturnímu prostředí s důrazem na hl. m. Prahu. Cílem je ozřejmit zapojení kultury jako jednoho základního atributu lidské existence a interdisciplinární přístup kulturologie pro vytváření reflexe sociální reality spolu s dějinným faktorem. Město je specifický organismus, který je tvořen určitými sociálními, kulturními a historickými vazbami, jež ovlivňují výrazně fyzickou a duchovní kvalitu veřejného života a prostoru města. Veřejná plastika jako specifický sociální a kulturní fenomén vstupuje do hmotného / fyzického prostředí města a v koexistenci se společností vytváří nové smyslové hodnoty veřejného prostoru města. Práce připomíná významné plastiky a v neposlední řadě se zabývá metodickou a praktickou částí této problematiky, a to kulturní politikou hlavního města Prahy ve vztahu k financování a instalaci veřejné plastiky v současném městě. Klíčová slova město, společnost, prostor, veřejná plastika, kulturní politika

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.