|
|
Sociální rehabilitace a její využití při práci s rodinou
HLAVATÁ, Šárka
Cílem diplomové práce je zmapovat možnosti sociálních služeb při práci s rodinou s nedonošenými dětmi. Teoretická část práce se zabývá vymezením nedonošených dětí, jejich potřeb a dopadů na rodinu a dále pak možnostmi sociální práce s cílovou skupinou rodina s dětmi. V praktické části byla položena výzkumná otázka: Jak hodnotí rodiče s nedonošeným dítětem sociální služby pro tuto cílovou skupinu? a stanoveny hypotézy: H1: S rostoucím vzděláním respondentů roste spokojenost se sociálními službami pro nedonošené děti. H2: Dostupnost sociálních služeb pro nedonošené děti zvyšuje spokojenost s nimi. H3: Nabídka sociálních služeb pro nedonošené děti hned po porodu zvyšuje spokojenost s nimi. Byla zvolena smíšená, kvalitativně kvantitativní výzkumná strategie. Kvantitativní část byla zpracována metodou dotazování, technikou vlastního dotazníku, který se skládá z 20 otázek. Výzkumný soubor tvořili rodiče nedonošených dětí, kteří alespoň jednou využili sociální služby pro tuto cílovou skupinu. Respondenti (N=86) byli oslovováni prostřednictvím specificky zaměřených skupin na sociálních sítích a skupin v diskusních fórech. Jednalo se o formu účelového výběru a samovýběru. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, technika biografických rozhovorů u jednoho z rodičů (N=8). Data byla analyzována otevřeným kódováním. Výsledky ukázaly, že spokojenost rodičů se sociální službou souvisí s její dostupností a také s včasností předání informací o její existenci. Proto je velmi důležité zajistit místní, časovou dostupnost, dále pak přemýšlet o rozšiřování kapacitní dostupnosti tak, aby rodiny mohly včas zahájit spolupráci s konkrétní sociální služnou. Dále je důležité zaměřit se s nabídkou na rodiny z menších obcí a pracovat na rozšíření pobytových zařízení poskytující krátkodobou či nepravidelnou službu.
|
|
|
Sociální práce se zadluženým klientem z pohledu sociálního pracovníka
Hlavatá, Šárka ; Vojtíšek, Petr (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Tématem bakalářské práce je sociální práce se zadluženým klientem z pohledu pracovníka dluhové poradny. Teoretická část se zaměří na vymezení zadluženosti a souvisejících pojmů, důvody jejího vzniku, možnosti řešení dluhů (exekuce, insolvence), dluhové poradenství, organizace zabývajícími se prací se zadluženými klienty, využívanými metodami sociální práce apod. Cílem výzkumné části práce je zjistit, jak probíhá proces práce s klienty z pohledu sociálního pracovníka dluhové poradny v Libereckém kraji. Jaké se v procesu řešení dluhů (oddlužení) objevují problémy. Jaké využívají sociální pracovníci kompetence. To bude zjišťováno pomocí kvalitativního výzkumu, rozhovory se sociálními pracovníky dluhových poraden.
|
|
|
VLIV SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA VZNIK STRACHŮ A ÚZKOSTÍ V DĚTSTVÍ, PSYCHOSOCIÁLNÍ PODPORA A EDUKACE
HLAVATÁ, Šárka
Abstrakt O úzkosti a strachu víme, že jsou biologicky pestré a podílejí se na přežití jedince a tím i lidského druhu. Umožňují nám adaptaci, stejně tak jako přispívají k formování osobnosti člověka. Jejich konkrétní projev je dán biologickými dispozicemi, zkušenostmi získanými během života a tím i vlivem prostředí a učením. S jistotou nemůžeme říci, jak velký vliv má na dané emoce vrozenost včetně dědičnosti a v jaké míře se na nich podílí prostředí. Výchova a individuální zkušenost překrývají vrozené dispozice a určují obsah i formu jednotlivých strachů.Úzkost a různé formy strachu znepříjemňují dítěti přítomné chvíle a často mu brání podávat ve škole výkon, který by odpovídal jeho schopnostem. Mohou také natrvalo poznamenat jeho osobnostní vývoj. Zejména meziosobní vztahy a zvláště pak vztahy rodičů mezi nimi samými se promítají do jednání s dítětem. Což umožňuje hlubší porozumění příčinám a mechanismům, jež přispívají k rozvoji projevů strachu a úzkostnosti u dětí. Dětské zkušenosti jsou pro pozdější vývoj osobnosti člověka nepostradatelné. Zvolenou metodikou je technika sekundární obsahové analýzy dat adekvátních dokumentů týkajících se strachů a úzkostí a technika dotazníku s dětmi ve školských zařízeních prvého a druhého stupně.Pro sběr dat byl vytvořen dotazník skládající se ze dvou částí. A to z části čtrnácti otázek, které se týkaly sociálního prostředí dítěte a povědomí strachů a úzkostí u dotazované skupiny dětí. Dále pak dotazník obsahuje část jedenácti obrázků. Tato část je původní jihočeskou metodou MUDr. Václava Moravy, mající dlouholetou tradici. Která se odvíjí ze zkušeností a odborných znalostí tohoto lékaře v dětské psychiatrii. Obrázková část je sestavena na principech psychologické projektivní diagnostické metody, testu TAT (tematicko-apercepční test). Respondenty dotazníků byly děti, základní školy Emy Destinové v Českých Budějovicích. Navštěvující první a druhý stupeň. Přesněji třetí a čtvrtou třídu a třídu osmou a devátou. Pro vyhodnocení obou částí dotazníku byly použity tabulky a grafy a výsledky jsou uvedeny v procentech či v průměru, graficky. V práci jsem se zaměřila na základní vymezení strachu a úzkosti v dětství a dále na vznik těchto emocí a jejich předcházení. Cílem práce byl monitoring se zaměřením na výskyt dětských strachů a úzkostí vlivem sociokulturního prostředí, ve kterém se pohybují (a to rodiny, školy, media, volnočasové aktivity apod.). Výsledky této bakalářské práce mohou přispět k odkrytí rizik a faktorů, které spoluúčinkují při vzniku strachů a úzkostí v dětství. A tím může sloužit i jako podklad pro učitele a rodiče k lepšímu pochopení dětí. Na základě zhodnocení primárních dat byla stanovena hypotéza. Hypotéza se potvrdila. U dětí mladšího školního věku se častěji objevuje strach či úzkost.
|
host ::
RSS.