Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Písňová část konvolutu CZ-Ps, DA III 17
Hrábek, Šimon ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce pojmenovaná "Písňová část konvolutu CZ-Ps, DA III 17" pojednává především o prameni se signaturou DA III 17 uloženém v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Ten byl v muzikologické literatuře dlouhou dobu značně opomíjen. Hlavním bodem je kodikologický rozbor daného rukopisu, který je ve starší literatuře chybně označován jako misál ("Missale Pragense") a seznámení s jeho hudebním obsahem. Ten zahrnuje jak repertoár hymnů, tak právě také četný výskyt takzvaných cantiones, tedy duchovních primárně neliturgických písní v latině. Nezanedbatelnou část pak tvoří také duchovní písně v českém jazyce. Stěžejním bodem práce je pak také detailní seznámení s písní Jesus Christus nostra salus, která je využita pro demonstraci obecných aspektů vývoje hudebního druhu cantio - tedy proměny rytmické a metrické složky, kontrafaktur a také užívání jednohlasých nápěvů ke kompozici vícehlasé písňové věty. Jesus Christus nostra salus je v DA III 17 zastoupeno ojedinělou variantou, která se na základě prozkoumané pramenné základny vyskytuje pouze v tomto rukopise. Posledním cílem práce je tak zasadit tuto variantu do kontextu geneze tohoto cantio.
Music in the Literary Works of Selected Czech Humanists of 16th Century
Pacala, Frederik ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Témou práce sú hudobné alúzie v literárnej tvorbe českých humanistov 16. storočia. Autor v nej predstavuje doterajšie využívanie tejto tvorby v rámci českej hudobnej historiografie. Následná pozornosť je zameraná na osobnosti humanistickej kultúry v českých zemiach, možnosti ich spojenia s hudobnou kultúrou a v snahe poukázať na ich vzájomné väzby a kontakty. Druhá časť práce je zameraná na dve konkrétne osobnosti - Georgia Handschia a Jakuba Srnovca - na ktorých diele sú ilustrované možnosti hlbšieho využitia tohto typu prameňov v hudobno-historiografickom bádaní. Kľúčové slová Georgius Handschius, Jakub Srnovec, básnická tvorba, hudba, musica, humanizmus, 16. storočie, české zeme
Motetová tvorba Carla Luythona v hudebním tisku Selectissimarum sacrarum cantionum... fasciculus primus (1603).
Bilwachs, Jan ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Tato práce pojednává o vokální tvorbě rudolfínského skladatele a varhaníka Carla Luythona. Ve své sbírce s názvem Selectissimarum sacrarum cantionum ... fasciculus primus vydané v Praze roku 1603 u pražského tiskaře Jiřího Nigrina publikoval 29 duchovních motet. Ačkoliv je v existující literatuře o Luythonových motetech částečně pojednáváno, s ohledem na nové poznatky v muzikologii dotýkající se moteta jako hudebního druhu si vyžaduje repertoár sbírky revidovaný pohled. Práce je dělena do čtyř kapitol. První kapitola této práce je věnovaná dochovaným exemplářům tisku Sacrae cantiones, vnějšímu a vnitřnímu popisu a historii jejich pravděpodobného užívání. Ve druhé kapitole je načrtnuta problematika spojená s funkcí duchovního moteta druhé poloviny 16. století. Třetí kapitola pojednává o sbírce samotné. Pozornost je věnována kritériím výběru repertoáru při koncepci sbírky, dále jejímu vnitřnímu uspořádání a obsahu, jenž je následně analyzován z textového a formálního hlediska. Čtvrtá kapitola je složena ze tří nezávislých případů dotýkajících se aktuálních otázek spojených s Luythonovými motety. Prvním případem je moteto O domus luminosa zhudebňující parafrázi textu od svatého Augustina. Ve druhém případě je na motetu Pange lingua znázorněna vazba Luythona na bratrstvo Božího těla. V posledním případě je...
Missa Resurrectionis Domini ve vícehlasém graduálu literátského bratrstva u kostela sv. Michala na Novém Městě pražském.
Krátká, Natálie ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Cílem práce je stylový rozbor anonymního pětihlasého mešního ordinária, jenž je součástí Officia Resurrectionis Domini, zapsaného roku 1578 v jediném dochovaném kompletu hlasových knih pocházejících z kostela sv. Michala v Opatovicích na Novém Městě pražském (CZ-Pu, XI B 1a- d; CZ-Ps, DA II 3). Ordinárium, jehož základem jsou chorální i písňové canty firmy, zahrnuje pouze tři části - Kyrie, Gloria a Credo. Důkladný rozbor kompozice odpovídá na otázku, v jakém vztahu je tato skladba k velikonočnímu ordináriu zapsaném roku 1594 v rukopisu CZ-HKm Hr- 22 a Hr-23. Královéhradecká verze totiž obsahuje množství vícetaktových motivů shodných s pražským zněním. Součástí práce je rovněž spartace obou ordinárií, která je umístěna v závěru. Klíčová slova polyfonní mešní ordinárium, literátská bratrstva, kostel sv. Michala (Praha, Nové Město), kostel sv. Ducha (Hradec Králové), hudební prameny, hudební analýza
Neumovaný misál XIV D 12. Inventarizace pramene a sonda do repertoáru alleluiatických veršů
Vergosová, Eva ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Předmětem předkládané bakalářské práce je neumovaný misál XIV D 12. Ačkoli se jedná o výjimečně cenný pramen pro studium vývoje mešního repertoáru v Evropě i v českých zemích, dosud se mu v odborné vědecké literatuře dostalo pouze částečné pozornosti. Dosavadní dílčí výsledky vědeckého bádání zasazovaly vznik rukopisu do různých období a míst. Jedním z cílů této práce je přispění k problematice datace a provenience pramene, zejména na základě zpracování a rozboru jeho hudebně-liturgického obsahu. Neméně důležitou výpovědní hodnotu misálu tvoří analýza vybraných částí repertoáru, díky níž lze blíže vymezit okruh evropských tradic, z nichž rukopis vychází, a upřesnit vývoj tradice zachycené v domácích pramenech. Klíčová slova: gregoriánský chorál, středověk, hudební rukopisy, misál, mše, mešní proprium, vyšehradská kapitula, alleluia
Officium sv. Scholastiky v notovaných pramenech kláštera sv. Jiří v Praze
Sojková, Barbora ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá offciem sv. Scholastiky ve středověkých pramenech ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.V notovaných i nenotovaných rukopisech se v období 2. polovina 12. století - 1. poloviny 15. století nacházejí dvě offcia pro svátek světice - starší offcium Quadam vero die a mladší offcium Regnum celi. Hlavním cílem této práce je zařazení těchto offcií do kontextu repertoáru pro liturgii svátku sv. Scholastiky v evropských liturgických rukopisech, dále pak určení datace a provenience zpěvů obou offcií. V první kapitole této práce se zabývám obecně zpěvy pro svátek sv. Scholastiky v evropských pramenech. Jako výchozí bod pro bádání jsem využila internetových textových databází latinských duchovních zpěvů Cantus - Database for Latin Ecclesiastical Chant - a LMLO - Latin Medieval Liturgical Offces. Z důvodu absence srovnávacího materiálu zejména pro starší offcium Quadam vero die jsem musela prostudovat obrovské množství dalších pramenů, kterým se v této kapitole také věnuji. Následující kapitoly se zabývají chorálním repertoárem ke sv. Scholastice v pramenech kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Druhá kapitola přináší všeobecný přehled o použitých svatojiřských rukopisech, dále pak obraz úcty ke světici v liturgických kalendářích užívaných u sv. Jiří....
Hymnus a jeho tradice v pozdně středověkých Čechách
Mráčková, Veronika ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Vlhová-Wörner, Hana (oponent) ; Gancarczyk, Pawel Tomasz (oponent)
Hymnus a jeho tradice v pozdně středověkých Čechách Veronika Mráčková, ÚHV FFUK Předložená práce si klade za cíl zmapovat dosud neprobádanou oblast jednohlasých a vícehlasých hymnů officia v pozdně středověkých Čechách. Předmětem zájmu autorky jsou především vícehlasé hymny zaznamenané v tzv. Kodexu Strahov. Tento rukopis, jehož původ je dodnes neznámý, představuje nejobsáhlejší sbírku uvedeného repertoáru ve střední Evropě. Sledované kompozice jsou navíc bohaté na lokální specifika, která nacházíme především v melodiích, použitých jako cantus firmus zpravidla v prvním hlasu hymnů. Identifikace a klasifikace domácích variant těchto nápěvů může být klíčová pro bližší určení provenience Kodexu Strahov. Nezbytnou součástí výzkumu na dané téma je také předložená analýza skladeb, jež obsahují lokální prvky, a které reflektují hudební tvorbu nejen v pozdně středověkých Čechách. Výsledkem práce je okomentovaná edice melodií hymnů zapsaných v Roudnickém žaltáři a kritická edice vybraných hymnů Kodexu Strahov.
Vztah hudby a textu v písňových skladbách 15. století
Jakoubková, Petra ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Písňovými skladbami v českých hudebních pramenech v 15. století se již v 80. letech zabývala Dagmar Vanišová a později její práci částečně zrevidovala Jitka Petrusová. S ohledem na nové poznatky je pravděpodobné, že mnoho skladeb považovaných dříve za latinské cantiones může být světského původu. Má práce si klade za cíl zrevidovat vybrané skladby z Kodexu Speciálník s přihlédnutím k problematice vztahu slova a hudby. Součástí bude jejich transkripce, analýza a rovněž zasazení do dobového kontextu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Hlávková, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.