|
|
Synura echinulata (Synurales) - tvarová variabilita křemičitých šupin přírodních populací závislá na faktorech prostředí; doprovodné druhy křemičitých chrysomonád
Kreidlová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Zkoumání tvarové variability křemičitých šupin druhu Synura echinulata bylo prováděno doposud pouze v laboratorních podmínkách. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaká je celková variabilita šupin v přírodě a jaké environmentální parametry ovlivňují tvar těchto šupin v přírodních populacích. Tvarová variabilita šupin byla zkoumána na základě landmarkových metod geometrické morfometriky. Závislost změny tvaru šupin na přírodních podmínkách byla analyzována pomocí dvoublokové metody PLS (Partial least squares analysis) a metody adonis (R). Tvar šupin nejvíce ovlivňovala příslušnost populace k dané lokalitě, pH a nadmořská výška. V jednotlivých lokalitách zřejmě existují tvarově odlišené populace S. echinulata. Čím jsou si lokality vzdálenější, tím méně podobné jsou si šupiny S. echinulata svým tvarem. Jedná se pravděpodobně o geneticky podmíněnou variabilitu, protože všechny dosud sekvenované populace přísluší k témuž druhu. Na lokalitě v Brdech byla zaznamenána vysoká morfologická disparita pravděpodobně způsobená antropogenním znečištěním. Při hledání přírodních populací S. echinulata bylo v České republice objeveno několik lokalit, které byly velice pestré na druhové složení chrysomonád. Součástí této studie se proto stal i výzkum biodiverzity na území ČR. Několik odběrů bylo provedeno i na...
|
|
|
Species concept in the genus Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta): a combination of molecular and morphological approaches
Šafránková, Michala ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku druhového konceptu zelené aerofytické řasy Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta). Tento rod byl intenzivně studován již od 18. století. Po více než 200 let byly druhy rodu Trentepohlia tradičně určovány na základě morfologických znaků. Nedávné molekulární studie však ukázaly, že toto tradiční pojetí má řadu nedostatků. Mým cílem proto bylo detailně morfologicky prostudovat druhy rodu Trentepohlia v Evropě a pomocí následné sekvenace rbcL genu zhodnotit jejich fylogenetickou pozici. Během let 2013-2015 jsem detailně prostudovala nejstarší zmínky o druzích rodu Trentepohlia a sestavila určovací klíč pro evropské druhy. Na základě tohoto výzkumu jsem došla k závěru, že by bylo vhodné synonymizovat druh T. odorata s T. jolithus, a též T. uncinata s T. arborum. Též jsem provedla odběry vzorků druhů rodu Trentepohlia v rámci Evropy a jejich morfologii jsem pečlivě prostudovala a popsala. V rámci molekulárních analýz jsem využila klonování a odhalila častou přítomnost směsi jednotlivých druhů rodu Trentepohlia v jinak na první pohled homogenních nárostech. Fylogenetické analýzy založené na rbcL potvrdily rozpory mezi molekulárně a morfologicky určenými druhy a existenci kryptických druhů. Bude vhodné provést revizi na druhové i rodové úrovni a uspořádat tak...
|
|
| |
|
|
Phylogenetic diversity of the genus Phyllosiphon (Trebouxiophyceae, Chlorophyta) in Europe
Procházková, Kateřina ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Barcyte, Dovile (oponent) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Rod Phyllosiphon (Trebouxiophceae) zahrnuje unikátní a málo známé fototrofní želené řasy, které vytvářejí endofytní sifonální stádia uvnitř zástupců čeledi Araceae. Dosud bylo popsáno šest parazitických druhů rodu Phyllosiphon z listů áronovitých rostlin, avšak jediné známé DNA sekvence byly získány z P. arisari, druhu, který napadá listy Arisarum vulgare rostoucí ve Středomoří. Environmentální sekvence blízce příbuzné s těmi získanými z P. arisari byly překvapivě nedávno objeveny ve vzorcích fototrofních biofilmů rostoucích na pískovcových substrátech v Německu a Severním Irsku. Tyto studie však neposkytly žádné informace o morfologii těchto řas. V této práci jsem hledala parazity rodu Phyllosiphon v listech suchozemských zástupců Araceae rostoucí v mediteránní Evropě za účelem zjištění, zda jsou parazitické řasy rodu Phyllosiphon izolované z různých taxonů čeledi Araceae fylogeneticky odlišené, anebo vytvářejí jednu linii uvnitř Watanabea kladu z třídy Trebouxiophyceae. Kromě toho byly odebrány vzorky kortikoidních biofilmů z různých lokalit v Evropě, s cílem zaznamenat přítomnost buněk rodu Phyllosiphon mimo jejich hostitele. Parazitické stélky a chlorelloidní stádia rodu Phyllosiphon izolované z kortikolních biofilmů byly kultivovány za úřelem pochopení jejich životních cyklů. Jednořasové...
|
|
| |
|
|
Species concept in the genus Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta): a combination of molecular and morphological approaches
Šafránková, Michala ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku druhového konceptu zelené aerofytické řasy Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta). Tento rod byl intenzivně studován již od 18. století. Po více než 200 let byly druhy rodu Trentepohlia tradičně určovány na základě morfologických znaků. Nedávné molekulární studie však ukázaly, že toto tradiční pojetí má řadu nedostatků. Mým cílem proto bylo detailně morfologicky prostudovat druhy rodu Trentepohlia v Evropě a pomocí následné sekvenace rbcL genu zhodnotit jejich fylogenetickou pozici. Během let 2013-2015 jsem detailně prostudovala nejstarší zmínky o druzích rodu Trentepohlia a sestavila určovací klíč pro evropské druhy. Na základě tohoto výzkumu jsem došla k závěru, že by bylo vhodné synonymizovat druh T. odorata s T. jolithus, a též T. uncinata s T. arborum. Též jsem provedla odběry vzorků druhů rodu Trentepohlia v rámci Evropy a jejich morfologii jsem pečlivě prostudovala a popsala. V rámci molekulárních analýz jsem využila klonování a odhalila častou přítomnost směsi jednotlivých druhů rodu Trentepohlia v jinak na první pohled homogenních nárostech. Fylogenetické analýzy založené na rbcL potvrdily rozpory mezi molekulárně a morfologicky určenými druhy a existenci kryptických druhů. Bude vhodné provést revizi na druhové i rodové úrovni a uspořádat tak...
|
|
|
Identification and ecophysiology of coccoid green algae dominating in ice-covered lakes on James Ross Island (NE Antarctic Peninsula)
Mihál, Martin ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Cieľom tejto práce bolo zistiť fylogenetické vzťahy, morfológické a ekofyziologické charakteristiky troch kmeňov kokálnych zelených rias z Antarktídy. Kmene A a B sú planktóne riasy dominujúce v zamrznutých jazerách na ostrove Jamesa Rossa (SV Antarktický polostrov). Tretí kmeň (Ankistrodesmus antarcticus CCAP 202/25) bol pôvodne vyizolovaný zo zeleného ľadu na Ballenyho ostrovoch (Rossova dependencia) a jeho popis bol založený len na morfologických znakoch. Na základe fylogenetických analýz sekvencií 18S rDNA, sekundárnej štruktúry ITS2 a morfológie buniek, kmene A a B patria k jednému druhu rodu Monoraphidium (Chlorophyta, Sphaeropleales, Selenastraceae), ktorý by v budúcnosti mohol byť popísaný ako nový. Je to prvá zmienka o tom, že sú kokálne zelené riasy schopné stať sa dominantnými primárnymi producentmi v extrémnom prostredí antarktických jazier s rozsiahlou ľadovou pokrývkou. Kmeň CCAP 202/25 je blízko príbuzný druhu Monoraphidium griffithii (typový organizmus rodu Monoraphidium), čo naznačuje jeho nesprávne zaradenie. Všetky tri kmene boli schopné rásť v širokom rozmedzí teplôt: 1-20 řC (A a B) a 1-30 řC (CCAP 202/25). Nízke nároky na intenzitu žiarenia odrážajú ich prirodzené habitaty. To spolu s relatívne vysokou rýchlosťou rastu a vysokým obsahom polynenasýtených mastných kyselín (PUFA)...
|
|
|
Autotrofní mikrobiální nárosty na jehlicích nahosemenných dřevin ve vztahu ke znečištění ovzduší
Nováková, Radka ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Aero-terestrické řasy se vyskytují na širokém spektru substrátů jako jsou půda, povrchy rostlin, povrch kamenů a skal i různé antropogenní substráty. Pro tuto skupinu je typická morfologická konvergence směrem ke kokálním nebo vláknitým stélkám způsobená vysokou frekvencí desikačního stresu. Řasy jsou hojně využívány k bioindikaci ekologického stavu různých biotopů, nejčastěji vodních, ale i k bioindikaci stavu ovzduší. Moje práce se zabývá studiem podmínek ovlivňujících výskyt autotrofních mikrobiálních nárostů na jehlicích smrku ztepilého a tisu červeného a vlivem kvality ovzduší na tyto nárosty. Výsledky ukazují, že výskyt nárostů na jehlicích je primárně určen orientací ke světovým stranám. Nezanedbatelnou roli ovšem hraje také kvalita ovzduší, která měla nejvýraznější vliv na relativní proporci řas v nárostech ve vztahu k jejich heterotrofním složkám.
|
|
|
Ekologický pohled na morfologii rozsivek.
Fialová, Markéta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Tradiční druhový koncept rozsivek je založen na morfologických znacích jejich křemičitých schránek. Multidisciplinární přístup k vymezování druhů rozsivek umožnil objevení skryté diverzity tradičně definovaných druhů. Nově rozpoznané druhy jsou ale značně morfologicky variabilní a pouhým okem nerozlišitelné. Z dostupných studií bylo zjištěno, že jednotlivé morfotypy vykazují rozdílné ekologické preference. Tato práce se zabývá otázkou, zda morfologie přírodních populací rozsivek druhového komplexu Frustulia rhomboides, který zahrnuje více tradičních i kryptických druhů, odráží působení podmínek prostředí. Pomocí landmarkových metod geometrické morfometriky byla analyzována tvarová variabilita schránek zástupců tohoto druhového komplexu v různých rašeliništních biotopech na území ČR. Byly měřeny vybrané parametry prostředí a zjišťováno druhové složení rozsivkových společenstev ve vzorcích. Tato data byla použita při analýze vztahů mezi tvarovou variabilitou buněk v rámci komplexu a podmínkami prostředí. Analýzy odhalily hlavní trendy morfologické variability, které souvisejí s různými podmínkami prostředí. V rámci druhového komplexu F. rhomboides byly objeveny dva morfotypy charakteristické pro odlišné typy biotopu. Ukázalo se, že typ lokality a pH mají signifikantní vliv na morfologii modelového...
|
|
|
Synura echinulata (Synurales) - tvarová variabilita křemičitých šupin přírodních populací závislá na faktorech prostředí; doprovodné druhy křemičitých chrysomonád
Kreidlová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Zkoumání tvarové variability křemičitých šupin druhu Synura echinulata bylo prováděno doposud pouze v laboratorních podmínkách. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaká je celková variabilita šupin v přírodě a jaké environmentální parametry ovlivňují tvar těchto šupin v přírodních populacích. Tvarová variabilita šupin byla zkoumána na základě landmarkových metod geometrické morfometriky. Závislost změny tvaru šupin na přírodních podmínkách byla analyzována pomocí dvoublokové metody PLS (Partial least squares analysis) a metody adonis (R). Tvar šupin nejvíce ovlivňovala příslušnost populace k dané lokalitě, pH a nadmořská výška. V jednotlivých lokalitách zřejmě existují tvarově odlišené populace S. echinulata. Čím jsou si lokality vzdálenější, tím méně podobné jsou si šupiny S. echinulata svým tvarem. Jedná se pravděpodobně o geneticky podmíněnou variabilitu, protože všechny dosud sekvenované populace přísluší k témuž druhu. Na lokalitě v Brdech byla zaznamenána vysoká morfologická disparita pravděpodobně způsobená antropogenním znečištěním. Při hledání přírodních populací S. echinulata bylo v České republice objeveno několik lokalit, které byly velice pestré na druhové složení chrysomonád. Součástí této studie se proto stal i výzkum biodiverzity na území ČR. Několik odběrů bylo provedeno i na...
|
host ::
RSS.