Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium vybraných houbových toxinů Amanita muscaria.
Adámek, Michal ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hložek, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce byla zaměřena na vývoj HPLC-MS/MS metody pro separaci a případnou kvantifikaci hlavních toxinů Amanita muscaria (muchomůrky červené). Po optimalizaci podmínek tandemové hmotnostní detekce byly nalezeny MRM přechody pro muskarin (174 → 57), kyselinu ibotenovou (159 → 113), muscimol (115 → 98) a cykloserin (103 → 75), který byl použit jako interní standard. Měření proběhlo na kolonách Luna Omega 1,6 µm polar C18 v módu RP-HPLC s optimalizovaným složením mobilní fáze 2:98 (v/v) acetonitril/deionizovaná voda s přídavkem 0,1% kyseliny mravenčí v obou složkách a Ascentis Express RP-Amide v módu HILIC s optimalizovaným složením mobilní fáze 70:30 (v/v) methanol/deionizovaná voda s přídavkem 0,5% kyseliny mravenčí v obou složkách. Za optimalizovaných podmínek byly proměřeny kalibrační křivky s rozsahem 0,01 až 10 µg/ml pro RP-HPLC a 0,01 až 25 µg/ml pro HILIC. Byly proměřeny roztoky moči a krevního séra pacienta s otravou Amanita muscaria včetně naředěných verzí těchto roztoků. V moči pacienta byla nalezena kyselina ibotenová a muscimol, v krevním séru muskarin, kyselina ibotenová a muscimol. RP-HPLC metoda poskytla užší píky s nižší retencí a nižší úrovní šumu. Byla provedena extrakce studovaných toxinů z lyofilizovaného klobouku a třeně Amanita muscaria a pomocí metody...
Stanovení antiepileptik v mateřském mléce pomocí chromatografických metod
Ernestová, Viktoria ; Hložek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje vývoji nové metody pro stanovení vybrané skupiny antiepileptických léčiv (brivaracetam, eslikarbazepin, felbamát, gabapentin, lakosamid, perampanel, pregabalin, rufinamid) v lidském mateřském mléce. Důvodem stanovení antiepileptických léčiv v této poměrně komplexní matrici je posouzení a optimalizace užívání uvedených léků u kojících matek, aby nedošlo k zbytečné a rizikové expozici kojenců. Výše uvedené léky mají různé nežádoucí vedlejší účinky, které mohou mít negativní vliv nejen na matku, ale i na kojené dítě. Pro přípravu vzorků byla použita metoda proteinové precipitace pomocí směsi acetonitril/methanol. Ke stanovení koncentrací uvedených léčiv byla vyvinuta a testována metoda založená na kapalinové chromatografii s tandemovou hmotnostní detekcí. V průběhu testování byly vyzkoušeny různé chromatografické kolony s odlišnými stacionárními fázemi, aby byly dosaženy optimální separační podmínky a experimentální nastavení pro celou paletu testovaných antiepileptik. Celá metodika bude následně validována podle všeobecných doporučených pokynů pro validaci klinických a toxikologických metody dle mezinárodního standardů a bude zamýšleno její užití v rutinní laboratorní praxi.
Optimalizace podmínek derivatizace mastných a perfluorovaných organických kyselin methylchlormravenčanem
Hložek, Tomáš ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Feltl, Ladislav (oponent)
Statistickými metodami určenými pro optimalizace byly hledány a nalezeny optimální experimentální podmínky derivatizace jak perfluorovaných organických kyselin, PFA (C8, C10 ,C12), a mastných kyselin, FA (C8, C12, C14), tak i experimentální podmínky jejich derivatizace ve směsi. Pro všechny studované kyseliny byly proměřeny kalibrace a účinnost extrakce z acetonitrilu do heptanu. Z původní sady experimentálních parametrů byl metodou Plackett-Burmana proveden jejich screening a významné parametry byly podrobeny optimalizaci metodou CCD, zahrnující efekty druhého řádu a interakce mezi jednotlivými parametry. Byla nalezena optima podmínek derivatizace jednak samostatných FA a PFA, tak i pro jejich směsi. Principem hledání experimentálních podmínek derivatizace, kdy by bylo možno selektivně derivatizovat jednu ze skupiny kyselin, bylo hledání optima pro součet nebo rozdíl jejich odezev. Bylo zjištěno, že FA ovlivňují celkovou odezvu více než PFA a že v případě požadavku selektivní derivatizace PFA v přítomnosti FA je nejdůležitějším parametrem objem přidaného methylchlormravenčanu. Absolutní selektivity derivatizace pro tyto dvě skupiny analytů nebylo dosaženo, ovšem vhodnou volbou experimentálních podmínek lze do určitého stupně ovlivnit účinnost derivatizace jedné skupiny kyselin na úkor druhé....
Dispozice a metabolismus kanabinoidů
Hložek, Tomáš
Předkládaná dizertační práce popisuje formou komentáře k vlastním originálním publikacím výsledky výzkumu problematiky kanabinoidů, tj. fytokanabinoidů a některých syntetických kanabinoidů, jejich farmakokinetiky a účinků. Práce je složena ze čtyř tematických okruhů: farmakokinetika delta-9- tetrahydrokanabinolu (THC) a kanabidiolu (CBD) u potkanů v závislosti na způsobu podání; časový profil THC u člověka (po inhalační aplikaci) a implikace pro bezpečnost v dopravě; farmakokinetický profil syntetických kanabinoidů u potkanů; extrakce a stanovení fytokanabinoidů v rostlinném materiálu. Předmětem prvního okruhu dizertační práce bylo stanovení farmakokinetických profilů THC, CBD po jejich jednotlivém a kombinovaném podání (váhový poměr 1:1) potkanům s ohledem na podání obvyklá u člověka, a to podání inhalační, perorální a subkutánní. V průběhu studie byl sledován časový profil hladin THC a jeho metabolitů (11-hydroxy-tetrahydrokanabinol, 11-OH-THC; kyselina 11-nor-delta-9- karboxytetrahydrokanabinolová, THCOOH) a/nebo CBD v séru a mozcích zvířat ve 24 hodinovém experimentálním intervalu. Kromě inhalačního podání, po aplikaci perorální a subkutánní koadministrace CBD inhibovala metabolismus THC, což vedlo k nárůstu koncentrací THC v séru i mozku pokusných potkanů, vzhledem ke kontrolním hodnotám po...
Dispozice a metabolismus kanabinoidů
Hložek, Tomáš
Předkládaná dizertační práce popisuje formou komentáře k vlastním originálním publikacím výsledky výzkumu problematiky kanabinoidů, tj. fytokanabinoidů a některých syntetických kanabinoidů, jejich farmakokinetiky a účinků. Práce je složena ze čtyř tematických okruhů: farmakokinetika delta-9- tetrahydrokanabinolu (THC) a kanabidiolu (CBD) u potkanů v závislosti na způsobu podání; časový profil THC u člověka (po inhalační aplikaci) a implikace pro bezpečnost v dopravě; farmakokinetický profil syntetických kanabinoidů u potkanů; extrakce a stanovení fytokanabinoidů v rostlinném materiálu. Předmětem prvního okruhu dizertační práce bylo stanovení farmakokinetických profilů THC, CBD po jejich jednotlivém a kombinovaném podání (váhový poměr 1:1) potkanům s ohledem na podání obvyklá u člověka, a to podání inhalační, perorální a subkutánní. V průběhu studie byl sledován časový profil hladin THC a jeho metabolitů (11-hydroxy-tetrahydrokanabinol, 11-OH-THC; kyselina 11-nor-delta-9- karboxytetrahydrokanabinolová, THCOOH) a/nebo CBD v séru a mozcích zvířat ve 24 hodinovém experimentálním intervalu. Kromě inhalačního podání, po aplikaci perorální a subkutánní koadministrace CBD inhibovala metabolismus THC, což vedlo k nárůstu koncentrací THC v séru i mozku pokusných potkanů, vzhledem ke kontrolním hodnotám po...
Dispozice a metabolismus kanabinoidů.
Hložek, Tomáš ; Balíková, Marie (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent) ; Šustková, Magdaléna (oponent)
Předkládaná dizertační práce popisuje formou komentáře k vlastním originálním publikacím výsledky výzkumu problematiky kanabinoidů, tj. fytokanabinoidů a některých syntetických kanabinoidů, jejich farmakokinetiky a účinků. Práce je složena ze čtyř tematických okruhů: farmakokinetika delta-9- tetrahydrokanabinolu (THC) a kanabidiolu (CBD) u potkanů v závislosti na způsobu podání; časový profil THC u člověka (po inhalační aplikaci) a implikace pro bezpečnost v dopravě; farmakokinetický profil syntetických kanabinoidů u potkanů; extrakce a stanovení fytokanabinoidů v rostlinném materiálu. Předmětem prvního okruhu dizertační práce bylo stanovení farmakokinetických profilů THC, CBD po jejich jednotlivém a kombinovaném podání (váhový poměr 1:1) potkanům s ohledem na podání obvyklá u člověka, a to podání inhalační, perorální a subkutánní. V průběhu studie byl sledován časový profil hladin THC a jeho metabolitů (11-hydroxy-tetrahydrokanabinol, 11-OH-THC; kyselina 11-nor-delta-9- karboxytetrahydrokanabinolová, THCOOH) a/nebo CBD v séru a mozcích zvířat ve 24 hodinovém experimentálním intervalu. Kromě inhalačního podání, po aplikaci perorální a subkutánní koadministrace CBD inhibovala metabolismus THC, což vedlo k nárůstu koncentrací THC v séru i mozku pokusných potkanů, vzhledem ke kontrolním hodnotám po...
Optimalizace podmínek derivatizace mastných a perfluorovaných organických kyselin methylchlormravenčanem
Hložek, Tomáš ; Feltl, Ladislav (oponent) ; Čabala, Radomír (vedoucí práce)
Statistickými metodami určenými pro optimalizace byly hledány a nalezeny optimální experimentální podmínky derivatizace jak perfluorovaných organických kyselin, PFA (C8, C10 ,C12), a mastných kyselin, FA (C8, C12, C14), tak i experimentální podmínky jejich derivatizace ve směsi. Pro všechny studované kyseliny byly proměřeny kalibrace a účinnost extrakce z acetonitrilu do heptanu. Z původní sady experimentálních parametrů byl metodou Plackett-Burmana proveden jejich screening a významné parametry byly podrobeny optimalizaci metodou CCD, zahrnující efekty druhého řádu a interakce mezi jednotlivými parametry. Byla nalezena optima podmínek derivatizace jednak samostatných FA a PFA, tak i pro jejich směsi. Principem hledání experimentálních podmínek derivatizace, kdy by bylo možno selektivně derivatizovat jednu ze skupiny kyselin, bylo hledání optima pro součet nebo rozdíl jejich odezev. Bylo zjištěno, že FA ovlivňují celkovou odezvu více než PFA a že v případě požadavku selektivní derivatizace PFA v přítomnosti FA je nejdůležitějším parametrem objem přidaného methylchlormravenčanu. Absolutní selektivity derivatizace pro tyto dvě skupiny analytů nebylo dosaženo, ovšem vhodnou volbou experimentálních podmínek lze do určitého stupně ovlivnit účinnost derivatizace jedné skupiny kyselin na úkor druhé....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.