|
|
Slovak Ladies' Chamber Orchestra (1969-2013): A music historical probe
Pisárová, Pavla ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Vacková Gillies, Barbora (oponent)
Bakalárska práca je prvou sondou do doposiaľ odborne nereflektovanej činnosti prvého slovenského Dámskeho komorného orchestra (1969-2013). V práci sú predstavené osobné príbehy hudobníčok, pôsobenie orchestra a jeho vývoj v priebehu rokov v kontexte fungovania hudobného života a rodových politík na Slovensku, ktoré ich činnosť zároveň vysvetľujú. Východiskom práce sú rozhovory s prvou profesionálnou slovenskou dirigentkou a zakladateľkou orchestra, Elenou Šarayovou-Kováčovou (1943), desiatimi členkami orchestra a práca taktiež vychádza z informácii z dochovaných kroník. Opiera sa o metodológiu orálnej histórie a o feministicky poučenú historiografiu súčasných hudobných dejín. Napriek tomu, že sa jednalo o profesionálne hudobníčky, ktoré hru na nástroj vyštudovali a pôsobenie v symfonických orchestroch ich živilo, DKO sa pre nich nikdy nestal plnohodnotným zamestnaním a nebol vždy vnímaný ako profesionálny orchester. Z výskumu tiež vyplýva, že postavenie žien v klasickej hudbe sa počas ich pôsobenia zásadne zlepšilo. Práca je príspevkom k diskurzu o participácii a úlohe žien v hudobnom živote na Slovensku, poťažmo v tzv. východnom bloku v období štátneho socializmu a po nežnej revolúcii. Kľúčové slová: Dámsky komorný orchester, Elena Šarayová-Kováčová, hudobníčky, dirigentka, rod
|
|
|
Exploring the cultural and political meanings of Má vlast in the First Czechoslovak Republic
Kodýtek, Pavel ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; St Pierre, Kelly (oponent)
4 Abstrakt Smetanova Má vlast zaujímá v české národní kultuře dlouhodobě jedinečné místo a je považována za jeden z konstitutivních prvků smetanovského mýtu zakotveného v obecném povědomí. Před více než čtyřiceti lety se v muzikologickém diskurzu Vladimír Lébl a Jitka Ludvová (1981) vyslovili pro "odstraňování nánosů" smetanovského mýtu a zpochybnili převládající představu o Smetanovi jako jediném géniovi zmapováním dobových kořenů Mé vlasti. Teprve v posledních letech však začali muzikologové vrstvy mýtu ve větší míře odkrývat, mezi nimi Brian S. Locke (2006), Christopher Campo- Bowen (2016) a Kelly St. Pierre (2017). Tato práce přispívá do této diskuse zkoumáním významů Mé vlasti a Smetanova mýtu v kontextu oslav stého výročí Smetanova narození v roce 1924. Odhaluje, jak byl mýtus různými aktéry přetvářen k ospravedlnění různých kulturních politik, a ukazuje, že různé, veskrze politické interpretace byly především výsledkem ideologií a zájmů těchto protagonistů. Studie rovněž zdůrazňuje klíčovou roli československého státu při realizaci oslav a to, jak je využil k dosažení konkrétních politických cílů. Na základě dobových pramenů, včetně archivních materiálů, časopiseckých a novinových článků a monografií, odhaluje tato studie dynamiku vyjednávání mezi různými zájmovými skupinami a státem při formování...
|
|
|
Plodnost v Česku v rámci polarity město vs. venkov v období 1996-2020
Veselá, Tereza ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Havelková, Tereza (oponent)
Plodnost v Česku v rámci polarity město vs. venkov v období 1996-2020 Abstrakt Intenzita a časování plodnosti prošla od počátku 90. let 20. století v Česku významným vývojem, který lze sledovat pomocí několika demografických ukazatelů plodnosti. Tato bakalářská práce analyzuje rozdíl vývoje intenzity a časování plodnosti od roku 1996 do roku 2020 mezi městskými a venkovskými obcemi pro celé Česko a jednotlivé okresy zvlášť. Teoretická část práce se zabývá regionální diferenciací plodnosti, vývojem plodnosti od 90. let 20. století v Česku a vymezením konceptu města a venkova, na jehož základě jsou rozděleny obce Česka v analytické části práce. Cílem práce je porovnat vývoj plodnosti města a venkova a vymezit oblasti se stejnými či podobnými hodnotami výsledných demografických ukazatelů. V analytické části práce jsou dále zkoumány rozdíly intenzity a časování plodnosti za jednotlivé vybrané ukazatele plodnosti zvlášť, z kterých lze sledovat diferenciaci zkoumané dichotomie města a venkova. Klíčová slova: intenzita a časování plodnosti, město, venkov, úhrnná plodnost, průměrný věk matky, podíl narozených mimo manželství Počet znaků bez mezer: 73 436
|
|
|
"Being vnye": Mylène Farmer and French Pop Music in Post-Soviet Russia
Kaznacheeva, Anna ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá francouzskou populární hudbou v postsovětském Rusku na příkladu současné francouzské zpěvačky Mylène Farmer. Farmer se v Rusku těší poměrně velké popularitě již od devadesátých let, kdy se její písně a hudební videa začaly do země po rozpadu Sovětského svazu pronikat. Tato umělkyně vytváří komplexní a intelektuálně náročné audiovizuální projekty, jež oslovují především tu část publika, která se považuje za dnešní ruskou kulturní elitu. Následující analýza prokazuje, že, ačkoliv je populární hudba v rámci ruských kulturních hierarchií marginalizována, francouzský "vysoký" pop je v zemi často vnímán jako zdroj vzácného kulturního kapitálu. Práce přibližuje dějiny ruské recepce francouzské (populární) kultury a ukazuje tak, že úspěch Farmer je do značné míry spojen s tradiční ruskou fascinací Francií. Pomocí konceptu imaginárního Západu, jejž teoretizoval antropolog Alexei Yurchak, tato práce popisuje, jak vztah Ruska k Západu utváří - a je utvářen - recepcí francouzské populární hudby. Klíčová slova: Mylène Farmer, populární hudba, videoclip, francouzský pop, Rusko, imaginární Západ
|
|
|
Pražská scéna revivalu amerického tradičního jazzu a jeho prezentace v Československé televizi v období normalizace
Kozák, Tomáš ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Pražská scéna revivalu amerického tradičního jazzu a jeho prezentace v Československé televizi v období normalizace Abstrakt Ve své bakalářské práci se zabývám pražskou revivalistickou scénou amerického tradičního jazzu v období "normalizace". Hudebně se jedná o revival amerického jazzu dvacátých a raných třicátých let dvacátého století, který byl i přes nesporný "západní" původ předlohy neodpovídající "normalizační" politice, v tehdejším Československu populární. Scénu tvořilo poměrně velké množství soustavně vznikajících a fungujících uskupení, jejichž přehled tato práce přináší. V práci se věnuji pražské revivalistické scéně jako takové a mimo hudební uskupení mapuji také pražské podniky a místa, kde se konaly koncerty, a hudební festivaly, kterých se revivalistická uskupení tehdejší pražské scény účastnila. Co se však týče hudebních těles, v práci se blíže zaměřuji na dvě konkrétní, kterým se podařilo získat úspěch i za hranicemi tehdejšího Československa - Originální pražský synkopický orchestr a Traditional Jazz Studio Pavla Smetáčka. Šíři, ale zároveň také kvalitu uvedené scény dle mého názoru dokazuje i její průnik do médií jako byla státní Československá televize. Spojením poznatků získaných analýzou audiovizuálních materiálů Československé televize a historických souvislostí poté představuji...
|
|
|
Současný stav a perspektivy vývoje kapacit pobytových sociálních služeb pro seniory v SO ORP Kraje Vysočina
Havelková, Tereza ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Současný stav a perspektivy vývoje kapacit pobytových sociálních služeb pro seniory v SO ORP Kraje Vysočina Abstrakt Práce se zabývá zhodnocením současných kapacit pobytových sociálních služeb pro seniory v SO ORP Kraje Vysočina a nastíněním jejich možným budoucím vývojem. Nejprve byla vytvořena projekce obyvatel v SO ORP na základě projekce obyvatel Kraje Vysočina a demografických charakteristik daných správních obvodů. Z Registru poskytovatelů sociálních služeb byla získána data o současných kapacitách domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem v jednotlivých SO ORP. Na základě námi sestavené projekce obyvatelstva a současných kapacit pobytových sociálních služeb byly vypočítány modelové odhady kapacit těchto zařízení ve správních obvodech Kraje Vysočina. Bylo zjištěno, že aby byla zachována současná dostupnost pobytových služeb, měly by se kapacity do roku 2050 v průměru navýšit o více než třetinu. K nejvyššímu relativnímu nárůstu kapacit by mělo dojít v SO ORP Velké Meziříčí a SO ORP Jihlava, což je dáno nejvyšším očekávaným nárůstem počtu seniorů v těchto obvodech. Pro získání informací o situaci dostupnosti sociálních služeb v daném obvodu, z pohledu samotných obcí s rozšířenou působností, bylo provedeno dotazníkové šetření, v němž byli osloveni vedoucí odboru sociálních služeb všech 15 obcí....
|
|
|
"Hudebnice nebo kuriozity?" Československá dívčí kapela Satanic Girls
Svobodová, Eliška ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Práce se zabývá tématem československé dívčí kapely Satanic Girls (v jižní Americe vystupující pod názvem Las Satánicas), která působila od srpna 1968 v emigraci. Autorka na základě analýzy rozhovorů (vedených v období únor 2013 - březen 2014), článků z tisku, fotografií, videí a materiálů z archivů pomocí hudebně-antropologických přístupů popisuje, analyzuje a interpretuje historii kapely se zaměřením na procesy vyjednávání. Na vytyčené tematické linii "ženy - hudebnice - emigrantky", se v textu zabývá tím, nakolik emigrace, neustálé a extrémní změny kulturního prostředí a pokyny manažerů ovlivňovaly hudební i vizuální styl kapely. Jedno z ústředních témat představuje neustálá, nedobrovolná (a někdy i nevědomá) oscilace kapely mezi tím, být prezentovány jako hudebnice a nebo jako sexuálně přitažlivé atrakce.
|
|
|
Luboš Fišer, závěrečné tvůrčí období
Endršt, Jaroslav ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Havelková, Tereza (oponent)
Analýzy, které jsou chronologicky řazené, si kladou za cíl objasnit proces vývoje hudební řeči Luboše Fišera v závěrečném období posledních dvaceti let jeho života a detailně analyzovat prostředky, jakými dosahuje svého osobitého rukopisu. V úvodní kapitole jsem shrnul základní charakteristiky Fišerova rukopisu konce sedmdesátých let, ke kterým dospěla Martina Bartošová ve své diplomové práci269. V následných kapitolách analytické části jsem se detailně zabýval charakteristikou jeho rukopisu následujících dvaceti let. Pojďme se nyní podívat, jakou cestou se vývojový proces jeho hudební řeči ubíral. Z hlediska formy zůstává koncepce prakticky neměnná po celou dobu osmdesátých a devadesátých let. Skladba je členěna na drobné díly, kterých bývá zpravidla dvanáct až dvacet pět v závislosti na délce skladby. Kromě tradičně krátkých forem se v daném období objevují dvě skladby mnohem obsáhlejší. Tím jsou bezmála dvacetiminutové Salcburské serenády (1979) obsahující 52 dílů a přes hodinu trvající televizní opera Věčný Faust(1983-5), která čítá 131[!] dílů. Jednotlivé díly jsou autonomní celky střihově řazené za sebou. Vzájemně však nejsou již tak kontrastní až antitetické jako v šedesátých letech. Především větší formy, jako Věčný Faust či Salcburské serenády, drobné díly seskupují do tématických okruhů s jedním...
|
|
|
Kostel Panny Marie Vítězné a kult Pražského Jezulátka
Havelková, Tereza ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Práce obsahuje informace o historii karmelitánského kostela Panny Marie Vítězné a Pražského Jezulátka a místech, na kterých je ve světě kult Pražského Jezulátka rozšířen a jakým způsobem zde vešlo ve známost. První část práce se zaměřuje na historii kostela Panny Marie Vítězné včetně údajů o předcházejícím luteránském kostele Nejsvětější Trojice, jehož přestavbou dnešní chrám vznikl potom, co byli luteráni z kostela po bitvě na Bílé hoře vypovězeni a kostel získali bosí karmelitáni. Tato část je uzavřena shrnutím informací o tom, kdo získal kostel a karmelitánské klášterní budovy po jejich zrušení při josefínských reformách, a jejich následném spravování maltézskými rytíři a návratem karmelitánských kněží po roce 1990. Další část práce se zabývá historií Pražského Jezulátka, jeho původem ještě před dobou, než se dostalo do Prahy a jeho osudy za třicetileté války. Jsou obsaženy základní informace o jeho vlastnících a karmelitánském řádu. V poslední části práce následuje popis Pražského Jezulátka, jak a kým je oblékáno a jmenuje nejznámější dárce šatů ve sbírce Jezulátka. Další údaje se týkají šíření kultu po Čechách a později po ostatních zemích celého světa. Jsou zde popsány nejznámější místa, kde je Pražské Jezulátko uctíváno.
|
|
|
Televizní oratorium Genesis. Audio-vizuální analýza v kontextu české televizní opery
Ledvinka, Martin ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Jádrem práce je dekonstruktivní analýza televizního oratoria Genesis režiséra Pavla Hobla na hudbu Zbigniewa Wiszniewského vyrobeného v koprodukci Československé televize a německé Zweites Deutsches Fernsehen v roce 1969. Za využití konceptů hlasového objektu a akuzmatického hlasu představuje studie zvukovou složku audio-vizuálního objektu jako důležitý narativní prostředek. Text představuje interpretaci narativu oratoria podloženou zmíněnými teoretickými koncepty a nabízí čtení oratoria jakožto kritiky logocentrismu a racionalismu moderní společnosti. Kromě analytické části pojednává studie historii a recepci žánru televizní opery v Československu od vzniku prvních pořadů tohoto druhu počátkem 60. let do roku 1989. Představeny jsou dva hlavní koncepty produkce televizní opery, a to 1) koncept televizní opery jakožto média prostředkujícího existující operní dílo, případně jakožto nástroje kulturní osvěty tzv. "masového" či "každodenního" diváka, 2) koncept televizní opery jako "svébytné umělecké formy" využívající specifické prostředky televize k vytvoření nového uměleckého druhu. Tyto koncepty jsou patrné z popisu konkrétních televizních oper vyprodukovaných Československou televizí ve sledovaném období a zároveň jsou verbalizovány v textech dobových kritiků, jejichž tvorba je na stránkách...
|
host ::
RSS.