|
|
Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími
Hill, Petr ; Palacký, Jiří (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomový projekt hledá nové pohledy na urbanistické řešení brněnského tzv. zanádražního prostoru, který se v souvislosti s projektem odsunu železničního nádraží může stát zajímavým místem pro tvorbu nové městské části. Práce se snaží najít alternativu k oficiálně proklamovaným řešením s pravidelnou kompozicí a přímou uliční sítí, aby vytvořila příjemný veřejný prostor, který nebude jen cestou z nádraží do města, ale městem samotným. Výškový rozdíl šesti metrů využívá pro oddělení automobilového a pěšího provozu a může tak nabídnout nerušený pohyb po ulicích, které díky svému zvýšení nejsou příliš hluboké a mohou tak snížit svou šířku na příjemné minimum obchodních ulic, zatímco potřebné funkční plochy zásobování a parkování se odbývají v podnoží pod nimi. Geometrický koncept dvou vzájemně posunutých hexagonálních mřížek dává možnost vzniknout praktickým velkým blokům parkování v podnoži, kde současně dělí území na jednotlivé projekty. Posunutá mřížka pěších tras nad nimi pak velké celky dělí na příjemný jemnější formát bloků pro pohyb návštěvníků i residentů. Projekt současně uvažuje nad fázovitostí vývoje území, aby zabránila nechtěné a nevratné řídkosti z počátku jeho rozvoje. Struktura už v úvodní první fázi funguje jako živoucí město, které obklopuje hlavní pěší tah a vytváří dopravní infrastrukturu pro další vývoj.
|
|
|
Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími
Hill, Petr ; Palacký, Jiří (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomový projekt hledá nové pohledy na urbanistické řešení brněnského tzv. zanádražního prostoru, který se v souvislosti s projektem odsunu železničního nádraží může stát zajímavým místem pro tvorbu nové městské části. Práce se snaží najít alternativu k oficiálně proklamovaným řešením s pravidelnou kompozicí a přímou uliční sítí, aby vytvořila příjemný veřejný prostor, který nebude jen cestou z nádraží do města, ale městem samotným. Výškový rozdíl šesti metrů využívá pro oddělení automobilového a pěšího provozu a může tak nabídnout nerušený pohyb po ulicích, které díky svému zvýšení nejsou příliš hluboké a mohou tak snížit svou šířku na příjemné minimum obchodních ulic, zatímco potřebné funkční plochy zásobování a parkování se odbývají v podnoží pod nimi. Geometrický koncept dvou vzájemně posunutých hexagonálních mřížek dává možnost vzniknout praktickým velkým blokům parkování v podnoži, kde současně dělí území na jednotlivé projekty. Posunutá mřížka pěších tras nad nimi pak velké celky dělí na příjemný jemnější formát bloků pro pohyb návštěvníků i residentů. Projekt současně uvažuje nad fázovitostí vývoje území, aby zabránila nechtěné a nevratné řídkosti z počátku jeho rozvoje. Struktura už v úvodní první fázi funguje jako živoucí město, které obklopuje hlavní pěší tah a vytváří dopravní infrastrukturu pro další vývoj.
|
|
|
Potravní zdroje bezobratlých v Ardovské jeskyni a v jeskyni Domica - předběžné výsledky
Nováková, Alena ; Elhottová, Dana ; Krištůfek, Václav ; Lukešová, Alena ; Hill, P. ; Kováč, L. ; Mock, A. ; Luptáčik, P.
Byly studovány chemické parametry (obsah organické hmoty a pH) a složení mikrobiálních společenstev různých substrátů Ardovské jeskyně a jeskyně Domica v NP Slovenský kras (Slovensko). Rozdíly v obsahu organické hmoty a mezi mikrobiálními společenstvy byly nalezeny u substrátů z jeskyně Domica a Ardovské jeskyně. Široké spektrum fotoautotrofních mikroorganismů (řasy a cyanobakterie) bylo zjištěno v různých jeskynních mikroprostředích (jeskynní sediment, rozkládající se dřevo, exkrementy žížal a isopodů), ale žádné řasy nebyly detekovány v exkrementech netopýrů a ve střevním traktu stejnonožce .i.Mesoniscus graniger./i.. Kolonie mikromycetů a bakterií hrají primární roli při transformaci netopýřího guana v potravní zdroj pro saprofágní a mikrofytofágní bezobratlé.
|
|
| |
|
|
Charakteristika různorodých půd a sedimentů užitím specifických aktinomycetových r-DNA PCR primerů
Hill, P. ; Krištůfek, Václav ; Caballero, S. ; Kroetsch, D. J. ; Rauch, Ota
Většina molekulárně biologických studií půd charakterizuje půdy nebo sedimenty větší škálou přístupů. Není snadné porovnat výsledky mezi studiemi, neboť se používají různé metody DNA extrakce a PCR podmínek. Vysoká diverzita půdního bakteriálního společenstva způsobuje nemožnost charakterizovat velké množství půdních vzorků klonováním a sekvenováním a fingerprinty jsou často nečitelné a těžko interpretovatelné. Porovnali jsme širokou škálu půd a zoo/antropogenních sedimentů použitím specifických aktinomycetových primerů. ARDRA a klonování ukázaly, že tyto primery amplifikovaly hlavně verrucomicrobia z půd odebraných v tropických, mírných a subartických oblastí a aktinomycety z biologicky aktivních a městských sedimentů. Nalezli jsme dvě nové skupiny, které byly široce zastoupené v kyselé a sub-arktické půdě: novou čeleď aktinomycetů a kandidáta AD-3 divize
|
host ::
RSS.