|
|
Působení křížovníků s červenou hvězdou v západních a severozápadních Čechách do roku 1526. Majetková držba, špitálnictví a farní správa
Janderová, Andrea ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Při svém studiu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity jsem navštěvovala historický seminář PhDr. Blanky Zilynské, v jehož rámci jsme měli možnost zapojit se do práce v grantovém projektu Gotika v severozápadních Čechách. Tato oblast se mi jevila z historického hlediska jako velice zajímavá, proto jsem ráda tuto nabídku přijala a vybrala jsem si jako téma své práce činnost řádu křížovníků s červenou hvězdou v dané oblasti. Téma, jež bylo a je, podle mého názoru, poněkud stranou historického bádání. Cílem předkládané diplomní práce je výzkum působení řádu křfžovníků s červenou v hvězdou v oblasti západních, severozápadních a částečně i severních Čech. Řád křížovníků s červenou hvězdou, řehole sv. Augustina, jediný mužský řád českého původu, se v počátcích svého vývoje věnoval charitativní péči o nemocné, chudé a zestárlé v mnoha špitálech, jež během staletí získal nebo sám založil. Později byl křížovnický řád uveden do oblasti duchovní správy a po husitských válkách, kdy většinu špitálů řád ztratil nebo byly zničeny a současně došlo k poklesu počtu duchovenstva v českých zemích, byl tento špitální řád přetvořen v řád řeholních kanovníků, jejichž hlavní činností byla duchovní správa a péče o hospodářské nadání kostelů, které řád spravoval.
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Papežské odpustkové listiny ve střední Evropě za pontifikátu Bonifáce IX. (1389-1404). Komparativní studium
Hrdina, Jan ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Šmahel, František (oponent)
Cílem disertace je postižení vlivu římského papežství ve střední Evropě v době Velkého západního schismatu ( 13 78-1415117), zvláště za pontifikátu papeže Bonifáce IX. ( 13 89-1404 ). Ke sledování této problematiky byly zvoleny odpustkové listiny jako jedny z typických písemností papežské kanceláře, které Bonifác IX. na rozdíl od svých předchůdců i bezprostředních následovníků vydával pro duchovenské instituce v zemích římské obedience v masovém měřítku. Heuristika vycházela jak z opisů těchto listin v kancelářských registrech vatikánského archivu z řady Registra Lateranensia (cca 1660 listin), tak z originálních a opisových dochování v archivech příjemců (cca 260 jednotlivin). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kanovníci Metropolitní kapituly pražské 1378-1390
Budský, Dominik ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Doležalová, Eva (oponent)
Práce o Metropolitní kapitule pražské 1378 - 1390 se snaží být především prosopograficky zaměřeným dílem postihujícím všechny osoby duchovního stavu, jež dosáhly kanonikátu v Metropolitní kapitule a v inkriminovaných letech se v ní vyskytovaly, ať již pouze jednorázově, krátce nebo v delším období souvisle či pouze mimořádně a nepravidelně. Právě podrobná prosopografie celkem 65 osob jdoucí do nejmenších možných podrobností, jež dochované prameny umožňují, sestavená na základě všech dostupných editovaných pramenů z prostředí české středověké církve je základem druhého dílu studie. Samotná nashromážděná data by ovšem bez rozboru, popsání a příslušných závěrů nebo alespoň hypotéz, byla jen samoúčelnou činností, které jsem se snažil vyvarovat právě rozborem získaných informací v kapitolách III a IV. Po stručném rozebrání dosavadního bádání, stěžejní literatury a paleograficko - diplomatického rozboru základního pramene, který rozhodně nelze opomenout, se stručně popisují i ostatní užité (editované) prameny zásadní důležitosti. V samotné stati věnuji pozornost nejprve teoretickým východiskům, normativním pramenům - statutům kostela pražského, dle kterých se řídilo přijímání nových kanovníků i další fungování kapituly. Zde se snažím především postihnout existující rozdíly mezi teorií předpisů a jejich...
|
|
|
Vývoj farní sítě v kontextu dějin osídlení
Gája, Robert ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Sommer, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá na příkladu několika modelových oblastí vývojem farní sítě a rekonstrukcí farních hranic ve středověku. Výzkum je založen na středověkých pramenech a retrospektivním průmětu raně novověkých pramenů. Z území arcijáhenství kouřimského byly vybrány dvě modelové oblasti, na jejichž území proběhla kolonizace z větší části až v průběhu vrcholně středověké kolonizace ve 13. století. Jedná se o území středověkého děkanátu havlíčkobrodského a Černokostelecko. Pro tyto oblasti byly využity kromě nemnoha středověkých pramenů zejména prameny 17. a 18. století. Jako poslední modelové území bylo vybráno Staré Město pražské, kde můžeme pozorovat na rozdíl od dvou předchozích modelových oblastí hustou kostelní síť a její vývoj již od raného středověku. Hlavním důvodem pro výběr Starého Města je neobyčejně bohatá pramenná základna, kterou lze pro rekonstrukci farní sítě využít a překlenout tak pramenný hiát, se kterým se věda obvykle setkává v předbělohorském období při pokusech o rekonstrukci farních hranic v nějaké oblasti v plošném měřítku. Důležitým přínos představuje zcela nový metodický přístup rekonstrukce farních hranic kombinující farní soupisy a farní příslušnost jednotlivých domů. Výsledkem rekonstrukčního pokusu je soubor map, který znázorňuje vývoj farní síťě na modelových...
|
|
|
"Společná pokladna" pražské kapituly v 2. polovině 14. a na počátku 15. století
Maříková, Martina ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Radzimiński, Andrzej (oponent) ; Elbel, Petr (oponent)
Disertace se zaměřuje mechanismy používané při správě tzv. společné pokladny pražské metropolitní kapituly, jejímž prostřednictvím byly mezi rezidující příslušníky kostela rozdělovány porce financované z výnosu kapitulních statků. Ke sledování této problematiky byl využit unikátní soubor účetních rejstříků z let 1358-1418, vedených správci této části kapitulního hospodaření. Kromě popisu a chakteristiky obsahu šesti analyzovaných exemplářů se práce zaměřuje na tři vybrané okruhy týkající se role financí v každodenním provozu pražského kostela a v životě jeho příslušníků: 1. mechanismy užívané při správě různých typů kapitulních důchodů a statků a jejich srovnání se způsoby užívanými v Anglii, Německu a Polsku; 2. podoba a velikost hmotného zabezpečení jednotlivých kategorií duchovních a 3. vliv příjmů z různých typů podělování na frekvenci účasti kanovníků na společné kapitulní liturgii. Integrální součástí práce jsou přepisy analyzovaných účetních rejstříků, jmenný a místní rejstřík a tabulky sumarizující příjmy a vydání společné pokladny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Mikuláš Puchník - život a právnické dílo
Budský, Dominik ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hrdina, Antonín (oponent) ; Kejř, Jiří (oponent)
Abstrakt_česky Disertace se zabývá výzkumem kanonického procesního práva v Praze na sklonku 14. stol. Rozebírá dílo Processus iudiciarius secundum stilum Pragensem v ohledu historickém i právním a zasazuje ho do právních i správních kontextů doby konce 14. a poč. 15. stol. Dílo bylo hojně užíváno studenty práva na pražské univerzitě jako učební text i úředníky arcibiskupství pražského stejně jako procesními stranami (žalobci i obhájci) v jednotlivých kauzách. Disertace obsahuje textovou část skládající se z biografie autora Processu Mikuláše Puchníka, právně-historické analýzy díla zahrnujícího i popis právních obyčejů a zasazení díla do evropského kontextu a paleograficko-kodikologického rozboru rukopisů. Druhá část disertace obsahuje edici zpracovanou s užitím čtyř rukopisů (Mnichov 677 jako základní text a další tři rukopisy pocházející ze 14. stol.).
|
|
|
Papežské odpustkové listiny ve střední Evropě za pontifikátu Bonifáce IX. (1389-1404). Komparativní studium
Hrdina, Jan ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Šmahel, František (oponent)
Cílem disertace je postižení vlivu římského papežství ve střední Evropě v době Velkého západního schismatu ( 13 78-1415117), zvláště za pontifikátu papeže Bonifáce IX. ( 13 89-1404 ). Ke sledování této problematiky byly zvoleny odpustkové listiny jako jedny z typických písemností papežské kanceláře, které Bonifác IX. na rozdíl od svých předchůdců i bezprostředních následovníků vydával pro duchovenské instituce v zemích římské obedience v masovém měřítku. Heuristika vycházela jak z opisů těchto listin v kancelářských registrech vatikánského archivu z řady Registra Lateranensia (cca 1660 listin), tak z originálních a opisových dochování v archivech příjemců (cca 260 jednotlivin). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"...aby se jim více líbilo modlit se dnem i nocí za nás". Donace v českých zemích ve vrcholném středověku
Vašek, Zdeněk ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá šlechtickými dary církvi na za vlády Jana Lucemburského. Už ve vymezení skupiny se skrývá komplikace. Představují ji jednak šlechtici, kteří se stali příslušníky církve a pak osoby, které se pohybují mimo obvyklá vymezení. Za všechny jmenujme Elišku Rejčku a Jana Volka. Hlavním cílem je společenská a náboženská úloha daru. Opominuta není ani hospodářská stránka procesu. Výsledkem je konstatování, že zbožné dary mají význam jak náboženský, tak především reprezentační. Hlavně jako prostředek uchování paměti. Ani otázku zajištění spásy nelze podceňovat. Informace o darech přinášejí cenné informace z hospodářské oblasti, především o cenových relacích. Zvláště významnou úlohu hrají dary spojené s požadavkem pohřbu v klášteře nebo kostele. V zásadě se rozlišují dva druhy darů. Podmínkou prvního je pouhé vyjádření požadavku na podpoření spásy duše - pro remedio animae. Druhý typ je již svázán s přesným výčtem požadavků, které musí obdarovaný odvést - počet mší, místo pohřbu atd. V průběhu sledovaného období můžeme pozorovat dvě základní tendence. Přibližně v první polovině převažují typy darů pro remedio animae. Ve druhé právě naopak. Jsou stále častěji žádány takové formy památky mrtvých, které je budou osobně připomínat. A nejen pouhým vzpomenutím jména při mši. Druhým zmíněným trendem...
|
host ::
RSS.