Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 64 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Problematika zaviněné nepříčetnosti
Živná, Veronika ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Problematika zaviněné nepříčetnosti Cílem práce je komplexně postihnout problematiku zaviněné nepříčetnosti. Práce v jedenácti kapitolách analyzuje tuto oblast trestního práva. Téma trestní odpovědnosti nepříčetných osob, byť zaviněně, je v rámci trestního práva velice zajímavé. Zvláště pak proto, že řešení otázky trestní odpovědnosti nepříčetných osob se může vymykat jedné ze základních zásad trestního práva - zásady trestní odpovědnosti za zavinění, eventuálně nemusí plnit jednu ze základních funkcí trestního práva - ochranu společnosti a společenských statků před nejnebezpečnějším jednáním stanoveným zákonem. Text se zaměřuje především na současnou právní úpravu zaviněné nepříčetnosti na území České republiky. Platná právní úprava převzala teoretické řešení zaviněné nepříčetnosti v podobě speciální skutkové podstaty a plné trestní odpovědnosti za konstrukci actio libera in causa. Příslušná ustanovení řeší situace, kdy si pachatel nepříčetnost přivodil aplikací návykových látek a v tomto stavu následně spáchal čin vykazující všechny znaky trestného činu s výjimkou příčetnosti. Podle psychického vztahu k činu v nepříčetnosti spáchaném je možné rozlišit právě trestný čin Opilství dle § 360 odst. 1 TZ a případy actio libera in causa, u nichž na rozdíl od Opilství existoval k činu spáchaném v...
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.
Junek, Martin ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Má diplomová práce se zabývá trestnými činy vraždy a zabití podle § 140, resp. 141 českého trestního zákoníku. Hlavním cílem je rozebrat obligatorní i fakultativní znaky skutkových podstat těchto trestných činů, zejména za použití související právnické literatury a několika desítek soudních rozhodnutí. Toto nicméně není dost dobře možné, aniž by čtenář byl uveden do tématu v širších souvislostech, proto práce rozebírá i některá další témata bezprostředně související se zmíněnými trestnými činy. Po krátkém úvodu následuje pojednání o lidském životě. Považuji tuto kapitolu za významnou, neboť lidský život je chráněným objektem obou předmětných trestných činů a vymezení počátku a konce lidského života je klíčové. Usmrtit jiného lze pouze v případě, že jeho život v očích trestního práva již začal. V práci rozebírám zejména většinový názor odborné veřejnosti, ke kterému se zároveň přikláním, okrajově však zmiňuji i některé další názory a poukazuji na jejich úskalí. Konec lidského života je pak ještě důležitější, neboť v usmrcení jiného vražda a zabití spočívají; ohledně konce lidského života však rozpaky zásadně nenastávají. Druhou z obecnějších kapitol, které mají za úkol čtenáře uvést do tématu, je pojednání o vývoji právní úpravy úmyslných usmrcení. Kapitola je rozdělena do tří podkapitol členěných...
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Pokorná, Tereza ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Problémy trestního soudnictví nad mládeží se zabývá otázkou protiprávných činů spáchaných mladistvými a dětmi mladšími patnácti let a trestně právní reakcí na ně. Tuto práci jsem si zvolila zejména s ohledem na můj zájem o toto téma. Zaměření práce je hlavně juristické, práce se věnuje zejména rozboru jednotlivých opatření a jejich nedostatků. V omezené míře se práce zabývá i otázkami kriminologickými a kriminalistickými. Text práce je dělen do sedmi kapitol, které se dále člení na podkapitoly. Úvodní kapitola se zaobírá základními kriminalistickými otázkami z oblasti kriminality mládeže, a to zejména typickými způsoby provedení a znaky páchaných protiprávních činů a hlavními kriminologickými faktory. V druhé kapitole se zabývám otázkou trestního práva mládeže, a to hlavně platným a účinným zákonem č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, účelem tohoto zákona a výkladem některých základních pojmů. Ve třetí kapitole se věnuji otázce trestní odpovědnosti mládeže, konceptu relativní trestní odpovědnosti a rozumové a mravní vyspělosti. Zabývám se také otázkou nepříčetnosti a také úvahou nad otázkou věkové hranice pro vznik trestní odpovědnosti. Čtvrtá kapitola je věnována otázce zániku trestní odpovědnosti, a to hlavně odlišnostem od obecné právní úpravy. Věnuji se...
Trestněprávní aspekty domácího násilí
Jordanovová, Lucie ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Domácí násilí je patologickým jevem, jenž je ve společnosti silně zakořeněn. Je obtížné mapovat jeho výskyt a stejně tak zabránit jeho vzniku v jednotlivých vztazích. Cílem diplomové práce je poskytnout ucelený náhled na českou právní úpravu tohoto fenoménu, a to s důrazem na stránku procesněprávní, v níž lze spatřovat těžiště práce. Práce dále zohledňuje posun na úrovni mezinárodní úpravy, v souvislosti s níž je cílem ve vybraných kapitolách srovnat vnitrostátní právní úpravu s poměrně novou úpravou násilí páchaného na ženách a domácího násilí obsaženou v Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva). Tato byla v nedávné době podepsána Českou republikou a je očekávána její ratifikace. Práce samotná je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola poskytuje vhled do problematiky domácího násilí, jeho pachatelů, obětí a možných způsobů řešení tohoto jevu. Následně se práce přes stručný popis vývoje právní úpravy v českém právním řádu v kapitole druhé a seznámení s Istanbulskou úmluvou v kapitole třetí překlenuje k samotné zákonné úpravě domácího násilí. Ve čtvrté kapitole věnované hmotněprávní části úpravy rozebírá vybrané trestné činy související s domácím násilím a zaměřuje se také na ukládání trestů. Následující kapitola se zabývá úpravou...
Trestní odpovědnost zastupitelů, radních a dalších osob za jednání v rámci činnosti územních samosprávných celků
Richter, Martin ; Sváček, Jan (oponent) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl teoretické uchopení dosud odbornou literaturou povětšinou nepopsané problematiky trestní odpovědnosti za činy v rámci územní samosprávy. Práce je systematicky rozdělena do tří základních částí, a to na část obecnou, zvláštní a část věnující se zahraničnímu srovnání. V rámci obecné části je zpočátku upozorněno na možnost typového rozdělení rozhodovacího procesu na část záměrovou (politickou), za níž by neměla být vyvozována právní odpovědnost, a část realizační. Dále je pozornost věnována problematice subjektivní stránky trestného činu a jejím zvláštnostem ve vztahu k tématu práce, zejména z hlediska vymezení povinné míry opatrnosti. Dále je podrobně rozebrána otázka právního omylu. Pozornost je věnována také významu spolehnutí se na nesprávnou odbornou radu pro posouzení subjektivní stránky trestného činu. Ve zvláštní části jsou rozebrány základní trestné činy spojené s činností v rámci územních samosprávných celků, a to trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, zneužití pravomoci úřední osoby a trestné činy úplatkářské. Třetí část se věnuje srovnání trestní odpovědnosti reprezentantů územní samosprávy s vybranými evropskými zeměmi a s ohledem na speciální úpravu také s Kanadou. Powered by...
Princip kasační a princip apelační v trestním řízení
Boledovičová, Zdeňka ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
- princip kasační a princip apelační v trestním řízení Tématem mé diplomové práce je problematika kasačního a apelačního principu v trestním řízení. Tyto dva zmíněné systémy ovládají trestní řízení ve smyslu stanovení pravomoci přezkumného orgánu, jak může naložit s rozhodnutím orgánu první instance, které je napadáno pro jeho vady, a to ať již vady skutkové či právní. Současná právní úprava směřuje především k rozhodování za aplikace principu apelačního s omezenými prvky apelace a dle věcných záměrů trestního řádu takto nastolená úprava trestního řízení bude pokračovat i v budoucnu a je zakotvena i v nově připravovaném trestním řádu. Téma je rozpracováno v pěti kapitolách, z nichž první představuje historický exkurz do vývoje českého soudnictví obecně s rozlišením trestního práva. Popisuje postupně vznikajícími rozdíly mezi soudnictvím ve věcech civilních a trestněprávních, neboť ne vždy toto bylo rozlišováno; a to od doby Velké Moravy až do současně platné právní úpravy. Kapitola druhá pojednává o systému opravného řízení a jejím cílem je definice pojmů opravného řízení, tedy apelace, kasace a revize. Cílem této kapitoly je přiblížení principů opravného řízení a vysvětlení účelu přezkoumávání rozhodnutí v trestním řízení. Tato kapitola se zaměřuje na rozlišení trojího smyslu opravného řízení,...
Trestní odpovědnost mladistvých - komparace úprav v ČR a Anglii a Walesu
Němcová, Jana ; Vanduchová, Marie (oponent) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit a vzájemně porovnat úpravy trestní odpovědnosti a trestání mládeže v České republice a v Anglii a Walesu. Práce je rozdělena do tří částí, kdy první z nich se věnuje úpravě české, druhá úpravě Anglie a Walesu a třetí jejich vzájemnému porovnání spolu s úvahami de lege ferenda ohledně možného využití poznatků z anglické jurisdikce v českém právním řádu. V první části této práce jsou systematicky popsána relevantní ustanovení zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (ZSVM). Tento zákon vychází částečně ze sociálně-opatrovnického modelu, když akcentuje ochranu mladistvého před rizikovými vnějšími faktory, částečně i z justičního modelu, když mladistvému ukládá povinnost převzít odpovědnost za své protiprávní jednání. Nadto se hlásí k principům restorativní justice - zdůrazňuje povinnost mladistvého odčinit způsobenou újmu, uspokojit poškozeného a zapojit se do společnosti. ZSVM zná tři druhy sankcí - výchovná, ochranná a trestní. Trestní odpovědnost počíná v České republice okamžikem dosažení 15. roku věku, výchovná a ochranná opatření však lze uložit i dětem mladším 15 let. Druhá část této práce zkoumá, jak je soudnictví ve věcech mládeže upraveno v Anglii a Walesu. Protože neexistuje komplexní úprava v jednom zákoníku jako v České republice, je nutné...
Underground jako politický fenomén
Denčevová, Ivana ; Junek, Marek (vedoucí práce) ; Horák, Vladimír Jaromír (oponent)
Český underground měl některé rysy charakteristické pro život v podzemí ve všech státech. Výjimečným a ojedinělým jevem se stal na území komunistického Československa, kdy se přes svou typickou apolitičnost stal impulsem pro vznik opozičního uskupení Charta 77. Tím se stal politickým fenoménem, který byl nedílnou součástí opozičních politických aktivit až do listopadu 1989. Ve své práci jsem se zaměřila na přelomové období zhruba pěti let, kdy underground prošel tímto zásadním vývojem. Využívala jsem vzpomínky pamětníků, archivní zdroje a dostupné práce na dané téma.
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 TZ
Řeháková, Tereza ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Tématem, kterým se zabývá tato diplomová práce, je trestný čin nebezpečného pronásledování podle §354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Tento trestný čin ve své skutkové podstatě postihuje celospolečensky škodlivý psychologický jev, který nazýváme výrazem přejatým z anglického jazyka: stalking. Práce cílí na komplexní uchopení trestného činu nebezpečného pronásledování a to zejména v kontextu fenoménu stalkingu v jeho forenzně psychologické rovině. Z těchto poznatků pak vychází závěry ohledně trestného činu samotného. Zároveň je cílem této diplomové práce poskytnutí návrhů de lege ferenda prostřednictvím komparace české trestněprávní úpravy s vybranými úpravami zahraničními. Materie této diplomové práce je představena vymezením pojmu stalkingu a náhledem na jeho chápání jednotlivých etapách historie lidstva. Ve světle moderní doby jsou pak předkládány poznatky vyvracející časté mýty s fenoménem stalkingu spojené. Následující kapitoly pojednávají o formách a pachatelích stalkingu a představují problematiku tohoto jevu tak, jak je chápána zejména forenzní psychologií. Forenzně psychologické poznatky nám tak poskytují nezbytný odrazový můstek pro možnost dalšího zkoumání tohoto jevu optikou trestního práva. Pozornost je věnována specifickým formám stalkingu pro účel této práce nejzásadnějším....
Prohlídky prostor v trestním řízení
Zetochová, Iveta ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Shrnutí Práce se zabývá prohlídkami bytových a nebytových prostor v trestním řízení. Zaměřuje se na historickou i stávající právní úpravu. Hlavní část práce je věnována podmínkám a výkonu domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor. Platná právní úprava je tedy rozebrána jak z hlediska vymezení základního pojmu "byt" a "nebytový prostor", tak i z hlediska úpravy neúčinnosti důkazů v případě porušení zákona. Autorka se v práci vyjadřuje rovněž k radikálnímu nálezu Ústavního soudu, kterým došlo ke zrušení ustanovení trestního řádu, které umožňovalo státnímu zástupci nařídit prohlídku jiných prostor a pozemků. Autorka se postupně vyjadřuje k jednotlivým argumentům Ústavního soudu a snaží se zodpovědět, zda bylo zrušení ustanovení vhodným řešením. V další části na případové studii demonstruje splnění právních předpokladů uvedených v části první a na základě provedení analýzy popsaného případu vyvozuje konkrétní závěry. Část práce je věnována komparaci zahraničních právních úprav - konkrétně Spolkové republiky Německo a Slovenské republiky. Součástí práce je také rozbor právní úpravy domovních prohlídek advokátních kanceláří. Hlavním cílem této části práce je rozbor problematiky prohlídek v advokátních kancelářích. Práce analyzuje právní úpravu institutů prohlídky v advokátních kancelářích a prohlídek...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 64 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
7 HORÁK, Josef
3 Horak, J.
3 Horák, J.
10 Horák, Jakub
29 Horák, Jan
3 Horák, Jaroslav
47 Horák, Jiří
7 Horák, Josef
29 Hořák, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.