|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
|
|
Vliv hnojení na mikrobiální a chemické parametry půd vyvijejících se na Krušnohorských výsypkách.
Hermová, Markéta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kryštůfek, Václav (oponent)
Efekt krátkodobého hnojení, typu rekultivace a stáří lokality na chemické a mikrobiální parametry půd byl sledován na plochách vyskytujících se v oblasti Sokolovských výsypek v České Republice. Jednotlivé plochy byly na začátku vegetační sezóny pohnojeny minerální formou dusíku, konkrétně chilským ledkem a minerální formou fosforu, jmenovitě superfosfátem. Tyto plochy byly porovnány s kontrolními plochami. Hnojení jak dusíkem tak fosforem způsobilo nárůst uhlíku v mikrobiální biomase a zároveň snížení množství tzv. nefumigovaného uhlíku, který je obecně považován za velmi proměnlivou formy uhlíku v půdě. Mikrobiální quocient, který byl stanoven jako poměr basální respirace a mikrobiální biomasy byl třetím parametrem, který vykázal signifikatní změnu v důsledku aplikace hnojiva. Další parametry zahrnující vodou extrahovatelný uhlík, celkový dusík a uhlík, stejně jako dostupný fosfor, pH půdy a mikrobiální respiraci nevykázaly žádnou významnou změnu v důsledku přidání hnojiva do půdy. Výsledky tedy ukazují, že krátkodobé (jednoleté) hnojení není vhodným managementovým opatřením pro údržbu zájmový ploch. V důsledku toho, nejvíce zkoumané půdní parametry, jakými byly například vodou extrahovatelný uhlík a uhlík celkový byly spíše ovlivněny typem rekultivace a stářím plochy, než hnojením. Zároveň,...
|
|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Hardekopf, David (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
host ::
RSS.