Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 112 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Spolupráce rodiny a školy
Vrbická, Tereza ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Náplní diplomové práce je charakterizovat znaky kvalitní školy a zjistit, zda do tohoto pojmu spadá i spolupráce školy a rodiny. V teoretické části se zaměřuji zejména na výzkumy týkající se spolupráce a na zájem o spolupráci se školou ze strany rodičů, veřejnosti a médií. Důležitou částí je i typologie rodičovských očekávání vůči škole, její práci a vzdělávání žáků. Poté shrnuji dostupné tradiční a netradiční formy spolupráce, které jsou na českých školách uplatňovány. Charakterizuji také roli asistenta pedagoga při výuce, jeho spolupráci s učitelem a rodiči. Cílem praktické části je sledovat spolupráci rodiny a školy z pohledu začínajícího učitele a asistenta pedagoga. Z pohledu asistenta se jedná zejména o to, jakým způsobem je nahlíženo na jeho roli ve vyučovacím procesu, jak je vymezena jeho pracovní náplň, očekávání a hlavně jakým způsobem komunikuje s rodiči. Z pohledu začínajícího učitele se zaměřuji na to jakým způsobem zavést kvalitní komunikaci s asistentem, pojmenovat jeho i svoji pracovní náplň a společně s ním dojít k účinné spolupráci směrem k rodičům. Poslední částí je pak návod pro začínajícího učitele, který má ve třídě asistenta pedagoga, s cílem co nejvíce pomoci jejich spolupráci a komunikaci. KLÍČOVÁ SLOVA Spolupráce rodiny a školy, kvalitní škola, začínající učitel, asistent...
Rozvoj metakognitivního myšlení žáků postupy RWCT
Picková, Jitka ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce na téma Rozvoj metakognitivního myšlení žáků postupy RWCT si klade výzkumnou otázku: Jak postupy RWCT rozvíjí metakognitivní myšlení žáků na 1. stupni ZŠ a s jakými výstupy? Cílem je nacházet možnosti, ale i meze žákovy metakognice za pomocí postupů RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking). V teoretické části se tato diplomová práce na základě studia odborné literatury zabývá vymezením pojmu metakognice, vztahem metakognice a autoregulace, metakognice a sebereflexe, metakognice a výuka a v neposlední řadě postupy RWCT z hlediska cílů samotného programu a z hlediska cílů RVP ZV (Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání). Možnosti využití postupů RWCT v souvislosti s rozvojem metakognitivního myšlení žáků na 1. stupni základní školy byly prověřovány s využitím akčního výzkumu, který proběhl v jedné páté třídě. Při hledání odpovědi na výzkumnou otázku je použita analýza a popis na základě zúčastněného pozorování, žákovských produktů, písemné reflexe a sebereflexe žáků. Dále také na základě nestrukturovaného rozhovoru. Z akčního výzkumu vyplývá, že postupy RWCT podněcují u žáků diskusi, usnadňují vyjadřování vlastních názorů, vytváří prostředí pro úvahy a kritické myšlení. Postupy RWCT rozvíjí metakognitivní myšlení a v neposlední řadě naplňují RVP ZV. Pravidelná a...
Hodnocení žáků na 1.stupni základní školy
Brunátová, Pavla ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Horáčková, Klára (oponent)
Tématem diplomové práce je řešení problému hodnocení na 1. stupni základní školy akčním učitelským výzkumem. Cílem je postihnutí vlivu analytické zpětné vazby na sebehodnocení žáků a vývoje hodnocení od 1. do 4. ročníku. První části práce se zabývá teorií problému hodnocení s využitím poznatků o hodnocení, zpětné vazbě, sebehodnocení a vývojové psychologie. Druhá část popisuje akční učitelský výzkum, který byl zaměřen především na postihnutí vývoje sebehodnocení vzhledem k jednotlivým ročníkům na 1. stupni základní školy. Výsledky práce potvrzují, že systematickým poskytováním vhodné analytické zpětné vazby je možné dosáhnout rozvoje dovednosti sebehodnocení. Je zachycen vliv zpětné vazby na vývoj sebehodnocení. Práce potvrzuje důležitost partnerského přístupu ve vyučování.
Inkluzivní prostředí školní třídy na 1.stupni ZŠ s asistentem žáka s tělesným postižením
Žáčková, Martina ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku budování klimatu školní třídy, jejímž žákem je také dítě s výrazným tělesným postižením vyžadující neustálou přítomnost asistenta. Teoretické kapitoly se zaměřují na tělesné postižení a jeho vliv na psychiku dítěte, na specifika začleňování žáka s tělesným postižením do výuky a života třídy a na spolupráci třídního učitele a asistenta žáka, jehož podporu a pomoc vyžaduje žák po celou dobu výuky. Praktická část zprostředkovává pomocí narativního vyprávění dvou dívek a lidí z jejich okolí odpovědi na otázky: Jak se s přibývajícími lety proměňují třídní vztahy a přístup spolužáků k takovému dítěti. Čím může ovlivňovat přítomnost asistenta klima třídy. Zda je pocit o úspěšnosti začlenění dítěte s tělesným postižením dospělých shodný s pocitem dítěte, nebo to dítě vidí jinak. Pomocí případových studií, které mi umožnily utvoření celkového obrazu situace, se potvrdilo, že velmi důležitým faktorem začlenění žáka s tělesným postižením do kolektivu třídy, je věk, ve kterém se žáci potkávají, a přístup učitele a asistenta k žákovi s tělesným postižením i k celé třídě. Práce nastoluje další otázky, které vycházejí z prožívání situace dětmi. KLÍČOVÁ SLOVA společné vzdělávání, klima inkluzivní třídy, žák s tělesným postižením, asistent pedagoga, spolupráce učitele a asistenta
Hodnotící kompetence učitele na 1. stupni základní školy se zaměřením na sebehodnocení žáků
Homoky, Vendula ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent) ; Šikulová, Renata (oponent)
Disertační práce poukazuje na problematiku školního hodnocení. Zaměřuje se na kompetenci učitele 1. stupně ZŠ k rozvoji sebehodnocení žáků. Cílem je vymezit a popsat problematiku hodnocení a sebehodnocení na 1. stupni ZŠ a zjistit, jakým způsobem je implementováno do vyučovacího procesu. Teoretická část je věnována osobnosti učitele, jeho profesi, profesním kompetencím, pojetí výuky a reflexi. Poté se autorka věnuje osobnosti žáka, klimatu ve školní třídě a interakci učitel - žák. V závěru se autorka zaměřuje na hodnocení ve vyučovacím procesu, především formativní hodnocení a sebehodnocení žáků. Výzkumná část prezentuje výsledky výzkumného šetření, pro které bylo využito kvalitativního designu případové studie. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak učitelé na prvním stupni základní školy rozvíjejí ve vyučovacím procesu sebehodnocení žáků. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem je určit, jakým způsobem má žák možnost podílet se na hodnotícím procesu. Druhým dílčím cílem je zjistit a analyzovat metody, které učitel pro sebehodnocení žáků ve vyučovacím procesu využívá. Na základě výsledků šetření bylo v rámci hodnocení zjištěno zastoupení jak tradičního hodnocení známkou, tak především hodnocení formativního, které je založeno na poskytování zpětné vazby,...
Výchova ve vícečlenné rodině se zaměřením na sourozenecké vztahy
Prachařová, Karolína ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Práce se zaměřuje na výchovu ve vícečlenných rodinách a hlouběji se zabývá sourozeneckou problematikou. Teoretická část práce pojednává o výchově v obecné rovině a dále vysvětluje související pojmy jako psychosociální vývoj, socializace a primární socializace. Stěžejní kapitoly práce pojednávají o rodině jako o nejdůležitějším výchovném činiteli a zdůrazňují význam sourozenců pro psychosociální vývoj dítěte předškolního věku. Praktická část práce hledá pomocí výzkumných metod, jako dotazník a případová studie, odpovědi na výzkumné otázky obsažené ve třech cílech: 1. Zjistit, jak si rodiče dokáží poradit s výchovou více dětí v mladším věku. 2. Prozkoumat, jaké změny v rodinách nastaly narozením dalších dětí. 3. Orientovat se v proměnách role dítěte, která vychází z jeho postavení podle pořadí narození. Cílovou skupinou jsou rodiny s více dětmi a alespoň jedním dítětem v předškolním věku. Zjištěné odpovědi dokazují, že výchova více dětí najednou je pro rodiče obtížná, ale načerpané zkušenosti jim obtíže pomáhají překonat. Rodiče přiznávají, že se s příchodem dalších dětí změnily vztahy stávajících členů rodiny. Ve většině případů to byly změny pozitivní. Pro dítě předškolního věku je každá sourozenecká role vycházejí z jeho postavení v rodině velmi inspirativní a je pro něj zdrojem neocenitelných...
Formativní hodnocení na 1.stupni ZŠ
Cée, Iveta ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak učitelé vedou své žáky k sebehodnocení a jak to souvisí s typem jejich vyučovacího stylu. Teoretická část charakterizuje znaky jednotlivých vyučovacích stylů, které z těchto prostředí je vhodnější pro rozvoj sebehodnocení žáků, zvláštnosti jednotlivých vývojových období a schopnost sebehodnocení žáků v těchto vývojových obdobích. V praktické části se věnuji prostřednictvím případové studie, výzkumu vyučovacích stylů deseti učitelů 1. stupně základních škol a jejich vliv na sebehodnocení žáků. Pro výzkumný úkol jsem využila zpracování dat pomocí metod pozorování a interview. Další použitou metodou je akční učitelský výzkum, kterým jsem se pokusila zjistit vlastní vyučovací styl a zda a jaké úrovně sebehodnocení jsou schopni žáci pátého ročníku. Výsledky výzkumu poukazují na vliv vyučovacího stylu učitele na sebehodnocení žáků. Vyučující s převahou facilitačního nebo liberálního vyučovacího stylu skutečně vedou žáky k sebehodnocení. Žáci pátého ročníku, kteří nebyli vedeni k sebehodnocení od ročníku prvního, nejsou schopni sebehodnocení úrovně středního školního věku.
Kompetence učitele k rozvoji čtenářství žáků na 1. stupni ZŠ
Hanzlíková, Aneta ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kompetencemi učitele k rozvoji čtenářství u žáků na 1. stupni ZŠ. První kapitola se zabývá odbornou terminologií, se kterou by měl být seznámen každý učitel, který chce rozvíjet čtenářství. Kapitola druhá podrobně rozebírá kompetence učitele se zaměřením na čtenářství. Následně se práce zaměřuje především na to, jaké mají učitelé možnosti rozvoje čtenářství ve škole, tedy jaké strategie a metody mohou zvolit a jakých čtenářských projektů se mohou s žáky účastnit. Poslední kapitola se zabývá dalšími podmínkami, které také mohou ovlivnit rozvoj čtenářství jako je např. práce s žáky s SPU (speciální poruchy učení), bezpečné prostředí nebo další vzdělávání pedagogů, které vnímám jako zcela nezbytné. Záměrem praktické části této práce je zjistit jakým způsobem rozvíjí čtenářství u žáků učitel začínající a zkušený, a porovnat jejich kompetence. Pro zjištění odpovědí jsem použila metody kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru s učitelkami. Díky tomu jsem mohla porovnat jejich kompetence k rozvoji čtenářství. Jejich kompetence byly velmi podobné. To přisuzuji především tomu, že obě dvě paní učitelky považují rozvoj čtenářství za podstatný, vzdělávají se, používají různé metody a strategie, přistupují k žákům individuálně, ale především svou práci dělají s radostí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 112 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Hejlová, Hana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.