Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí JE Temelín: Chemický a biologický monitoring vlivu odpadních a dešťových vod JE Temelín
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Brno ; Schambergerová, Jana ; Hejzlar, Josef ; Devetter, Miloslav ; Himmel, Jan ; Žáková, Zdeňka ; Pavonič, Michal ; Kočková, Eva ; Mlejnková, Hana
Zpráva obsahuje přehled šetření prováděných v roce 2005, výsledky šetření a jejich vyhodnocení: 1. Sledování na soustavě Býšov v povodí Strouhy, 2. Sledování zonace kyslíku a teploty na vybraných profilech Vltavy, 3. Sledování sezónního výskytu planktonních sinic na nádržích Hněvkovice, Kořensko, Orlík a na vybraných modelových rybničních nádržích v blízkosti Jaderné elektrárny Temelín, 4. Monitoring změn ve vodních ekosystémech se zvláštním zřetelem na sledování změn ve složení zooplanktonu.
Saprobielní zhodnocení společenstev zoo- a fytoplanktonu stojatých vod Moravského krasu po dvaceti letech
Česká speleologická společnost, Praha ; Himmel, Jan
Porovnání stavu čistoty stojatých vod na území CHKO Moravský kras se stavem v roce 1974. Jsou uvedeny podrobné výsledky šetření.
Výzkum změn biocenóz allochtonních vod CHKO Moravský kras po dvaceti letech vyvolaných znečištěním atmosféry
Česká speleologická společnost, Praha ; Himmel, Jan
Srovnání úrovně znečištění stojatých vod v oblasti Moravského krasu z let 1975 a 1994. Proběhla šetření společenstev zoobentosu, fytocenóz a zooplanktonu.
Využití přirozených stopovačů (18O, 3H, CFCs, SF6) pro studium proudění a doby zdržení skapových vod a krasových pramenů (Moravský kras)
Bruthans, J. ; Zeman, Ondřej ; Jež, M. ; Himmel, J. ; Buzek, F. ; Melková, J. ; Oster, H. ; Geršl, M.
Pomocí izotopu 18O byla v letech 2001-2003 studována střední doba zdržení a charakter proudění podzemní vody v nesaturované zóně v Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu. Výsledkem je zjištění relativně dlouhé střední doby zdržení v nesaturované zóně (kolem 50% vody s dobou zdržení přesahující jeden rok). Uvažujeme původ vody ze dvou rozdílných rezervoárů (půda/epikras; voda z tajícího sněhu). Výsledky jasně ukazují že více než 50% skapové vody (téměř 100% v roce 2003) pochází z půdního/epikrasového rezervoáru z (pozdně) letních srážek (vysoký obsah izotopu 18O). To znamená že voda z tajícího sněhu vytlačila (pístovým efektem) „letní vodu“ z půdy a/nebo epikrasu. Voda z tajícího sněhu byla spotřebována evapotranspirací během léta. Jestliže tento efekt funguje rovněž v dlouhodobé perspektivě, může ovlivnit složení d18O ve skapových vodách a zprostředkovaně také v sintrových výplních jeskyní vysrážených z těchto skapových vod.

Viz též: podobná jména autorů
3 Himmel, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.