|
| |
|
|
Kulturní život v terezínském ghettu očima pamětníků
Zunová, Markéta ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Hocká, Eva (oponent)
Diplomová práce Kulturní život v terezínském ghettu očima pamětníků se zaměřuje na kulturní činnost vězňů v Terezíně s důrazem na sport, divadlo a hudbu. V počáteční fázi své práce se zaměřuji na město Terezín, od jeho vzniku, přes přeměnu v ghetto až po likvidaci v roce 1945. Následuje jádro celé práce - terezínská kultura. Jednotlivé podkapitoly se postupně věnují sportu, hudbě, divadlu, ale například i dětské tvorbě. Cílem diplomové práce je snaha o přesunutí získaných poznatků do prostředí ghetta, což by mělo být jádrem celé práce. Informace ohledně této problematiky jsem čerpala z Archivu vizuální historie Malach, kde je uloženo několik desítek tisíc výpovědí přeživších obětí. Ve své práci se snažím propojit informace získané z odborné literatury s informacemi získanými z Malachu. Celá práce by měla poskytnout ucelený pohled na kulturní činnosti v Terezíně s přihlédnutím k zážitkům a vzpomínkám přeživších.
|
|
|
Praktikování židovských svátků v Terezíně
Zunová, Markéta ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hocká, Eva (oponent)
Bakalářská práce Praktikování židovských svátků v Terezíně pojednává o židovské otázce v první polovině dvacátého století s důrazem na válečná léta druhé světové války. V počáteční fázi své práce se věnuji vývoji Židů na našem území, základní klasifikací různých židovských skupin a situaci těsně před válkou, kdy docházelo k antisemitským bouřím. Následuje charakteristika Terezína od počátku až po osvobození v roce 1945. Nedílnou součástí této práce je charakteristika nejdůležitějších židovských svátků a tradic. Cílem bakalářské práce je snaha o přesunutí získaných poznatků do prostředí terezínského ghetta, což by mělo být jádrem celé práce. Informace ohledně této problematiky jsem čerpala z archivu vizuální historie Malach, kde je uloženo několik desítek tisíc výpovědí přeživších obětí a z odborné literatury týkající se této problematiky. Ve své práci jsem dospěla k závěru, že se svátky ve ztížených podmínkách ghetta slavily, i když většinou pouze symbolicky modlitbami nebo společným vzpomínáním. Paradoxem jsou svátky postní, kdy není potřeba nic více, než nekonzumovat potraviny, a i na tyto tradice židovští pamětníci vzpomínají. Celá práce by měla poskytnout základní orientaci v židovské problematice počátku dvacátého století, připomenout židovské svátky a tradice a následně dokázat praktikování...
|
|
|
Židům vstup zakázán! Vyřazení židovského obyvatelstva z veřejného a společenského života v letech 1938-1943
Hocká, Eva ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Práce se zabývá protižidovským zákonodárstvím, jež zasahovalo oblast veřejného a společenského života v letech 1938 až 1943. Součástí je také celková geneze protižidovské politiky v českém prostoru od Mnichovské dohody do zřízení rodopisného úřadu pro Čechy a Moravu se zřetelem k politickému dění. Zároveň je zhodnocen přístup protektorátních orgánů k realizaci protižidovských nařízení, včetně vlivů a iniciativ ve věci protižidovského zákonodárství. Práce obsahuje také rozbor jednotlivých nařízení omezujících ve veřejném životě a seberealizaci židovského obyvatelstva, jejich dopad v praktickém životě na příkladu několika osob a sledování transformace vývojové linie nařízení směrem k maximálnímu okleštění práv židů.
|
host ::
RSS.