Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 98 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nástěnné malby v kostele sv. Petra a Pavla v Hosíně
Brixová, Michaela ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Nektera nova zjisteni teto prace se zdaji byt dulezita pro interpretaci i vnimani vyzdoby interieru puvodniho romanskeho prostoru. Zcela zasadni se zda byt ztotozneni postavy apsidy, puvodne povazovane za sv. PavIa, se sv. Katefinou. Vytlaceni titularnich svetcu z ikonografie vyzdoby, ve spojeni s dosud opomijenym, v Branisove pOplSU zaznamenanym, pruchodem spojujicim romanskou stavbu primo s lodi bYvaleho gotickeho kostela nasvedcuje tomu, ze v dobe vzniku malifske vyzdoby nebyl prostor zakristii, ale soukromou panskou kapli. Tim by byla ospravedlnena i pro zakristie netypicka bohatost VYzdoby. Provedeni maleb je v uzkem vztahu se sakralnim vyznamem daneho prostoru. Na nejcestnejsim miste, vapside, zapliiuji steny vazne, hieraticky pfisne figury, vznesenych gest i postoju. Archaismus pouzitYch pfedloh, zejmena napfiklad v tvafi Boha Otce konstruovane podle byzantskYch malifskYch pfirucek, je zcela zjevny. Zrovna tak uziti v te do be jiz u nas pfekonaneho typu vetvoveho kfize s korpusem Ukfizovaneho. V detailu, zejmena u postav andelu nesoucich draperii, lze vsak jiz tusit to, co je pIne rozvedeno v legendarnich cyklech. Ackoliv motivem stale saknilni, jsou zpracovany ryze svetskYm zpusobem, jehoz vyvrcholeni lze videt ve zcela profannim znazorneni vyjevu pisafe a jeho pomocnika. Soukromou donaci by i tento...
Křesťanský motiv s abstrahující tendencí v sakrálním prostoru po r. 1945
Bobůrková, Laura ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Diplomová práce "Křesťanský motiv s abstrahující tendencí v sakrálním prostoru po roce 1945" sleduje malířské dílo tohoto tématu na pozadí uměleckého portrétu Mikuláše Medka, Ludvíka Kolka, Jaroslava Šerých, Milivoje Husáka a Petra Veselého. Sakrální dílo je dáno do kontextu s křesťanskou tvorbou, která se nenachází v sakrálním prostranství. Úvodní kapitola "Umění a teologie" pojednává o vztahu novodobého křesťanského obrazu a teologie. Umělecko-teologická rozprava nelze oddělit od historického náhledu a problematiky, které jsou úzce spjaty s otázkou: Za jakého předpokladu a jakou výtvarnou formou zobrazit Boží obraz?
Ikonografie nejstarších obrazů s tématem Kristova narození
Šindelářová, Martina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Narození Páně je v očích křesťanského světa jedním z klíčových okamžiků dějin spásy - momentem, kterým se fyzicky započíná Kristovo pozemské putování. Není tedy divu, že se velmi záhy projevila potřeba jeho vizualizace, která přiřadila Narození k nejstarším výtvarně zpracovávaným tématům, čerpajícím z Kristova života. Tato dlouhá historie obrazové podoby Narození upoutala pozornost odborníků již na konci devatenáctého století. V roce 1890 vyšla ve Stutgartu studie Maxe Schmida, nesoucí název Die Darstellung der Geburt Christi in der bildenden Kunst. Kniha, monografického charakteru, se věnuje obrazům nejstarším, tedy raně křesťanským s mírným přesahem do doby nejranějšího středověkou. Význam tohoto díla tkví zejména ve zpracování katalogu, který doprovází Schmidem vlastnoručně kreslená obrazová část. Jen o čtyři roky později je publikována další kniha zabývající se tématem Narození Páně. Ovšem tentokráte, jak již plyne z jejího názvu Die Geburt Christi in der bildeden Kunst bis zur Renaissance se autor, kterým je Friedrich Noack, věnuje obrazům až do období renesance. V první polovině dvacátého století vychází monografické studie Die Geburt des Herrn Reinharda Frauenfeldera a o něco později, roku 1953, Güntera Ausata. Die Geburt Christi, dílo autora posledně uvedeného, postihuje vývoj vizuální podoby...
Zobrazení Židů ve středověkém umění, zvláště v křesťanských rukopisech a nástěnné malbě 14. století v Čechách
Šafrová, Alena ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Práce zkoumá přístup středověké křesťanské společnosti k Židům. Sleduje, z čeho pramení odpor vůči této menšině a jak se tyto názory promítají do představy "imaginárního Žida", která pak nalézá své ztvárnění v dobovém výtvarném umění.
Ikonografie svatých bojovníků křesťanského východu a západu
Hořínková, Marina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Skupina svatých vojínů je jednou z nejvíce uctívaných skupin světců ve východním křesťanství. Svatí vojíni byli, podle hagiografické literatury, vojáci římského vojska, kteří uvěřili v Krista a pro svou víru byli umučeni. Díky svému vojenskému postavení, byli tito světci v Byzantské říši uctívaní jako ochránci a spojenci ve válkách, jako patroni válečníků i panovníků a jejich rodů. Kult svatých vojínů však nebyl omezen na Byzanc samotnou, ale byl silný i ve všech zemích, které spadaly pod byzantský vliv. Vzývání svatých vojínů ve válečných konfliktech se omezovalo na poměrně malý počet světců. V modlitbách byli oslovováni především ti nejznámější a nejuctívanější z nich. Zázraky připisované svatým vojínům se týkají nejčastěji sv. Jiří, sv. Demetria, sv. +eodora Stratelata a sv. +eodora Terona. Popisy jejich intervencí v bitvách se v pramenech stávají topoi. Během bojů se vždy daný svatý vojín objevil nečekaně ve zbroji, na bílém koni, dopomohl vojsku k vítězství a poté náhle zmizel. Úcta k byzantským svatým vojínům se na Západ příliš nerozšířila. Výjimkou je však sv. Jiří, jehož kult zažil v západním středoevropském světě až překvapivý rozkvět. Během válečných konfliktů se četné země utíkaly pod jeho ochranu. Zájem o svaté vojíny, či svaté rytíře (jak bývají na Západě častěji nazýváni) souvisí v západních...
Vývoj ikonografie Posledního soudu v katolickém a pravoslavném náboženství
Nagatkina, Darja ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bibliografická citace Vývoj ikonografie Posledního soudu v katolickém a pravoslavném náboženství: diplomová práce / Darja Nagatkina; vedoucí práce: PhDr. Jana Hana Hlaváčková -- Praha, 2014. -- 85 stran. Anotace Tématem mé diplomové práce je vývoj ikonografie Posledního Soudu, a to od dob jeho vzniku po převzetí tohoto námětů, jak východní, tak západní církví. Počátky zobrazování Posledního Soudu sahají do IV. století (nejdříve se zobrazoval jako oddělení oveček od kozlů). Úplná kompozice se objevuje od VIII. století v Byzanci a od té doby se námět šíří v systému nástěnných maleb jak v Byzanci, tak v Rusku a na západě. Ve své diplomové práci bych se ráda zaměřila na vývoj ikonografie tohoto námětu a hlavně na jeho pozdější transformace způsobené kulturními zvyky východu a západu a mentalitou či náboženstvím leč křesťanských, ale tak odlišných národů. Cílem mé práce bude porovnání a podrobnější rozbor ikonografie Posledního Soudu zobrazovaného katolíky a pravoslavnými. Klíčová slova Poslední soud, had мытарств, Ohnivý tok, Gehanna, pyr aionios, ikonografie, Byzanc, Kristus, archanděl Michael, ikona.
Středověká nástěnná malba v hradních kaplích v Čechách
Čechová, Lucie ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Malírsky vyzdobených stredovekých hradních kaplí v Cechách se dochovalo pouze nekolik. Práce se snaží postihnout, a to v pozitivním a prípadne i v negativním smyslu, existenci predevším tematické spojnice jejich výzdoby, vysledovat, zda-li existuje nejaká zobecnitelná typologie jejich malírské výzdoby. Jako specifickou skupinu se jí snaží postihnout i priložený katalog. Hradními kaplemi pak v práci rozumím pouze kaple integrované do organismu stredovekého hradu, nikoliv kaple prilehlé, s hradem pouze sousedící.1 Problematiku nástenné malírské výzdoby hradních kaplí nelze chápat izolovane bez vazby kaple k vlastnímu organismu hradu. Prestože vlastní typologie architektur kaplí není predmetem predkládané práce, je pro hlubší pochopení problematiky malírské výzdoby více než podstatná.2 Architektura je pak v neposlední rade také nositelkou probíraných maleb. Vedle toho nám pevné spojení maleb s konkrétní stavbou a místem nabízí pomerne dobré vodítko k urcení jejich možného objednavatele. Tím snad byl témer vždy práve majitel hradu. V rámci práce si pak bylo treba stanovit horní casovou mez pro probíranou skupinu památek. Pozdne gotické malby lze totiž casto z hlediska slohového klasifikovat i jako malby renesancní, nebot slohový prechod byl prirozene pozvolný a nejednoznacný. Stejne tak nelze stanovit - a...
Středověké nástěnné malby v kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
Skalický, Petr ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Kolegiátní kapitula sv. Apolináre byla roku 1364 prenesena do Prahy na Nové Meste ze Sadské u Nymburka. Dosavadní bádání zduraznovalo pro založení roli císare Karla IV. Domnívám se, že je potreba pro život kapituly spíše zduraznit roli pražských arcibiskupu. Nástenné malby v kostele nepochybne objednal nebo aspon z cásti ideove koncipoval tretí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Ten patrí mezi nejvýznamnejší latinsky píšící autory stredoveku v Cechách. Skrze jeho literární tvorbu mužeme porozumet také originální ikonografii nástenných maleb v kostele. Malby ovšem nejsou ilustrací jeho literární tvorby, ale partnerem, který specifickou výtvarnou recí rozvíjí. Základní myšlenkou je jednotná církev s jedinou její hlavou Kristem. Jeho zástupcem na zemi byl sv. Petr a jeho následníci na papežském stolci. Malby jsou v jádru hluboce dogmatické. Zajímavá je i jejich výtvarná stránka. Jejich sloh vychází v jádru z tvorby malíru pracujících na hrade Karlštejne. Vedle toho ovšem malby odrážejí i dvorskou tvorbu konce 70. a pocátku 80. let 14. století. Proto je mužeme nejlépe datovat do první poloviny 80. let 14. století. Jsou dokladem tzv. prechodného slohu. Po dvorských realizacích (Karlštejn, Emauzy, katedrála) patrí k tomu nejkvalitnejšímu, co v domácí malbe vzniklo.
Recepce teologie ikony v myšlenkovém kontextu sakrálního umění západu
Bucková, Jana ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Práce je ve své první polovině shrnutím problematiky vzniku a vývoje ikon, přičemž jde především o rekapitulaci historicko - teologicko filosofických souvislostí ikonoklastických sporů. Vlastním smyslem práce je polemika s předpoklady Leonida Uspenského, (významný představitel teologie ikony), které autor používá pro zdůvodnění nadřazenosti pravoslavného umění ve vztahu k umění Západu. Ve snaze nalézt příčiny rozdílů Východního a Západního umění, je připomenut historicko společenský vývoj Východu a Západu (hledisko sociologické, historické, ekonomické, politické), jímž jsou následně zdůvodněny i odlišnosti v oblasti uměleckohistorické. Práce logicky otevírá jak otázky týkající se ontologického statutu ikony, tak otázky týkající se podstaty a smyslu umění. Jednoznačné řešení ontologického statutu ikony je v práci představeno jako sporné, respektive je poukázáno na existující rozpor mezi myšlením Jana Damašského a pozdějších představitelů východního ikonodulství. Otázka podstaty a smyslu umění je v práci zodpovězena v kontextu myšlení předních evropských filozofů, I. Kanta a G. F. Hegela. Jejich závěry jsou v přímém protikladu k požadavkům, které na umění ikony vznáší pravoslaví. Stanoviska Leonida Uspenského jsou zhodnocena jako stanoviska ovlivněná ruským nacionálním cítěním, které od konce 19. století...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 98 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
8 HLAVÁČKOVÁ, Jana
9 Hlavačková, Jitka
9 Hlaváčková, Jitka
2 Hlaváčková, Jiřina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.