|
|
Válečné uprchlictví a nucené vysídlení v českých zemích v letech 1914-1920
Rejzl, Bohuslav ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Předkládaná disertační práce si klade za cíl přiblížit fenomén nucených migrací civilního obyvatelstva v době první světové války na území Rakouska-Uherska, a to se zvláštním zřetelem k českým zemím Studie se neomezuje na jedinou partikulární skupinu uprchlíků na základě etnické či národnostní příslušnosti, ale nabízí pohled na etnickou pluralitu v místě jejich dočasného azylu. Práce se pokusí o syntézu dosavadních poznatků k průběhu a podmínkám nuceného vysídlení civilního obyvatelstva na východní a italské frontě a představí proces začleňování uprchlíků a evakuovaných osob na území Čech a Moravy. Na základě studia archivních pramenů rakouské a české provenience věnuje pozornost rekonstrukci života v uprchlických táborech, systému sociální a zdravotní péče v obcích, duchovnímu životu a v neposlední řadě procesu reemigrace a repatriace, a to s ohledem na jeho kontinuitu v poválečných letech. V sociopolitickém kontextu prvních let Československa se práce zaměří na postavení válečných uprchlíků, představí proces likvidace uprchlické péče a obraz života v uprchlických táborech v době poválečné demobilizace.
|
|
|
Interpretace místního kulturního dědictví prostřednictvím informačních panelů na příkladu Prokopského údolí v Praze
Vlčková, Eliška ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje naučným stezkám a informačním panelům a jejich roli v interpretaci místního kulturního dědictví. Na základě rešerše odborné literatury je popsán teoretický základ interpretace jako takové, historie naučných stezek na českém území i ve světě, návštěvnická problematika a edukační a interpretační využití stezek a panelů. Hlavním cílem této práce je zmapovat současnou situaci naučných stezek v Prokopském údolí v Praze, zhodnotit jejich tematické zaměření, funkčnost, využitelnost a edukační a interpretační potenciál. Součástí práce je i návrh vlastní naučné stezky, která mapuje průmyslovou historii Prokopského údolí v Praze. KLÍČOVÁ SLOVA Naučná stezka, informační panely, interpretace místního dědictví, průmyslová historie, Prokopské údolí, předměstí Prahy
|
|
|
Krajina a život lidí. Poděbradsko v 1. polovině 20. století
Bartošová, Dana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se pokusila postihnout proměnu venkova, konkrétně regionu Poděbradsku, která se odehrála v první polovině 20. století. Centrem regionu je město Poděbrady, celou oblast tvoří dohromady 35 obcí. Na proměně venkova se podílelo několik faktorů - vznik samostatné republiky, pozemková reforma, elektrifikace, regulace řeky, rozvoj komunikací, dopravy a mechanizace zemědělství. Věnuji se i přírodním podmínkám regionu, neboť ty velmi ovlivňují místní život a hospodaření. Střední Polabí je rovinatá oblast známá svou úrodností. Proto tady většina lidí v první polovině 20. století pracovala v zemědělství. Důležitými zaměstnavateli byli velkostatkáři z řad šlechtických rodin, zejména v Poděbradech a v Dymokurech. Ti dávali práci lidem na polích i v průmyslových podnicích. V kraji byly v provozu pivovary, cukrovary, cihelny, mlékárna, olejna či sklárna. K životu lidí patřilo i trávení volného času, zvyky a slavnosti.
|
|
|
Dějiny řeky Jizery na Mladoboleslavsku
Pech, Daniel ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dějiny řeky Jizery do roku 1880. Jizera je středně velkou českou řekou. Pramení na úpatí Jizerských hor a v Lázních Toušeň se vlévá do Labe, do jehož povodí patří. Práce se věnuje pouze úseku Jizery protékajícím okresem Mladá Boleslav a zabývá se vztahem řeky a člověka v průběhu dějin. V první části zkoumá vliv Jizery na vznik lidského osídlení a infrastruktury na Mladoboleslavsku, případně na jejich následný vývoj. Zaměřuje se tedy na to, jak řekou vytvořené fyzicko-geografické podmínky vedly k budování lidských sídel, stezek, dálkových cest či některých technických staveb, přičemž se jedna z kapitol se také zabývá otázkou, jak řeka Jizera ovlivnila trávení volného času lidí, žijících poblíž jejích břehů. Druhá část práce se zabývá tím, jak lidská činnost ovlivnila či pozměnila tok řeky. Zaměřuje se na některá vodní díla, jako jsou například jezy, mlýnské náhony, hráze a jezové propusti. Snaží se hledat odpověď na otázku, proč byly tyto vodní stavby budovány a jaký měly dopad nejen na podobu a průběh toku Jizery, ale také na činnosti na řece provozované, jako byla například voroplavba. Na úsecích, kde došlo k nejvýraznějším změnám se pak práce snaží porovnat současný stav Jizery s její podobou na starých mapách. KLÍČOVÁ SLOVA Jizera - Mladá Boleslav - řeka - osídlení
|
|
| |
|
|
Život v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce
Hypšová, Ilona ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Název práce: Život v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce Autor práce: Ilona Hypšová Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Hnilica, Ph.D. Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá životem v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce. K tomu si pokládá několik otázek, mezi něž patří: "Jaká byla situace ve střední Evropě, především v Československu a Německu mezi léty 1945-1955?", "Z jakého důvodu lidé odcházeli či utíkali z Československa? Jaké byly jejich začátky v uprchlických táborech? A "Jaký zde byl život?". Problematika útěků a odchodů z Československa souvisí s poválečnou situací jak v ČSR, tak Německu v letech 1945-1955. Její studium ukazuje na složitost doby v obou zemích. Československo se pomalu ocitá pod nadvládou komunistické strany, Německo je v troskách, zpočátku rozdělené mezi čtyři vítězné velmoci: USA, Velkou Británii, Sovětských svaz a Francii. Bezprostředně po válce jsou z Československa vyhnáni a následně odsunuti sudetští Němci, kteří nacházejí útočiště ve zničeném Německu, především v Bavorsku. K prchajícím Němcům se jen o málo později přidávají českoslovenští uprchlíci, jež utíkají před nově nastoleným režimem. Jejich cesty směřovaly do Spojených států nebo Austrálie, ale první kroky uprchlíci trávili právě v německých táborech. Pro pochopení dané...
|
|
| |
|
|
Z(a)tracený čas školních let? Historie gymnázia v Litomyšli v období protektorátu Čechy a Morava
Pavlišová, Kateřina ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií litomyšlského gymnázia v období Protektorátu Čechy a Morava. Nastiňuje vznik gymnázia v Litomyšli a dále popisuje jeho vývoj a proměnu mezi lety 1939 a 1945 v kontextu politických, hospodářských a společenských změn. Pojednává o školním vzdělávacím systému v protektorátní době, průběhu školního roku a nově zřízených institucích (Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, Mládež Národního souručenství), ale také o volnočasových aktivitách mládeže. Zaznamenává změny ve výuce se zaměřením na některé z předmětů (český jazyk, dějepis, německý jazyk). Věnuje se rovněž studentům a učitelům a jejich problémům v dobách nacistické okupace. V neposlední řadě uvádí některá konkrétní jména litomyšlského gymnázia spojená s odbojem, druhým stanným právem a perzekucí Židů. Cílem práce je ukázat, jak vypadal život studentů a učitelů na školách v období protektorátu na příkladu jednoho z gymnázií a s jakými překážkami se zmíněné osoby musely potýkat. Práce vychází zejména ze studia archivních pramenů a odborné literatury. Je psána tematicky se snahou o zachování chronologického sledu událostí. Z obecných závěrů můžeme naznačit, že historie litomyšlského gymnázia je ve vymezeném časovém období značně komplikovaná. Na jednu stranu docházelo k silné germanizaci, cenzuře,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.