Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
"Incelové": subkultura nedobrovolného celibátu
Goldschmídová, Eliška ; Sedláček, Jakub (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na prozkoumání a popis subkultury incel, Termín incel je zkratkou anglického spojení "involuntary celibate" (česky "nedobrovolný celibát") a označuje jedince, kteří nejsou schopni nalézt romantického, či sexuálního partnera a v extrémní formě za svou situaci viní ženy. V teoretické části bude představena historie pojmu incel, dále zasazení subkultury do širšího kontextu online komunit a subkultur spadající do tzv. manosféry, vyznačující se propagací mužnosti, misogynií a vystupováním proti feminismu. Představí různé ideologie, které se napříč komunitou objevují a s nimi související termíny a neologismy, které jsou základem pro její pochopení. Dále popíše útoky spojované s se subkulturou a reakce osob, které jsou její součástí. Praktické část práce zodpovídá na otázky pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů s těmi, kdo se k subkultuře incelů hlásí. Představuje pohledy subjektů na zkoumanou problematiku a pokouší se zodpovědět, jaké jsou důvody za nedobrovolným celibátem, nebo například zda by mohla komunita existovat mimo online prostředí. Klíčová slova Incel, incelové, nedobrovolný celibát, online subkultura, online komunita, manosféra, slang
Ztráta digitální identity z pohledu uživatelů Instagramu aneb sdílím, tedy jsem, dokud...
Fedorková, Magdaléna ; Heřmanová, Marie (vedoucí práce) ; Hanus, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ztráty identity ve virtuálním prostoru sociálních sítí. Konkrétně se věnovala jedincům, jimž byl zcizen profilový účet na digitální platformě Instagram. Práce je strukturována do teoretické a praktické části. V první jsou představeny znalosti o pojmech nutných k uchopení vybraného tématu digitální identity (narativní, performativní), včetně důkladného popisu Instagramu na pozadí každodennosti. Druhá část se soustředí na kvalitativní výzkum, který staví na analýze dvanácti polostrukturovaných rozhovorů, spolu s metodou etnografické procházky a autoetnografie. Práce nahlíží také na potenciální rozpor konceptu vlastnictví digitálních dat v rámci vymezeného kyberprostoru, v němž je soukromí nahlíženo jinak a než v offline sféře. Text se pokusí rozkrýt problematiku pojetí hodnoty a duševního vlastnictví ve vztahu k digitální identitě, se kterou uživatelé Instagramu nenakládají, resp. s pojmy nepracují stejně jako sama platforma (uživatelské podmínky) či zákonné definice. V závěru praktické části nastiňuje práce i vztah uživatelů sociální sítě Instagram všeobecně k digitálním technologiím.
Environmentální témata u českých infuencerů
Dědková, Markéta ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Předložená práce se zabývá fenoménem environmentálních influencerů a jejich vztahem k odpovědnosti. Teoretická část se věnuje charakteristice těchto novodobých názorových vůdců z generace Y a Z. Odpovědnost je pojímána z etického hlediska se zaměřením na rovinu environmentální a rozlišuje její tři aspekty - předmět, referenční subjekt a subjekt, tedy nositele odpovědnosti. To vše zasazuje do kontextu individualizované společnosti, která klade na jednotlivce specifické nároky. Výzkumná část má za cíl zjistit, jak vlivní uživatelé sociálních sítí přistupují k odpovědnosti za svoje aktivity v digitálním prostředí a jak dalece si uvědomují svůj vliv. Dále se zabývá otázkou, kdo dle influencerů má být odpovědný za klimatickou krizi a jakou roli v tom zastává jednotlivec. Za pomocí kvalitativní výzkumné strategie, zahrnující analýzu sdíleného obsahu a polostrukturované rozhovory, jsou přiblíženy jednotlivé přístupy, které souvisí se zkoumaným tématem. Environmentální influenceři jsou na základě dat rozděleni na dvě kategorie - edukátoři a lifestyloví influenceři. Jednotlivé přístupy nelze zcela generalizovat, avšak u edukátorů, kteří jsou zaměřeni na vzdělávání v rámci environmentálních problémů, se častěji objevuje důraz na morální hodnoty. Obě skupiny však zdůrazňují individuální snahy v rámci řešení...
Extension of Working Lives in the Czech Republic: Employee Situation. Policy brief DAISIE project
Křížková, Alena ; Dudová, Radka ; Pospíšilová, Marie ; Heřmanová, Marie
This policy brief summarises research project results examining ageing conditions across three sectors: transport, healthcare and banking. It aims to respond to the still insufficient discussion on the needs and opportunities of women and men of pre-retirement age and in the process of retirement in the Czech labour market. Gender and age inequalities accumulate over the life course resulting in significantly lower pensions for women compared to men or making it impossible to retire with a decent pension. Uniform retirement ages does not suit everyone equally. The organisation of work in specific occupations has specific negative effects on the health of older women and men. Changes in profession, position or working time in pre-retirement age is not easily obtainable. The policy brief suggests recommendations for state and policy makers, employers as well as good practice examples. Also published in Czech: https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/daisie_policy_brief_cz.pdf
Digitální nomádství: pud bloudění v současné společnosti
Volfová, Kristýna ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Poslední odhady hovoří o tom, že je v současnosti na světě přibližně 4,8 milionů osob, které se považují za digitální nomády. Bývají hojně zobrazováni v médiích, nejčastěji jako mladí profesionálové, kteří úspěšně spojují práci, volný čas a cestování do jednoho holistického životního stylu. I přes tuto nezanedbatelnou přítomnost v současné populární kultuře, z výzkumnického hlediska je digitální nomádství zatím téměř neprobádaným fenoménem. Cílem této práce je proto analýza a interpretace fenoménu digitálního nomádství, a to nejen na základě vlastního etnografického výzkumu a reflexí, ale i za pomoci dosavadních teoretických konceptů antropologie turismu a mobility. Během samotného výzkumu se pak zaměřuj především na vybrané aspekty, které bývají s digitálním nomádstvím nejčastěji spojované v médiích a na to, jak je reflektují samotní aktéři. Zabývám se tak hledisky jako je rozostřování volného a pracovního času, zpomalování mobility, vznik co-workingových prostorů či zvýrazňování pojetí svobody. V neposlední řadě pak zkoumám i společenské změny, které umožnily globální rozmach tohoto fenoménu. Klíčová slova: digitální nomádství, antropologie turismu, mobilita, cestování, moderní technologie, práce
Exil ve věku (ne)zletilosti
Vašíčková, Barbora ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Zamýšlená práce si bere za cíl zkoumat, jakým způsobem je utvářen v rámci hostitelské péče vztah mezi příchozím a hostiteli. Hostitelská péče je vymezena jakožto "dlouhodobé a opakující se kontakty", konkrétní podoby vztahu jsou však vyjednávány mezi jednotlivými aktéry. Kladu si proto otázku, jaké činnosti a praktiky aktéři ve vztahu s příchozím zvýznamňují, jaké představy a imaginace ze strany aktérů do vztahu vstupují a jakým způsobem jsou ve vztahu vyjednávána emoční pravidla. V neposlední řadě se snažím osvětlit, jakým způsobem se jednotliví aktéři vztahují ke kategorii nezletilých bez doprovodu, tedy jak je tato kategorie, která má své právní vymezení, vyjednávána. Klíčová slova: nezletilí bez doprovodu, hostitelská péče, "praktiky utvářející rodinu", emoční práce, reflexivita
Imagining the West: Marginality and Possible Lives at the Outskirts of a Mexican City
Heřmanová, Marie ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent) ; Grill, Jan (oponent)
disertační práce: Představování Západu: Marginalita a možné životy na předměstí mexického města Mgr. Marie Heřmanová Práce rozvíjí výsledky dlouhodobého terénního výzkumu ve městě San Cristóbal de Las Casas ve státě Chiapas na jihu Mexika, v regionu, kde probíhá od 60.let 20.století masivní rurálně- urbánní migrace. Výzkum se soustředil na druhou generaci migrantů tzotzilského a tzeltalského původu, kteří nyní žijí na předměstí San Cristóbalu. Mladí indiáni, jejichž rodiče přišli do města za lepší obživou z horských komunit ve státě Chiapas, jsou dnes zcela bilingvní a ovládají jak mateřský jazyk (tzotzilštinu nebo tzeltalštinu), tak španělštinu. Stejně jako jejich rodiče pracují jako prodejci suvenýrů nebo pouličního občerstvení v centru města. Dennodenně jsou tak v kontaktu s turisty a expaty, kteří se v centru pohybují. Tato setkání jsou v kontextu práce vnímána jako konstitutivní prvek představovaného životního stylu Západu, který je charakterizován mobilitou a modernitou. Koncept "imaginárního Západu" (Yurchak 2005) je centrálním konceptem celé práce, představuje neviděnou a přesto všudypřítomnou vlast turistů a především, místo kde se odehrávají "lepší životy". Text se zabývá tím, jak hledání lepších, možných životů tvaruje a ovlivňuje každodenní volby a rozhodnutí indiánské mládeže a jejich...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 HEŘMANOVÁ, Martina
3 HEŘMANOVÁ, Michaela
1 HEŘMANOVÁ, Milada
11 Hermanová, Marie
5 Hermanová, Markéta
4 Hermanová, Martina
3 Hermanová, Michaela
3 Hermanová, Monika
5 Heřmanová, Markéta
4 Heřmanová, Martina
3 Heřmanová, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.