|
|
The attempts of Spain at Power Recuperation int the sixties of the 19 th Century
Hertel, Petr ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Pokusy Španělska o znavunabytí svých mocenských pozic v šedesátých letech 19. století analyzuje pět akcí vojenského a námořního charakteru podniknutých španělskou monarchií mimo svá území zhruba mezi lety 1858 a 1866, s jejich předpoklady, okolnostmi, průběhem, výsledky. Ve srovnání se dvěma akcemi uskutečněnými nebo zahájenými Španělskem již na sklonku padesátých let 19. století (účast na francouzské intervenci ve Vietnamu v letech 1858-1863, válka proti Maroku v letech 1859- 1860), hlubší pozornost je věnována třem intervencím realizovaným od roku 1861 v amerických zemích, které ještě zhruba čtyři desetiletí předtím tvořily součást jeho velkého zámořského impéria (reanexe Santo Dominga v letech 1861-1865; účast v tzv. Třístranné intervenci v Mexiku v letech 1861-1862; námořní expedice k pacifickému pobřeží Jižní Ameriky, která vyvrcholila ve španělsko- peruánskou kontroverzi roku 1864 a následně v tzv. první pacifickou válku, svedenou v letech 1865- 1866 Španělskem proti jihoamerickým pacifickým republikám, v první řadě proti Chile a Peru). Ostatně, právě hispanoamerická emancipace, dovršená ve dvacátých letech 19. století (a tudíž, rozklad velkého španělského impéria v kontinentální Americe po třech stoletích jeho existence), představuje výchozí myšlenku pro téma této práce - přestože,...
|
|
|
The attempts of Spain at Power Recuperation int the sixties of the 19 th Century
Hertel, Petr ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Pokusy Španělska o znavunabytí svých mocenských pozic v šedesátých letech 19. století analyzuje pět akcí vojenského a námořního charakteru podniknutých španělskou monarchií mimo svá území zhruba mezi lety 1858 a 1866, s jejich předpoklady, okolnostmi, průběhem, výsledky. Ve srovnání se dvěma akcemi uskutečněnými nebo zahájenými Španělskem již na sklonku padesátých let 19. století (účast na francouzské intervenci ve Vietnamu v letech 1858-1863, válka proti Maroku v letech 1859- 1860), hlubší pozornost je věnována třem intervencím realizovaným od roku 1861 v amerických zemích, které ještě zhruba čtyři desetiletí předtím tvořily součást jeho velkého zámořského impéria (reanexe Santo Dominga v letech 1861-1865; účast v tzv. Třístranné intervenci v Mexiku v letech 1861-1862; námořní expedice k pacifickému pobřeží Jižní Ameriky, která vyvrcholila ve španělsko- peruánskou kontroverzi roku 1864 a následně v tzv. první pacifickou válku, svedenou v letech 1865- 1866 Španělskem proti jihoamerickým pacifickým republikám, v první řadě proti Chile a Peru). Ostatně, právě hispanoamerická emancipace, dovršená ve dvacátých letech 19. století (a tudíž, rozklad velkého španělského impéria v kontinentální Americe po třech stoletích jeho existence), představuje výchozí myšlenku pro téma této práce - přestože,...
|
|
|
Latinskoamerická emancipace v kontextu mezinárodní politiky prvních desetiletí 19. století.
Hertel, Petr ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na tématiku procesu dosažení nezávislosti latinskoamerických států na Španělsku a Portugalsku a na zasazení tohoto procesu do kontextu soudobých událostí jinde ve světě a zejména do kontextu tehdejší politiky jednotlivých mocností, které v dotyčném prostoru a ve vztahu k dotyčnému procesu sledovaly či mohly sledovat nějaký zájem. Její největší část je zaměřena zhruba na období let 1815-1826. Zatímco v Evropě definitivně končily napoleonské války a vytvářel se nový řád podle zásad Vídeňského kongresu a pod kuratelou Svaté aliance, měla španělská Amerika za sebou první fázi vlastních osvobozeneckých válek a zpočátku se mohlo zdát, že se zde situace vyvíjí opět ve prospěch španělské monarchie, vzpamatovávající se z předchozích let francouzské nadvlády a války s francouzskými interventy. Boj za nezávislost jednotlivých hispanoamerických států však pokračoval, stejně jako své nezávislosti na koloniální metropoli dosáhla portugalská Brazílie. Jednalo se o proces, kterému (v případě španělské Ameriky) Španělsko, prakticky osamocené, navzdory negativním postojům monarchistických vlád Svaté aliance k vývoji v jeho zámořských državách,a potýkající se s vlastními vnitropolitickými konflikty, nemohlo čelit. Navíc se ve prospěch tohoto procesu ubíraly zájmy a politika Velké Británie a Spojených...
|
|
|
Latinskoamerická emancipace v kontextu mezinárodní velmocenské politiky v letech 1815-1826
Hertel, Petr ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Tato práce, jak napovídá již její název, se zaměřuje na tématiku procesu dosažení nezávislosti latinskoamerických států na Španělsku a Portugalsku a na zasazení tohoto procesu do kontextu soudobých událostí jinde ve světě a zejména do kontextu tehdejší politiky jednotlivých mocností, které v dotyčném prostoru a ve vztahu k dotyčnému procesu sledovaly či mohly sledovat nějaký zájem. Rovněž ze samotného názvu vyplývá, že její hlavní zájem je zaměřen především na období let 1815-1826. Zatímco v Evropě definitivně končily napoleonské války a vytvářel se nový řád podle zásad Vídeňského kongresu a pod kuratelou Svaté aliance, měla španělská Amerika za sebou první fázi vlastních osvobozeneckých válek a zpočátku se mohlo zdát, že se zde situace vyvíjí opět ve prospěch španělské monarchie, vzpamatovávající se z předchozích let francouzské nadvlády a války s francouzskými interventy. Boj za nezávislost jednotlivých hispanoamerických států však pokračoval, stejně jako své nezávislosti na koloniální metropoli dosáhla portugalská Brazílie. Jednalo se o proces, kterému (v případě španělské Ameriky) Španělsko, prakticky osamocené, navzdory negativním postojům monarchistických vlád Svaté aliance k vývoji v jeho zámořských državách, a potýkající se s vlastními vnitropolitickými konflikty, nemohlo čelit. Navíc se ve prospěch...
|
|
|
První pozemková reforma na velkostatku Louňovice pod Blaníkem (případová studie)
Hertel, Petr ; Šouša, Jiří (oponent) ; Kubů, Eduard (vedoucí práce)
V této práci se věnuji pozemkové reformě ve dvacátých letech 20. století, tj. v období první Československé republiky, a v první řadě pochopitelně, jak už vyplývá z názvu, jejímu průběhu v obci Louňovice pod Blaníkem. V katastru této obce, nacházející se v jihovýchodní části současného Středočeského kraje, a v katastru některých obcí sousedních patřily v tomto období rozsáhlé pozemky jednomu z velkostatků pražského arcibiskupství. Ve vlastnictví této církevní instituce se Louňovice přitom nalézaly již od druhé poloviny 17. století. Pozemková reforma, nepočítaje v to její preludia (příděly propachtovaných pozemků, akce S), zde proběhla v letech 1924- 1925 a výrazně místní arcibiskupský velkostatek poznamenala, i když i po jejím uskutečnění zde zůstávaly, až do roku 1949, ve vlastnictví pražského arcibiskupství rozlehlé lesní plochy. První pozemkovou reformu v Louňovicích jsem se přitom snažil zasadit, přirozeně vedle jejího sledování na pozadí prvorepublikové agrární reformy jako takové, do kontextu celkového historického vývoje Louňovic a do kontextu celkové soudobé situace v Louňovicích, tedy do situace v období první světové války a následně zejména první Československé republiky. Zvláštní důraz jsem kladl na rámec regionální, čili na situaci Louňovic v kontextu se situací dalších vesnic a městeček v...
|
host ::
RSS.