Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diseases in populations from the Roman period in terms of paleopathology.
Hlavenková, Lucia ; Smrčka, Václav (vedoucí práce) ; Vargová, Lenka (oponent) ; Komoróczy, Balázs (oponent)
Lidské osteologické a dentální pozůstatky jsou důležité pro rekonstrukci zdraví a typů nemocí v minulosti, neboť uchovávají informace v podobě abnormálních změn na kostech a zubech. Tyto změny mohou reflektovat rozšíření mnoha onemocnění a jejich následky na zdraví různých historických populací a skupin. Systematický výzkum prováděný v rámci předmětné disertační práce prozkoumal léze v kosterních souborech šesti archeologických lokalit ze Slovenska a Maďarska, datovaných do 1. až 5. století n. l. Soubor sestával z 300 jedinců, kteří byli rozděleni mezi tři populace: germánskou sérii (GS), římskou sérii (RS) a sarmatskou sérii (SS). Léze byly hodnoceny převážně makroskopicky a rozebírány na populační a individuální úrovni. Celkově pohlavní, věkové a distribuční frekvence byly použity pro určení typu nemoci příznačného pro příslušnou skupinu a následně byl srovnáván mezi sériemi. Chorobné stavy identifikované během analýzy byly seskupeny do devíti hlavních kategorií. Analýza odhalila, že zdravotní stav GS, RS a SS byl obecně dobrý, ačkoli dospělí z GS a RS trpěli zhoršeným dentálním zdravím. Nejběžněji pozorované léze ve všech sériích, zejména v GS, byly způsobeny degenerativními a dentálními onemocněními, zatímco frekvence ostatních chorobných stavů nepřesáhly 20 % populační míry. Frekvence...
Diseases in populations from the Roman period in terms of paleopathology.
Hlavenková, Lucia ; Smrčka, Václav (vedoucí práce) ; Vargová, Lenka (oponent) ; Komoróczy, Balázs (oponent)
Lidské osteologické a dentální pozůstatky jsou důležité pro rekonstrukci zdraví a typů nemocí v minulosti, neboť uchovávají informace v podobě abnormálních změn na kostech a zubech. Tyto změny mohou reflektovat rozšíření mnoha onemocnění a jejich následky na zdraví různých historických populací a skupin. Systematický výzkum prováděný v rámci předmětné disertační práce prozkoumal léze v kosterních souborech šesti archeologických lokalit ze Slovenska a Maďarska, datovaných do 1. až 5. století n. l. Soubor sestával z 300 jedinců, kteří byli rozděleni mezi tři populace: germánskou sérii (GS), římskou sérii (RS) a sarmatskou sérii (SS). Léze byly hodnoceny převážně makroskopicky a rozebírány na populační a individuální úrovni. Celkově pohlavní, věkové a distribuční frekvence byly použity pro určení typu nemoci příznačného pro příslušnou skupinu a následně byl srovnáván mezi sériemi. Chorobné stavy identifikované během analýzy byly seskupeny do devíti hlavních kategorií. Analýza odhalila, že zdravotní stav GS, RS a SS byl obecně dobrý, ačkoli dospělí z GS a RS trpěli zhoršeným dentálním zdravím. Nejběžněji pozorované léze ve všech sériích, zejména v GS, byly způsobeny degenerativními a dentálními onemocněními, zatímco frekvence ostatních chorobných stavů nepřesáhly 20 % populační míry. Frekvence...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.