Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obraz Jana Husa v české raněnovověké literatuře
Hejdová, Tereza ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Pr ce Obraz Jana Husa v esk ran novov k literatu e se sna zmapovat pohled na esk ho kazatele ve vybran ch liter rn ch textech 15. a 18. stolet , zachytit prom ny vytv en ho obrazu Mistra Jana Husa, nebo zvolen auto i poch zej z r zn ch zem a pou vaj jin jazyk, zastupuj odli n prost ed , spole ensk vrstvy i n zorov skupiny, tak maj jin vzd l n a n bo ensk vyzn n . nrov odli n liter rn d la byla posuzov na na z klad srovn n kl ov ch epizod, kter se bu v jednotliv ch textech opakovaly, nebo je autor z m rn nepou il. K pochopen vytv en ho obrazu Jana Husa p isp la i dobov ikonografie, kter byla vzata v n kter ch p padech i z jin ch liter rn ch text , ne kter byly srovn v ny obsahov , aby Hus v obraz byl co nejcelistv j . Porovn n textu s ikonografi uk zalo, jak v rn bylo dodr eno popisovan sch ma a jak se obraz Jana Husa i zde postupn prom oval. Propojen p semn ho a ikonografick ho materi lu z konkr tn ch asov ch rovin umo nilo sledovat postupn prom ov n pohled na osobnost Jana Husa a ud losti s n m spojen , proto e auto i zastupovali stanovisko sv n rodnostn spole ensk skupiny a doby. Obraz Jana Husa je proto velmi plastick a mnohdy dokonce protich dn .
Ediční příprava zpěvníku Václava Hanky staršího
Nedvědová, Blanka ; Hejdová, Tereza
Příspěvek přibližuje rukopisný zpěvník lidových písní Václava Hanky staršího z počátku 19. století. Věnuje se popisu rukopisu, pravopisu a problémům, se kterými se museli editoři vypřádat při tvorbě edice (práce s prostorem, strukturování textu, omezení čitelnosti).
Zpěvník Antonína Francla z pohledu grafického a pravopisného
Hejdová, Tereza ; Nedvědová, Blanka
Příspěvek se věnuje rukopisnému zpěvníku lidových písní (mlynáře) Antonína Francla z druhé poloviny 18. století. Přibližuje vznik edice daného textu, dále se zaměřuje na popis rukopisu a jeho pravopis.
Český rok v mateřské škole
HEJDOVÁ, Tereza
Práce se zabývá rozborem české lidové slovesnosti, a to s ohledem na národní kulturu, znaky lidové slovesnosti, konkrétně lidové poezie a prózy a archivní materiály. Dále práce rozebírá možnosti užití a vlivu lidové slovesnosti v mateřské škole, zejména které vzdělávací oblasti zahrnují lidovou slovesnost, jaký má setkání s literaturou na žáky vliv a také konkrétní aspekty týkající se užití lidové poezie a prózy. Podstatnou součástí práce je také pohled do sbírky lidové slovesnosti Český rok a rešerše jejich autorů (sběratelů) Karla Plicky a Františka Volfa, stejně tak jako ilustrátora Karla Svolinského. Praktická část se pak zabývá konkrétními možnosti aplikace Českého roku ve výuce v mateřské škole (předkládá týdenní tematický celek v rámci integrovaného bloku Jaro).
Církevní předpisy v praxi na příkladu vybraných ženských klášterů českých zemí na přelomu středověku a raného novověku
Hejdová, Tereza ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jarmila (oponent)
Diplomová práce se věnuje osobě abatyše, zaměřuje se na její duchovní i světské povinnosti, na pravomoci při správě konventu a při péči o klášterní majetek na přelomu pozdního středověku a raného novověku. popisu ideálního pojetí úřadu abatyše využívá legislativních předpisů různé úrovně: řeholí a statut ženských kontemplativních mendikantských církevních řádů i výnosů tridentského koncilu. Na příkladu tří vybraných ženských klášterů tří různých řádů - kláštera benediktinek svatého Jiří na Pražském Hradě, kláštera cisterciaček v Pohledu, kláštera klarisek Panenském Týnci - přibližuje, jak se reálné působení matky představené liší od toho ideálního. Na základě průzkumu archivního materiálu daných klášterů byly vybrány jednotlivé případy, které ilustrují, s čím vším se musely abatyše vypořádat. Dle předpisů by autoritou pro řešení sporů uvnitř kláštera měl být pražský arcibiskup, při majetkových záležitostech pak český král a jeho úředníci, ale prameny ukazují, že světské a církevní právo se velmi často prolínalo Nejčastějšími prameny pro diplomovou práci byly dopisy psané zejména česky, německy a latinsky. Pro názornější ilustraci reálných kauz byly použity již edičně zpracované materiály vybraných řádů a výsledky konfrontovány s dostupnými analýzami sekulární
Objektivizace efektu Dynamické Neuromuskulární Stabilizace na opěrnou funkci nohy pomocí přístroje Senno Gait
Hejdová, Tereza ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Davídek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá objektivizací okamžitého efektu jedné terapeutické jednotky podle konceptu Dynamické Neuromuskulární Stabilizace na opěrnou funkci nohy (DNS). Cílem experimentu bylo ověřit, zda jedna DNS terapeutická jednotka ovlivní stanovené parametry. Očekávaným efektem byla zejména optimalizace dynamického zatížení plosky nohy a dosažení větší stability opory ve vybraných parametrech krokového cyklu. Metodika: Studie se zúčastnila asymptomatická skupina 30 probandů ve věku 24-36 let, z nichž bylo 10 mužů a 20 žen. Patnáct probandů bylo náhodně zařazeno do skupiny experimentální a patnáct do skupiny kontrolní. Jedinci zařazeni do experimentální skupiny byli změřeni před a po jedné čtyřicetiminutové terapeutické jednotce vycházející z konceptu DNS. Kontrolní skupina rovněž podstoupila dvě měření se stejným časovým odstupem, mezi nimiž však terapeutická jednotka neprobíhala. K měření byl využit přístroj Senno Gait, který obsahuje stélky do bot s pohybovými senzory. Sběr dat je odečítán ve vzorkovací frekvenci 100 Hz po dobu 1 minuty při chůzi vlastní běžnou rychlostí. Výsledky: Oproti vstupnímu vyšetření došlo po DNS terapii u experimentální skupiny k signifikantnímu zkrácení stojné fáze na levé dolní končetině (p=0,003) a na pravé dolní končetině (p=0,034) při nezměněné rychlosti chůze. Při...
Korespondence abatyše Doroty z Krumlova
Hejdová, Tereza
Příspěvek se věnuje Dorotě z Krumlova a jejímu působení na pozici abatyše v konventu klarisek v Panenském Týnci a v konventu benediktinek u svatého Jiří. Popisuje historický kontext a vysvětluje, jak mohlo dojít k přesunu abatyše mezi dvěma klášterními komunitami. Text se zaměřuje na lingvistickou analýzu Dorotiných dopisů – přes hláskosloví a morfologii se dostává ke stylistice.
Církevní předpisy v praxi na příkladu vybraných ženských klášterů českých zemí na přelomu středověku a raného novověku
Hejdová, Tereza ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jarmila (oponent)
Diplomová práce se věnuje osobě abatyše, zaměřuje se na její duchovní i světské povinnosti, na pravomoci při správě konventu a při péči o klášterní majetek na přelomu pozdního středověku a raného novověku. popisu ideálního pojetí úřadu abatyše využívá legislativních předpisů různé úrovně: řeholí a statut ženských kontemplativních mendikantských církevních řádů i výnosů tridentského koncilu. Na příkladu tří vybraných ženských klášterů tří různých řádů - kláštera benediktinek svatého Jiří na Pražském Hradě, kláštera cisterciaček v Pohledu, kláštera klarisek Panenském Týnci - přibližuje, jak se reálné působení matky představené liší od toho ideálního. Na základě průzkumu archivního materiálu daných klášterů byly vybrány jednotlivé případy, které ilustrují, s čím vším se musely abatyše vypořádat. Dle předpisů by autoritou pro řešení sporů uvnitř kláštera měl být pražský arcibiskup, při majetkových záležitostech pak český král a jeho úředníci, ale prameny ukazují, že světské a církevní právo se velmi často prolínalo Nejčastějšími prameny pro diplomovou práci byly dopisy psané zejména česky, německy a latinsky. Pro názornější ilustraci reálných kauz byly použity již edičně zpracované materiály vybraných řádů a výsledky konfrontovány s dostupnými analýzami sekulární
Majetky kláštera klarisek v Panenském Týnci od jeho založení do počátku 17. století
Hejdová, Tereza
Příspěvek se zabývá majetky patřícími ke konventu klarisek v Panenském Týnci od dob jeho založení do první třetiny 17. století. Práce popisuje vybrané majetkové spory, které abatyše panenskotýneckého konventu vedla se světskými pány, klášterními poddanými, knězi či kaplany.
Klášter klarisek v Panenském Týnci od založení do konce samostatné existence
Hejdová, Tereza ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Práce Klášter klarisek v Panenském Týnci mapuje historii ženského kláštera od jeho založení na konci 13. století do roku 1782, kdy byl klášter zrušen reformou Josefa II. Těžiště textu spočívá ve zpracování archivních pramenů, především dopisů abatyší a odpovědí různých osobností na ně. Tyto materiály byly při zpracování tematicky členěny na prameny týkající se majetkových záležitostí a duchovní správy. Práce se snaží zpracované okruhy práce uvést do širšího historického kontextu. Okrajově se text dotýká i nedostavěného konventního chrámu, který přitahuje dodnes pozornost svou velikostí a v současnosti se kvůli němu stal městys Panenský Týnec velmi oblíbenou turistickou i "esoterickou" lokalitou. Bakalářská práce se věnuje i druhému životu kláštera v regionální literatuře. Zpracovává dílo Václava Beneše Třebízského a na jednotlivostech ukazuje, že se spisovatel, který je považován za autora historické prózy, klášterem a jeho historií pouze volně inspiruje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
10 HEJDOVÁ, Tereza
1 HEJDOVÁ, Terezie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.