|
| |
|
|
Úloha proteinázami aktivovaného receptoru 2 v patogenezi neurodegenerativních onemocnění
Rohan, Zdeněk ; Matěj, Radoslav (vedoucí práce) ; Hermanová, Markéta (oponent) ; Dundr, Pavel (oponent)
Souhrn V předkládané práci je zpracován komplexní pohled na problematiku role proteiná- zami aktivovaných receptorů (PARs) v patogenezi nemocí CNS a částečně též nemocí nádorových. Z výsledků této práce studie vyplývá, že koncentrace PAR2 v mozkomíšním moku nelze považovat za marker neuronálního poškození ani marker typický pro jednotlivá neurode- generativní onemocnění. Exprese a aktivita PAR2 v CNS však může v případě lidských neurodegenerativních onemocnění odrážet aktivitu těchto onemocnění. Pro studium role PAR2 v patogenezi neurodegenerativních onemocnění charakterizova- ných poškozením bílé hmoty a oligodendrocytů je zásadní přesný morfologický popis pato- logie jednotlivých onemocnění. Ve studii zaměřené na patologii onemocnění motorického neuronu jsme prokázali, že s degenerací bílé hmoty kortikospinálních provazců dochází k reaktivní mobilizaci oligodendrocytů. Dále jsme potvrdili existenci nové varianty mno- hotné systémové atrofie (MSA), atypické MSA, charakterizované specifickou degenerací hipokampálních neuronů. Z hlediska PAR2 je důležitá role kallikrein 6-PAR2 systému, jehož aktivita snižuje agregaci α-synukleinu a může být v případě MSA deficientní. Lze předpokládat, že predominantní deficience aktivity kallikrein 6-PAR2 systému v hipo- kampu může být jedním z faktorů, který umožní vznik...
|
|
| |
|
|
Exprese miRNA v adenokarcinomu pankreatu-vztah k morfologickým charakteristikám a prognóze onemocnění.
Szabó, Arpád ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Hermanová, Markéta (oponent) ; Daum, Ondřej (oponent)
Duktální adenokarcinom (PDAC) je nejčastějším primárním nádorem pankreatu. Jeho nepříznivá prognóza je dána mimo jiné i tím, že je často diagnostikován až v inoperabilním pozdním stadiu a navíc vykazuje vysokou chemorezistenci. Pro možnost časnější diagnózy PDAC a tím zlepšení prognózy nemocných jsou hledány nové biomarkery, mezi které patří mimo jiné i microRNA (miRNA), krátké nekódující RNA molekuly, zapojené do post- transkripční regulace genové exprese. Na rozdíl od jiných RNA jsou molekuly miRNA v biologických vzorcích stabilní. Jejich expresi je možné stanovit prostřednictvím více analytických metod, například kvantitativní real-time PCR (RT-qPCR). Pro normalizaci metod požívaných pro zjištění hladiny miRNA je nutné použít vhodné endogenní kontroly. Variabilní exprese endogenních kontrol však může znamenat určitou nejistotu při kvantifikaci exprese miRNA. Cílem první práce byly analýza exprese šesti miRNA, izolovaných z parafínových bloků (FFPE) biopticky vyšetřených PDAC a určení optimální vnitřní kontroly. Při normalizaci výsledků RT-qPCR byly hodnoceny čtyři interní kontroly: arteficiální spike miR-39 od C. elegans, U6 snRNA, miR-16 a snoRNA U91. Hodnoty exprese všech sledovaných miRNA byly v nádorech signifikantně odlišné v závislosti na zvolené vnitřní kontrole. Mimo to vykazovala...
|
|
|
Pilovité léze gastrointestinálního traktu a význam výskytu pilovitých změn ve sliznici pacientů s idiopatickým střevním zánětem
Kamarádová, Kateřina ; Laco, Jan (vedoucí práce) ; Hermanová, Markéta (oponent) ; Ehrmann, Jiří (oponent)
Souhrn Pacienti s idiopatickým střevním zánětem mají zvýšené riziko vzniku kolorektálního karcinomu. IBD-asociovaná dysplázie je považována za konvenční prekurzor pro IBD- asociovaný adenokarcinom. (1-2) U pacientů s IBD jsou však popisovány i jiné nekonvenční slizniční změny s pilovitou a vilózní hypermucinózní morfologií, ale jejich preneoplastický potenciál není zcela objasněn. (3-4) Cílem studie byla retrospektivní revize vzorků od pacientů s IBD se zaměřením na detekci různých typů slizničních změn včetně nekonvenčních lézí a zhodnocení jejich vztahu a imunohistochemických a molekulárních vlastností. Revize zahrnovala chirurgické anebo endoskopické vzorky od pacientů s diagnózou IBD vyšetřené v průběhu 10leté periody. Zastižené slizniční léze byly rozděleny do 3 skupin. Do skupiny 1 byly zařazeny nekonvenční léze (PPL), do skupiny 2 pravé pilovité polypy a do skupiny 3 IBD-dysplázie a kolorektální karcinom. Detailní morfologické hodnocení, imunohistochemické vyšetření exprese mismatch repair proteinů a/nebo MLH1, p53 a O6 -methylguanine DNA metyltransferázy (MGMT) a molekulární vyšetření mutačního stavu genů KRAS, NRAS a BRAF bylo provedeno ve všech detekovaných lézích. V rámci studie byly revidovány vzorky celkem od 309 pacientů. U 51 pacientů jsme zastihli 88 slizničních lézí. Nejčastější byly léze...
|
|
|
Úloha proteinázami aktivovaného receptoru 2 v patogenezi neurodegenerativních onemocnění
Rohan, Zdeněk ; Matěj, Radoslav (vedoucí práce) ; Hermanová, Markéta (oponent) ; Dundr, Pavel (oponent)
Souhrn V předkládané práci je zpracován komplexní pohled na problematiku role proteiná- zami aktivovaných receptorů (PARs) v patogenezi nemocí CNS a částečně též nemocí nádorových. Z výsledků této práce studie vyplývá, že koncentrace PAR2 v mozkomíšním moku nelze považovat za marker neuronálního poškození ani marker typický pro jednotlivá neurode- generativní onemocnění. Exprese a aktivita PAR2 v CNS však může v případě lidských neurodegenerativních onemocnění odrážet aktivitu těchto onemocnění. Pro studium role PAR2 v patogenezi neurodegenerativních onemocnění charakterizova- ných poškozením bílé hmoty a oligodendrocytů je zásadní přesný morfologický popis pato- logie jednotlivých onemocnění. Ve studii zaměřené na patologii onemocnění motorického neuronu jsme prokázali, že s degenerací bílé hmoty kortikospinálních provazců dochází k reaktivní mobilizaci oligodendrocytů. Dále jsme potvrdili existenci nové varianty mno- hotné systémové atrofie (MSA), atypické MSA, charakterizované specifickou degenerací hipokampálních neuronů. Z hlediska PAR2 je důležitá role kallikrein 6-PAR2 systému, jehož aktivita snižuje agregaci α-synukleinu a může být v případě MSA deficientní. Lze předpokládat, že predominantní deficience aktivity kallikrein 6-PAR2 systému v hipo- kampu může být jedním z faktorů, který umožní vznik...
|
|
| |
|
|
Patologické prognostické faktory v experimentální chirurgické léčbě zhoubných nádorů dolního pohlavního ústrojí žen (hrdlo děložní, vulva)
Škapa, Petr ; Zámečník, Josef (vedoucí práce) ; Hermanová, Markéta (oponent) ; Špaček, Jiří (oponent)
SOUHRN Cílem předkládané dizertační práce je představit moderní možnosti histopatologického vyšetření včetně imunohistochemických a molekulárních metod pro diagnostiku, prevenci a inovativní chirurgické přístupy v terapii prekancerózních lézí a maligních nádorů dolního ženského pohlavního systému (vulva, děložní hrdlo). V první části dizertační práce jsme se zaměřili na zastoupení jednotlivých typů lidského papilomaviru (HPV) v nenádorových, prekancerózních a nádorových dlaždicobuněčných lézích vulvy, na odhad efektivity profylaktické vakcinace proti HPV a na zhodnocení účelnosti modifikace klasifikačního schématu vulvárních intraepiteliálních neoplázií (VIN). Analyzovali jsme spektrum typů HPV v jednotlivých histologických kategoriích vulvárních lézí a potvrdili správnost konceptu dvou nezávislých cest karcinogeneze v oblasti vulvy - HPV asociované a HPV negativní. Identifikovali jsme několik heterogenních skupin prekanceróz vulvy s variabilními HPV profily, u kterých může být aplikace nové revidované klasifikace VIN zavádějící pro odhad jejich biologického chování. Poukázali jsme též na fakt, že se úspěšnost profylaktického očkování proti HPV bude odvíjet od rozsahu zkřížené protektivity proti nevakcinačním typům HPV, které se v populaci České republiky ve zvýšené míře vyskytují ve srovnání s ostatními...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.