|
|
Srbské paramilitární jednotky v komparativní perspektivě.
Nikl, Jakub ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl poskytnout komparativní analýzu tří srbských paramilitárních jednotek - Arkanových tygrů, Šešeljevců a Škorpionů - které hrály klíčovou roli ve válkách na území bývalé Jugoslávie v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Práce zkoumá jejich počátek, motivaci a činnost, jakož i jejich vztahy s vojenským a státním aparátem Srbské republiky a nově vzniklých srbských republik. Na základě analýzy primárních zdrojů nabízí popis odlišných charakteristik jednotlivých jednotek a osvětluje jejich operační strategie. Bakalářská práce se také zabývá jejich společnými rysy a rozdíly jejich činnosti v průběhu válek. V konečném důsledku bakalářská práce přispívá k lepšímu pochopení jejich složité dynamiky.
|
|
|
Vnitropolitický vývoj v Černé Hoře - od konce Titovy Jugoslávie k nezávislosti
Lucovič, Matěj ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hofmeisterová, Karin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaobírá událostmi, které vedly k vyhlášení samostatného černohorského státu. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivnily vnitropolitický vývoj v Černé Hoře a do jaké míry se na tom projevily krize a rozpad Jugoslávie, vzestup a vláda Mila Đukanoviće, černohorsko-srbská národnostní otázka a samotná koexistence obou republik v jednom státu. Práce mapovala vývoj Černé Hory od úmrtí Josipa Broze Tita v roce 1980, která stála na začátku konce Socialistické federativní republiky Jugoslávie po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v roce 2006. Ukázalo se, že velkou roli sehrála osobnost Mila Đukanoviće a jeho politické kroky, proměnu jeho politické kariéry z komunistického prominenta v hegemona černohorské politiky v rezistenci proti srbskému nátlaku, především stran tamního vůdce Slobodana Miloševiće. Při hledání odpovědi na výzkumnou otázku se ukázala komplexnost tohoto problému, který spočívá především v množství proměnných a v provázanosti jednotlivých událostí.
|
|
|
The Serbian Orthodox Church's Engagement in Memory Politics of Post-2000 Serbia: Memory of Suffering and Resistance
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Aleksov, Bojan (oponent) ; Pavlaković, Vjeran (oponent)
Čím více jsou pozdně moderní společnosti roztříštěné, tím větší mají potřebu ukotvení v přítomnosti skrze minulost. Hledání kolektivní paměti jako předpokladu kolektivní sounáležitosti je obzvláště naléhavé ve světle společenské nejistoty, která rozkládá známé významové systémy. Církve, definované imperativem kontinuity, představují rezervoár paměti a poskytují velmi účinnou odpověď na takovou nejistotu. Náboženské instituce proto často využívají svůj paměťový potenciál k neustálému potvrzování svého veřejného významu v podmínkách pozdní modernity. Ve své disertační práci se věnuji motivacím, formám, strategiím a výsledkům působení Srbské pravoslavné církve (SPC) na poli politiky paměti po roce 2000. Skrze analýzu pramenů shromážděných pomocí metod multi-lokální etnografie (multi-sited ethnography) zkoumám aktivity SPC týkající se připomínání srbských hrdinných obětí druhé světové války. Tyto aktivity zasazuji do širšího procesu utváření paměti, který je rámován současnými možnostmi společensky přijatelného a zároveň ovlivňován dominantními rysy interakce mezi jednotlivými paměťovými aktéry. Druhá světová válka jakožto zlomová historická událost je předmětem interakce, jíž se účastní aktéři na různých úrovních produkce paměti, od lokální po nadnárodní a od vernakulární po oficiální, a odhaluje tak...
|
|
|
Postoj Srbské pravoslavné církve k režimu Slobodana Miloševiće: Ideál symfonie církve a státu versus realita.
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá v akademických kruzích doposud téměř nezpracovaným tématem postoje Srbské pravoslavné církve (SPC) k režimu Slobodana Miloševiće v letech 1987-2000. Konkrétně se věnuje roli konceptu symfonie jakožto pravoslavného ideálu uspořádání vztahů církve a státu v politice SPC vůči srbskému politickému vedení v tomto období. Práce nejprve osvětluje původ a podstatu tohoto konceptu a definuje modifikace, kterými v srbském prostředí postupně prošel. Za zásadní změnu oproti původnímu modelu symfonické interakce církve a politické moci autorka označila jeho rozšíření o národní aspekt a vytvoření organistické triády národa, církve a státu, která se stala charakteristickým rysem srbské pravoslavné teologie. Práce pak na základě analýzy diskurzu SPC ověřuje tezi, že symfonie církve a státu s přihlédnutím ke specifickým rysů, které v srbském prostředí získala, tvoří klíčový rámec, který ovlivňoval a do jisté míry stále ovlivňuje politiku SPC a její přístup ke konkrétní politické moci a režimu.
|
|
|
Folklórní tanec jako součást konstruktu národní identity: sarajevské taneční spolky během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995
Grossová, Veronika ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá tzv. kulturními uměleckými družstvy, potažmo folklórními tanečními soubory v Jugoslávii v letech 1945 - 1992 a v obléhaném Sarajevu během války v Bosně a Hercegovině. Autorka nahlíží na folklórní tanec jako na jeden z prostředků utváření národní identity v období konstruování moderních evropských národů v 18. a 19. století. V rámci upevňování určité národní identity byly folklórní tance využívány k propagaci politické moci a legitimizaci režimu i ve 20. století. Myšlenka jugoslávského samosprávného socialismu, který fungoval od 50. let, pronikla i do oblasti kultury. Masivně byly zakládány amatérské umělecké spolky, náležící k továrnám či jiným institucím, které udržovaly kulturní dědictví v podobě hudby, tanců a her, a jejichž úkolem bylo šířit a upevňovat jugoslávskou identitu a podporovat narativ o bratrství a jednotě jugoslávských národů. Nacionalistické napětí v zemi však, společně s ekonomickými problémy, začalo vzrůstat během 80. let a o dekádu později zapříčinilo sérii válek vedoucí k rozpadu Jugoslávie. Válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995 postavila proti sobě především obyvatele třech hlavních místních etnik, tedy Bosňáky, Chorvaty a Srby, a to i v tradičně multietnickém hlavním městě. Cílem práce je objasnit změny, které v rámci folklórních souborů nastaly po...
|
|
| |
|
|
Vliv Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii na mezinárodní trestní právo s přihlédnutím k rozsudkům o bosenských Srbech
Kohoutová, Marie ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na změny v mezinárodním trestním právu po vytvoření Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Vliv na mezinárodní trestní právo zkoumá zejména na vybraných rozsudcích týkajících se bosenských Srbů. Využívá k tomu především rozboru primárních zdrojů, jako jsou rozsudky Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jeho zakládající dokumenty nebo rezoluce OSN, a dále analýzu odborné literatury týkající se mezinárodního práva a historických souvislostí konfliktu v Bosně a Hercegovině. Práce došla k závěru, že ICTY měl nepochybně významný vliv na další fungování mezinárodního trestního práva, neboť byl po Norimberském tribunálu první soudní institucí svého druhu po téměř padesáti letech. Jeho přínos je vidět na nespočtu právních definic, které vytvořil nebo zpřesnil, a také na zpřesnění výčtu skutkových podstat několika zločinů podle mezinárodního práva.
|
|
|
Problémy balkánských kandidátských států zpomalující jejich integraci do EU
Zelenková, Gabriela ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Hofmeisterová, Karin (oponent)
Mezi přední politiky Evropské unie patří nepochybně integrační politika. Evropská unie se od svého vzniku již několikrát rozrostla a v budoucnu se počítá s přistoupením dalších států. Právě kandidátské státy z území západního Balkánu budou klíčové pro moji analýzu. Ve své práci se zaměřím na objevení a analýzu hlavních překážek těchto zemí, které mají na svědomí zpomalování integračního procesu. Problémy, kterým tyto státy na své cestě do Evropské unie musí čelit, jsou vcelku četné. Vzhledem k tomu, že se jedná o státy jednoho regionu, mnoho problémů mají společných, ale i přes to se Evropská unie k těmto státům nestaví jako k jednomu celku a přijetí jednoho ze států do Evropské unie neznamená přijetí i ostatních států. I když mají mnoho problémových bodů společných, každý stát má své specifické problémy, které tento integrační process zpomalují.
|
|
|
Folklórní tanec jako součást konstruktu národní identity: sarajevské taneční spolky během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995
Grossová, Veronika ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá tzv. kulturními uměleckými družstvy, potažmo folklórními tanečními soubory v Jugoslávii v letech 1945 - 1992 a v obléhaném Sarajevu během války v Bosně a Hercegovině. Autorka nahlíží na folklórní tanec jako na jeden z prostředků utváření národní identity v období konstruování moderních evropských národů v 18. a 19. století. V rámci upevňování určité národní identity byly folklórní tance využívány k propagaci politické moci a legitimizaci režimu i ve 20. století. Myšlenka jugoslávského samosprávného socialismu, který fungoval od 50. let, pronikla i do oblasti kultury. Masivně byly zakládány amatérské umělecké spolky, náležící k továrnám či jiným institucím, které udržovaly kulturní dědictví v podobě hudby, tanců a her, a jejichž úkolem bylo šířit a upevňovat jugoslávskou identitu a podporovat narativ o bratrství a jednotě jugoslávských národů. Nacionalistické napětí v zemi však, společně s ekonomickými problémy, začalo vzrůstat během 80. let a o dekádu později zapříčinilo sérii válek vedoucí k rozpadu Jugoslávie. Válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995 postavila proti sobě především obyvatele třech hlavních místních etnik, tedy Bosňáky, Chorvaty a Srby, a to i v tradičně multietnickém hlavním městě. Cílem práce je objasnit změny, které v rámci folklórních souborů nastaly po...
|
|
|
Postoj Srbské pravoslavné církve k režimu Slobodana Miloševiće: Ideál symfonie církve a státu versus realita.
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá v akademických kruzích doposud téměř nezpracovaným tématem postoje Srbské pravoslavné církve (SPC) k režimu Slobodana Miloševiće v letech 1987-2000. Konkrétně se věnuje roli konceptu symfonie jakožto pravoslavného ideálu uspořádání vztahů církve a státu v politice SPC vůči srbskému politickému vedení v tomto období. Práce nejprve osvětluje původ a podstatu tohoto konceptu a definuje modifikace, kterými v srbském prostředí postupně prošel. Za zásadní změnu oproti původnímu modelu symfonické interakce církve a politické moci autorka označila jeho rozšíření o národní aspekt a vytvoření organistické triády národa, církve a státu, která se stala charakteristickým rysem srbské pravoslavné teologie. Práce pak na základě analýzy diskurzu SPC ověřuje tezi, že symfonie církve a státu s přihlédnutím ke specifickým rysů, které v srbském prostředí získala, tvoří klíčový rámec, který ovlivňoval a do jisté míry stále ovlivňuje politiku SPC a její přístup ke konkrétní politické moci a režimu.
|
host ::
RSS.