|
|
Renesanční proměna sídla v Horšovském Týně za Jana mladšího Popela z Lobkowicz po roce 1547
Havlicová, Jindřiška ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Renesanční proměna sídla v Horšovském Týně za Jana mladšího Popela z Lobkowicz po roce 1547 Resumé Původně biskupský gotický hrad, který vznikl v polovině 13.století, získal roku 1539 Jan mladší Popel z Lobkowicz. Za jeho života byl po roce 1547 gotický hrad přestavěn v renesanční zámek. Jan mladší Popel z Lobkowicz byl významnou osobností své doby a tato skutečnost se odrazila také ve výzdobě zámku v Horšovském Týně. V ineriérech architektury, navržené italským architektem Agostinem Gallim, nechal Jan vzniknout rozsáhlou malířskou výzdobu. Nejpozoruhodnější je zachycení zemského soudu prostřednictvím erbů jeho členů z roku 1558. Po smrti Jana mladšího Popela z Lobkowicz spravovala sídlo jeho třetí manželka Alžběta z Roggendorfu spolu s Janovým dědicem Kryštofem. V roce 1587 dosáhl plnoletosti Kryštofův bratr Vilém, který se získal Horšovský Týn. Přestože Jan mladší Popel z Lobkowicz byl katolíkem, Vilém se velmi brzy přiklonil k protestantismu, což se stalo osudným dalšímu vývoji zámku v Horšovském Týně. Po bitvě na Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován a roku 1623 prodán hraběti Maxmiliánu z Trauttmansdorffu.
|
|
|
Zemské soudy ve vyobrazeních 16. století v Čechách
Havlicová, Jindřiška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazeními zasedání vyšších zemských soudů v Čechách v 16. století, stejně tak jako jejich typologií. V této době vznikaly nástěnné malby, které zdobily reprezentační prostory některých sídel předních šlechtických rodů, závěsné obrazy a grafiky doprovázející spisy zabývající se právní tematikou. Cílem této práce je tato vyobrazení zmapovat, vzájemně porovnat a zasadit do kulturně-historického kontextu doby.
|
|
|
Zemské soudy ve vyobrazeních 16. století v Čechách
Havlicová, Jindřiška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazeními zasedání vyšších zemských soudů v Čechách v 16. století, stejně tak jako jejich typologií. V této době vznikaly nástěnné malby, které zdobily reprezentační prostory některých sídel předních šlechtických rodů, závěsné obrazy a grafiky doprovázející spisy zabývající se právní tematikou. Cílem této práce je tato vyobrazení zmapovat, vzájemně porovnat a zasadit do kulturně-historického kontextu doby.
|
|
|
Renesanční proměna sídla v Horšovském Týně za Jana mladšího Popela z Lobkowicz po roce 1547
Havlicová, Jindřiška ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Renesanční proměna sídla v Horšovském Týně za Jana mladšího Popela z Lobkowicz po roce 1547 Resumé Původně biskupský gotický hrad, který vznikl v polovině 13.století, získal roku 1539 Jan mladší Popel z Lobkowicz. Za jeho života byl po roce 1547 gotický hrad přestavěn v renesanční zámek. Jan mladší Popel z Lobkowicz byl významnou osobností své doby a tato skutečnost se odrazila také ve výzdobě zámku v Horšovském Týně. V ineriérech architektury, navržené italským architektem Agostinem Gallim, nechal Jan vzniknout rozsáhlou malířskou výzdobu. Nejpozoruhodnější je zachycení zemského soudu prostřednictvím erbů jeho členů z roku 1558. Po smrti Jana mladšího Popela z Lobkowicz spravovala sídlo jeho třetí manželka Alžběta z Roggendorfu spolu s Janovým dědicem Kryštofem. V roce 1587 dosáhl plnoletosti Kryštofův bratr Vilém, který se získal Horšovský Týn. Přestože Jan mladší Popel z Lobkowicz byl katolíkem, Vilém se velmi brzy přiklonil k protestantismu, což se stalo osudným dalšímu vývoji zámku v Horšovském Týně. Po bitvě na Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován a roku 1623 prodán hraběti Maxmiliánu z Trauttmansdorffu.
|
host ::
RSS.