|
|
Vliv mezinárodní energetické bezpečnosti na využívání nekonvečních zdrojů ropy a plynu v euroatlantickém prostoru
Havránková, Magdaléna ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce Vliv mezinárodní energetické bezpečnosti na využívání břidlicového plynu v euroatlantickém prostoru se zabývá možným rozvojem těžby břidlicového plynu v Evropě. Jelikož spotřeba plynu v Evropě pozvolna narůstá napříč všemi sektory a Evropa nedisponuje dostatečnými domácími zdroji zemního plynu, pozvolně se zvyšuje také její závislost na dovozech zemního plynu, a to zejména na plynu dováženém z Ruské federace. Ačkoliv se díky rozvoji LNG technologií zemní plyn může v budoucnu stát globální komoditou, jako je tomu v případě ropy, prozatím stále převažuje regionální charakter trhu se zemním plynem, což může vést k využívání této komodity např. pro politické záměry, jak jsme toho byli svědky v letech 2006 a 2009, kdy Ruská federace dočasně přerušila dodávky plynu do Evropy. V souvislosti s rozvojem komerční těžby nekonvenčního břidlicového plynu v USA se členské země Evropské unie začaly zajímat o možný rozvoj těžby břidlicového plynu z domácích ložisek, což by jim umožnilo zvýšit jejich energetickou bezpečnost. Postoj jednotlivých členských států se liší, zatímco některé uvalily na průzkum těžby břidlicového plynu moratorium (Francie, Bulharko, ČR), jiné mají velký zájem o rozvoj průzkumu těžby břidlicového plynu na svém území, jedná se zejména o Velkou Británii a Polsko. Tato...
|
|
|
Český Těšín vs. polský Cieszyn 1920-1938, urbanismus a architektura
Havránková, Magdaléna ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Bakalářská práce "Český Těšín vs. polský Cieszyn 1920-1938, urbanismus a architektura" pojednává o proměnách zmíněných měst během meziválečného období. Tato práce vychází z podoby původního města Těšína, které existovalo do roku 1920. V tomto roce se Těšín stal tzv. divided city a na jeho území vznikla dvě nová města - Český Těšín a polský Cieszyn. Hlavní stať této bakalářské práce tvoří rozbor urbanistických a architektonických aspektů v obou městech. Tyto proměny jsou podloženy právními úpravami, které rozdělení města doprovázely. Zvláštní důraz je kladen na analýzu výstavby v Českém Těšíně, neboť jeho městská struktura byla značně narušena, protože většina budov nezbytných pro fungování města zůstala na polské straně hranice. Skrze analýzu urbanistických i architektonických proměn by mělo být na závěr práce zodpovězeno několik otázek. Jak se obě města během let 1920-1938 proměnila, zdali bylo rozdělení města Těšína vyřešeno k uspokojení obou stran a také zdali Český Těšín využil příležitosti k vybudování moderního města podle principů meziválečného urbanismu a architektury.
|
host ::
RSS.