|
|
Změny společenstev hlístic během primární a sekundární sukcese
Benetková, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hendrychová, Markéta (oponent) ; Renčo, Marek (oponent)
Ztráta biodiverzity je jednou z největších hrozeb naší éry. Habitaty se všemi unikátními druhy na nimi navázanými mizí kvůli změnám v krajině a jiným lidským aktivitám, jmenovitě získávání zdrojů. Povrchová těžba a intenzivní zemědělství jsou příklady lidských aktivit, které výrazně ničí půdu a diverzitu půdní fauny. Obnova ekosystémů je tedy cestou jak snížit tyto ztráty a zachovat nebo dokonce navrátit unikátní habitaty. Navzdory tomu, že většina rekultivačních projektů se zaměřuje na rostliny, v poslední době se mezi vědci zvyšuje i zájem o obnovu půdních společenstev. Hlístice slouží jako velmi užitečný nástroj pro hodnocení kvality půdní potravní sítě. Jejich vlastnosti jako jsou různá velikost těla nebo různé potravní preference je předurčují k tomu, aby obsadily téměř každou ekologickou niku v rámci skupiny půdní fauny. To vše dohromady se skutečností, že jsou mezi prvními, kdo kolonizuje nová prostředí, nám dovoluje zaznamenat změny v půdní potravní síti během primární a sekundární sukcese. Obnova půdy a půdních procesů reprezentuje vážnou výzvu v mnoha rekultivačních projektech. Mnoho rekultivačních praktik již bylo použito pro urychlení půdního vývoje a přidružených interakcí s rostlinami a vývojem ekosystému. Často se k tomu používá přídavek půdy, opadu, sena či podobného materiálu. Tyto...
|
|
|
Uchycování spontánní dřevité vegetace na Sokolovských výsypkách
Reitschmiedová, Erika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hendrychová, Markéta (oponent)
Povrchová těžba nerostných surovin představuje obrovský zásah do krajiny. Předchozí studie těchto ploch ukazují, že na lokalitách ponechaných spontánním sukcesním pochodům vznikají přírodě bližší společenstva. Pro zahrnutí spontánní sukcese do plánů obnovy území je nezbytné znát tyto mechanismy a dokázat je predikovat. Cílem mé diplomové práce je objasnit mechanismy uchycování a šíření hlavních pionýrských druhů dřevin, vrby jívy (Salix caprea), břízy bělokoré (Betula pendula) a topolu osika (Populus tremula L.). Studie probíhala na Velké podkrušnohorské výsypce na Sokolovsku, na lokalitách ponechaných sukcesi. Bylo studováno uchycení a růst sukcesních dřevin na urovnaném a neurovnaném povrchu, zastoupení jednotlivých druhů sukcesních dřevin na lokalitách různě vzdálených od okraje výsypky, věková struktura populace břízy a změny plodnosti jív s věkem. Všechny pionýrské druhy dřevin se uchycují a rostou lépe na neurovnaných plochách. Se vzdáleností od okraje výsypky klesá podíl jívy a narůstá podíl břízy, podíl osiky se nemění. Věková struktura bříz ukazuje, že břízy se uchycují pouze v určitých letech s příznivými klimatickými podmínkami. Jívy začínají plodit v desátém roku života. Plodnost jív je nejvyšší mezi 21-25 rokem. Syntézou těchto výsledků jsem dospěla k závěru, že břízy preferují...
|
|
|
Vedlejší energetické produkty elektrárny Prunéřov a možnosti jejich využití pro přírodo-ochranářské účely
Volfová, Michaela ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Na odkališti uhelné elektrárny Prunéřov, která se nachází v Kadani poblíž města Chomutov, byl prováděn sběr žahadlového hmyzu (Hymenptera: Aculeata). Výzkum probíhal od května do srpna 2015 na plochách s odlišným managementem a stářím. Celkem bylo sebráno 106 pastí ze šesti linií po šesti pastech (70 pastí na sukcesi a 36 na rekultivaci). Metodou Moerickeho pastí se odchytilo 603 jedinců (88 druhů). V Červeném seznamu blanokřídlých je uvedeno celkem 32 druhů, z toho 14 druhů zranitelných, šest ohrožených druhů a dva kriticky ohrožené druhy. Výhradně sukcesní plochy preferovalo 39 druhů (90 jedinců) a rekultivované plochy jen 12 druhů (18 jedinců).
|
|
|
Zhodnocení vývoje kulturní krajiny ve vybraných lokalitách Šumavy
Drahorádová, Štěpánka ; Kottová, Blanka (vedoucí práce) ; Hendrychová, Markéta (oponent)
Diplomová práce sleduje vývoj rozlohy kulturní krajiny na území Národního parku Šumava. Ve vybraných lokalitách sleduje detailní vývoj ploch jednotlivých kategorií land use. Konkrétně se jedná o katastrální území Horské Kvildy, které tvoří jednu samostatnou lokalitu a druhou lokalitu utváří katastrální území zaniklých obcí Bučina a Knížecí Pláně.
Veškerý vývoj ploch v posuzovaných oblastech je rozdělen do tří časových období podle dostupnosti podkladů. Prvním obdobím jsou povinné císařské otisky map stabilního katastru, které byly pořízeny v letech 1826 a 1837. Následující období je podloženo leteckými snímky pořízenými mezi roky 1947 až 1962. Časovou linii uzavírá aktuální ortofotomapa z roku 2014.
Textová část diplomové práce se věnuje nejdřív obecné krajinářské problematice a následně popisuje konkrétní vývoj kulturní krajiny na Šumavě.
V grafické části práce jsou zvektorizovány všechny dostupné mapové podklady a jsou rozděleny do jednotlivých kategorií land use v rámci vybraných lokalit. Na území celého národního parku jsou zvektorizované plochy rozděleny jen na lesní a nelesní plochy.
Výsledky přinášejí rozdíly v rozsahu jednotlivých ploch land use a umožňují sledování vývoje Šumavské krajiny v průběhu času. Upozorňují také na trend současného vývoje ploch a ukazují na potřebu cíleného managementu v rámci těchto ploch, aby jejich ekologická hodnota byla trvalá.
|
|
|
Hydrologický a protierozní význam mimoprodukčních biotopů v obnově hnědouhelné posttěžební krajiny
Korol, Daniel ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá v části literární rešerše problematikou povrchové těžby v Mostě a okolí. Zaměřuje se na změny v území způsobené povrchovou těžbou a popisuje jejich nápravu několika způsoby. Klade především důraz na vodní režim a další ovlivněné složky v přírodě. Zabývá se také detailním popsáním zájmového území a vymezením mimoprodukčních biotopů. Následující část obsahuje metodiku terénního měření infiltračního - pokusu provedenou jednoválcovou metodou, při které se zjistily průměrné hydraulické vodivosti lesů, luk, sukcesí a ruderálu. Pokus byl proveden na výsypkách lomu Československé armády, lomu Ležáky a lomu Vršany.
|
|
|
Efektivnější způsoby obnovy hnědouhelné posttěžební krajiny
Christov, Ivan ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Walmsley, Alena (oponent)
Práce je zaměřena na zhodnocení postupů obnovy krajiny, která je devastována velkoplošnou lomovou činností. Jsou zde porovnány rekultivační postupy používané v České republice a zahraničí. Studijním územím je Severočeská hnědouhelná pánev, kde vznikly po ukončení těžby plochy cenné pro mnohé ohrožené druhy rostlin a živočichů. Povrchový způsob dobývání hnědého uhlí má za následek zánik obcí, pozemních komunikací, železnic, půdy i zeleně. Na člověku je, aby tyto následky co nejvíce minimalizoval a vytvořil novou krajinu s důrazem na životní prostředí. K tomu nám napomáhají rekultivace.
Zájmovou lokalitou je Střimická výsypka, kde bylo vyhodnoceno zastoupení mimoprodukčních biotopů a navržena nová, efektivnější varianta rekultivace. Mapováním bylo zjištěno, že současný stav výsypky odpovídá 5,2% zastoupení mimoprodukčních biotopů. Navržená varianta prezentuje doplnění nových prvků a tím zvýšení zastoupení na 23,5 %, což je v souladu se současným trendem obnovy posttěžební krajiny.
|
|
|
Historický a budoucí vývoj vodních prvků v těžbou dotčeném území Severočeské hnědouhelné pánve.
Vodrážka, Václav ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj vodních prvků v území narušeném těžbou hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a Sokolovské pánvi. V minulém století došlo vlivem těžby hnědého uhlí k destrukci krajiny a tím i narušení vodního režimu. Přechod z hlubinné těžby na povrchové dobývání hnědého uhlí zapříčinil zánik obcí, pozemních komunikací, železnic, půdy i zeleně. Vodní plochy byly vysušeny a vodoteče převedeny do nových umělých koryt. Nyní se člověk snaží zahlazovat následky zásahu do přírody obnovou krajiny, tvorbou a ochranou životního prostředí. Tato snaha je realizována pomocí rekultivací. Řešeny jsou zde především vodohospodářské rekultivace, vyhodnocení změn vodních složek v různém časovém období v zájmovém území a význam těchto změn pro krajinu, kterou tady zanecháme budoucím generacím.
|
|
|
Vliv sukcese a rekultivace na výskyt žahadlového hmyzu (Hymenoptera: Aculea) na odkališti
Eštok, Pavel ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Diplomová práce shrnuje informace o významu postindustrálních stanovišť z přírodo-ochranářského hlediska, o přírodních podmínkách Lounské části Českého středohoří a konkrétněji o charakteristikách odkaliště Třískolupy I a Třískolupy II, které je přidruženo ke hnědouhelné elektrárně Počerady.
Praktickým záměrem práce je zhodnocení vlivu různého managementu popelovin na odkališti elektrárny Počerady na výskyt žahadlového hmyzu (Hymenoptera: Aculea), zejména na celkovou diverzitu a přítomnost vzácných druhů.
V diplomové práci jsem srovnával plochy rekultivované s plochami, kde probíhá spontánní sukcese. Pro získání dat byl odchyt blanokřídlého hmyzu pořízen pomocí barevných misek s roztokem vody a detergentu do tzv. Moerického misek. Vzorky byly odebírány z 36 sběrných míst ve třech opakováních během sezóny roku 2015.
Z jednotlivých vzorkovacích míst bylo za sledované období nasbíráno celkem 638 jedinců žahadlového hmyzu. Po provedení vyhodnocení byly jednotlivý jedinci zařazeny do druhů, kterých bylo celkem 98, náležejících do 13 čeledí. Na základě odebraných vzorků bylo možné porovnat rozdíly mezi plochami sukcesními a plochami rekultivovanými. Na plochách sukcesních bylo nalezeno více druhů i větší zastoupení jedinců. Přírodo-ochranářsky bylo nalezeno celkem 26 druhů, které jsou zapsány do Červeného seznamu.
|
|
|
Mapování mimoprodukčních biotopů v rekultivované posttěžební krajině mostecké a chabařovické oblasti
Ledvina, Vilém ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem práce je identifikace a zmapování mimoprodukčních biotopů na územích po těžbě uhlí. V první části práce byly popsány důvody a způsoby rekultivací ploch po povrchové těžbě. Následně byly v literární rešerši uvedeny současné poznatky a požadavky na ochranu přírody a krajiny během rekultivací, z nichž vyplývá význam sledovaných biotopů. Zájmovým územím jsou lomy, výsypky a plochy ovlivněné těžbou v oblasti Mostecka a Chabařovicka v Ústeckém kraji. Mapování bylo provedeno pomocí ortofotomap a terénního průzkumu. Na základě informací získaných mapováním byl vyhodnocen současný stav a složení mimoprodukčních biotopů na sledovaných lokalitách. Výsledky jsou prezentovány v souhrnných tabulkách pro každý typ rekultivace na zájmové lokalitě.
Z mapování bylo zjištěno následující zastoupení mimoprodukčních biotopů na čtyřech zájmových lokalitách: Lokalita A (3,12 %); lokalita B (11,94 %); Lokalita C (6,68 %); lokalita D (4,78 %). Z výsledků vyplývá, že zastoupení těchto biotopů je nízké oproti doporučenému zastoupení vyplývajícího ze současných poznatků o ochraně přírody.
Na základě výsledků mapování byla navržena opatření, pro optimálnější zastoupení těchto biotopů. Mezi hlavní opatření patří zakládání rozptýlené zeleně na velkoplošných loukách a zvýšení podílu lesních porostů vzniklých samovolně při lesnické rekultivaci. Vhodné je také vytvoření lesních mimoprodukčních biotopů na rozsáhlých lesních plochách s absencí drobného bezlesí či lesních louček. Vzniklé mapové výstupy a závěry mohou sloužit jako podklady při ochraně přírody a krajiny v řešené oblasti. Práce může také sloužit jako informační zdroj o problematice rekultivací a priorit na ochranu životního prostředí během jejich realizace.
|
|
|
Primární a sekundární sukcese rostlinných společenstev na Mostecku
Jarkovská, Zlata ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Těžbou nerostných surovin vznikají nové prostory, konkrétně výsypky, které jsou ideální pro osídlení novými organismy. Na základě vybraných studijních ploch byly srovnávány trajektorie primární a sekundární sukcese na modelové skupině rostlin a doplňkově na žahadlovém blanokřídlém hmyzu. Výzkum modelových skupin v primární sukcesi probíhal na výsypkách ze substrátu z hnědouhelného nadloží a studium sekundární sukcese v předpolí a okolí lomů na plochách samovolně zarůstajících. Rozdíl v počtu druhů rostlin na jednotlivých sběrných místech primární a sekundární sukcese nebyl signifikantní. Jednotlivé plochy se v celkové pokryvnosti vegetace s probíhající primární sukcesí se statisticky významně nelišily od těch, kde běží sekundární sukcese. Plochy primární a sekundární sukcese se lišily především v pokryvnosti holého substrátu, na který bylo vázáno více rostlinných druhů. Ostatní faktory neměly na rostlinná společenstva ani žahadlový hmyz statisticky významný vliv.
|
host ::
RSS.