Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výuka mediální výchovy na středních odborných školách v Libereckém kraji
Poláková, Kristýna ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
I Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem výuky mediální výchovy na třech středních odborných školách v Libereckém kraji - SPŠ a VOŠ Liberec, SPŠ stavební Liberec a VOŠMOA Jablonec nad Nisou. Teoretická část obsahuje popis základních pojmů jako je mediální výchova, mediální gramotnost a digitální gramotnost. Jsou představeny materiály, ze kterých školy vychází při tvorbě školských vzdělávacích programů (ŠVP) pro jednotlivé obory. Dále jsou pak popsány tři metody využitelné pro výuku mediální výchovy - kooperativní učení, diskuze a řízené objevování. V rámci praktické části bylo uskutečněno šest rozhovorů s různými vyučujícími ze tří výše zmíněných škol. Z těch vyplynulo, že na žádné ze škol k roku 2023/2024 neprobíhá výuka mediální výchovy jako samostatného předmětu, i přesto, že ji respondenti považují za důležitou. Největšími problémy na zařazení mediální výchovy či jejích dílčích témat se jeví nedostatečná časová dotace a nedostatečná kvalifikace vyučujících. Každý z dotazovaných vyučujících posiluje během svých hodin mediální gramotnost jiným způsobem; někteří analyzují texty, někteří mluvený projev, někteří trénují používání různých zdrojů a jejich citování.
Mediální obraz Mikuláše Mináře
Bátor, Viktorie ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce je představení mediálního obrazu Mikuláše Mináře ve dvou obdobích. Prvním z nich je období demonstrací na Letenské pláni v červnu a listopadu 2019. Druhým obdobím je vstup Mikuláše Mináře do politiky se svým novým hnutím Lidé PRO v roce 2021. Tato práce má tři cíle: představit mediální obraz Mikuláše Mináře v prvním a druhém období a následně porovnat, jak se tyto obrazy odlišují a v čem. K zodpovězení těchto otázek jsem zvolila kvantitativní obsahovou analýzu vybraných mediálních obsahů. Konkrétní podoba této metody a způsob výběru vzorku je popsán v části "Metodologie". Na začátku diplomové práce se věnuji teorii. V této části představují pojem "masová média" a jaký vývojem jsme k nim došly. Následuje část, která se zaměřuje na vliv masových médií a konkrétně představení mediálního obrazu jako teoretického pojmu.
Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image
Pařízková, Veronika ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...
Depresivní porucha v českých denících a její zobrazení před a během pandemie Covid-19
Žižková, Kristýna ; Háša, Marek (vedoucí práce) ; Hodboď, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zobrazení depresivní poruchy ve třech nejčtenějších denících v České republice před a během pandemie Covid-19. Depresivní porucha patří mezi nejrozšířenější duševní onemocnění v celé populaci a podle Světové zdravotnické organizace došlo během prvního roku koronavirové pandemie k jejímu navýšení o 28 %. Ačkoliv je deprese léčitelnou poruchou, potřebným se často nedostává dostatečné péče. Jeden z důvodů představuje stigmatizace a s tím spojená sebestigmatizace, kdy ze strachu z odsouzení a v rámci své vlastní nedůvěry osoba s příznaky duševního onemocnění nevyhledá odbornou péči. Dle některých mediálních teorií se masová média podílejí na utváření postojů člověka a mohou ve svých obsazích přenášet stereotypy a předsudky. Zároveň však mohou média sloužit jako kvalitní zdroj informací a vzdělávat společnost. Proto se tento výzkum pomocí kvantitativní obsahové analýzy pokusil posoudit, zda dochází ke kvalitnímu a nestigmatizujícímu informování o depresivní poruše a zaměřil se také na frekvenci vydávání článků před a během pandemie Covid-19. Analýza deníků Blesk, MF DNES a Aha! však neprokázala žádné významné proměny v počtech publikovaných mediálních výstupů v rámci koronavirové pandemie, a v návaznosti na znalosti získané z Media Guide českého projektu NA ROVINU byly...
Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image
Pařízková, Veronika ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...
Sebereflexe vlastní mediální zkušenosti s chytrým telefonem jako rozvoj mediální gramotnosti: autoetnografie
Veberová, Klára ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Předmětem této autoetnografie je sebereflexe vlastních mediálních zkušeností, které dennodenně zažívám s chytrým telefonem. Cílem práce je objevit svoji intimní a individuální mediální zkušenost a zjistit, jak tato odborná sebereflexe může vést k rozvoji mediální gramotnosti. Současná doba i společnost se kvůli technologickému vývoji mění čím dál tím rychleji, a proto je třeba se těmto změnám přizpůsobovat individuálně po celý život. První část práce tak popisuje teoretická východiska týkající se mediální gramotnosti a sebereflexe v kontextu postmoderní doby, současného přístupu k mediální výchově, konceptu dynamického celoživotního vzdělávání (lifelong learning) a nových, transformativních kompetencí potřebných pro spokojený život ve 21. století. Druhá část práce objasňuje kvalitativní metodický postup autoetnografie a sběr dat, který probíhal po dobu šesti měsíců skrze sebereflektivní deník. Závěrečná část práce odkrývá tematické kategorie ze získaných dat, ve kterých jsem rozklíčovala, že chytrý telefon pro mě znamená především jistotu, zdraví, rozpolcenost, seberealizaci, ale celkově uspokojení těchto potřeb. Zároveň se ukázalo, že je potřeba dalších výzkumů v oblasti sebereflexe, akcentující kognitivní, emociální a behaviorální procesy u jedince, a jejího vlivu v rozvoji mediální gramotnosti.
Šíření tzv. fake news o stěžejních událostech roku 2020 mezi YouTubery a Twich streamery
Gobyová, Kateřina ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Hodboď, Vojtěch (oponent)
Tato práce porovnává obsah vysílání vybraných YouTuberů a Twitch streamerů týkající se hlavních událostí roku 2020 s tím, jakým způsobem o stejných tématech veřejnost informují tradiční mediální organizace jako televize, tisk či internetové zpravodajské servery. Zabývá se také možným ovlivňováním názorů zejména mladých diváků, kteří pro většinu YouTuberů a Twitch streamerů představují cílové publikum. Na základě srovnání pokrytí vybraných událostí se práce rovněž pokouší o zhodnocení, zda se v krizových situacích dají přední čeští YouTubeři a Twitch streameři považovat za relevantní zdroje informací či nikoliv.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.