|
|
Cesta k obecnému modelu kulturní dědičnosti
Hillerová, Pavlína ; Tureček, Petr (vedoucí práce) ; Šaffa, Gabriel (oponent)
Hypertrofovaná lidská kultura je založena na specifických sklonech k sociálnímu učení. Během přenosu informací působí na jedince nespočet vnějších i vnitřních vlivů. Dosavadní studie se věnovaly zejména různým biasům (bias prestiže, který způsobuje mj. tendenci učit se od starších a zkušenějších jedinců, či bias negativních informací, díky kterému si s větší pravděpodobností zapamatujeme, čemu se vyhnout, apod.), které ovlivňují, jaké kulturní varianty se budou úspěšně šířit a jak se budou při přenosu vyvíjet. Některé práce zkoumají (mj. biasy způsobenou) kulturní atrakci, tedy tendenci k transformaci informací určitým směrem, jiné se staví ke kulturním prvkům jako ke genům a považují je za takřka neměnné entity. Téměř všechny ale (1.) s kulturou nakládají jako s diskrétními jednotkami a (2.) pohybují se v jednom rámci, který se snaží důkladně prozkoumat. Předkládaná práce se pokouší tyto nedostatky přemostit a ukázat možnosti studia kulturních variant na spojité škále. Za využití dat z aplikace stylizované jako vědomostní hra se zaměřuje na kvantifikaci vlivu různých faktorů na přenos kulturních informací. Participantům jsou při odhadu různých rozměrů, vah a počtů předkládány odhady předchozích účastníků jakožto potenciální nápověda. Pomocí Bayesiánských statistických metod byla tato data porovnávána s...
|
|
|
Teorie kulturních atraktorů a její empirické doklady
Hillerová, Pavlína ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Jedním z možných přístupů ke studiu kulturní evoluce je teorie kulturních atraktorů. Cílem této práce je na základě analýzy odborné literatury představit tento směr a kriticky zhodnotit empirickou podporu pro něj. V úvodu práce je teorie kulturních atraktorů stručně představena, včetně okolností jejího vzniku. Následně jsou přiblíženy pro ni specifické teoretické koncepce (kultura jako řetězec reprezentací, atraktory, transformace). Zejména poslední jmenované jsou doplněné empirickými studiemi, ať již v souladu či rozporu s příslušnou teorií. Poslední část práce je věnována srovnání teorie kulturních atraktorů s teorií podvojné dědičnosti, proti které se první uvedená od počátku vymezuje. Každý z těchto směrů má svá specifika a může poskytovat vysvětlení jiných fenoménů kultury. Tyto dva směry se mohou v mnoha ohledech doplňovat a společně tvořit integrální teorii pro studium evoluce kultury.
|
|
|
Teorie kulturních atraktorů a její empirické doklady
Hillerová, Pavlína ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Jedním z možných přístupů ke studiu kulturní evoluce je teorie kulturních atraktorů. Cílem této práce je na základě analýzy odborné literatury představit tento směr a kriticky zhodnotit empirickou podporu pro něj. V úvodu práce je teorie kulturních atraktorů stručně představena, včetně okolností jejího vzniku. Následně jsou přiblíženy pro ni specifické teoretické koncepce (kultura jako řetězec reprezentací, atraktory, transformace). Zejména poslední jmenované jsou doplněné empirickými studiemi, ať již v souladu či rozporu s příslušnou teorií. Poslední část práce je věnována srovnání teorie kulturních atraktorů s teorií podvojné dědičnosti, proti které se první uvedená od počátku vymezuje. Každý z těchto směrů má svá specifika a může poskytovat vysvětlení jiných fenoménů kultury. Tyto dva směry se mohou v mnoha ohledech doplňovat a společně tvořit integrální teorii pro studium evoluce kultury.
|
host ::
RSS.