|
| |
|
|
Příprava výukových materiálů: Harvestorová technologie
HAUSER, Jan
Tato práce se zabývá popisem harvestorové technologie lesní těžby. Je zde popsáno základní rozdělení strojů, částí harvestoru, strojů pro speciální použití. V závěru práce jsou představeny tři firmy a jejich nabízené modely strojů s největším zastoupením harvestoru v České republice.
|
|
|
The causes of insufficient use of EU funds in Slovakia during the 2007-2013 programming period
Sedláčková, Martina ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Predkladaná práca sa venuje čerpaniu a systému využívania fondov na Slovensku, ktoré boli poskytované Európskou úniou v rámci kohéznej politiky v programovom období 2007-2013. Skúmané obdobie bolo prvým riadnym obdobím kohéznej politiky, z ktorej mohla krajina čerpať a napriek tomu, že aj v priebehu ekonomickej krízy bolo Slovensko v tomto skúmanom období ekonomicky hodnotené veľmi dobre, pri ukončovaní programového obdobia požiadalo, a nakoniec aj získalo výnimku v dĺžke čerpania, tj. v pravidle n+2. Cieľom práce bude preto analyzovať možné príčiny nedostatočného čerpania a využívania týchto fondov, ktoré viedlo k získaniu výnimky. Z rôznych aspektov teórie regionálnej politiky vzišlo v prvej teoreticko-metodologickej časti tejto práce niekoľko možných vysvetlení, ktoré predstavujú skúmané alternatívne hypotézy odpovedí na príčiny skúmaného problému. Tieto možné hypotézy predstavujú zároveň aj následne kapitoly výskumnej časti, a tými sú zodpovednosť na úrovni regionálnych subjektov, príčiny v nastavení a fungovaní orgánov na národnej úrovni, vplyvy externých ekonomických faktorov, a nakoniec pravidlá zo strany Európskej únie. Určené hypotézy sú analyzované metódou process-tracing sledujúcou proces využívania fondov, a to prostredníctvom testovania určených kľúčových momentov, a skúmané informácie...
|
|
|
Společná imigrační politika EU versus národní zájmy: případová studie Itálie a Polska
Šmídová, Michaela ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo zkoumat vliv národních států na utváření společné imigrační politiky. Z analýzy dosavadního vývoje vyplývá, že tento vliv je značný, a to zejména v podobě akcentace represivních opatření a úsilí o harmonizaci pouze v podobě minimálních společných norem, což však odporuje filosofii Tamperského programu. Tento přístup je typický pro Itálii, která je na poli společné imigrační politiky tradičně velmi aktivní a podporuje její další rozvoj. V důsledku své geografické pozice, díky níž musí čelit přílivům ilegálních imigrantů, je jejím hlavním zájmem soustředěn především na spolupráci s ostatními státy v oblasti kontroly hranic, aby tak došlo к rovnovážnému sdílení nákladů, jež musí Itálie v souvislosti s přílivy ilegálních imigrantů nést. Italský důraz na represivní charakter opatření na evropské úrovni byl ovlivněn podobou její vlády, již tvořila koalice pravicových stran, prosazujících boj s ilegální imigrací, z nichž Liga severu se ve vztahu к imigrantům projevovala výrazně extremisticky. Šlo do značné míry o populistické projevy, neboť jak ukázal domácí vývoj v Itálii, důraz pouze na represivní opatření, omezující legální migraci, ve výsledku vedl jen к dalšímu zvyšování ilegální imigrace. Italská vláda přesto tento postoj prosazovala i na evropské úrovni, např. ve vztahu ke třetím...
|
|
|
Znalosti a sítě místních akčních skupin v České republice v programovém období 2014-2020
Kačerová, Eliška ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje místním akčním skupinán (MAS) v České republice během programového období 2014-2020, které vycházejí z iniciativy Evropské unie pro rozvoj venkova LEADER. Konkrétně se tato práce zabývá jejich schoptnostmi získávat a předávat si navzájem znalosti, učit se, a také jejich sítěmi kontaktů. V rámci této práce je zkoumáno, jakého charakteru byly získané znalosti ve zkoumaném období, jakými prostředky tyto znalosti proudily a také jaká forma učení převládala. Dále jsou zkoumání podrobeny LEADER sítě, přesněji Národní síť MAS, Krajská sdružení a ELARD, s ohledem na to, zda v nich panují dobré vztahy s vysokou mírou komunikace a důvěry, což jsou klíčové prvky efektivně fungujících sítí. Poslední oblastí výzkumu je institucionální hustota prostředí českých MAS, kdy je pozornost zaměřena na nevědecké instituce a technologickou infrastrukturu, které tvoří předpoklad pro vytváření inovativních přístupů a pro efektivní rozvoj území. Teoretické ukotvení a kritéria této práce vychází z teorie učících se regionů, která připisuje právě znalostem, sítím a institucionální hustotě klíčovou roli v úspěšném regionálním rozvoji. Pro získání dat bylo využito smíšené metody výzkumu, tedy kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu uskutečněného ve formě dotazníkového šetření,...
|
|
|
Skotská vysokoškolská politika
Hauser, Jan ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Skotský vysokoškolský systém je historicky zcela oddělený od ostatních systémů vzdělávání ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Dnes je jeho podoba určována zejména skotským parlamentem a vládou v Edinburghu a obecně bývá považován za jednu z nejdůležitějších oblastí, které prošly procesem devoluce. Zároveň je zřejmé, že české vysoké školství nutně potřebuje reformu. Je nezbytné připravit přesnou podobu takové reformy a i z tohoto důvodu je nutné studovat vysokoškolské systémy v zahraničí. Existuje přitom několik dobrých důvodů, proč se zabývat právě skotským vysokoškolským systémem. Jak český, tak skotský národ jsou relativně malými národy v rámci Evropské unie, obě společnosti jsou v zásadě mírně levicově orientované a skeptické vůči zavádění školného. Hlavní otázkou rigorózní práce je, zda může skotský systém sloužit za vzor české reformě, případně zda může budoucí českou reformu alespoň v některých aspektech inspirovat. Tato práce popisuje evropský a britský kontext, stručně prochází bohatou historií skotských vysokého školství a podrobněji analyzuje Robbinsovu éru, která zejména formovala dnešní podobu skotského vysokoškolského systému. Za tímto historickým pohledem následuje analýza současného stavu, vývoje a trendů v oblasti skotského vyššího vzdělávání, a to včetně systému...
|
|
|
The causes of insufficient use of EU funds in Slovakia during the 2007-2013 programming period
Sedláčková, Martina ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Predkladaná práca sa venuje čerpaniu a systému využívania fondov na Slovensku, ktoré boli poskytované Európskou úniou v rámci kohéznej politiky v programovom období 2007-2013. Skúmané obdobie bolo prvým riadnym obdobím kohéznej politiky, z ktorej mohla krajina čerpať a napriek tomu, že aj v priebehu ekonomickej krízy bolo Slovensko v tomto skúmanom období ekonomicky hodnotené veľmi dobre, pri ukončovaní programového obdobia požiadalo, a nakoniec aj získalo výnimku v dĺžke čerpania, tj. v pravidle n+2. Cieľom práce bude preto analyzovať možné príčiny nedostatočného čerpania a využívania týchto fondov, ktoré viedlo k získaniu výnimky. Z rôznych aspektov teórie regionálnej politiky vzišlo v prvej teoreticko-metodologickej časti tejto práce niekoľko možných vysvetlení, ktoré predstavujú skúmané alternatívne hypotézy odpovedí na príčiny skúmaného problému. Tieto možné hypotézy predstavujú zároveň aj následne kapitoly výskumnej časti, a tými sú zodpovednosť na úrovni regionálnych subjektov, príčiny v nastavení a fungovaní orgánov na národnej úrovni, vplyvy externých ekonomických faktorov, a nakoniec pravidlá zo strany Európskej únie. Určené hypotézy sú analyzované metódou process-tracing sledujúcou proces využívania fondov, a to prostredníctvom testovania určených kľúčových momentov, a skúmané informácie...
|
|
|
Schopnosti obcí v regionu soudržnosti Jihovýchod čerpat evropské fondy
Dokulilová, Monika ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Předkládaná práce zkoumá schopnosti obcí v regionu soudržnosti Jihovýchod čerpat evropské fondy. Cílem práce je zanalyzovat, jaké jsou znalosti obcí o této problematice po více jak desetiletém působení ČR v EU a jak obce umí svoje znalosti využívat a z fondů finanční prostředky čerpat. Region soudržnosti Jihovýchod, který odpovídá administrativnímu dělení členských států EU pro účely čerpání dotací, sdružuje kraj Vysočina a Jihomoravský kraj. Na jeho území se nachází vůbec nejvíce obcí ze všech regionů soudržnosti v ČR. Obce jsou jedním z nejaktivnějších aktérů v podávání žádostí a jejich znalosti fondy využívat mohou značným způsobem zlepšit jejich rozvoj, potažmo rozvoj celého regionu. Znalosti a schopnosti obcí byly posuzovány skrze tři kritéria využívající poznatků z teorie učících se regionů. Znalosti a schopnosti byly rozděleny do předpřípravné, přípravné a realizační fáze, podle toho, v jaké fázi s nimi obce nakládají. Pro získání dat byla použita smíšená metoda výzkumu využívající kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Data pro výzkum jsem získala z dotazníkového šetření uskutečněného mezi všemi obcemi regionu soudržnosti Jihovýchod a ze semistrukturovaných rozhovorů s vybranými zástupci pěti obcí regionu - Milotice, Švábov, Třebíč, Vážany nad Litavou a Vladislav.
|
|
|
Programy Evropské unie na podporu regionální parlamentní spolupráce zemí západního Balkánu jako nástroj regionalizace
Ročejdlová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Práce Programy Evropské unie na podporu regionální parlamentní spolupráce zemí západního Balkánu jako nástroj regionalizace se zaměřuje na regionální parlamentní spolupráci na území západního Balkánu a na programy Evropské unie podporující tuto spolupráci. Studie je zasazena do teoretického rámce nového regionalizmu a socializace v mezinárodních vztazích, které v případě evropské integrace nabízejí vysvětlení, jakým způsobem dochází k regionalizaci. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda je Evropská unie úspěšná v podpoře regionalizace skrze proces posilování parlamentní spolupráce v regionu, tedy zda zvolený socializační mechanizmus je efektivní, a zda programy na podporu této spolupráce vedou k budování institucionální kapacity parlamentů pro tuto spolupráci. A to ať již skrze přímé programy, v nichž EU a národní parlamenty spolupracují, nebo nepřímo skrze regionální iniciativy v oblasti parlamentní spolupráce jako COSAP, Cetinjské parlamentní fórum a Rada pro regionální spolupráci. Analýzou socializačního mechanizmu a prostředí, v němž mechanizmus působí, práce identifikuje zda, a do jaké míry je EU schopná dosáhnout svých cílů v regionální parlamentní spolupráci, případně určit důvody selhání.
|
|
|
Přeshraniční spolupráce euroregionů mezi Českou, Polskou a Slovenskou republikou
Vaňková, Eva ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá přeshraniční spoluprací mezi třemi celky, česko-polsko- slovenským euroregionem Beskydy, česko-slovenským Bílé-Biele Karpaty a česko-polským euroregionem Silesia. Cílem práce je poukázat na konkrétní faktory ovlivňující kooperaci v těchto euroregionech v období 2004-2006. Od počátku tohoto data mohly státy, na jejichž území se vybrané přeshraniční struktury nacházejí, jako právoplatné členské země Evropské unie čerpat finanční pomoc z Iniciativy Společenství INTERREG. Významná část této Iniciativy, program INTERREG IIIA, byla v daném víceletém finančním rámci speciálně vyčleněna právě na podporu přeshraniční spolupráce. Jsou stanovena konkrétní kritéria vycházející z teorie učících se regionů, na jejichž základě je spolupráce v daných přeshraničních strukturách analyzována: prostředí, ze kterého spolupráce vychází, podíl dalších subjektů na činnosti euroregionu a hlavní oblasti spolupráce a předávaných znalostí. Priority stanovené na počátku spolupráce jsou konfrontovány s vnitřním nastavením euroregionu a s projekty v daném časovém horizontu skutečně realizovanými.
|
host ::
RSS.