|
|
Geochemické a ekologické aspekty obsahu stopových prvků v houbách
Borovička, Jan ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Hofmeister, Jeňýk (oponent) ; Kalač, Pavel (oponent)
t. uvoD Houby jsou nezastupitelnou součástíbiosfery a aktivně se zučastňují transformací organiclgich i anorganických substriítů(Gadd 2007, obr. 1,,. Předmětem oboru geomyko|ogie je sfudium interakcí hub s geologickým prostředím. obrázek l. Rozpouštěníkovů a půdnich komponent organiclcými kyselinami (Gadd -2o04). Interakce protonů s kationty adsorbovanými na povrchu jílových minerálů, koloidů a dalšíchpůdníchkomponent zapříčiňujíjejich uvohóváni do půdníhoroztoku, odkud mohou bý absorbovány biotou' organické kyseliny, např. kyselina citrónová, se účastnírozpouštěni minerálů. Komplexace organick'jmi kyselinami můŽe v někteých případech vést ažk fuorbě někteých minerálů, např. šťavelanů. Mnohé tzv. velkéhouby (makromyceý) jsou schopné akumulovat v plodnicích některé stopové prvky (včetně těŽkých kovu, drahých kovůa polokovů), a tak vsfupovat do jejich biogeochemicloých cyk|ů. v čisých oblastech vyššíobsahy stříbra neŽ houby ektomykorhizní (median 0,65 mg kg-' Ag). U dvou druhů muchomůrek ze sekce Lepidella, muchomůrky šiškovité_ Amanita strobilformis a muchomůrky jeŽatohlavé _ Amanita solitaria by|a na|ezena hyperakumulace stříbra- Přestože plodnice pochazely z oblastí s'normálními obsahy střibra v půdách (0'07-1,0 mg kg.l Agl. u ptoanicích byly obsahy běžně 800-2500x vyššía pohybovaly se obvykle viozmézi...
|
|
|
Geochemické a ekologické aspekty obsahu stopových prvků v houbách
Borovička, Jan ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Hofmeister, Jeňýk (oponent) ; Kalač, Pavel (oponent)
t. uvoD Houby jsou nezastupitelnou součástíbiosfery a aktivně se zučastňují transformací organiclgich i anorganických substriítů(Gadd 2007, obr. 1,,. Předmětem oboru geomyko|ogie je sfudium interakcí hub s geologickým prostředím. obrázek l. Rozpouštěníkovů a půdnich komponent organiclcými kyselinami (Gadd -2o04). Interakce protonů s kationty adsorbovanými na povrchu jílových minerálů, koloidů a dalšíchpůdníchkomponent zapříčiňujíjejich uvohóváni do půdníhoroztoku, odkud mohou bý absorbovány biotou' organické kyseliny, např. kyselina citrónová, se účastnírozpouštěni minerálů. Komplexace organick'jmi kyselinami můŽe v někteých případech vést ažk fuorbě někteých minerálů, např. šťavelanů. Mnohé tzv. velkéhouby (makromyceý) jsou schopné akumulovat v plodnicích některé stopové prvky (včetně těŽkých kovu, drahých kovůa polokovů), a tak vsfupovat do jejich biogeochemicloých cyk|ů. v čisých oblastech vyššíobsahy stříbra neŽ houby ektomykorhizní (median 0,65 mg kg-' Ag). U dvou druhů muchomůrek ze sekce Lepidella, muchomůrky šiškovité_ Amanita strobilformis a muchomůrky jeŽatohlavé _ Amanita solitaria by|a na|ezena hyperakumulace stříbra- Přestože plodnice pochazely z oblastí s'normálními obsahy střibra v půdách (0'07-1,0 mg kg.l Agl. u ptoanicích byly obsahy běžně 800-2500x vyššía pohybovaly se obvykle viozmézi...
|
|
|
Effect of canopy openning on undergrowth of pioneer forests
Lutišan, Zuzana ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hofmeister, Jeňýk (oponent)
Svetliny vytvorené pádom respektíve smrťou jedného či viacerých stromov v zapojenom lese sú prirodzenou súčasťou aj temperátnych lesov mierneho pásma. Existujú štúdie, ktoré popisujú tento disturbančný mechanizmus obnovy a regenerácie lesa v primárnych kontinuálnych lesných spoločenstvách. V súčasnej krajine strednej Európy však čoraz častejšie narazíme na lesy sekundárne, ktoré vznikli v tejto oblasti po predošlom hospodárení človeka, na miestach, ktoré boli opustené a postupne zarastajú sukcesnými procesmi až do štádia lesných spoločenstiev. A práve v tomto type lesa som sa snažila zachytiť vplyv svetlín na vegetáciu v podraste. Výsledky, ktoré popisuje predkladaná práca vychádzajú z územia Doupovských hor z oblasti Vojenského újezdu Hradiště, kde sa nachádzajú práve fragmenty pionierskych lesov, ktoré vznikli po vysídlení obyvateľstva z tohto územia v 50. rokoch minulého storočia. Cieľom práce bolo zistiť ako tieto otvorenia korunového zápoja vplývajú na druhové zloženie a diverzitu podrastu pionierskych lesov a aký význam majú vybrané podmienky prostredia na zloženie a diverzitu vegetácie podrastu. Na základe získaných dát sa som mohla potvrdiť predpoklad, že svetliny aj v pionierskych lesoch vytvárajú prostredie pre druhy, ktoré sa normálne pod zápojom nevyskytujú. Na zloženie mali významný...
|
|
|
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zrzavá, Ivana ; Zenterová, Adéla ; Zahradník, David ; Šlezar, Jiří ; Škrottová, Pavlína ; Ráčková, Marie ; Misiaček, Radim ; Jirásková, Eva ; Hošek, Jan ; Hédl, Radim ; Zeidler, Miroslav ; Hofmeister, Jeňýk ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za druhý rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, podrobná metodika řešení těch částí projektu, kterým byla věnována v roce 2008 pozornost, úvodní sada získaných výsledků a jejich stručná diskuse.
|
|
|
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zenterová, Adéla ; Škrottová, Pavlína ; Ráčková, Marie ; Misiaček, Radim ; Lešková, Martina ; Jirásková, Eva ; Hošek, Jan ; Duchoslav, Martin ; Červinka, Jan ; Zahradník, David ; Hofmeister, Jeňýk ; Zeidler, Miroslav ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za poslední rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, charakteristika studovaných lokalit, design a obecná metodika řešení projektu, výstupy pětiletého výzkumu v hlavních tematických okruzích (sledování abiotických faktorů prostředí; fenologické odezvy významných druhů rostlin na simulované globální změny prostředí; vliv simulovaných globálních změn prostředí na druhové složení vegetace a zastoupení jednotlivých rostlinných druhů v alpínských vřesovištích; vliv simulovaných globálních změn prostředí na nadzemní a podzemní produkci rostlin; vliv simulovaných globálních změn prostředí na minerální složení biomasy; vliv simulovaných globálních změn prostředí na chemické vlastnosti půd; dlouhodobé změny alpínské a subalpínské vegetace na svahu Petrových kamenů v Hrubém Jeseníku) včetně popisu metodiky, výsledků a jejich diskuse, predikce změn alpínských ekosystémů a navržení opatření k minimalizaci negativních dopadů globálních změn na alpínské ekosystémy.
|
|
|
Odhad rychlosti regenerace acidifikovaných půd a povrchových vod v Orlických horách jako východisko pro strategická rozhodnutí v oblasti péče o lesy
Stockholm University, Department of Meteorology, Stockholm ; Česká geologická služba, Praha ; Krejčí, Radek ; Hofmeister, Jeňýk ; Hruška, Jakub
Cílem projektu je prognóza budoucího vývoje acidifikovaných půd a povrchových vod v Orlických horách. Pomocí geochemického modelu MAGIC a měřeného chemismu depozice, půd, půdních a povrchových vod bude odhadnut budoucí vývoj a možný stupeň regenerace či dalšího poškození lesních ekosystémů. Pro 3 malá povodí budou zpracovány následující scénáře: 1. setrvalý stav depozice jako dnes, 2. pokles depozice způsobený změnou lesa (přechod ze smrků na bukové porosty), 3. historický vývoj v případě pokud by byl les v původním složení. Největší pozornost bude věnována vyhodnocení klíčových parametrů pro přežívání lesa na acidifikovaných půdách, zejména poměru (Ca+Mg+K)/Al v půdním roztoku. Budou vypracována doporučení jak v oblasti lesnicky hospodařit, aby došlo k regeneraci půd a byla alespoň částečně zachována produkce. Výsledky prací za rok 2002 ukazují, že je dlouhodobě situace v Orlických horách neuspokojivá. Přetrvává vysoká depozice síry a sloučenin dusíku. Půdní analýzy ukazují typický stav horských smrčin - kyselé půdy s malou bazickou saturací.
|
|
| |
|
|
Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava
Správa národního parku Bayerische Wald ; Česká zemědělská univerzita, Fakulta lesnická a environmentální ; Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Praha ; Hydrobiologický ústav AV ČR, České Budějovice ; Česká geologická služba, Praha ; Beudert, Burkhart ; Máca, Petr ; Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav ; Metelka, Václav ; Vrba, Jaroslav ; Kopáček, Jiří ; Oulehle, Filip ; Hofmeister, Jeňýk ; Hruška, Jakub
Zpráva shrnuje poznatky získané v období listopad 2004 - prosinec 2005, které jsou doplněny o předchozí pozorování členů autorského kolektivu. Zaměření je na biogeochemické a hydrologické charakteristiky území na obou stranách Šumavy. Zpráva je rozdělena do částí: Zhodnocení látkových toků v NP Šumava na třech povodích s různým typem managementu; Chemismus půd a jehličí ve studovaných povodích; Modelování dlouhodobého vývoje chemismu vod a půd; Změny chemismu a oživení Rachelsee na Šumavě v důsledku kůrovcové kalamity a zotavování ekosystému z acidifikace; Vyhodnocení vodního režimu půd na lokalitách lišících se vegetačním krytem v Národním parku Šumava; Vliv usazených srážek na vodní a látkovou bilanci malého horského povodí.
|
|
|
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zenterová, Adéla ; Škrottová, Pavlína ; Ráčková, Marie ; Misiaček, Radim ; Lešková, Martina ; Jirásková, Eva ; Hošek, Jan ; Duchoslav, Martin ; Červinka, Jan ; Zahradník, David ; Hofmeister, Jeňýk ; Zeidler, Miroslav ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za poslední rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, charakteristika studovaných lokalit, design a obecná metodika řešení projektu, výstupy pětiletého výzkumu v hlavních tematických okruzích (sledování abiotických faktorů prostředí; fenologické odezvy významných druhů rostlin na simulované globální změny prostředí; vliv simulovaných globálních změn prostředí na druhové složení vegetace a zastoupení jednotlivých rostlinných druhů v alpínských vřesovištích; vliv simulovaných globálních změn prostředí na nadzemní a podzemní produkci rostlin; vliv simulovaných globálních změn prostředí na minerální složení biomasy; vliv simulovaných globálních změn prostředí na chemické vlastnosti půd; dlouhodobé změny alpínské a subalpínské vegetace na svahu Petrových kamenů v Hrubém Jeseníku) včetně popisu metodiky, výsledků a jejich diskuse, predikce změn alpínských ekosystémů a navržení opatření k minimalizaci negativních dopadů globálních změn na alpínské ekosystémy.
|
|
| |
host ::
RSS.