Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Boj proti korupci v Evropě: OLAF vs. GRECO
Havlenová, Jitka ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
Práce se zabývá problematikou boje proti korupci na území Evropy. Přesněji se zaměřuje na dvě organizace: OLAF a GRECO. Cílem této práce je zjistit, jak hluboce tyto organizace přispěly v oblasti protikorupčního boje v evropském prostoru. Pro řešení byla použita metoda historické deskripce, analýzy institucionálního nastavení a komparativní analýzy. K zodpovězení hlavní otázky pomohly dílčí podotázky, které se zaměřily na organizační strukturu, možnost ovlivnit vyšetřování, možnost nastavování protikorupčních politik v Evropě a možnost ovlivnit legislativu svých členských států. Provedenou komparací se podařilo zjistit, že OLAF sice může vést vlastní vyšetřování finančních podvodů, nicméně nemá možnost nastavit protikorupční politiky v Evropě ani ovlivnit legislativu svých členských států. Oproti tomu GRECO nevede vyšetřování korupce, může však do jisté míry ovlivnit nastavování protikorupčních politik v Evropě. GRECO také disponuje pravomocí ovlivnit legislativu svých členských států. Závěry práce přinášejí zprávu o stavu a možnostech boje proti korupci v Evropě (v perspektivě EU a Rady Evropy). Poskytují také materiál o práci OLAFu a GRECa v českém jazyce.
Právní regulace legálního odposlechu členů parlamentů ve vybraných státech Evropy (včetně vazeb na úpravu imunity): Studie č. 1.227
Vlčková, Marie ; Havlenová, Jitka ; Syllová, Jindřiška
Z výše uvedených pramenů vyplývá, že většina analyzovaných států dovoluje odposlechy poslanců za stejných podmínek jako ostatních občanů (a to jak poslechy policejní, tak odposlechy tajných služeb). Pouze v omezeném počtu zemí poslanecká imunita pokrývá i odposlechy a je pro ně nutno získat souhlas určitého orgánu parlamentu. V několika málo zemích je zvláštní úprava odposlechů poslanců založena na tom, že je povoluje jiný orgán než parlamentní komora, odlišný však od orgánu, který je povoluje pro ostatní občany. Pokud se týká kontrolního orgánu odposlechů, většina států žádný parlamentní orgán nemá. Kontrolní orgány na půdě parlamentu mají většinou postsocialistické státy (komise nebo výbory).
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Řešení konfliktu mezi představiteli exekutivní moci v poloprezidentském systému: případ Finska
Havlenová, Jitka ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Práce se zabývá přesunem pravomocí v rámci finské exekutivy od prezidenta směrem k předsedovi vlády. Jejím cílem je zachytit tuto postupnou změnu v rozložení pravomocí, která s sebou zároveň nesla přechod od poloprezidentského systému k systému parlamentarismu, a zjistit, jaké byly příčiny těchto změn. Práce tak má potvrdit, že v případě Finska již lze mluvit o čisté formě parlamentního režimu. Zaměřuje se i na otázku zahraniční politiky, jejíž praktický výkon bývá často předmětem sporů právě mezi představiteli exekutivy. Zde je cílem zjistit, jestli finská politika prováděná v rámci Evropské unie je na úrovni domácí, či zahraniční politiky. První část je věnovaná samotnému konceptu poloprezidentského systému, jeho vzoru, definicím a teoriím politologů, kteří se jeho problematikou zabývali. Následuje charakteristika poloprezidencialismu ve Finsku a popis procesu měnící se role prezidenta. Poslední kapitola je věnována ústavním změnám, rozboru nové ústavy a srovnání pravomocí přidělených hlavě státu a předsedovi vlády podle staré a nové ústavy.

Viz též: podobná jména autorů
1 Havlenová, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.