|
|
Komunistická propaganda v časopise Vlasta 1948 - 1956
Helikarová, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá projevy komunistické propagandy v období 1948-1956 v československém ženském tisku, zde zastoupeném týdeníkem Vlasta. Stručně uvádí politickou a mediální situaci v Československu po druhé světové válce a přibližuje dvě nejvýznamnější organizace československého ženského hnutí té doby spolu s jejich časopisy, Československou ženou a Radou žen, které Vlastě předcházely. Seznamuje se vznikem týdeníku Vlasta a blíže představuje dvě šéfredaktorky, které časopis ve sledovaném období vedly. Vzhledem k jejímu mimořádnému významu věnuje samostatnou kapitolu nejvýraznější postavě tehdejšího československého ženského hnutí a v mnoha směrech výjimečné osobnosti dr. Miladě Horákové, která vznik Vlasty iniciovala a sama v ní do února 1948 publikovala. Po teoretickém představení komunistické propagandy práce prezentuje její projevy na konkrétních příkladech z obsahu Vlasty. Sledované období je rozděleno do tří etap, na přelomový rok 1948, kdy po relativně svobodném začátku komunistická propaganda po únorovém převratu původně nadstranický časopis zcela ovládla, přes období 1949-1953, ukončené smrtí politických vůdců Gottwalda a Stalina, kdy byly její projevy nejvypjatější, až po období 1954-1956, kdy se již projevil vliv XX. sjezdu KSSS v únoru 1956, na němž poprvé zazněla kritika kultu...
|
|
|
Reakce dobových tištěných médií na spojenecké nálety na Plzeňsko na jaře 1943
Helikarová, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním pokrytím dvou spojeneckých náletů na Plzeňsko na jaře 1943. Jednalo se o nálety provedené britskými silami RAF v noci z 16. na 17. dubna a z 13. na 14. května 1943 s cílem zasáhnout Škodovy závody v Plzni, tehdy nejvýznamnější zbrojovku protektorátu. Nálety nebyly z pohledu Spojenců úspěšné - při dubnovém náletu byly místo plzeňského továrního komplexu zasaženy hlavně cca 11 km vzdálené Dobřany, kde se cílem stala především místní psychiatrická léčebna, jejíž budovy piloti zaměnili za budovy plzeňské Škody. Druhý, květnový nálet byl již úspěšnější - Škodovy závody byly zasaženy, ovšem nikoliv tak, aby byla ochromena jejich produkce. Navíc byly zasaženy i civilní cíle. Práci uvádí vhled do situace protektorátu Čechy a Morava a tehdejších tištěných periodických médií včetně systému fungování cenzury, následuje stručné seznámení s dějinami Plzně za období protektorátu a popis skutečného průběhu náletů očima současného historika. Co se týče vlastního rozboru, práce se zaměřuje na období bezprostředně po náletech po dobu cca 14 dnů - tedy od 17. dubna do 1. května a od 14. května do 1. června 1943. Jako materiál k práci posloužily čtyři skupiny periodik - legální celostátní (Večerní České slovo, Polední list, Lidové noviny a Národní politika), legální regionální...
|
host ::
RSS.