|
|
Preklinický výzkum vstřebatelnosti kovových osteosyntetických materiálů in vivo na zvířecích biomodelech
Machoň Levorová, Jitka ; Foltán, René (vedoucí práce) ; Hauer, Lukáš (oponent) ; Hirjak, Dušan (oponent)
Disertační práce se zabývá možností použití biodegradovatelných kovových slitin jako osteosyntetického materiálu v maxilofaciální chirurgii. Hypotéza předpokládá, že slitiny Zn- 1,6Mg i WE43 jsou z hlediska doby vstřebávání i biologických interakcí vhodné k fixaci obličejového skeletu. Experimentální část práce je rozdělena na dvě na sebe navazující fáze. V první fázi byl použit model potkanů k implantaci slitin Zn-1,6Mg a WE43. Cílem bylo srovnání délky jejich degradace a zjištění chování okolní kostní tkáně. V pravidelných intervalech byla zvířata euthanasována, ex vivo byla skenována pomocí cone-beam tomografie ke zjištění degradační periody každé slitiny. Bylo provedeno histopatologické vyšetření ke zjištění reakce kostní tkáně v okolí implantovaného materiálu. Závěr první fáze zhodnocuje, která ze slitin více vyhovuje potřebám osteosyntézy v obličejovém skeletu. Tou je podle výsledků slitina WE43, z toho důvodu je použita ve druhé fázi. Ve druhé fázi byl použit model králíků k implantaci slitiny WE43 a titanu jako srovnávacího vzorku. Cílem bylo porovnání standardního materiálu a slitiny WE43 stran vlivu na hojení kostní tkáně a vhodnosti k implantaci do skeletu. Zvířata byla po implantaci v pravidelných intervalech euthanasována, ex vivo byla použita mikrotomografie ke sledování hojení kostního...
|
|
|
Zlomeniny spodiny očnice
Mottl, Radovan ; Šimůnek, Antonín (vedoucí práce) ; Hauer, Lukáš (oponent) ; Pink, Richard (oponent)
Souhrn Autor sledoval závislost výskytu pooperačních komplikací (enoftalmus, diplopie a porucha inervace n. infraorbitalis) chirurgicky léčených zlomenin spodiny očnice na použitém implantačním materiálu, velikosti defektu a typu fraktury. Do studie bylo zahrnuto celkem 67 pacientů se zlomeninou spodiny očnice typu "pure" a "impure", kteří byli přijati na Stomatologickou kliniku FN HK, oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie, v letech 2009 až 2020, byli indikováni k operačnímu výkonu a následně operováni. Jednalo se o 41 mužů a 26 žen. Ve studii byl použit implantační materiál poly-p-dioxanon ve formě PDS fólie tloušťky 0,5 mm (Ethicon, Johnson & Johnson, Deutschland), titanová síťka tloušťky 0,4 mm (Synthes GmbH, Oberdorf, Schweiz), materiál Medpor tloušťky 1,5 mm (Porex Surgical Products Group, Newnan, USA), individuálně zhotovený "Tomanův sloupek" a fyziologickým roztokem naplněný balónek Foleyova katétru. Výsledky práce ukazují, že při použití titanové síťky k rekonstrukci spodiny očnice došlo k vyššímu výskytu poruchy inervace n. infraorbitalis (p=0,0245) než při použití ostatních implantačních materiálů. Dále byl zaznamenán rozdíl ve výskytu enoftalmu 2 mm a více, závislém na relativní velikosti defektu spodiny očnice. Výskyt enoftalmu 2 mm a více byl statisticky významně častější u pacientů s...
|
|
|
Molekulárně genetické znaky nádorů slinných žláz v diferenciální diagnostice a predikci prognózy
Hauer, Lukáš ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent) ; Mazánek, Jiří (oponent)
Molekulárně genetické znaky nádorů slinných žláz v diferenciální diagnostice a predikci prognózy Abstrakt: Autor v předkládané práci shrnuje současné poznatky týkající se molekulárně genetických znaků salivárních karcinomů se zaměřením na nádorově specifické fúzní onkogeny a jejich využití jako diagnostických, prognostických a terapeutických biomarkerů. Dále se podrobněji zabývá adenoidně cystickým karcinomem (AdCC), druhým nejčastějším maligním sialomem, u něhož byly v posledních několika letech zjištěny nejen nové skutečnosti ohledně jeho biologického chování, ale byly objeveny i nové genetické znaky, které jsou pravděpodobně zodpovědné za jeho kancerogenezi. V prezentované práci je vyhodnocen vlastní souboru 27 pacientů s AdCC, kteří byli léčeni ve FN v Plzni v posledních 30 letech (1986 - 2016). Byly sledovány tyto ukazatele: věk, pohlaví, lokalizace nádoru, klinické stadium v době diagnózy, přítomnost regionálních a vzdálených metastáz, grading, průměrná doba dispenzarizace, léčba a její výsledky. Soubor nádorů byl vyšetřen pomocí fluorescenční in situ hybridizace na průkaz MYB-NFIB fúzního onkogenu vznikajícího chromozomální translokací t(6;9)(q22-23;p23-24) a na deleci 1p36. AdCC vznikl ve 41 % v malých slinných žlázách, v 26 % ve žláze podčelistní, v 22 % v žláze příušní a v 11 % v žláze...
|
|
|
Molekulárně genetické znaky nádorů slinných žláz v diferenciální diagnostice a predikci prognózy
Hauer, Lukáš ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent) ; Mazánek, Jiří (oponent)
Molekulárně genetické znaky nádorů slinných žláz v diferenciální diagnostice a predikci prognózy Abstrakt: Autor v předkládané práci shrnuje současné poznatky týkající se molekulárně genetických znaků salivárních karcinomů se zaměřením na nádorově specifické fúzní onkogeny a jejich využití jako diagnostických, prognostických a terapeutických biomarkerů. Dále se podrobněji zabývá adenoidně cystickým karcinomem (AdCC), druhým nejčastějším maligním sialomem, u něhož byly v posledních několika letech zjištěny nejen nové skutečnosti ohledně jeho biologického chování, ale byly objeveny i nové genetické znaky, které jsou pravděpodobně zodpovědné za jeho kancerogenezi. V prezentované práci je vyhodnocen vlastní souboru 27 pacientů s AdCC, kteří byli léčeni ve FN v Plzni v posledních 30 letech (1986 - 2016). Byly sledovány tyto ukazatele: věk, pohlaví, lokalizace nádoru, klinické stadium v době diagnózy, přítomnost regionálních a vzdálených metastáz, grading, průměrná doba dispenzarizace, léčba a její výsledky. Soubor nádorů byl vyšetřen pomocí fluorescenční in situ hybridizace na průkaz MYB-NFIB fúzního onkogenu vznikajícího chromozomální translokací t(6;9)(q22-23;p23-24) a na deleci 1p36. AdCC vznikl ve 41 % v malých slinných žlázách, v 26 % ve žláze podčelistní, v 22 % v žláze příušní a v 11 % v žláze...
|
host ::
RSS.