|
|
Kierkegaard's Philosophy: Its social and political consequences
Zacpal, Zdeněk ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Šajda, Peter (oponent) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Kierkegaardova filosofie: její sociální a politické důsledky Zdeněk Zacpal Résumé Účelem této disertační práce je soustavně zmapovat sociální a politické názory i přístupy Sørena Aabye Kierkegaarda (1813-1855) a vyplnit tak mezeru v dosavadní sekundární literatuře. Hodnocení odkazu jiných filosofů by mělo spočívat na původních základech - a nemělo by být pouhým mechanickým opakováním přístupu někoho jiného. Tato snaha o filosofičtější postoj se tedy skládá ze dvou částí: V první části autor rozvíjí a definuje svůj cíl: vytvořit teorii, která určuje a chrání nejširší realizovatelnou škálu jsoucen či věcí i živých bytostí, které lidé prokazatelně oceňují, a snaží se nastínit, jak by osobní a politická aktivita jednotlivců mohla nejlépe dosáhnout tohoto cíle. Za tímto účelem autor rozvíjí a definuje síť vlastních konceptů, aby vytvořil vlastní vizi toho, jak by měla vypadat filosofie, etika a zejména politika. Práce shrnuje širokou škálu potřebných úkolů - aby lidé při případném zaměření se na příliš úzký seznam cílů nezanedbávali jiné potřebné cíle politiky. Druhá část aplikuje tuto vizi na kritické hodnocení sociálních a politických důsledků Kierkegaardova myšlení. Široká myšlenková základna vyložená v první části nám poskytuje nezbytný kontext pro pohled na jednotlivé aspekty Kierkegaardovy filosofie, pro...
|
|
|
Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie pojednává o problému cíle a smyslu sociologické činnosti. Za prvé chce zpochybnit přílišnou jistotu o identitě sociologie, se kterou se setkáváme především v běžném sociologickém provozu. Tento záměr se snaží naplnit využitím existenciální filosofie a skrze přechod do náboženského kontextu v Tillichově, resp. Frommově smyslu. Za druhé chce na základě existenciální představy o "smyslu bytí" člověka odvodit pojem smysluplnosti sociologie a rozebrat, jak v historii sociologie docházelo k tomu, že sociologie trváním na vlastní vědeckosti smysluplnost ztrácela. Za třetí chce poukázat k cestě, kterou by se sociologie měla vydat, aby si smysluplnost zachovala, resp. ji získala.
|
|
|
Role ne-lidských aktérů v konstrukci vědeckého faktu v pojetí Bruna Latoura
Patáková, Markéta ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Hlavním tématem této práce je konstrukce vědeckého faktu jako specifického případu konstrukce reality. Jméno Bruna Latoura je s tím spojeno v především v souvislosti s jeho výzkumy laboratoře a sporem se sociologií vědění. Jako klíčový rys Latourovy konstrukce faktů je zde chápáno zapojení ne-lidí jako aktérů. Práce popisuje Latourovu představu vědy, kterou získal jako průkopník laboratorních studií, a kterou později ukotvil pod hlavičkou teorie aktér-síť. V obou případech je kladen velký důraz na upuštění od explanace komplexními neviditelnými silami, které používá současná sociologie. Latour odmítá vědecký fakt vysvětlit odkazováním na vnější svět a společnost. Podle něj by se měla pozornost přesunout na lokální, empiricky přístupnou úroveň. Na této úrovni existují kolektivy lidských a ne-lidských aktérů, kteří jednají společně. Latourovo pojetí konstrukce vědeckého faktu je podrobeno kritice ze strany sociologie vědy, která naopak chápe vědecký fakt jako společný výkon reality a společnosti. Klíčovou roli ve sporu hrají ne-lidští aktéři, kteří mají v laboratoři podobu především techniky. Ta je v Latourově pojetí ustavujícím prvkem vědecké konstrukce. Čtenář se nedočká podrobného výkladu Latourovy teorie a terminologie, ale ukotvení charakteristik jeho antropologického přístupu v sociologickém kontextu.
|
|
|
Od Adorna k Habermasovi. Studie ke vztahu kritické teorie a náboženství.
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce analyzuje vztah kritické teorie frankfurtské školy a náboženství, přičemž se zaměřuje na srovnání pozdního myšlení Jürgena Habermase s myšlením Theodora W. Adorna. Text si klade následující otázku: jakými změnami prošla kritická teorie při přechodu od Adorna k Habermasovi? V průběhu zodpovídání této otázky rozvíjím specifickou interpretaci Adornova díla, které popisuji jako "teologické" v tom smyslu, že jeho myšlenkový střed lze interpretovat jako "kontemplativní eschatologii", nerealizovatelnou utopii s judeokřesťanskými kořeny. Následně pak rozebírám posun od kontemplativní eschatologie k sekularizovanému a pragmatizovanému konceptu "dorozumění" u Habermase. Tento posun kritizuji s tím, že obsahuje redukcionistický moment, který neoprávněně odsunuje náboženský prvek do oblasti ležící mimo racionalitu.
|
|
|
Kriticko-realistická filosofie vědy, její důsledky a přínos pro metodologii sociálních věd
Zich, Jakub ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Kritický realismus uznává epistemický relativismus, to znamená víru v to, že naše poznání není konečné, úplné a není čirým odrazem skutečnosti. Odmítá však kritický relativismus vyznačující se vírou v nemožnost výběru toho adekvátnějšího popisu skutečnosti. Abychom dokázali reflektovat míru a povahu našeho poznání, musíme nejprve odhalit ontologický status věcí, které zkoumáme - a to jak v přírodních, tak sociálních vědách - což implikuje jednoznačné odmítnutí teze o korespondenci našeho vědění o věcech s jejich substantivní existencí. Abychom se přiblížili poznání pravé podstaty věcí, nesmíme se omezit na naše omezené zkušenosti s událostmi, které jsou produktem spolupůsobení konkrétních generativních mechanismů a kauzálních vztahů. Z tohoto důvodu je zapotřebí vyšší míra abstrakce a teoretické zakotvení našich poznatků. Naše teorie o generativních mechanismech poté mohou být na základě empirického zkoumání dočasně potvrzeny, částečně vyvráceny, nebo pozměněny; vždy však s vědomím, že naše zkušenost je pouze zkušeností s variabilními manifestními projevy, které jsou podmíněny vyšším strukturálním upořádáním. Všechny tyto teze představují pojítko mezi přírodními a sociálními vědami. Následující text diskutuje i mnohé odlišnosti a rovněž to, co tyto odlišnosti znamenají pro sociálně-vědní bádání.
|
|
|
Role ne-lidských aktérů v konstrukci vědeckého faktu v pojetí Bruna Latoura
Patáková, Markéta ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Hlavním tématem této práce je konstrukce vědeckého faktu jako specifického případu konstrukce reality. Jméno Bruna Latoura je s tím spojeno v především v souvislosti s jeho výzkumy laboratoře a sporem se sociologií vědění. Jako klíčový rys Latourovy konstrukce faktů je zde chápáno zapojení ne-lidí jako aktérů. Práce popisuje Latourovu představu vědy, kterou získal jako průkopník laboratorních studií, a kterou později ukotvil pod hlavičkou teorie aktér-síť. V obou případech je kladen velký důraz na upuštění od explanace komplexními neviditelnými silami, které používá současná sociologie. Latour odmítá vědecký fakt vysvětlit odkazováním na vnější svět a společnost. Podle něj by se měla pozornost přesunout na lokální, empiricky přístupnou úroveň. Na této úrovni existují kolektivy lidských a ne-lidských aktérů, kteří jednají společně. Latourovo pojetí konstrukce vědeckého faktu je podrobeno kritice ze strany sociologie vědy, která naopak chápe vědecký fakt jako společný výkon reality a společnosti. Klíčovou roli ve sporu hrají ne-lidští aktéři, kteří mají v laboratoři podobu především techniky. Ta je v Latourově pojetí ustavujícím prvkem vědecké konstrukce. Čtenář se nedočká podrobného výkladu Latourovy teorie a terminologie, ale ukotvení charakteristik jeho antropologického přístupu v sociologickém kontextu.
|
|
|
Současná sociální teorie a její reflexe náboženství. Koncepty pluralizace a privatizace.
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o změně paradigmatu sekularizace v sociologii náboženství. Dle klasické sociální teorie má v rámci modernizačních procesů společnosti náboženství ztrácet vliv. V moderní sociální teorii však nalézáme rozmanité názory sociologů na postavení náboženství ve společnosti. Tato bakalářská práce se zaobírá postavením náboženství na pozadí pluralizace společnosti a individualizace lidského života. Specificky se zaměřuji na koncepty pluralizace a privatizace náboženství. V této souvislosti představuji myšlenky P. L. Bergera a Thomase Luckmanna. Následně se zaobírám konceptem postavení náboženství, který se objevil v 80. letech 20. století a týká se návratu náboženství do veřejných debat, tedy jeho deprivatizaci. Ten v mé práci představují myšlenky J. Casanovy. Myšlenky výše zmíněných autorů využívám k nastínění posunu v reflexi náboženství mezi klasickou a současnou sociální teorií.
|
|
|
Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie pojednává o problému cíle a smyslu sociologické činnosti. Za prvé chce zpochybnit přílišnou jistotu o identitě sociologie, se kterou se setkáváme především v běžném sociologickém provozu. Tento záměr se snaží naplnit využitím existenciální filosofie a skrze přechod do náboženského kontextu v Tillichově, resp. Frommově smyslu. Za druhé chce na základě existenciální představy o "smyslu bytí" člověka odvodit pojem smysluplnosti sociologie a rozebrat, jak v historii sociologie docházelo k tomu, že sociologie trváním na vlastní vědeckosti smysluplnost ztrácela. Za třetí chce poukázat k cestě, kterou by se sociologie měla vydat, aby si smysluplnost zachovala, resp. ji získala.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.