Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 66 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Viktor Kalabis a jeho tvorba pro klarinet se zaměřením na komorní hudbu
Černohouzová, Jana ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Má disertační práce "Viktor Kalabis a jeho tvorba pro klarinet se zaměřením na komorní hudbu" se soustředí na skladatelovy komorní skladby pro klarinet a další nástroje. Celkově píši o dvou skladbách napsaných během jeho studentských let (Suita pro klarinet a klavír, Sonáta pro klarinet a klavír) a o pěti dílech s opusovým označením (Divertimento pro dechový kvintet, op. 10, Malá komorní hudba pro dechový kvintet, op. 27, Sonáta pro klarinet a klavír, op. 30, Suita pro klarinet a klavír, op. 55 a Imprese pro dva klarinety, op. 87) První kapitola této práce pojednává o hudebních inspiracích skladatele. Mluvím o vývoji Kalabisovy kompoziční techniky a píši o jeho vnímání jednotlivých nástrojů. Další část se věnuje náhledu interpreta a popisuje jak kompozice provádět. Má práce je rozdělena do kapitol, které se týkají jednotlivých děl napsaných Viktorem Kalabisem. V každé z nich mluvím o okolnostech vzniku, hudební formě a mých zkušenostech s provedením. Nabízím možnosti pro nácvik a intpertpretaci. Během několika let jsem spolupracovala s výjimečnými hudebníky jako je Daniel Wiesner (klavír), Jana Jarkovská, Daniel Havel (flétna), Jana Kopicová (hoboj), Adéla Tribeneklová, Jan Musil (lesní roh) či Jan Hudeček (fagot) a během naší spolupráce vzniklo mnoho zajímavých hudebních myšlenek. Porovnávám své poznatky s nahrávkami dalších intepretů a analyzuji jejich přístup a provedení. K této práci je také přiložen záznam dvou skladeb bez opusového označení, který se stal první nahrávkou těchto děl vůbec.
Jiří Hlaváč v proměnách profesí a žánrů
Paulová, Anna ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce „Jiří Hlaváč v proměnách profesí a žánrů‟ pojednává o uměleckém působení profesora Jiřího Hlaváče.V práci se věnuji jeho hudebním začátkům, interpretační činnosti a působení v komorních souborech, jako je např. Barock Jazz Quintet. Zabývám se také jeho pedagogickou, kompoziční, aranžérskou, dramaturgickou, publikační a popularizační činností. Část práce je věnována nahrávkám, oceněním, pořadům pro Českou televizi a Český rozhlas a práci v uměleckých a hudebních institucích.
Pedagogové klarinetové třídy HAMU po roce 1990
Böhm, Lukáš ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Smyslem bakalářské práce je zpracovat průběh hudební kariéry klarinetových pedagogů na Akademii múzických umění v Praze, kteří zde působili od roku 1990 do současnosti. Je založena především na osobních rozhovorech s danými osobnostmi a v malé míře na internetových zdrojích. Text je doplněn bohatou fotografickou přílohou. Práce zachycuje vývoj jednotlivých pedagogů v průběhu jejich celého života. Dozvíme se, co je k hudbě vedlo, začátky hry, studium, soutěžní činnost, informace o jejich koncertní dráze - sólové, orchestrální nebo komorní. Jednotlivé etapy jejich života jsou rozčleněny dle potřeby do kapitol. Těžiště práce spočívá především v poznání blíže uvedených pedagogů a závěry mé práce mohou sloužit jako studijní materiál, rovněž také jako poděkování jednotlivým žijícím pedagogům za jejich soustavnou a příkladnou pedagogickou práci.
Tvorba pro dechové kvinteto a přidružený nástroj
Durníková, Nela ; MAREŠ, Vlastimil (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Tématem této magisterské práce je Tvorba pro dechové kvinteto a přidružený nástroj. V práci jsou odborně rozebrána díla světově známých autorů. Jejich díla se dostala na vrchol nejznámějších a nejhranějších skladeb komorního repertoáru nejen pro dechové nástroje. Součástí práce je také porovnání děl se stejným obsazením a seznam skladeb pro dechový kvintet a přidružený nástroj.
Metodika hry na trombon pro začátečníky
Moťka, Lukáš ; SUŠICKÝ, Jiří (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Tématem této disertační práce je metodika hry na trombon pro začátečníky. Tato práce vychází z dlouholeté tradice české trombonové školy a popisuje její vývoj od počátku po současnost. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část je věnována historii hudebního vzdělání v Čechách a na Moravě. Tato kapitola také představuje největší pedagogické osobnosti hry na trombon Čech a Moravy. Druhá část se zabývá osobnostmi, které výrazně ovlivnily českou trombonovou školy, její trendy a jejichž metodickými postupy jsem se inspiroval. Kapitola také představuje osobnosti, které značně ovlivnily můj postoj k problematice výchovy a výuky dětí. Poslední podkapitola se věnuje Hatha józe, výraznému inspiračnímu prvku při mém studiu. Třetí část představuje novou metodiku hry na trombon pro začátečníky. Je složena z popisu důležitých funkcí hráčova těla, jako je například: správné dýchání, funkce svalů, funkce pohybového aparátu a jejich souhra v jeden harmonický celek. Každému z těchto aspektů je věnována samostatná podkapitola. Zmiňuji zde také otázku osobnosti učitele a vazbu děti a umění. V závěru se zamýšlím nad úlohou umění a rolí pedagoga při vedení žáků.
Krzysztof Penderecki a klarinet v jeho t vorbě
Steiner, Lucie ; VENYŠ, Irvin (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Krzysztof Penderecki a klarinet v jeho tvorbě. Abych nastínila dění a prostředí, kterým byl skladatel ovlivněn, v úvodu práce se zabývám situací druhé světové války v Polsku, hudebními směry po skončení války a jejími následnými vlivy na polskou hudební scénu. Dále se věnuji životopisu skladatele a dirigenta Krzysztofa Pendereckého. V této práci se zaměřuji na autorovy skladby komponované pro klarinet. Vzhledem k nedostatku odborného materiálu k tomuto tématu, volím metodu zpracování skladeb formou rozborů, doplněné o informace z internetových portálů. V závěru práce představuji přední světové klarinetové interprety, kteří provedli premiéry nebo nahráli některé z autorových skladeb.
Technologie výroby klarinetových plátků a jejich možné úpravy
Žitný, Radek ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
V této bakalářské práci jsou popsány dosud známé technologie výroby klarinetových a saxofonových plátků. Ty jsou buď jen ruční (tak jako v případě výroby hobojových a fagotových strojků) nebo s velkým podílem strojní práce, což zpřesňuje a urychluje výrobu. Popisuji i základní vstupní element vzniku plátku, tedy pěstování a sklizeň třtinového dřeva, z něhož se plátky vyrábí. Klarinetové a saxofonové plátky jsou předmětem mnoha dohadů z hlediska trvanlivosti, samotného používání, rozehrávání, uchovávání a především jejich individuálních úprav pro potřeby každého jednotlivého hráče.Možné individuální úpravy plátků popisuji ve druhé části práce. V závěru práce cituji a komentuji nejobsáhlejší zmínky o úpravách plátků, jaké jsou v literatuře k dispozici. Cílem práce je, aby klarinetisté a saxofonisté mohli na základě mnou předložených postupů a skutečností úpravy sami provádět a nebyli odkázání jen na tzv. „výběr nejlepších plátků z kvanta, které si koupí v obchodě“. Součástí práce je obrazová příloha nákresů, úprav, plátků, balení, pouzder a nástrojů.
Skladby pro zpěv s doprovodem komorních formací s klarinetem
Tauchmanová, Hana ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
V práci je sledováno využití obecných metodických principů výuky hry na klarinet a zpěvu při studiu konkrétních skladeb, a to písňového cyklu Louise Spohra Sechs deustsche Lieder für eine Singstimme, Klarinette und Klavier op. 103 a písně Franze Schuberta Der Hirt auf dem Felsen D (965). Práce je členěna do pěti kapitol. V první kapitole je krátce zmíněno historickému pozadí vzniku skladeb se zvláštním zřetelem na změny v hudebním životě v 19. století a životní osudy obou skladatelů. Druhá kapitola, Osobnost interpreta, zmiňuje důležité aspekty, na které by žádný interpret neměl zapomínat při studiu komorního díla, jako jsou mentální příprava, problematika paměti, ale i správný výběr repertoáru z hlediska charakteristiky sopránového hlasu, pro který jsou obě díla napsána, postoj na jevišti, dechová opora, intonace, zvuková vyrovnanost a souhra, a jejich uplatnění při interpretaci písně F. Schuberta i písňového cyklu L. Spohra. Další dvě kapitoly jsou věnovány oběma skladbám, třetí kapitola dílu L. Spohra Sechs deustsche Lieder für eine Singstimme, Klarinette und Klavier op. 103 a čtvrtá dílu F. Schuberta Der Hirt auf dem Felsen D(975). Popisují okolnosti vzniku děl, je uveden volný překlad textu písní a interpretační zkušenosti s jednotlivými písněmi. V poslední páté kapitole, nazvané Historická věrnost interpretace je krátkým zamyšlením nad tím, do jaké míry je schopen interpret současnými technickými prostředky zprostředkovat dnešnímu posluchači záměr autora a jak je posluchač schopen tento pocit vnímat. Autorka v práci vyjádřila svůj osobní názor, zkušenosti, problémy a subjektivní pocity, se kterými se setkala při studiu klarinetových a pěveckých partů těchto skladeb.
Historie interpretace a poznání evropské hudby v Japonsku
Keiko, Michiyo ; KUSNJER, Ivan (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Historie evropské hudby v Japonsku: Jak se proměňuje její vnímání, chápání i interpretace v průběhu posledních 150 let. Japonsko, za vlády tokugawského šógunátu dlouhodobě uzavřené světu, bylo po připlutí amerických válečných lodí v roce 1853 nuceno o rok později svou izolaci ukončit. Dnes je tomu již více než 150 let od chvíle, co si tato země začala osvojovat západní hudbu a 136 let od chvíle, kdy zde byla západní hudba začleněna do systému školního vzdělávání. 150 let rozhodně není příliš dlouhá doba. Jak se během ní vyvíjel přístup Japonců k západní hudbě? Ve své práci se zamýšlím nad problematikou přijetí a rozvoje západní hudby v Japonsku na pozadí nejen hudebním a obecně historickém, ale beru zde v úvahu i faktory jako vývoj kultury a průmyslu, nebo fyzické a charakterové dispozice Japonců.
Flétnová tvorba členů skupiny Les six
Kozáková, Adéla ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na flétnový repertoár skladatelů tzv. Pařížské šestky (G. Auric, D. Milhaud, L. Durey, A. Honegger, F. Poulenc a G. Tailleferre). V úvodní části se zaměřujeme na základní vymezení uměleckého a kulturního kontextu, ve kterém se toto seskupení ustavilo, jak co se týče hudebních (spolupráce s E. Satiem a dalšími), tak literárních (J. Cocteau) vlivů. Následně věnujeme jednotlivé kapitoly každému členovi Pařížské šestky, podáváme stručnou informaci o jeho životě a tvorbě a samostatné analýze podrobujeme jeho kompozice pro flétnu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 66 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 HLAVÁČ, Jiří
1 Hlaváč, J.
8 Hlaváč, Jan
2 Hlaváč, Jan,
2 Hlaváč, Jaroslav
8 Hlaváč, Ján
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.