Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Neumovaný misál XIV D 12. Inventarizace pramene a sonda do repertoáru alleluiatických veršů
Vergosová, Eva ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Předmětem předkládané bakalářské práce je neumovaný misál XIV D 12. Ačkoli se jedná o výjimečně cenný pramen pro studium vývoje mešního repertoáru v Evropě i v českých zemích, dosud se mu v odborné vědecké literatuře dostalo pouze částečné pozornosti. Dosavadní dílčí výsledky vědeckého bádání zasazovaly vznik rukopisu do různých období a míst. Jedním z cílů této práce je přispění k problematice datace a provenience pramene, zejména na základě zpracování a rozboru jeho hudebně-liturgického obsahu. Neméně důležitou výpovědní hodnotu misálu tvoří analýza vybraných částí repertoáru, díky níž lze blíže vymezit okruh evropských tradic, z nichž rukopis vychází, a upřesnit vývoj tradice zachycené v domácích pramenech. Klíčová slova: gregoriánský chorál, středověk, hudební rukopisy, misál, mše, mešní proprium, vyšehradská kapitula, alleluia
Představa interpretační tradice v České filharmonii: Příklad Dvořákovy "Novosvětské" symfonie
Mišejková, Magdaléna ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
V této práci se snažím najít a popsat konkrétní znaky interpretační tradice Novosvětské symfonie v podání České filharmonie. K tomu jsem zvolila kombinaci dvou metod - metody polostrukturovaných rozhovorů spolu s analýzou notového a zvukového materiálu. Polo-strukturované rozhovory jsem vedla celkem s dvanácti hráči filharmonie, kteří jsou různé věkové kategorie od dvaceti do sto let, různého nástrojového obsazení. Největší váhu v mé práci mají samotné výsledky z rozhovorů a společného poslechu s respondenty. Z rozhovorů pak vyplývají obecné rysy, kterými filharmonici svou interpretaci popisují, a které na ní, podle nich, mají vliv. Analýza odkrývá konkrétní místa v symfonii, která ve spojení s výpověďmi respondentů potvrzují jejich, tj. česko-filharmonické tradiční zpracování. Ačkoli se v rozhovorech setkávám s rozpolceným pohledem na interpretační tradici, výsledky ukazují na pozitivní zjištění, že určité rysy v interpretaci Novosvětské symfonie stále mezi filharmoniky platí a díky nim byli schopni z řady nahrávek poznat právě svou. Skrze jaké znaky filharmonici poznali právě svou nahrávku, se snažím v práci zjistit a na konkrétních případech demonstrovat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Officium sv. Scholastiky v notovaných pramenech kláštera sv. Jiří v Praze
Sojková, Barbora ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá offciem sv. Scholastiky ve středověkých pramenech ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.V notovaných i nenotovaných rukopisech se v období 2. polovina 12. století - 1. poloviny 15. století nacházejí dvě offcia pro svátek světice - starší offcium Quadam vero die a mladší offcium Regnum celi. Hlavním cílem této práce je zařazení těchto offcií do kontextu repertoáru pro liturgii svátku sv. Scholastiky v evropských liturgických rukopisech, dále pak určení datace a provenience zpěvů obou offcií. V první kapitole této práce se zabývám obecně zpěvy pro svátek sv. Scholastiky v evropských pramenech. Jako výchozí bod pro bádání jsem využila internetových textových databází latinských duchovních zpěvů Cantus - Database for Latin Ecclesiastical Chant - a LMLO - Latin Medieval Liturgical Offces. Z důvodu absence srovnávacího materiálu zejména pro starší offcium Quadam vero die jsem musela prostudovat obrovské množství dalších pramenů, kterým se v této kapitole také věnuji. Následující kapitoly se zabývají chorálním repertoárem ke sv. Scholastice v pramenech kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Druhá kapitola přináší všeobecný přehled o použitých svatojiřských rukopisech, dále pak obraz úcty ke světici v liturgických kalendářích užívaných u sv. Jiří....
Vztah hudby a textu v písňových skladbách 15. století
Jakoubková, Petra ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Písňovými skladbami v českých hudebních pramenech v 15. století se již v 80. letech zabývala Dagmar Vanišová a později její práci částečně zrevidovala Jitka Petrusová. S ohledem na nové poznatky je pravděpodobné, že mnoho skladeb považovaných dříve za latinské cantiones může být světského původu. Má práce si klade za cíl zrevidovat vybrané skladby z Kodexu Speciálník s přihlédnutím k problematice vztahu slova a hudby. Součástí bude jejich transkripce, analýza a rovněž zasazení do dobového kontextu.
Officium svatého Vojtěcha v českých pramenech
Pušová, Renata ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Přednostně se v této práci zabývám svatovojtěšským officiem, které bylo tradováno v českých zemích a které nacházíme v pramenech na území Čech ze 14.- 16. století. Následně bych chtěla toto české officium konfrontovat s dalšími svatovojtěšskými officii, která nalézáme v pramenech na území Evropy, konkrétně v Německu, Polsku a Maďarsku - tedy v oblastech, kde byl kult tohoto světce pěstován záhy po jeho smrti. Chtěla bych zde poukázat na některé zajímavé spojitosti mezi těmito různými verzemi officia k témuž světci, které, jak se pokusím prokázat, nevznikaly zcela izolovaně a bez znalosti ostatních svatovojtěšských officií. V analýze se pak snažím odhalit některé specifické znaky českého officia, které by mohly vést k alespoň přibližnému zodpovězení nesnadné otázky datace kompletního svatovojtěšského officia a naznačit proces jeho vzniku. Součástí této práce je rovněž edice české verze svatovojtěšského officia, která byla vzhledem k významu tohoto světce pro české země a vzhledem k existenci obdobné edice polského svatovojtěšského officia již dlouho žádána.
Oral tradition of cantiones in Czech lands and its imprint in late medieval manuscripts
Kodýtek, Pavel ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Ústní tradice cantiones v českých zemích a její otisk v pozdně středověkých rukopisech Abstrakt Prameny dochované v českých zemích nabízejí rozsáhlý soubor cantiones, tj. latinských jednohlasých nebo vícehlasých duchovních písní, které poskytují bohatou základnu pro výzkum jejich tradice a transmise v pozdním středověku. Ačkoli jsou předmětem vědeckého studia již půldruhého století, velkou část literatury limituje použitý přístup, ať už jde o filologickou metodu, která v dochovaných pramenech cantia spatřovala prostředek k nalezení jeho archetypu a ve variantách zápisu pouze chyby k emendaci (Mužík, Černý), nebo o nacionalistickou předpojatost (Nejedlý). V případě chorálu badatelé ukázalo, že tradice středověké hudby byla silně ovlivněna ústní transmisí (Treitler, Hucke), a proto by se na ni mělo nahlížet z perspektivy jiné, blízké etnomuzikologii (Jeffery). Ačkoli některé práce z poslední doby tento přístup reflektují (Gancarczyk), nebyl dosud ověřen na větším souboru písní ani nebyly systematicky nastíněny jeho důsledky. Má studie několika desítek písní zaznamenaných kolem roku 1410 v rukopisu CZ- VB 42, které, jak dokládám na vybraných pramenech, přežily a vzkvétaly i v následujícím století, ukazuje rozmanitost žánru a také to, že navzdory nástupu polyfonie nadále převládaly jednohlasé skladby. A co je...
Podíl profesionálních pražských písařských dílen na šíření vokální polyfonie v českých zemích na přelomu 16. a 17. století
Krátká, Natálie ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Teze o Praze jako předním hudebním centru českého království je v muzikologickém diskurzu všeobecně přijímána. Stejně tak není zpochybňována klíčová role profesionálních pražských písařských dílen při šíření jednohlasého zpěvu. V oblasti distribuce vokální polyfonie však panuje mnoho nejasností. Dosud jedinou známou dílnou, která vytvářela i primárně vícehlasé rukopisy, je novoměstská dílna Jana Kantora Starého (†1582). Množství dalších dochovaných rukopisů však svědčí o tom, že takových dílen bylo v Praze na přelomu 16. a 17. století více. Cílem diplomové práce je proto odhalení další možné dílny na základě detailního paleografického a kodikologického výzkumu vybrané skupiny polyfonních pramenů, které obsahují prokazatelně společné písařské ruce. Klíčová slova hudební paleografie, kodikologie, vokální polyfonie, Praha
Musical Iconography within the Architecture of Renaissance Prague. Inventory and commentary of preserved musical iconographic heritage.
Bíro, Adrián ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Témou práce je zdokumentovanie, zhodnotenie a výklad Pražských architektonických pamiatok zo 16. storočia z pozície hudobnej ikonografie - so zreteľom na hudobné prvky v rámci výzdoby paláca Jáchyma Novohradského z Kolovrat. Kľúčové slová Hudobná ikonografia; Renesančná architektúra; Praha; Kolovrat, Záhrada

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Hlávková, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.