|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka (Cherax destructor)
HLÁVKOVÁ, Markéta
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka Cherax destructor Cílem této studie bylo zhodnotit vliv subchronického působení atrazinu na chování, hladinu oxidativního stresu, aktivitu antioxidačních biomarkerů a biochemický profil hemolymfy raka ničivého a tím doplnit stávající informace pro posouzení vlivu této látky na životní prostředí. Celková doba trvání testu byla 28 dní, během prvních 14 dní byli raci vystaveni dvěma koncentracím atrazinu: 6,86 mikrogramů na litr (ATRenv = environmentální koncentrace zjištěná v povrchové vodě České republiky) a 1,21 miligramů na litr (ATR10% = odpovídá 10% 96hLC50) následovaných 14denní zotavovací fází v čisté vodě bez chemické látky. Subchronické působení atrazinu neprokázalo vliv na chování raků a na hladinu oxidativního stresu (měřenou pomocí TBARS). Naproti tomu subchronické působení atrazinu vyvolalo změny v aktivitě antioxidačních enzymů (tkáně hepatopankreatu, svalu a žaber) sledovaných raků, kdy byly pozorovány změny aktivity superoxiddismutázy (SOD) ve všech tkáních. Dále pak byly změny aktivity prokázány u katalázy (CAT; tkáně hepatopankreatu a svalu), glutathionu S-transferázy (tkáně hepatopankreatu a žaber), u glutathionreaduktázy (GR) (hepatopankreas) a redukovaného glutathionu (sval). Koncentrace ATRenv měla vliv na biochemický profil hemolymfy u následujících parametrů laktát a alkalická fosfatáza, naproti tomu vliv ATR10% byl prokázán u glukózy, amoniaku, laktátu a alkalické fosfatázy. Výsledky představené touto studií doplňují informace o vlivu atrazinu na raky a na životní prostředí jako celek. Společně se jeví jako ideální nástroj pro hodnocení testů toxicity při užití triazinových herbicidů.
|
|
|
Vliv hmyzích komponent v krmivu ryb na produkci, zdraví a kvalitu ryb.
HLÁVKOVÁ, Markéta
První část této práce je věnována zpracování literárních zdrojů a údajů o možnostech použití různých druhů hmyzu jako alternativního krmiva podávaného rybám. Druhá část práce je věnována samotnému experimentu. Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) byl chován v akvarijní místnosti Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve Vodňanech. Experiment byl proveden ve třech opakováních, ve 300 litrových akváriích, po 8 -10 kusech ryb v každém akváriu. Během experimentu byly ryby rozděleny do skupin podle typu použitého krmiva. Kontrolní skupina byla krmena komerčním peletovým krmivem a další 4 skupiny krmiv obsahovaly v určitém procentuálním zastoupení energie krmné dávky hmyzu, jímž byl cvrček domácí (Acheta domesticus) a larvy potemníka peruánského (Zophobas morio). Ryby byly sledovány po dobu 2 měsíců a během této doby byla třikrát zaznamenána jejich váha a míra. Po dokončení experimentu byla provedena senzorická analýza masa, ve které byly hodnoceny rozdíly mezi vůní, chutí, pachutí a konzistencí rybího masa v závislosti na předkládaném krmivu. Výsledky sledování váhy a přírůstku ryb ukazují, že předkládané krmivo nemá významný vliv na tyto ukazatele. Naproti tomu senzorická analýza prokázala rozdíly mezi sledovanými parametry. Jako nevhodné alternativní krmivo se ukázalo krmivo obsahující pouze hmyz. Jednoznačným závěrem je, že hmyz lze použít jako alternativní krmivo pro ryby chované v akvakulturách, nicméně je více než vhodné ho kombinovat s komerčními krmivy.
|
host ::
RSS.