Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh metodiky pro hodnocení nákladové přiměřenosti v rámci dosažení dobrého stavu vodních útvarů
Hekrle, Marek ; Vojáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Macháč, Jan (oponent)
Rámcová směrnice EU pro vodní politiku 2000/60 ES požaduje dosažení dobrého stavu všech vodních útvarů do roku 2015. Splnění environmentálního cíle však přináší významné náklady. Členské státy však v odůvodněných případech mohou požádat o prodloužení lhůty mimo jiné na základě nepřiměřenosti nákladů. Nepřiměřenost nákladů však musí být stanovena na základě vhodné ekonomické analýzy a v souladu s požadavky Rámcové směrnice. Práce analyzuje přiměřenost nákladů v kontextu Rámcové směrnice, identifikuje hlavní východiska a mantinely pro praktické stanovení hranice přiměřenosti nákladů a shrnuje zahraniční metodické přístupy. Z provedené analýzy je zřejmé, že nejčastěji využívanými metodami jsou metoda nákladové efektivnosti (CEA) a metoda analýzy nákladů a přínosů (CBA). Práce kriticky hodnotí význam těchto metod pro stanovení hranice přiměřenosti nákladů na dosažení dobrého stavu vodních útvarů. Navrhuje metodiku posuzování přiměřenosti nákladů založenou na modifikované analýze CBA a provádí analýzu ekosystémových služeb poskytovaných vodními útvary. Na základě navrhnuté metodiky práce diskutuje metodologické komplikace a nejistoty analýzy. Jedná se zejména o komplikace související s definováním měřítka analýzy a synergickými efekty opatření, identifikováním a analýzou vhodných opatření a analýzou přínosů včetně kvantifikace ekosystémových služeb vodních útvarů.
Analýza současného institucionálního nastavení odpovědnosti za ekonomické škody způsobené černou zvěří v České republice po roce 2000
Hekrle, Marek ; Louda, Jiří (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Rostoucí početní stavy divokých prasat způsobují ekonomické škody, celospolečenská rizika a nebezpečí šíření infekčních onemocnění. Zákon o myslivosti ČR č. 449/2001 Sb. definuje černou zvěř jako obnovitelné přírodní bohatství nepatřící konkrétnímu subjektu a stanovuje odpovědnost myslivců za ekonomické škody, které způsobuje. Pro potřeby práce byla sestavena dotazníková šetření adresovaná zemědělsky hospodařícím subjektům v ČR i zástupcům mysliveckých sdružení v ČR. Práce potvrdila hypotézu autora, že současné institucionální nastavení hospodaření s černou zvěří vede díky špatné vymahatelnosti ekonomických škod pouze k omezenému vyjednávání mezi myslivci a zemědělci. Zemědělsky hospodařící subjekty v převážné většině případů ekonomické škody po myslivcích nevymáhají anebo je vymáhají neekvivalentně k jejich výši. Myslivci se tak dostávají do pozice černých pasažérů participujících na neochotě a nedostatečných motivacích zemědělců ekonomické škody vymáhat. Současné institucionální nastavení tak nepodporuje princip odpovědnosti a osobních motivací subjektů a neumožňuje optimalizovat početní stavy černé zvěře a tím ani snižovat ekonomické škody.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.