|
|
Západní hudba v Československu v období normalizace
Havlík, Adam ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou západní hudby v normalizačním Československu. Zkoumá jednak cesty, kterými se mohli obyčejní lidé k zahraničním nahrávkám dostat, postavení západní hudby v tehdejší společnosti a způsoby, jakými byl konstruován její obraz, se všemi nejednoznačnostmi a zdánlivými paradoxy, které se v této souvislosti vyskytovaly. Taktéž se dotýká otázky západních vlivů na podobu československé populární hudby, především v prostředí oficiální hudební scény a mapuje činnost institucí, které utvářely její charakter. Práci tak lze chápat jako přípěvek ke kulturním a sociálním dějinám socialistických diktatur.
|
|
|
Veksláci v socialistickém Československu
Havlík, Adam ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent) ; Roubal, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem veksláctví v socialistickém Československu a historickými aktéry s ním spojovanými, kteří se zabývali pokoutným obchodem s cizími měnami, tuzexovými poukázkami a pašovaným spotřebním zbožím. Ve středu analýzy stojí každodenní praxe veksláků jako "hybatelů" československého černého trhu, stejně jako spektrum komodit, se kterými obchodovali. Kromě základních principů "vekslu" je pozornost věnována i typologii překupníků na různých úrovních a výzkum sleduje i vzájemné hierarchické vazby a mocenské vztahy uvnitř této komunity. Badatelská pozornost je věnována i životnímu stylu vekslácké subkultury a otázce umístění veksláků do kontextu čs. společnosti před rokem 1989. Práce rozkrývá i společenské a ekonomické předpoklady, které za vzestupem společenské vrstvy veksláků stály. Mapuje také roli podniku zahraničního obchodu Tuzex, jehož podstatou byl prodej spotřebního, většinou zahraničního zboží za cizí měny či za speciální odběrové poukázky. Další rovinu výzkumu představují postoje státu k problematice veksláctví. Zde se práce zaměřuje nejen na dobovou legislativu, ale i na vzájemnou komunikaci jednotlivých resortů, která se promítla do míry postihu některých forem veksláctví. Kromě teoretických diskusí na úrovni nejvyšších státních orgánů práce sleduje i přístup...
|
|
|
Západní hudba v Československu v období normalizace
Havlík, Adam ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou západní hudby v normalizačním Československu. Zkoumá jednak cesty, kterými se mohli obyčejní lidé k zahraničním nahrávkám dostat, postavení západní hudby v tehdejší společnosti a způsoby, jakými byl konstruován její obraz, se všemi nejednoznačnostmi a zdánlivými paradoxy, které se v této souvislosti vyskytovaly. Taktéž se dotýká otázky západních vlivů na podobu československé populární hudby, především v prostředí oficiální hudební scény a mapuje činnost institucí, které utvářely její charakter. Práci tak lze chápat jako přípěvek ke kulturním a sociálním dějinám socialistických diktatur.
|
|
|
Hudební burzy v Československu v období normalizace
Havlík, Adam ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Pullmann, Michal (vedoucí práce)
V této práci jsem se pokusil o historickou analýzu hudebních burz; pravidelných neoficiálních akcí, sloužících jako platforma pro výměnu běžným způsobem nedostupných zahraničních gramofonových desek a jiného zboží. Své bádání jsem vedl několika směry. Nejprve jsem přiblížil společenské podmínky normalizačního Československa, které měly vliv na vznik a charakter hudebních burz. V rámci této otázky jsem se zabýval především postavení západní hudby, hlavního artiklu na hudebních burzách, v tehdejším veřejném diskurzu. Analýza policejních pramenů mi poté umožnila odhalit různé formy postupu represivních složek vůči účastníkům mnou sledovaných akcí. Přestože na hudebních burzách docházelo k porušování tehdy platných zákonů, represivní akce vůči nim namířené se vyznačovaly nepravidelností a různou intensitou. Místo jednostranného represivního postupu státních orgánů docházelo v tomto prostředí spíše k vyjednávání hranic diktatury, hranic přípustného a nepřístupného jednání. Krajní postoje státních orgánů přitom představovalo na jedné straně rozehnání burz s pomocí donucovacích prostředků a na straně druhé jejich legalizace v roce 1987. Od té doby se burzy konaly pod hlavičkou Svazu socialistické mládeže.
|
host ::
RSS.