Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 115 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obraz města v rané tvorbě Jiřího Koláře
Knappová, Alžběta ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje obrazu města v tvorbě Jiřího Koláře z první poloviny čtyřicátých let. Kolářovo dílo té doby bylo silně ovlivněno poetikou Skupiny 42 (jejímž byl členem). Ta si kladla za cíl, vymezujíc se vůči tendenci k lartpourlartismu a netematičnosti v moderním umění, zobrazovat co nejpravdivěji skutečnost a vytvářet umění, které by sloužilo člověku a společnosti. Nástrojem k tomu mělo být vyobrazení neestetizované reality a člověka v ní, a to především reality velkoměsta, které se podle umělců ze Skupiny 42 stalo přirozeným prostředím moderního člověka. Cílem této práce je analyzovat básnické prostředky, jež se podílejí na zobrazování městské skutečnosti v Kolářově díle, a jejich proměnu v průběhu času. Analýza se opírá o širší teoretický rámec poetiky města v literatuře. Jak se ukazuje, k vyjádření vlastní zkušenosti s městem užívá Kolář především výrazových prostředků prozaizované, mluvené řeči a jazykových kontrastů, strukturovaných do složitých celků odrážejících v sobě komplexní a nelineární strukturu skutečnosti. Kolářovo město nefunguje jako pozadí popisovaných událostí, ale vystupuje před čtenáře v podobě živého organismu identického s životem člověka.
Poezie Jiřího Karáska ze Lvovic v perspektivě kognitivní poetiky (Opozice ŽIVOT - SMRT a konceptualizace smyslů)
Štěpánková, Kateřina ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(abstrakt) S východiskem v kognitivní lingvistice, kognitivní poetice a v teoriích zkoumajících jazykový obraz světa se práce zaměří na utváření pojmové opozice ŽIVOT - SMRT v poezii Jiřího Karáska ze Lvovic. Soustředí se při tom na sémantickou oblast smyslů a smyslových vjemů, na jejímž základě se tato pojmová opozice podstatně konstituuje. První část práce bude (po uvedení do kontextu) věnována základní poloze konceptualizace smyslů a opozici ŽIVOT - SMRT v českém obrazu světa. Druhá část se zaměří na poezii Jiřího Karáska ze Lvovic. Diplomantka v ní bude sledovat specifické metaforické a metonymické extenze spojené s cílovou oblastí ŽIVOT - SMRT, a to ty, které souvisí se smysly a smyslovými vjemy (včetně barev). Podle možnosti se pak zaměří na textové konotace spojené s vybranými výrazy ze sémantické oblasti smyslů (s těmi, které se ukážou jako nejnosnější s ohledem na opozici ŽIVOT - SMRT). Klíčová slova antropocentrismus, jazykový obraz světa, Jiří Karásek ze Lvovic, kognitivní lingvistika, konotace, metafora, metonymie, poezie, smysly, smrt, tělesnost, význam, život
České podoby Franze Kafky před druhou světovou válkou
Soukup, Jiří ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Přítomná práce je věnována analýze proměn recepce Franze Kafky v českém prostředí před druhou světovou válkou, konkrétně zkoumání českých překladů a českojazyčných kritických reflexí jeho prací. Práce je rozdělena do dvou časově symetrických částí: první je věnována Kafkově recepci za života (1909-1922), druhá recepci po jeho smrti (1924-1939). V první části jsou tematizovány překlady Kafkových úředních publikací v kontextu jejich vzniku, problematiky Kafkova autorského podílu na vzniku původních textů jako zdroje pro jejich překlad a zasazení těchto textů do celku Kafkova díla a do kontextu jeho beletristických prací; pozornost je dále věnována prosopograficky orientovanému zkoumání recepce Kafkových beletristických textů za jeho života a analýze odlišných překladatelských strategií autorů, kteří za Kafkova života převedli jeho texty do češtiny (Milena Jesenská, Milena Illová, Jaroslav Dohnal), Kafkových reakcí na ně a toho, jak se zpětně odrážejí v jeho tvorbě. Zkoumání ve druhé části práce je členěno především podle jednotlivých linií recepce, jejichž těžiště se postupně přesouvá od expresionisticky k surrealisticky zaměřeným interpretacím; analýza postupných proměn Kafkova obrazu v českém tisku odrážející proměňující se vnímání jeho postavy a díla zřetelně ukazuje, že Kafka nebyl ve třicátých...
Obraz sexuality v moderním arabském románu
Jeníková, Jitka ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Lišková, Iva (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Předkládaná práce si kladla za cíl přinést ucelený obraz vývoje ztvárnění sexu a sexuality v moderním arabském románu a zasadit jej do kontextu doby, kultury a náboženství. Na zvoleném vzorku třiceti románů vydaných mezi lety 1934 a 2009 je jasně patrný vývoj jednotlivých ústředních témat, která se během století existence moderního arabského románu neustále opakují. Práce je pro větší přehlednost rozdělená do dvou velkých částí, na ženskou a mužskou sexualitu a dále pak do tematických podkapitol, jež vždy pojednávají konkrétní, s mužskou či ženskou sexualitou související, téma obecně, zasazují jej do kulturně- náboženského rámce, který, pokud je to možné, doplňují historická a statistická data. Následuje pasáž věnovaná analytickému rozboru děl, jež nějakým způsobem sex a sexualitu zachycují, doplněnému překladovými ukázkami z primárních zdrojů. Vedle specifických témat vlastních arabské kultuře jako jsou otázky cti, panenství a s nimi související vraždy ze cti, se text věnuje způsobům pojímání ženské a mužské homosexuality, poznávání vlastního těla a masturbaci, potratu, sexuálnímu násilí, impotenci, neplodnosti a prostituci. Zabývá se také ženskou obřízkou, jakožto lokálním jevem spjatým v arabské oblasti výhradně s Egyptem a Súdánem. Z předkládaných textů je patrný vývoj k četnějšímu a...
Český literární anarchismus v souvislostech socialismu a ženského hnutí (1890-1914)
Hylmar, Radek ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Merhautová, Lucie (oponent)
Český literární anarchismus v souvislostech socialismu a ženského hnutí (1890-1914) Abstrakt Dizertace studuje český předválečný anarchismus jako modernistický směr zahrnující různé druhy aktivit, od politické propagandy přes návrhy sociálního uspořádání a promýšlení mravních hodnot až po úvahy o umění a literární tvorbu. Záměrem je představit literární texty anarchistů na pozadí ostatních typů vyjádření. Zároveň práce uvažuje o anarchismu v dobovém kontextu dalších politicko-sociálních, uměleckých a filozofických proudů, sleduje prolínání ideologických a estetických schémat českého anarchismu zejména se socialismem a feminismem, ale také s dekadencí, s filozofií Friedricha Nietzscheho nebo s projevy kruhu básníků a anarchistů v německém Friedrichshagenu. Práce se zabývá anarchistickým chápáním člověka a jeho vztahu ke světu a společnosti. Vzhledem ke koncentraci anarchistů na svobodného jednotlivce jsou prezentovány strategie emancipace od tradičních konvencí a institucí jako manželství, rodina nebo stát. Dále se práce věnuje reformám v oblasti morálky a všímá si podobností s feministickým obratem k vlastní tělesné a duševní zkušenosti jako východiska stanovení individuálních hodnot. Práce srovnává feministický důraz na intenzivní prožití vlastní smyslnosti a citovosti se specifickým užitím motivů...
Naše (krásné, zdravé, moderní a národní) tělo: vizuální reprezentace fyzické kultury a sportu v kontextu formování národní identity v meziválečném Československu
Španihelová, Magda ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Magda Španihelová Naše (krásné, zdravé, moderní a národní) tělo: vizuální reprezentace fyzické kultury a sportu v kontextu formování národní identity v meziválečném Československu Abstrakt Tato práce se zabývá vizuální reprezentací dílčích aspektů fyzické kultury a sportu v meziválečném Československu. Ve čtyřech ústředních kapitolách, a prostřednictvím symbolických postav, které jsou v oblasti dobové vizuální produkce exponovány jako různé tělesné typy, je sledován obecnější fenomén společenské afiliace a národní identifikace. Vedle tělocvičného spolku Sokol a jeho pokusu o formulaci národního těla, je to postava zápasníka Gustava Frištenského jako nositele nejen tradičních obsahů zdraví a krásy, ale také odpovědného moderního občanství. Tanečnice Milča Mayerová poskytuje rámec pro expozici taneční kultury jakožto příznačného dobového fenoménu kultivace ženského těla pohybem, který zároveň zprostředkovává a zviditelňuje určité procesy modernity. Atletka Zdena Koubková završuje evokace národních těl moderní atletickou figurou krajních schopností. Disertační práce tak prostřednictvím křížení dvojí tematické osy - vizuální reprezentace těla a sportovní tělesnosti v československé meziválečné kultuře a procesu národní afiliace - nahlíží na dynamiku tohoto vzájemného vztahu. Diskurzivní analýza dobového...
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
Fenomén trampingu v české literatuře
Jíša, Martin ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Machek, Jakub (oponent)
(česky) Diplomová práce analyzuje literaturu trampské subkultury, její svébytnost a společenský dopad v časovém horizontu tzv. první republiky. Zabývá se důležitými body geneze tohoto kulturního fenoménu, kterými pak nahlíží na jednotlivá literární díla. Snaží se rovněž postihnout východiska recepce literatury, jež z trampingu vzešla.
Růžena Jesenská: Mimo svět - ediční příprava a komentář k souboru povídek
Nejtková, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Cílem předkládané práce je přinést novou ediční úpravu povídkové sbírky Růženy Jesenské Mimo svět. Součástí této práce je vedle edice sbírky kompletní ediční zpráva a vysvětlivky. Práce se také zabývá dobovou reakcí na sbírku Mimo svět a přináší krátký přehled života a díla Růženy Jesenské a v neposlední řadě také podrobnější reflexi výše uvedené sbírky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 115 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.